V oficiálních mapách je totiž podle nich stále zakresleno, že pod Litvínovem je ložisko, které dosud není odepsané a tudíž jej v případě prolomení územních ekologických limitů může Mostecká uhelná společnost (MUS) vytěžit. „Vycházíme pouze z výroků Mostecké uhelné prezentovaných v tisku a z veřejně dostupných map a plánů báňského úřadu a Geofondu. Podle nich jsou dobývací prostory kolem celého Litvínova a ložisko uhlí zasahuje hluboko do města,“ uvedl Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny.
Těžaři ale tvrdí, že dokumenty, ze kterých aktivisté vycházejí, jsou mylné. „To jsou nepravdivé informace. Na žádost Mostecké uhelné již došlo ke zrušení dobývacích prostorů a odpisu zásob uhlí pod Litvínovem. Není naším záměrem tam těžit. Hrana lomu se přiblíží maximálně na pět set metrů k Litvínovu,“ upozornil Petr Kolman, výkonný ředitel MUS. „Celou situaci prověříme na ministerstvu i báňském úřadu a jsme připraveni se i bránit, pokud o nás někdo nyní šíří nepravdivé informace,“ doplnil.
Nelíbí se mu, že sdružení Kořeny prezentuje plány, které podle něj jsou již několik let neplatné. Ovšem lidé z Kořenů je získali během posledních tří týdnů z veřejně přístupných internetových stránek Geofondu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí, a také z Obvodního báňského úřadu v Mostě.
„V našich mapách je skutečně zaznamenáno to, že uhlí pod Litvínovem je v takzvaném chráněném ložiskovém území. Víme sice ze statistických výpisů, že tyto zásoby byly odepsány, ale nemáme k tomu dokumentaci. Bez ní to nemůžeme v mapách zaznamenat,“ řekl Jaromír Starý z Geofondu. „Problém může být v tom, že věc je v kompetenci několika ministerstev a různých organizací a jejich spolupráce asi není provázaná.“
Přestože MUS říká, že pod Litvínovem těžit nechce, zástupci hnutí Greenpeace a sdružení Kořeny se bojí opaku. „V roce 1995 napsali těžaři dopis do Horního Jiřetína, ve kterém i tuto obec uklidňovali. A teď ji kvůli uhlí chtějí zbourat,“ vysvětlil Otcovský.