Říman navrhuje pro léta 2008-12 udělit povolenky na vypouštění až 104 milionů tun skleníkových plynů ročně, ačkoli vloni byly využity povolenky jen pro 82 milionů tun. Přestože má Česká republika čtvrté nejvyšší emise CO2 na obyvatele z 25 členských zemí EU, plánuje ministr Říman pro český průmysl možnost, aby klimatu mohl škodit až o dalších 26% více než dnes.
Klimatické "máslo na hlavě" exministrů Ambrozka (KDU-ČSL) a Urbana (ČSSD)
I Římanův předchůdce ve funkci Milan Urban (ČSSD) má v ochraně klimatu velkou hroudu "másla na hlavě". Urban jako ministr navrhoval povolit pro léta 2005-7 exhalace skleníkových plynů z průmyslu v neuvěřitelné výši až 110 milionů tun ročně. Urbanovo ministerstvo dokonce zpracovalo prognózu, podle které by se do roku 2010 skleníkové znečištění mohlo vyšplhat až na fantastických 138 milionů tun ručně.
Velmi pikantní bylo i chování bývalého Urbanova vládního kolegy Libora Ambrozka (KDU-ČSL), který co by ministr životního prostředí navrhoval přispět k ochraně klimatu zvýšením českého znečišťování skleníkovými plyny. Ačkoli skleníkové emise z průmyslu činily v roce 2004 asi 89 milionů tun, Ambrozek prosazoval zvýšení kvóty na více než 99 milionů tun ročně! Ekologické nevládní organizace tehdy prosazovaly mírné snížení exhalací na 85 milionů tun, tedy asi o čtyři procenta. Realita roku 2005 byla 82 milionů tun. Čtenář si sám udělá obrázek o tom, kdo hodnotil vývoj emisí skleníkových plynů nejrealističtěji.
Nový návrh plánu na přidělení skleníkových povolenek (tzv. národní alokační plán) pro léta 2008-12 měla Česká republika odeslat Evropské komisi (EK) už do konce června, ale bývalý ministr Ambrozek alibisticky ponechal problém k řešení svému nástupci. Evropská komise proto už 28. července zahájila s Českou republikou tzv. infringement, tedy sankční řízení za neplnění legislativy EU. Na internetových stránkách Evropské komise jsou dnes k dispozici notifikované návrhy národních alokačních plánů 17 z 25 členských zemí.
Zatímco ministr Říman navrhuje zvýšit emise skleníkových plynů na 104 milionů tun ročně, české nevládní organizace (Hnutí Duha, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku) žádají, aby se množství povolených škodlivin snížilo na 78 miliónů tun, tedy asi 95% skutečných emisí roku 2005. Nevládní organizace zároveň prosazují, aby se k rozdělování povolenek mezi podniky používal tzv. benchmarking a aby se desetina povolenek nepřidělovala podnikům zdarma, ale aby se spravedlivěji prodávaly v aukci.
Ministr Kalaš - expert necítící se vázán programem ODS
Ambrozkovým nástupcem byl 4. září jmenován nestraník Petr Jan Kalaš. Ministr Kalaš má pověst odborníka, který se problematikou praktického uplatňování Kjótského protokolu o omezování emisí skleníkových plynů a mezinárodním obchodem s emisními povolenkami zabýval dlouhá léta jako expert Světové banky a Institutu OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR).
Ministr Kalaš je nejen expertem v oboru ochrany klimatu, ale také nestraník, který se podle vlastních slov na postu ministra necítí zavázán volebním programem ODS. Doslova ministr Kalaš pro měsíčník Ekolist uvedl: "Dostal jsem se na toto místo poměrně pozdě a o předvolební program ODS jsem se ani nezajímal a pro mě osobně není závazný."
Kalaš považuje přípravu druhého národního alokačního plánu pro přidělení "skleníkových povolenek" za svou prioritu a vytvořil pro jeho dokončení meziresortní skupinu. Představy svého úřadu o kvótě skleníkových povolenek chce zveřejnit koncem října. Výši povolenek žádaných pro znečišťování skleníkovými plyny má podle ČTK projednat česká vláda počátkem prosince.
Evropská komise nechce další "skleníkovou habaďůru"
Mnohé evropské vlády se při zpracovávání prvního národního alokačního plánu chovaly podobně jako bývala česká vláda - záměrně množství požadovaných povolenek nafoukly v naději, že jejich firmy budou moci bezplatně získaný přebytek povolenek výhodně rozprodat. "Skleníková habaďůra" evropských politiků praskla ve chvíli, kdy se rozběhl trh s obchodovatelným emisními povolenkami a ukázalo se, že jich v EU pro období 2005 až 2007 byl vydán takový přebytek, že na trhu došlo ke kolapsu cen povolenek.
Vládní a nevládní experti proto očekávají, že Evropská komise tentokrát podrobí předložené návrhy národních alokačních plánů solidní analýze a že v přidělování kvót znečišťovatelům podstatně přitvrdí. Proto by i česká vláda včetně ministra Římana měla pečlivě uvážit v jaké podobě plán do Bruselu pošle a jestli bude Evropské komisi věšet bulíky na nos. Mohla by se dočkat nepěkné ostudy a nutnosti potupně přepisovat čísla vycucaná z prstu.
Alokační plán - český nebo ČEZký?
V souvislosti návrhem ministra Římana na zvýšení povoleného množství emisí skleníkových plynů je třeba uvést, že největším českým znečišťovatelem v tomto oboru (i v některých dalších) je elektrárenská společnost ČEZ. Ta jen vloni díky "skleníkové habaďuře" vlády ČSSD vydělala na prodeji přebytečných povolenek přes miliardu korun. ČEZ má nyní podle ČTK přiděleny povolenky na 36,9 milionu tun CO2 ročně a šéfové ČEZ se brání se tomu, aby nová kvóta zohledňovala firmou skutečně vypouštěné množství škodlivin.
ČEZ má nemalou naději, že u ministra Římana najde pochopení. Jednak je stát většinovým vlastníkem ČEZ, který by na případném opakovaní "skleníkové habaďury" mohl vydělat. Ale ČEZ má vliv na politiku ministra průmyslu pojištěný i jinak. Říman si po svém jmenování na ministerstvo přivedl jediného náměstka, a to právě pro oblast energetiky. Stal se jím pan Tomáš Hüner, který shodou okolností do svého nástupu do funkce na ministerstvu pracoval pro firmu ČEZ. Taková náhodička se největšímu českému skleníkovému znečišťovateli při vyjednávání o kvótě povolenek pro léta 2008-12 jistě může hodit.
Miroslav Šuta, autor je odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik