Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Nevím, proč mi ta situace evokuje samé názvy nebo citáty z různých literárních a filmových děl, jako „Kdybych to býval věděl, tak bych sem nechodil“ z Knoflíkové války nebo „Ježek v kleci“ z „Rychlých šípů“, nebo také „Bratrstvo kočičí pracky“ z dílka „Stínadla se bouří“, když sleduji cvrkot kolem architektonického návrhu a umístění nové budovy Národní knihovny od Arch. Jana Kaplického v Praze na Letné. Tolik intrik, zášti, polopravd až lží, tolik účelově používaných argumentů a zamlčování nehodících se skutečností, tolik špíny jsem už dlouho kolem nějakého problému neslyšel a neviděl a jsem rád, že se laická i veřejná veřejnost konečně začínají probouzet a zvedají své hlasy.

Jako pracovník Útvaru rozvoje města Prahy docela těžce nesu, když jsou struktury řídící rozvoj hlavního města nařčeny exprezidentem Havlem, že „město nemá žádnou koncepci pro svůj rozvoj a pro prostor Letné“. Vím totiž, že ji má. Jenom ji zastupitelé a představitelé města, kteří ji schválili, sami nerespektují a počínají si svévolně bez ohledu na ni. Primátor města navíc předvádí podivuhodné „veletoče“, když podle toho, s kým a kdy zrovna mluví, mění velmi pružně své názory. Až to vypadá, že žádné vlastní nemá. Nejdřív je vítězným návrhem nadšen, alespoň podle jeho předmluvy v katalogu k výstavě soutěžních návrhů, pak zase se nechá slyšet, že „Kaplického návrh je arogantní, necitlivý k Pražské památkové rezervaci a k okolí...“, pak pro změnu prohlásí, že se práce poroty zúčastnil i nezúčastnil, protože je si vědom, že není na otázky architektury a urbanismu odborník... co si o tom máme myslet? Ví, že se na architekturu studuje stejně dlouho, jako na medicínu a světový ohlas se v architektuře dobývá stejně těžko, jako v medicíně, nebo neví? A jak to je doopravdy s argumenty, které použil v polemikách a diskusích poté, co „otočil na obrtlíku“?

Primátor Bém tvrdí, že knihovna přesahuje na jiné pozemky, než které pro ni byly původně vymezené na základě územního plánu města. Tají ovšem, že pozemky zahrnuté do podmínek soutěže byly takto městem odsouhlaseny a bývalý náměstek primátora a dnes poslanec Parlamentu ČR za ODS Ing. Bürgermeister přislíbil tuto změnu akceptovat a zadal Odboru územního plánování MHMP a jeho prostřednictvím i Útvaru rozvoje města zajistit příslušnou změnu územního plánu Z 2000/00. Tvrdit, že nesoulad umístění sice nezavinil Arch. Kaplický, ale vypisovatel soutěže, tedy ředitel NK Ježek, je lež. Vypisovatel soutěže měl garanci města na toto umístění.

Primátor Bém dále tvrdí, že návrh poškodí panoráma Prahy, pražskou památkovou rezervaci zapsanou do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, že je arogantní a necitlivý k urbánnímu kontextu. Sám byl ovšem členem poroty a jako svého zástupce do ní poslal památkáře Kněžínka, který by měl být právě na takové vlastnosti návrhu zvýšeně citlivý. Ostatně pochybuji, že by se pan Kněžínek odvážil hlasovat v rozporu s názorem primátora. Mezinárodní porota, v níž zasedali význační architekti světa a mimo zástupce Prahy také zástupce UNESCO, vybrala Kaplického návrh jednoznačně a jednohlasně. Opravdu si pan primátor myslí, že byla nekompetentní a všechny argumenty zaznívající proti nezvažovala, že zastupitelé ODS v pražském zastupitelstvu to dovedou posoudit lépe a odborněji? Viděl pan primátor počítačovou animaci pohledů na novou knihovnu z Karlova mostu, kde musí být pro diváka ve fotografii šipka upozorňující, kde oblé temeno s okem přesahuje koruny okolních stromů, aby je vůbec našel? To si opravdu myslí, že Arch. Kaplický tento aspekt umístění nezvažoval? Právě to jej podle mého názoru mj. dovedlo k řešení, které nakonec nabídl. Spíše se zdá, že v ODS jsou nakažlivé „všeumělství“ a názory prezidenta Václava Klause. Nedivím se emotivnímu Janu Kaplickému, že mu to připomnělo „moudrou KSČ“ z předlistopadových dob, která vždy lépe věděla, čeho je „lidu“ zapotřebí, než ten lid sám. Zástupci lidu v telefonní anketě ČT 18. 10. volili 69:31 ve prospěch Kaplického návrhu. Říká to něco sledovatelům voličských preferencí?

