Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 3. září 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1. Jeho tématem byla reakce sjednocené Evropy na trvající pokles biodiverzity, jednoho ze základních pilířů života na naší planetě, tedy „Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody“. Tato legislativa je totiž revoluční v tom, že se netýká jen chráněných území a chráněných druhů, ale i daleko širší doposud nechráněné krajiny. Jejím cílem je obnovení nebo posílení ekosystémových služeb, důležitých, anebo dokonce nezbytných, pro dlouhodobě udržitelné využívání krajiny člověkem, např. schopnosti zadržovat vodu, ochrany půdy před erozí, zajištění opylování a regulace mikroklimatu.
Nařízení stanovuje, že každý členský stát vypracuje svůj vlastní Národní plán obnovy přírody (NPOP). Proto české Ministerstvo životního prostředí (MŽP), a to již v předstihu, sestavilo příslušné pracovní skupiny. Co všechno bude příprava NPOP obsahovat bylo obsahem semináře. V jeho rámci vystoupili jak zástupci ministerstev, tak dalších zainteresovaných organizací.
Diskusi otevřel z Bruselu připojený slovenský europoslanec Michal Wiezik , který připomněl složitý proces zrodu předmětného Nařízení. Teď je na jednotlivých členských státech EU, aby jej realizovali, nicméně Evropská komise ještě každý ten národní plán bude posuzovat a schvalovat.
Náměstek z MŽP Jiří Lehejčekunijní Nařízení o obnově přírody vítá, ale jedním dechem dodává, že přichází pět minut po dvanácté. Proces obnovy a přírody pak prezentují jako příležitost pro zemědělské a lesní hospodáře získat ve společnosti jistou prestiž a samozřejmě i příslušné finanční ohodnocení. Vnímá, že veřejnost je obnově přírody nakloněna, problém však nastává ve fázi, kdy se nějaké to opatření dotkne konkrétního člověka.
Svého náměstka doplnil vedoucí odboru na MŽP Petr Havel. V rámci vytváření Národního plánu představil pět tematických pracovních skupin složených z expertů ze státní i nestátní sféry, neboť Nařízení přímo požaduje participaci všech zainteresovaných. Informoval i o obdobné koordinační skupině a nástrojové skupině. Jejich návrhy budou dále vyhodnocovat a zapracovávat. “S vypracováním Národního plánu se počítá v září 2026. Následovat bude půlroční konzultační a schvalovací proces před Evropskou komisí. Do budoucna se počítá i s revizemi tohoto plánu. Jde o dlouhodobou agendu, ambiciózní, ale potřebnou,” dodává.
Do diskuse se zapojil i náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek . Zdůraznil, že je potřeba zemědělcům pomoci vytvořit podmínky pro jejich podnikání, pro zachování výrobnosti v situaci nových nároků, které na ně Nařízení klade. Zároveň má za to, že proces obnovy přírody vyžaduje změnu globálního myšlení, tedy zdaleka nejen samotných zemědělců.
Vlastimil Zedek, ředitel odboru na Ministerstvu zemědělství reagoval na zařazení zemědělců mezi odpůrce Nařízení argumentem, že jejich nedávné protesty se týkaly stálého nárůstu byrokracie, které jsou ve svém podnikáni vystaveni, nikoliv opatření ve prospěch krajiny. Dále jmenoval indikátory, které jsou připraveni pro sledování přírody a krajiny monitorovat a vyhodnocovat. Obtíže čeká v souvislosti s naplňováním Nařízení po roce 2027, kdy by mělo dojít k vypracování nové evropské “Společné zemědělské politiky”.
Jaroslav Holler, nový ředitel odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj vyzdvihl v souvislosti s obnovou přírody a krajiny reformu územního plánování. Z jeho pohledu platí, že “čím lépe a více umožníme stavět ve městě, o to více klesne tlak na okolní krajinu.”
Ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaroslav Kubišta představil již sledované indikátory při obnově přírody a krajiny v lesnictví, včetně trendů, které v dlouhodobém horizontu vykazují. Tak kupříkladu druhová rozmanitost dřevin má stoupající tendenci, zato pokles běžných druhů lesních ptáků se zastavit nedaří.
Jiný pohled na probíranou problematiku představila Eva Jeníková z České asociace krajinářské architektury. Připomíná ztrátu vztahu lidí k přírodě a krajině. A ve vztahu územních plánů ke krajině vidí stále markantní rezervy. Proto projednávaný proces obnovy chápe jako posílení role krajiny a její kulturní hodnoty.
Vlastimil Karlík zástupce asociace ekologických organizací Zelený kruh v koordinační skupině objasnil takový pojem užívaný v Nařízení, jako je volně tekoucí řeka, tedy tok charakterizovaný víceronásobnou propojeností. Vysvětlil i metodiku hodnocení vodních řek a zmínil právě probíhající pasportizaci říčních toků.
Téma semináře zjevně zaujalo, soudě podle dotazů od posluchačů. Z úst panelistů zaznělo i jeho hodnocení. Jako kupříkladu, že předběhl iniciativu MŽP a MZe s jejich připravovaným webinářem k tomuto aktuálnímu tématu hned o několik dní. A pan europoslanec Wiezik vyjádřil svůj kompliment ještě jednoznačněji: „Kež by taková beseda, a to na takovéto úrovni, proběhla i na dnešním Slovensku.“
Videozáznam ze semináře najdete zde.
Prezentace ze semináře
Další akce
Na semináři vystoupili
- Ing. Michal Wiezik, Ph.D., poslanec Evropského parlamentu, katedra aplikovanej ekológie, Fakulty ekológie a environmentalistiky Technickej univerzity vo Zvolene;
- Ing. Mgr. Jiří Lehejček, Ph.D.,náměstek člena vlády, Ministerstvo životního prostředí;
- Ing. Miroslav Skřivánek,Ph.D., náměstek člena vlády, Ministerstvo zemědělství;
- Mgr. Petr Havel, vedoucí odd. ochrany biodiverzity EU, Ministerstvo životného prostředí;
- Ing. Vlastimil Zedek, ředitel odboru env. a ekologického zemědělství, Ministerstvo zemědělství;
- Ing. arch. Jaroslav Holler, ředitel odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj;
- Ing. Jaroslav Kubišta Ph.D., ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) Brandýs n.L.;
- Ing. Mgr. Eva Jeníková, členka rady České asociace pro krajinářskou architekturu (ČAKA) a delegátka Mezinárodní asociace krajinářských architektů IFLA Europe
- Ing. Vlastimil Karlík, Arnika, z.s. a člen koordinační platformy NPOP za asociaci ekol.org. Zelený kruh.
Seminář moderoval Pavel Šremer,místopředseda STUŽ