Dopis panu ministru Brabcovi z pera zakládajícího člena STUŽ ing. arch Martina Říhy
Vážený pan
Mgr. Richard Brabec,
ministr životního prostředí,
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 1442/65
100 10 Praha 10 – Vršovice
Věc: ukončení těžby uhlí pro energetické účely do konce roku 2033
Vážený pane ministře,
Uhelná komise jako poradní orgán vlády, jehož jste spolupředsedou, bude ve čtvrtek 26. 11. 2020 hlasovat o roku, kdy má v České republice skončit těžba a využívání uhlí ve velké energetice. Vládou stanovený termín bude mít závažné konsekvence hned v několika ohledech, kvůli kterým je žádoucí, aby konec energetického využívání uhlí byl co nejdřívější, nejlépe už rok 2033. Dovoluji si připomenout důvody, proč byste jako ministr životního prostředí měl trvat na co nejdřívějším termínu ukončení těžby a spalování uhlí pro energetické účely.
V roce 1990 vláda ČR svým usnesením č. 287 schválila Program ozdravení tehdejšího Severočeského kraje. Díky jeho plnění se podařilo do roku 1999 odsířit nebo odstavit uhelné elektrárny v kraji a také plynofikovat obrovské množství obcí a domácností. Vláda tehdy uložila mimo jiné MŽP ve spolupráci s MMR stanovit tzv. „územní ekologické limity těžby v SHP“. Ty byly schváleny usnesením vlády ČR č. 444/1991. Byly stanoveny tak, aby ochránily zbytek osídlení, torza původní přírody a krajiny, ale i obyvatele a jejich zdraví před důsledky povrchové těžby a spalování uhlí, ale aby zároveň poskytly národnímu hospodářství, zejména energetice, dostatek času na změnu palivového mixu a ekonomického profilu průmyslu. Od té doby uplynulo letos 40 let, které zdaleka nebyly využity tak, jak jsme tenkrát žádali a předpokládali. Přitom už tehdy pro to byly závažné důvody, které trvají.
- „Program Teplice“ ukázal závažné zdravotní důsledky zhoršeného životního prostředí, zejména dlouhodobého vystavení obyvatel hluku, prachu a dalším škodlivinám v ovzduší, na zdraví a délku života obyvatel SHP. Výrazný podíl na tom má právě povrchová těžba uhlí a uhelná energetika. Ukázalo se, že poškození zdraví se projevuje i po mnoha letech částečného zlepšení situace, týká se i genetické výbavy obyvatel a přenáší se do dalších generací.
- Zcela zjevně povrchová těžba uhlí ve velkolomech a emise elektráren zničily a nadále likvidují obrovské rozlohy krajiny a součásti přírody, mění vodní režim v krajině a způsobovaly a působí dodnes škody na lesích, včetně tehdy vysázených náhradních dřevin.
- Již tehdy se začaly projevovat první příznaky globální klimatické změny a důkazy, že jsou zčásti způsobeny emisemi CO2 a dalších škodlivin, vypouštěných do atmosféry při energetickém využití fosilních paliv, zejména uhlí. Tehdy to klimatologům a ekologům málokdo věřil, ale dnes je to celosvětově uznávaný fakt a globální klimatické změně, jejímu čelení a přizpůsobení jsou věnovány světové i evropské dokumenty a závazky, ke kterým se připojila i Česká republika.
- V souvislosti se schválenými programy EU pro podporu zemí, postižených pandemií koronaviru a jejími ekonomickými důsledky, se nabízí jedinečná a neopakovatelná šance pro financování strukturálních změn v průmyslu i v energetice, k ozdravení životního prostředí, regeneraci sídel, rekultivaci krajiny, obnovu památek uhelných regionů a k financování k tomu potřebných investic z fondů EU.
- Nelze popřít, že přes všechny proklamace a sliby, učiněné v minulých desetiletích vůči strukturálně ekonomicky, sociálně i environmentálně postiženým regionům Severočeské hnědouhelné pánve, Sokolovska a Ostravska – karvinska k jejich ozdravění a prosperitě srovnatelné s jinými kraji, zůstaly minulé i současná vláda těmto regionům mnohé dlužny, a je nejvyšší čas konečně tyto dluhy začít splácet. Ukončení velkolomové těžby uhlí a jeho masivního spalování v energetice do roku 2033 by mohlo být součástí první splátky.
- Uhlí, uložené ve zbývajících zásobách, by bylo možné těžit v malém a krajinu nedevastujícím měřítku pro daleko sofistikovanější využití, než je prohnání komíny s účinností jen kolem 40 % jeho potenciálu; např. jako suroviny pro chemický, petrochemický nebo farmaceutický průmysl, s daleko větším ekonomickým zhodnocením.
Jsem přesvědčen, že jako ministr zodpovědný za zlepšování stavu životního prostředí v zemi a za zdravé životní podmínky všech jejích obyvatel byste měl v Uhelné komisi a ve vládě hájit ty nejambicióznější cíle, směřující k urychlenému naplňování ústavních práv na zdravé životní prostředí, rovné životní podmínky a příležitosti obyvatel postižených regionů, a aktivněji než dosud přispět i k naplňování našich mezinárodních závazků, vyplývajících z Pařížských dohod a navazujících nebo souvisejících dokumentů OSN, WHO i EU.
V úctě
Ing. arch. Martin Říha, důchodce, člen STUŽ,
v letech 1990 – 1992 náměstek 3 ministrů životního prostředí
RNDr. Moldana, Ing. Dejmala a RNDr. Františka Bendy.