Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Připomínky STUŽ k rozpracování Směrnice Rady EU č. 96/61 ES ze dne 24.9.1996 týkající se integrované prevence a omezování znečištění

Směrnice Rady č. 96/61 ES z 24.9.1996 ukládá členským státům EU v kontextu s dalšími směrnicemi ES sjednotit postupy používané k ochraně jednotlivých složek prostředí do integrované prevence a regulace znečištění tak, aby znečištění bylo bud' zcela eliminováno nebo omezeno a aby nebylo možné znečišťování jediné složky prostředí s využitím mezer v legislativě "přenést" a tím jen zdánlivě "vyřešit" na úkor složky jiné. Takový přístup jednoznačně podporujeme. K předpisům a limitům pro ovzduší a vodu připojuje tato směrnice i předpisy a limity pro znečišťování půdy a horninového prostředí, což taktéž oceňujeme jako progresivní prvek. Velmi důležitý je požadavek, aby jak na straně znečišťovatelů, tak na straně orgánů státní správy bylo zajištěno integrované·posuzování všech druhů znečišťování prostředí. To lze nejsnáze zjistit takovou organizací státní správy, v níž péče o životní prostředí a posuzování ,vlivu sta·eb, činností a výrobků na životní prostředí je v rukou (kompetencích) téhož orgánu státní správy až po orgány ústřední. Tento žádoucí stav byl dosažen v ČR na krátkou dobu po vzniku MŽP ČR v roce 1990, kdy v jeho kompetencích bylo i územní plánování a stavební řád, i ochrana vod, ovzduší, horninového prostředí a geologie, lesů, lesního a ·zeměciělského půdního fondu, hospodaření s odpady, ochrana přírody a krajiny a konečně i informatika a monitoring v životním prostředí. Desintegrace pravomocí z MŽP na ostatní ústřední orgány státní správy od té doby probíhající působí proti ochraně životního prostředí a tím i proti trendu, který sleduje Evropská unie. Tato dezintegrace působí proto i proti smyslu nové Směrnice 96/61 ES z 24.9.199ó a bude komplikovat zavádění této směrnice v České republice.

Integrovanou prevenci a omezování znečištění prostředí lze zajistit i při rozdělení pravomocí v ochraně a tvorbě životního prostředí mezi více orgánů veřejné správy, to však by bylo podstatně složitější a obtížnější. Záleží totiž v dobré provázanosti legislativních nástrojů ochrany a tvorby prostředí a v propracování pracovních postupů a procesních pravidel pro komunikaci těchto orgánů při různých typech úloh (od tvorby územních plánů; generelů, odvětvových či teritoriálních rozvojových koncepcí přes rozhodování o umístění staveb, o využití území, o ochranných pásmech, chráněných územích, stavebních uzávěrách, dobývacích prostorech a chráněných ložiskových územích až k vyhlašování přírodních a památkových rezervací a dalších opatření v území).

Nejlepší předpoklady pro integrované uplatňování prevence, regulace či eliminace znečištění nastanou, pokud se podaří udržet zásadu koncentrace řízení, zavedenou v roce 1976 zákonem č. 50/1976 Sb. i v připravovaných novelizacích či ve zcela novém zákonu (zákonech) o územním plánování a stavebním řádu. Důležité bude, pokud při novelizacích horního zákona; zákona o vodách, o ovzduší, o zdraví, o odpadech, o ochraně ZPF/LPF, o ochraně přírody a krajiny, v zákonech o drahách, v silničním zákoně, v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), v telekomunikačních, energetických a dalších předpisech dotýkajících se funkčního využití území, umísťování staveb, činností, technologií, skládek a odvalů, úložišť odpadů atd. budou dobře upraveny zásady koncentrace konečného rozhodování o záměrech v území zejména při jejich umísťování a hodnocení jejich vlivů na životní prostředí v jedněch rukách. V žádném případě nelze připustit, aby v integrovaných povolovacích procedurách dominovaly jiné orgány, např. stavební úřady či báňské úřady. Ty nejsou organizačně, ani odborně k takové činnosti vybaveny. Výsledek integrované povolovací procedury musí být závazným podkladem pro následná řízení (územní, stavební, povolení těžby či jiná) i pro samotný provoz zařízení.

Nezbytným předpokladem postupu v žádoucím směru bude potřebné uvážení možností a forem integrace jednotlivých institutů práva životního prostředí (zejména se nabízejí ekonomické nástroje a sankce). Sloučení více řízení do jednoho rozhodovacího procesu si bude patrně vyžadovat dosti zásadní zásah do stávající úpravy. Záležitost je řešitelná i v situaci, kdy existují složkové právní úpravy.

