Podle zástupce demonstrantů Petra Krajnera připravuje maďarský parlament v současné době návrh nové legislativy týkající se GMO a protestující se obávají, že případné uvolnění restrikcí pro GM plodiny by mohlo ohrozit maďarský zemědělský export, vzhledem k odporu ke GM plodinám u evropských spotřebitelů. "Chceme pro pěstování GM plodin nepřísnější možné zákony," dodal další z organizátorů demonstrace Andras Lanyi.
Maďarsko už se na vlastní kůži přesvědčilo o rizicích pěstování GM plodin. Při polních pokusech s GM řepkou patrně došlo k nežádoucímu opylení konvenční řepky, která byla určena na export. Posléze Německo import maďarské řepky zastavilo po zjištění genetické kontaminace v dovážené řepce. Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu, která vedla k opatrnosti při povolování GM plodin.
19. ledna 2005 rozhodla maďarská vláda o vydání zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise (EK) v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Maďarsko se tak rozhodlo na základě tlaku místních pěstitelů. K podobnému kroku se rozhodla už v roce 1999 vláda Rakouska a v březnu 2005 také vláda Polska.
Důvodem pro zákaz byl neexistující řádný monitorovací plán, který je požadován legislativou EU. Podle konzultantky genetické kampaně českých Greenpeace RNDr. Magdaleny Klimovičové evropští úředníci tvrdili, že GM kukuřice MON 810 je dostatečně monitorována dle legislativy EU, ale předložený plán monitoringu byl ve skutečnosti 10 let starým monitoringem firmy Monsanto. Plán Monsanta z roku 1995 se však zabýval pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak řada vědeckých studií publikovaných později poukázala na mnohé další nežádoucí účinky, jako např. vliv na ostatní živočišné druhy nebo na akumulaci Bt-toxinu v půdě.