Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

S rypadly za zády se nedá žít, tvrdí lidé žijící v blízkosti dolů a chtějí jednoznačně určit těžební limity. Podle odborníků by představitelé kraje měli jasně říct, zda jsou pro těžbu, nebo chtějí zachránit zbytky krajiny a změnit strukturu průmyslu v regionu.

Pokračování těžby uhlí znamená jen minimum šancí, aby se z Ústeckého kraje stal prosperující region, z něhož by neodcházeli lidé. V tomto duchu se nesla konference Útlum těžby: Impuls k oživení Ústeckého kraje?, která proběhla ve středu odpoledne v Ústí nad Labem. Pořádalo ji Hnutí Duha ve spolupráci s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

"Je to náš příspěvek k tomu, jak by se mohl kraj rozvíjet bez těžby uhlí. Chtěli jsme naznačit možné cesty rozvoje, jejichž v podstatě nutnou podmínkou je útlum těžby," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha.

Uhlí, nebo příroda?

V několika příspěvcích se mluvilo například o nutnosti vize rozvoje, za níž by šli politici déle než jedno volební období, o stále větším znečištění prachem v oblastech s hnědouhelnými lomy nebo o perspektivách měst obklopených doly. "Dnešní obyvatelé už zde zapustili kořeny a mají ke kraji opět lokálně patriotický vztah jako ke svému domovu. Vystupují proti pokračování devastace bojem o zachování limitů. Je to aktivní obrana, ale jen obrana. Je potřeba začít aktivně přispívat k novému ekonomickému profilu kraje a tvorbě nových příležitostí než těch ve stávajících oborech," uvedl architekt Martin Říha. Podle něj nehrozí po útlumu těžby nezaměstnanost, pokud se ovšem změní struktura zdejšího průmyslu. "Je nutné, aby se představitelé kraje rozhodli, zda podle nich stojí za to chránit zbytky přírody a kulturní bohatství a na nich stavět rozvoj kraje, nebo vše přetěžit a pak budovat nově, ale bez jakéhokoli vztahu k minulosti," řekl.

Prach lidem zkracuje život

Část konference se věnovala škodlivinám, které jsou kvůli těžbě v ovzduší. Lékař Miroslav Šuta, člen meziresortní komise vlády pro chemickou bezpečnost, který sleduje zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší, upozornil na to, jak se zvyšuje prašnost v okolí dolů, a na zdravotní rizika s tím spojená. "Prachové částice a látky, které na sebe vážou, jsou jednoznačně velkým zdrojem nemocí dýchacích cest, snižování plicních funkcí a snižování délky života, která je v této oblasti podle statistik jedna z nejmenších v Česku," upozornil lékař. "Různých dat a měření máme spoustu. Je ale otázka, zda z nich dnes někdo z politiků něco vyvozuje," podotknul.

Zcela o konkrétních obavách z dalšího pokračování těžby mluvili na konferenci lidé z Litvínova a Horního Jiřetína. Právě ten je ohrožen dalším pokračováním těžby. Jeho dva tisíce obyvatel by se kvůli ní muselo vystěhovat.

"Ani zachování limitů pro nás není jednoznačná jistota rozvoje. Jak se má rozvíjet město, u něhož jsou stále dobývací prostory, které jsou určené k vytěžení? Obávám se toho, aby Litvínov neobklíčily ze dvou stran doly a nezůstal spojen s ostatním světem jedinou silnicí. V takovém městě nemají lidé co dělat. Je to jen místo pro ty, kteří v těch dolech pracují. Nic víc. Pomohl by jedině odpis uhelných zásob. Ten by nám dal jistotu," představil své obavy Miroslav Otcovský, litvínovský zastupitel a člen sdružení Kořeny, které proti pokračování v těžbě aktivně vystupuje.

"Těžba není priorita. Úloha státu je odolat tlaku těžebních společností a udržet podmínky pro rozvoj regionu. Ostatní je na obyvatelích, obcích a městech," uklidňoval přítomné Daniel Vondrouš, šéf poradců ministerstva životního prostředí.

Těžaře nikdo nepozval

"Uhlí by nemělo determinovat rozvoj regionu. Je ale logické, že těžaři se snaží přesvědčit okolí, že to tak je. Umělé nafukování důležitosti těžby zkresluje obraz kraje. Ten je právě kvůli tomu stále vnímán jako špinavé místo," doplnil. Organizátoři konference se netajili tím, že záměrně nepozvali představitele těžebních společností. Pokračování těžby totiž jednoznačně vidí jako pozastavení jakýchkoli rozvojových plánů na desítky let.

"Není možné jen později vytvořit rekultivovanou krajinu pro rekreaci a sport, která nemá vazby k tomu, co tu bylo dřív. Neměl by v ní už kdo žít," upozornil architekt Vladimír Charvát, který se zabývá územním plánováním.

ONDŘEJ ČERNÝ
Mladá fronta DNES, Regionální mutace - severní Čechy

You have no rights to post comments

Podobné články

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License