Společnost pro trvale udržitelný život

Letošní dvoje volby se konají, podobně jako Velikonoce, vždy poblíž dnů významných pro dění v naší sluneční soustavě: volby do Evropského parlamentu dva týdny před letním slunovratem, volby do Poslanecké sněmovny našeho parlamentu dva týdny po podzimní rovnodennosti. Možná proto v nich, podobně jako o Velikonocích, hrají významnější roli, než sami kandidáti, vejce. Kde hledat vysvětlení? Ve hvězdách?

Možná je to tím, jaké „hvězdy" se objevily na kandidátkách do Evropského parlamentu. Vezměme to jednu po druhé:

Kandidátka č. 1 - Libertas.cz - má na prvních třech místech ty tři krále, kteří nám z billboardů slibovali, že u evropského Ježíška zařídí, abychom nedostali z EU přidělené muslimské sousedy. Ano myslím tím ty tři „hvězdy"- Vladimíra Tlustého, Vladimíra Železného a Jana Schwippela. První se vyznačuje tím, že ač vykřikuje na předvolebním spotu, že na rozdíl od svých bývalých spolustraníků v ODS nemění názory, nějak při tom zapomněl vysvětlit svoje předchozí členství v KSČ. Nemění-li tedy názory, měli bychom se ho spíše bát, protože v jádru zůstal komunistou. Hvězda Vladimíra Železného, začátkem 90. let zářivá, povážlivě bledne. Nebýt poslaneckých imunit z ČR i z EP, už by patrně seděl úplně jinde, než v Bruseli. S necelým 1 % hlasů pro ně to s ním tedy vypadá bledě. No a Jan Schwippel? Ten pokud kdy zazářil, tak jen odraženým světlem od jeho jasného slunce - Václava Klause. Vlastní názor, pardon, světlo, nikdy neměl. Kandidátka Libertas měla ještě jednu kosmickou zajímavost slavného jména - dvojhvězdu Roberta a Stanislava Baťu ze Starých Jesenčan. Ani to ovšem nepomohlo.

Kandidátka č. 2 - KDU - ČSL - jak se sluší na křesťanskou stranu s monopolem na Nebe - ta měla hvězd mnohem víc. Zuzana Roithová, Jan Březina, Jaroslav Lobkowitz, Pavel Klener, Pavel Svoboda, Libor Ambrozek jsou ve všeobecném povědomí voličů známí z minula. Jen mi vrtá hlavou, zda ta strana není nějak nemocná, když má na kandidátce tolik lékařů a právníků. No, měla po předsedování Jiřího Čunka a jeho angažmá ve vládě hodně co hojit, nedivme se. Přes 7,5 % hlasů a obhajoba 4 křesel v EP je za této situace nesporně úspěch, Bůh a JUDr. Cyril Svoboda budiž pochválen, i když se jim ta strana drolí pod rukama.

Kandidátka č. 3 - Věci veřejné - nový subjekt, noví lidé, sympatický motiv a slušná předvolební kampaň, ale hodí se spíše pro podzimní volby a pro vnitrostátní politiku - dostali 2,40 % hlasů, ale v Bruselu by jí byla škoda. Může z ní být nová hvězda pro vnitropolitickou scénu. Ještě kdyby se tak dokázali domluvit s názorově blízkými dalšími neparlamentními stranami, mohla by vzniknout úspěšná koalice, rezonující u voličů znechucených stávajícím „schweinerei" -em ve velké politice  - že by nová „nova" na politickém nebi?

Kandidátka č. 4 - ODS - prvních 12 jmen na kandidátce samé stálice politické scény - jen mi jaksi uniká, proč do Evropského parlamentu lezou, když ho nemají rádi a odmítají Lisabonskou smlouvu, která by posílila jeho pravomoci proti nevolené Evropské radě, tedy by to znamenalo zřetelný posun k demokratizaci fungování EU? To je ve hvězdách. Přesto 31,5% hlasů a 9 míst v EP znamená po krajském a senátním debaklu výrazné vítězství, které asi Mirka Topolánka zachrání před zmizením v „černé díře" zapomnění.

Kandidátka č. 5 - Suverenita. Ať koukám jak koukám, jedinou „hvězdou" je tam Jana Bobošíková. To je ta hvězda SSM a pak televizní obrazovky, co byla za televizní krize několik dnů stávkokazeckou ředitelkou zpravodajství a nerozpakovala se kandidovat na prezidentku ČR za KSČM. Tak to děkuji, nechci, ale 4,26 % hlasů je na pováženou - ta paní je nečekanou kometou, která málem překonala 5 % hranici a obhájila svou sesli v EP. No, teď se aspoň nebude muset půlit, když kandiduje i na generální ředitelku České televize.