Úlohu gestora konzistentnosti všech souvisejících předpisů by mohlo vykonávat MŽP ČR jen v případě, že se mu vrátí všechny k tomu potřebné kompetence: Je teoreticky možné, aby tuto úlohu zastávalo i tehdy, když všechny potřebné kompetence nebude mít, a to na základě zmocnění vládou a pod dozorem Legislativní rady vlády. Táto pozice však bude vždy slabší a velmi závislá na nesamozřejmé ochotě spolupracovat; neboť kde jde o kompetence, tam jde o moc a peníze. Optimální by bylo vrátit kompetence v péči o životní prostředí ke stavu ze začátku roku 1990, to je na MŽP.

Ve Směrnici uplatňované principy prevence, předběžné opatrnosti, principu znečišťovatel platí, odpovědnosti za škodu a ekologickou újmu, nejlepší dostupné technologie, sledování "od kolébky ke hrobu", informování a účast veřejnosti při posuzování a rozhodování o změnách v území, kontroly a mezinárodní spolupráce při posuzování přeshraničních vlivů, byly vesměs obsaženy již v programových materiálech MŽP ČR a FVŽP z let 1990- 1992 a stačilo by se v mnohém vrátit k těmto zásadám, opouštěným zejména za působení ministra Bendy ve funkci ministra ŽP.

Kromě přímého respektování Směrnice v úvahu při novelizacích či nových zněních výše uvedených zákonů by bylo třeba k úplnému na-plnění péče o prostředí doplnit její instrumentář o zákony o haváriích, o povinném pojištění podnikatelů - výrobců a znečišťovatelů ŽP proti škodám na ŽP a bezpečnostním rizikům, (zejména jaderné elektrárny, chemičky apod.) a provázat lépe a závazněji procedury EIA s umísťováním a povolováním staveb a opatření v území.

Velmi závažným posunem oproti našim zvyklostem je ve Směrnici požadovaná informovanost veřejnosti o záměrech umisťovaných do území a o obsahu povolujících rozhodnutí. Posiluje se pozice a rozšiřuje okruh "účastníků řízeni", jak jsou obecně definováni v zákoně 71/67 Sb. (Správní řád) a speciálně v, zák.č.50/1976 Sb. ve znění novelizací. Přístup k informacím bude též nutné uvést do souladu se Směrnicí Rady 90/313/EHS ze 7. června 1990 a s připravovanou Konvencí o přístupu veřnejnosti k informacím, to znamená ho jednoznačně rozšířit v novém zákoně o informacích. Bude též potřebné sledovat přípravu nových směrnic v této oblasti, v níž máme tolik dluhů. V EU byl nastolen jednoznačný trend·rozšiřování práv veřejnosti na informace z oblasti životního prostředí, který bude muset naše legislativa následovat.

Velká organizační práce bude čekat naši republiku· při naplňování ustanovení o účincích překračujících hranice států. Požadavek informování orgánů i veřejnosti druhého státu a zohlednění případných připomínek již v průběhu povolovacího řízení bude znamenat legislativní i organizační zajištění takovéhoto nového postupu od centrální přes regionální (vyšší územní celky i okresy) až po místní úroveň- a to obousměrně, směrem dovnitř i mimo naši republiku k našim sousedům.

Nezvyklý, ale zcela logický a oprávněný je požadavek monitorovat a zveřejňovat výsledky měření znečištění v porovnání s určenými limity, ukládaný jak znečišťovatelům, tak orgánům,péče o prostředí, zpracovávání cyklických přehledů o znečišťování a zajišťování i mezinárodní výměny informací v požadované periodicitě a standardu. To bude z naší strany vyžadovat dopracování našeho systému sběru, vyhodnocování a hlavně zveřejňování výsledků měření. Nabytí účinnosti pro státy ES do 3 let pro legislativní a administrativní kroky znamená ve světle naší kandidatury na členství neotálet a zahrnovat požadavky vyplývající ze Směrnice již do stávajících novelizací a nových zákonů zejména pro územní plánování a stavební řád, zákona o vodách, o odpadech atd., neboť není reálné, že by se ·Parlament ČR mohl vracet k těmto zákonům kvůli kompatibilitě s legislativou ES brzy znovu.

Ve světle současné restrukturalizace vlády je třeba se vší odpovědnosti a naléhavostí trvat na rozšíření rozsahu kompetencí MŽP ČR, minimálně dle·stavu ze začátku roku 1990, neboť by to úlohu aplikovat Směrnici Rady ES č. 96/6 z 24.9.1996 a taktéž i další směrnice EU na naše předpisy o péči o životní prostředí velmi zjednodušilo organizačně i věcně.

Za Společnost pro trvale udržitelný život

ing arch. Martin Říha, v.r.místopředseda STUŽ

Pavel Šremer, v.r., předseda STUŽ

ing Ivan Dejmal, v.r., místopředseda STUŽ


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License