Společnost pro trvale udržitelný život

STUŽ byla na semináři dne 3.října k reformám České inspekce životního prostředí (ČIŽP) seznámena ředitelem Petrem Bejčkem s navrhovanými reformami ČIŽP. K tomuto návrhu proběhla diskuse odborníků i veřejnosti. Na základě této diskuse formulujeme následující výhrady:

1. K záměru omezení některých kompetencí namítáme v obecné rovině, že i když bereme v úvahu současnou ekonomickou situaci státu a resortu životního prostředí, která k návrhu vede, tak není správné kvůli přechodnému stavu „natrvalo“ měnit zákony. Klíčové kompetence ČIŽP existují mnoho let a jsou důležité pro prosazování práva životního prostředí. K tomu připomínáme kompetenci MŽP, které je odpovědné za vrchní státní dozor ve všech složkách životního prostředí, a proto je odpovědné za to, jak bude těmito rozhodnutími kvalita složek ŽP ovlivněna negativně; činnost po těchto redukcích ČIŽP totiž nebude adekvátně nahrazena – viz dále.

2. Nesprávné je obcházení standardního připomínkového řízení změn zákonů – návrh na škrtnutí Inspekce jako dotčeného orgánu podle zákona EIA byl načten v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny jako přílepek novely liniového zákona.

3. Je třeba si uvědomit, že specializovaný sankční orgán z povahy věci není oblíbený (ukládá pokuty či zákazy činnosti „padni komu padni“) a pokud se otevře cesta legislativními návrhy podporovanými MŽP na zrušení některých kompetencí ČIŽP, můžou přijít návrhy na zrušení kompetencí dalších – zejména právě na úseku ochrany lesa. Nabízí se otázka, zda ČIŽP má být takto „trestána“ třeba za vysoké pokuty, které v minulosti uložila podniku Lesy ČR za zhoršení průběhu kůrovcové kalamity apod.

4. Na diskusním semináři ředitel Inspekce Petr Bejček potvrdil, že Inspekce, aby ušetřila cca 20 mil. Kč ročně, propustí od 1. ledna 2024 celkem 33 inspektorů a spojí oddělení přírody a lesa na oblastních inspektorátech (tento krok odporuje odůvodnění, že chce inspektory lépe ohodnotit).

5. Pro navrhované redukce nejsou zpracovány analýzy, přitom se jedná o významné dopady na životní prostředí. Část kompetencí by údajně měly převzít obce s rozšířenou působností. Ty však podle ostatních panelistů a panelistek, ale i odborníků z pléna, na to nejsou odborně ani personálně připraveny. Např. v oblasti lesa se na některých úřadech jedná o sdílený úvazek (např. myslivost, rybářství, ochrana zemědělského půdního fondu…). Inspekce je při kontrole a řešení přestupků na úseku životního prostředí nezastupitelná, a orgány obcí, zavalené povolovací a další činností, bez patřičného know-how, její „zredukované“ agendy rozhodně nemohou převzít. To dokládají např. veškeré statistiky přestupků na úseku ŽP projednaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností – počtem i výší pokut jde v přepočtu na počet pracovníků o zlomek činnosti ČIŽP, což platí i přes velký pokles pravomocně uložených pokut za předchozího ředitele E. Geusse.

6. Orgány obcí navíc nejsou nezávislé na místních vlivech a zájmech. Ani de iure nemůže přestupek, z něhož je podezřelý územní samosprávný celek nebo jeho zastupitel, projednávat úřad tohoto celku – jak má např. městský úřad účinně vymáhat povinnosti „svého“ města jako vlastníka lesa?

7. Redukce kontrolní činnosti ČIŽP v lesích: Tato složka má být redukována o 10 inspektorů. Přitom nelze rezignovat na kontroly v hospodářských lesích, protože i hospodářské lesy poskytují ekosystémové služby a tvoří 74 % plochy lesů v ČR.

8. Redukce kontrolní činnosti ČIŽP v ochraně přírody: Propuštěno má být také 10 inspektorů ochrany přírody, neboť Inspekce má přijít o možnost šetřit případy fyzických osob nepodnikajících. Ty přitom leckdy působí významné škody na přírodě a krajině, jak na konkrétních kauzách lze dokumentovat. K zefektivnění činnosti ČIŽP to navíc nepovede, protože na začátku případu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící či proběhlé protiprávní jednání odpovědné a ČIŽP bude nucena stejně šetření zahájit.

9. Nepromyšlenost navrhovaných změn zákonů a vnitroorganizačních opatření dokládá to, že v ochraně lesů má Inspekci zůstat působnost vůči fyzickým osobám nepodnikajícím a v ochraně přírody nikoli – jak potom bude „spojené oddělení ochrany přírody a lesa“ řešit např. porušování povinností vlastníkem přírodně hodnotného lesa jako fyzickou osobou nepodnikající, když jej postihnout za zásah do lesa jako významného krajinného prvku podle zákona o ochraně přírody a krajiny nebude moci?! Podle jednoho zákona Inspekce případ vyřeší a řešení podle druhého zákona předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností?! To není zefektivňování, právě naopak.

10. Redukce odpovědnosti při řešení starých ekologických zátěží: problematické vidíme vypuštění kontrol od počátku sanací; pokud by se činnost Inspekce omezila pouze na závěrečná šetření starých ekologických zátěží, nemůže zamezit chybám při sanacích, kde je její důležitá úloha.

11. Další omezení má být v oblasti EIA, ČIŽP by už neměla být dotčeným orgánem. Je nesystémové přijímat takové změny zákonů kvůli přechodně chybějícím prostředkům. Inspekce si může vybrat významné EIA, ke kterým se bude vyjadřovat a kde její odborné znalosti jsou velmi důležité, jiné orgány státní správy je nemají. Prevence je klíčový princip ochrany ŽP a lze poukázat na řadu konkrétních kauz, kde právě jen vyjádření ČIŽP byla důvodem provedení „velké“ EIA, a to vedlo k užití šetrnějších technologií apod.

12. Oceňujeme naopak že, jak se zdá, se definitivně vrátila role Inspekce v šetření havárií na vodách (tzv. havarijní novela vodního zákona), kde by mohla od vodoprávního úřadu převzít případy s větším dopadem. Ale, jak zaznělo od bývalých vedoucích pracovníků ČIŽP, je třeba obnovit spolupráci s Hasičským záchranným sborem a zařadit ČIŽP do krizového řízení, tak jako tomu už v minulosti bylo a osvědčilo se to.

13. Naopak pokud by Inspekce musela redukovat výdaje, jsou zde agendy administrativního charakteru, které nemají takové přímé dopady do ochrany životního prostředí – agenda obalů, REACH atd.

14. Diskuze všech aktérů semináře STUŽ dne 3. 10. 2023 odrážela maximální zájem na udržení ČIŽP v životaschopném stavu, což je aktuální úkol MŽP a především ministra Petra Hladíka. Stejně tak ale i zájem na obnovení důvěryhodnosti této pro zachování kvalitního životního prostředí ČR nenahraditelné instituce. Velký zájem veřejnosti i odborníků o osud inspekce potvrdilo, že semináře se zúčastnilo více než 100 lidí.

Za Společnost pro trvale udržitelný život: Jiří Dlouhý, v.r.