Kandidátka č. 6 - Pravý blok - hvězda zveřejněných seznamů spolupracovníků StB Petr Cibulka a jeho 28 satelitů. Dostal 1 % hlasů. Toho by patrně mnoho lidí v ČR vidělo nejraději co nejdál, nejlépe ve vesmíru, jen jestli je Brusel vzdálený dost.

Kandidátka č. 7 - SPR -RSČ - holt některé komety se vracejí do naší sluneční soustavy až po letech od posledního průletu, takže se vrací na scénu Miroslav Sládek. Už jednou zazářil a zhasnul a teď to nebylo jinak - 0,31 % hlasů. I další jména na kandidátce jsou nám povědomá - Josef Valenta a Zdeněk Krampera - spíše z aférek, než ze smysluplné práce, takže žádná škoda, když je protáhlá elipsa jejich dráhy zase na pár let vyvede z blízkosti Země.

Kandidátka č. 8 - ČSNS - možná je to moje nedostatečnost, ale jediná stálice tohoto politického uskupení Přemysl Votava byl až na 11. místě, na prvním byl Prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc., lékař nestraník, patrně slušný a schopný člověk. Jenže voliči by znali a volili spíš Jaroslava Štercla, komika, dej mu Pán Bůh věčnou slávu. Takhle dostali jen 0,13 % hlasů. To nedá ani na slabounké kosmické záření.

Kandidátka č. 9 - Evropská demokratická strana - nový subjekt, který měl na čele kandidátky hned 5 hvězd - Janu Hybáškovou, generála Jiřího Šedivého, Věru Jourovou, Prof. Ivana Wilhelma a Janu Ryšlingovou - tak na ty bych si do EP docela vsadil, zatímco doma v tom našem slzavém údolí by jich byla škoda. Taky dostali skoro 3 % hlasů. Škoda, že se nespojili do koalice třeba se SNK - ED; byli by se přes těch 5 % možná dostali.

Kandidátka č. 10 - Strana svobodných demokratů - jediný kandidát byl Petr Plaček z Průhonic - co a kdo to je? Zní to jako jméno příslušníka nižší šlechty z feudálního řádu - to s 0,06 % hlasů skutečně nebyla hvězda voleb - spíše kosmický prach.

Kandidátka č. 11 - Demokratická strana zelených - no, pár jmen tam znám, ale hvězdou byl asi jen Prof. Jan Keller. Ostatní jsou nám známí spíše jako žárlivci a chroničtí potížisté - Olga Zubovová, Daniel Solis, Vladislav Koval, Marie Haisová....a nejen ze Strany zelených. Kolik „rozumu, citu a ohleduplnosti" bylo v položení vlády ČR v půlce českého předsednictví EU ví asi jen Olga Zubovová a KGB. Tolik ignorantství a státnické nerozvážnosti a netrpělivosti! Také to tak voliči ocenili - 0,62 % hlasů. Nevolitelné, zavrtat hluboko do země, jako meteorit!

Kandidátka č. 12 - Česká strana národně sociální - hle, sám voják v poli - úhlavní přítel Zdeněk Joukl z Desné! Prací prášky bez fosforu, neprodávat půdu cizákům. Holt Čech ze Sudet. Do EP se hodil podobně jako Berndt Posselt z druhé strany fronty. Taky dostal celých 0,03 % hlasů. Nic pro mne.

Kandidátka č. 13 - Národní strana -  Miss Petra Edelmannová a její Freikorps - 0,26% hlasů - taky nic - fuj!

Kandidátka č. 14 - Strana důstojného života - alias Domov důchodců ČSSD - Jana Volfová s podporou expremiéra - důchodce z Vysočiny - jak že se to říká vyhořelým hvězdám? Rudý obr? Černá díra? Nebo snad podle šancí „bílý trpaslík"? Na to je příliš obézní. Voliči to ocenili na 0,72 % hlasů.

Kandidátka č. 15 - Humanistická strana - hezký název - a ejhle Jan Tamáš - bojovník proti americkému radaru v Brdech, nemýlím-li se. Obávám se, že to je ten týpek, co kdyby přiletěla odněkud první nepřátelská raketa na ČR jako člena EU a NATO, bude se stejnou vehemencí kritizovat vládu, že na to nebyla obrana ČR připravená. 0,19 % hlasů mluví za vše.