V televizním duelu mezi primátorem a architektem zaznělo jako nový argument proti knihovně, že na ni vlastně ve státním rozpočtu nejsou peníze. A to chybou, jak jinak, předchozí vlády ČSSD. Ta prý na ni slíbila prostředky, které zbyly ve Fondu národního majetku, v rozporu se zákonem o jeho likvidaci. Tyto prostředky prý mohou být použity jen pro ochranu stávajícího kulturního dědictví, tedy např. na rekonstrukce stávajících památek, ale nikoliv na novostavbu! Copak ale záchrana stávajícího knižního fondu z rozpadajícího se Klementina a z depozitářů v mnoha dalších rozpadajících se památkách i nepamátkách přemístěním do nové budovy s kvalitním klimatizovaným vnitřním prostředím není s tímto určením v souladu? Nejde přece „o ten barák“, ale snad hlavně „o ty knihy“, co měl zákonodárce na mysli?! Nebo mají tyto hlavy nějaký jiný nápad, jak je zachránit, když Klementinum a depozitáře bez předchozího vyklizení a za chodu stávající knihovny rekonstruovat nelze?

Je trapné znovu vytahovat argument, že návrh Arch. Kaplického nedodržel zadávací podmínky soutěže a měl tedy být vyřazen, že neměl být hodnocen a tím méně vyhrát. Ano, nedodržel zadávací podmínky tím, že velkou část prostorů pro knižní fondy umístil v rozporu se zadáním pod zem. Jednak tím zmenšil objem nadzemní části, aniž ošidil program, což vzhledem k již zmíněnému urbánnímu kontextu bylo žádoucí, hlavně ale dokázal přesvědčit vypisovatele soutěže i renomovanou mezinárodní porotu, že důvod, proč ta podmínka v zadání byla, dokázal ošetřit jinak. Takže účel jejího zahrnutí do zadávacích podmínek splnil a fondy v podzemí uložené neohrozil.  Jedná se tedy nejspíš o „kyselé hrozny“ u těch, kdo v soutěži neuspěli. V Praze je z posledních let spousty příkladů, že trpné dodržení zadávacích podmínek nejen negarantuje kvalitu architektury, ale dokonce jejímu vzniku může zabránit. Pár výstižných příkladů uvedl v Lidových novinách z 19. 10. i exprezident Havel. Nedodržení této podmínky ostatně porota tolerovala u více soutěžících návrhů a žádný kvůli tomu nevyřadila, takže měřila všem stejně. A především: renomovaná mezinárodní porota na sebe vzala odpovědnost za tuto změnu se vším všudy. A je to především její odpovědností vůči investorovi i společnosti, kterou si u velkorysých, kreativních lidí bez postranních motivací také obhájila.

A co myšlenka „Tak tedy Kaplického chobotnice ano, ale ne na Letné, nýbrž jinde v Praze!“. To může z úst vypustit jen člověk, který ještě neopustil myšlenkovou úroveň typizované panelové výstavby, „hodící se“ podle předlistopadových mocipánů kamkoliv, takže ji bylo možno beze ztrát libovolně přesazovat! Jenže skutečný architekt u unikátní zakázky, jakou Národní knihovna bezesporu je, netvoří univerzální typový projekt! „Pasuje“ své architektonické dílo na konkrétní místo, do konkrétního prostoru, se zvažováním všech provozních i prostorově kompozičních vazeb k blízkému i vzdálenému okolí. Na jiném místě by také patrně došel k jinému pojetí, jinému výslednému tvaru, danému ohledem na jiný urbánní kontext. To chápe už student architektury ve 2. ročníku fakulty. A navrhovaná jiná místa - Letňany, Pankrác, Jižní Město, Zličín či Strahov? Místa, kam by to měli uživatelé z centra města daleko nebo Strahov s bídnou dopravní dostupností, ačkoliv je zdánlivě blízko centra města? Námitky k nedostatečné dopravní dostupnosti zaznívaly v nedávné minulosti i proti umístění na Letné, ačkoliv jsou v docházkové vzdálenosti 2 stanice metra linky A (Malostranská, Hradčanská), jezdí kolem a má v blízkosti stanice několik linek tramvaje (Hradčanská, Chotkovy sady, Čechův most, Letná), povede kolem Městský silniční okruh, nehledě na to, že sem lze dojít do 15 minut od Klementina, od Právnické nebo od Filosofické fakulty přes Vltavu i pěšky. A teď by horší dostupnost náhradních míst najednou nevadila?

Nevíme sice ještě jasně, „o co jde“, ale nic pěkného za celým tažením proti Kaplického návrhu a umístění nové budovy Národní knihovny asi nebude. Čeho se asi bojí ministr kultury pan Jehlička, že „umlčel“ ředitele Ježka? Že by něco věděl, co nemá přijít ve veřejnou známost?

Hrozící ztráta jedinečné příležitosti pozitivně se ve světě prezentovat a postavit těsně mimo PPR, ale v kontaktu a v dialogu s ní, další atraktivitu pro mezinárodní cestovní ruch, ale také hrozící mezinárodní ostuda, na kterou máme „zaděláno“, by nás měly varovat. A naše čelné představitele hlavního města i státu by to mělo vést k zamyšlení, proč ztrácejí popularitu mezi slušnými lidmi a voliči. Abychom se za ně nemuseli stydět nejen jako pracovníci jejich odborných útvarů, ale i jako občané tohoto města a státu. 

V Praze dne 22. října 2007

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License