Kandidátka č. 16 - Moravané - neznám nikoho, ani svého jmenovca z Holomóca. Podle jména jednoho z kandidátů Bohumil Šuhaj soudím, že šlo o katolický folkloristický kroužek, který by se možná dobře hodil do „Evropy regionů". Jen by to s tím lokál-patriotismem a nenávistí k Čechům a Praze neměli tak přehánět, jako předvedli na svém předvolebním spotu. My Češi totiž skutečné a normální Moravany máme rádi a považujeme je ještě za součást civilizované Evropy, nikoliv Divokého Východu, kam tihle patrně chtějí na stacionární oběžnou dráhu. Podíl 0,38 % hlasů znamená, že je ani Moravané většinou nevolili. Do kosmu se nějak nehodí, ale na „bolid", těžký ohořelý šutr nalezený v oranici, by to třeba dalo.

Kandidátka č. 17 - Spojení demokraté - Sdružení nezávislých - podle zisku 0,06 % hlasů nejen pro mne zcela neznámá planetka beze jména. Jen ta úporná snaha se spojit a sdružovat, patrná z pojmenování toho spolku, je patrně držela pohromadě, jako led kameny v některých kometách. Kdepak.

Kandidátka č. 18 - Liberálové.CZ - to je zvláštní souhvězdí! Takové pěkně kosmopolitní. Češi, Slováci, Vietnamec, čeští Němci a možná i jeden Rus, liberální program, no nekup to! Kdo jiný ti nabídne tolik svobody podnikání, multi - kulti, ekonomického i kulturního rozletu. Jenže to by toho pana Milana Hamerského nesměli pouštět občas k mikrofonu. Voličstvo je otaxovalo na 0,07 % hlasů. Taky nic.

Kandidátka č. 19 - Strana demokracie a svobody - podle volebního spotu má ten lídr kandidátky Oto Štros recept na všechno - chce například trvale dálkově (elektronicky) sledovat náš zdravotní stav! Tož to k těm rádiím, televizím, telefonickým a radioreléovým spojům, vojenským radarům a jiným elektromagnetickým polím a zdrojům v životním prostředí přibude další - to by v tom byl čert, abychom se z toho nestali dřív nebo později pacienty - když ne na onkologii, tak na psychiatrii určitě. A o to jde, ne? 0,04 % hlasů nevydá ani na polární záři.

Kandidátka č. 20 - Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy - no není to krásná recese? To by nevymyslel ani Bohumil Hrabal. Přitom samí vzdělaní, ale málo placení lidé - hodně učitelů a školních inspektorů je u nich, jak sám název říká. Marně přemýšlím, co kromě toho tyhle lidi spojuje. No, kdyby byl někdo z nich ve volbách uspěl, tak ten jediný by si opravdu na platu polepšil. Jenže s 0,29 % hlasů ta naděje není ani ve hvězdách.

Kandidátka č. 21 - KSČM - její nebe má jen pěticípé hvězdy a místo srpku měsíce tam visí kladivo a srp, jak víme. Copak o to, známých jmen tam bylo dost, dokonce i kosmonaut Vladimír Remek. Také hvězda debat v televizi Miroslav Ransdorf, z mladších Kateřina Konečná. Člověk se nestačí divit té vytrvalosti, s jakou už 20 let usilují o návrat k moci. A té naivitě jejich intelektuálů, že kdyby se k té moci, nedej Bože, vrátili, že tentokrát je nezavře nebo neoběsí spolu s třídními nepřáteli jejich vlastní lůza, jako v 50. letech minulého století. Protože komunističtí nebožtíci určitě v nebi nejsou, obracejí se určitě ve svých hrobech nebo v pekle, když vidí, že namísto do další Komunistické internacionály se jejich následovníci cpou do EU! Asi ji chtějí rozvrátit zevnitř. Přes 14 % hlasů svědčí o tom, že je tu takových pohrobků KSČ více. Pro slušné lidi, kteří neztratili historickou paměť, jsou ovšem nevolitelní, leda jako kandidáti na let do vesmíru bez naděje na návrat.

Kandidátka č. 22 - Starostové a nezávislí - Vaše alternativa - pravý to výkřik zoufalství nad úrovní vrcholové politické sféry v České republice, kterou má naše prohnilá politická věrchuška ráda asi jako Jaromíra Štětinu v prdeli. Dobře si zvolili lídra kandidátky! Soňa Paukrtová, Ivo Šanc, architekt Vlado Milunič jsou další známá jména, která lze nazvat hvězdami, ale upřímně řečeno odeslat je do Bruselu by byla škoda, ti by se měli uplatnit spíše zde v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, pokud už tam nebo v Senátu nejsou. Dostali jen 2,28 % hlasů, ale kdyby se na podzim dokázali domluvit na koalici třeba s Věcmi veřejnými a těmi dalšími Nezávislými, třeba by se přes 5 % dostali.

Kandidátka č. 23 - Strana svobodných občanů - zčásti odpadlíků od ODS, obsahuje rovněž jednu nespornou hvězdu - publicistu Benjamina Kurase, který podle jeho knih vlastní skutečně svobodně myslící a nemanipulovatelný mozek. Jinak bych za ně moc nedal. Za ten nápad drobit, namísto sjednocovat pravici, jak by bylo potřeba proti levicové dvojhvězdě ČSSD - KSČM, si nezaslouží přízeň Bohů ani voličů a ti jim to taky spočítali - 1,26 % hlasů skutečně neoslní.

Kandidátka č. 24 - SNK Evropští demokraté - obsahuje rovněž několik známých jmen, jako

Lukáš Macek, Zuzana Baudyšová, Josef Zoser, starosta první Vesnice roku v Sudetech, Květa Halanová - bojovnice proti dálnici D3 kolem Jílového u Prahy. Ale o některá známá a hvězdná jména, patrně pro vnitřní rozpory, naopak přišla - Jana Hybášková, architekt Jan Kasl. Tak nevím, jas téhle planety na našem nebi spíše slábne, než aby sílil, díky české národní nemoci - nesvornosti a hašteřivosti. Taky klesli až na 1,63 % hlasů. Kdyby ale našli parťáky do koalice, třeba ty odešlé do EDS, mohli by na podzim zazářit jako kometa.

Kandidátka č. 25 - Balbínova poetická strana - něco mezi recesí a reklamou pražské kavárny připomíná obrázky s nebem Marca Chagalla. Hezké, ale do politiky nepraktické - však také s 0,15 % hlasů to je tak na záři souhvězdí Pegasa nebo Lyry.

Kandidátka č. 26 - Strana zelených. Mezi jejími členy mám patrně nejvíc přátel a lidí, kterých si vážím, ale ti kupodivu až na výjimky na kandidátce nebyli. Zato tam byli lidé, se kterými mám problém a podle 2 % hlasů nejen já. Na předsednickou funkci po tom debaklu rezignoval Martin Bursík, který nekandidoval a prozatím ho má zastoupit Ondřej Liška, který kandidoval neúspěšně. Nějak jim přestávám rozumět. Nebo je to tím, že ty pro mne přijatelnější si tahle strana šetří na podzimní volby do Poslanecké sněmovny? To by nebylo hloupé.

Kandidátka č. 27 - Koruna Česká - no není to roztomilé, že naše měna kandidovala do EP proti tomu neosobnímu Euru? Jakou měla šanci, o tom vypovídá 0,18 % hlasů voličů. Jinak ale pokud by se bila za ctnosti konstituční monarchie a návrat rytířství a cti do politiky, slušel by jí úspěch spíše v podzimních volbách tady doma, protože dál sledovat předváděné plebejské mravy našich politiků, to už je opravdu na zvracení. Jenže jediný aktivní šlechtic - politik, který by měl na zvolení, právě opouštěl Stranu zelených a přestoupil k podivuhodné nové formaci Miroslava Kalouska - TOP 09. Takže bez šance i v podzimních volbách.

Kandidátka č. 28 - Lidé a politika - to je název spíše pro publicistický pořad v rádiu - slušelo by to tak Českému rozhlasu 6. Jsou to samí podnikatelé a žádného neznám, co hlásají nevím, takže to je pro mne neznámá planetka a podle 0,02 % hlasů voličů nejsem sám. Ale takový Jaroslav Kaňka z Horní Pěny, no nebyl by to krásný kandidát u těch předešlých monarchistů?

Kandidátka č. 29 - Strana soukromníků České republiky - ať se na mne tato parta nezlobí, ale tady znám jen MUDr. Jiřího Pekárka coby předsedu Stomatologické komory a Bedřicha Dandu ze Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, ostatní jména mi neříkají nic a nějak pochybuji, že by tahle parta měla na srdci právě veřejné zájmy, kvůli jejichž obhajobě já volím lidi do politiky. 0,19 % hlasů voličů signalizuje, že je nás takových víc. Takže zase nic.

Kandidátka č. 30 - Zelení - už třetí! Znám z nich jen bývalého svazáka a pak náhle senátního komunistobijce Martina Mejstříka a něco mi říká, že to není to pravé ořechové. Získaných 0,15 % hlasů signalizuje, že si to myslí většina voličů v zemi. Mezihvězdná hmota.

Kandidátka č. 31 - Dělnická strana - tak ta je teď díky Policii ČR, Ministerstvu vnitra a novinářům víc na očích, než větší a zavedené strany, ale jak svými projevy, tak používanou symbolikou natolik evokuje negativní asociace s minulostí z konce 20. a 30. let v Německu, že je pro lidi, kterým neodepřeli vzdělání v historii nebo nevyoperovali paměť, nevolitelná. Taky přes reklamu, kterou jim dělal tisk posledních několik měsíců, dostali jen 1 % hlasů. Sieg heil se nekoná.

Kandidátka č. 32 - Nezávislí - další spolek „no name", volitelný snad jen příbuzenstvem a sousedy. Dalo to 0,54 % hlasů. Další hvězdný prach. Neznám - nevolím.

Kandidátka č. 33 - ČSSD - alias „oranžová hvězda" (patrně podle vaječného žloutku od slepic krmených karotenem). Tady si na nedostatek známých jmen opravdu nelze stěžovat, počínaje bývalou odborářskou hvězdou a policejním učitelem jazyků Richardem Falbrem, poslankyní Annou Čurdovou, přes Prof. Martina Potůčka (na 14. místě kandidátky!?) až po JUDr. Ivana Přikryla z bytového družstevnictví. Jenže to, co předvádí na české politické scéně ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem, Davidem Rathem, Bohuslavem Sobotkou, Zdeňkem Škromachem a dalšími „hvězdami" volá po tom, aby nejméně do Brusele, ale raději ještě dál někdo vystřelil právě tyhle pány, do čela strany se vrátil rozum a do celé strany demokratické poměry. Strana, kterou reprezentují a proslavují zjevní narcisističtí psychopati jako MUDr. Rath nebo MUDr. Dryml, která tváří v tvář světové ekonomické krizi slibuje nesplnitelné a dál by zemi zadlužovala a ruinovala, strana, která své politické protivníky ostouzí a mlátí je, je za stávajících poměrů pro slušné lidi nevolitelná. Měla po nezaslouženém triumfu v minulých krajských a senátních volbách dostat na prdel, aby s tím obsazením vedení do podzima stačila něco udělat a vrátit se mezi civilizované lidi a strany, jakými jsou sociální demokracie na západ a na sever od nás. Povedlo se to ale jen tak napůl. Skoro 22,5 % hlasů je sice o cca 9 % méně, než ODS, ale mnohem víc, než získala minule, takže to lze interpretovat i jako úspěch, což Jiří Paroubek nezapomněl po volbách zmínit. Takže na tohohle oranžového obra pozor, má blízko k rudé. Abychom se v říjnu nedočkali další Velké říjnové socialistické revoluce, a to by k 20. výročí Listopadu 1989 bylo horší než Tunguzský meteorit.

No a tím jsme to probrali všechno. Vidíte, že v době, kdy jsem psal tyto řádky, už byly známy výsledky voleb do EP. Ze vzniku nové strany Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska je zřejmé, že pro další pohyby politických těles na našem nebi nevystačíme ani s Newtonovskou fyzikou, ani Keplerovskou mechanikou nebeských drah. Tušíme, že budoucnost má co do činění spíše s moderní fyzikou a s teorií relativity, s rozpínáním politického vesmíru. Kdybychom soudili na kvalitu stran jen podle politických programů a osobností šéfů, ten spolek TOP 09 by se nejevil tak zle - mohla by z toho vzniknout nová hvězda. To by ale nesměl v těsném závěsu následovat Miroslav Kalousek se svou politickou a hospodářskou historií zejména z dob působení na Ministerstvu obrany, kdy z nebe padaly spolu s meteority bohužel i paragáni na vadných padácích.

Jinak je zřejmé, že v celém světě i v Evropě stoupá na úkor naší Betlémské hvězdy křesťanství spíše váha islámského půlměsíce. Víme sice, jak volby do Evropského parlamentu dopadly v zemích sedmadvacítky, že posílila pravice a levice až na Slovensko oslabila. Je na nás, jaká poučení z toho plynou pro ty pro nás neskonala důležitější volby podzimní. Kéž hlavně v nich máme dost rozumu a šťastnou ruku s volebními lístky.

V Praze dne 18. června 2009