Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

2. prosince 2004 si asi 30 převážně mladých ekologů na schůzce pořádané českou pobočkou mezinárodní ekologické organizace Greenpeace připomnělo, že v noci z 2. na 3. prosince tomu bude 20 let od chvíle největší průmyslové havárie v lidských dějinách. Stala se v indickém městě v Bhopál a způsobila ji nadnárodní firma USA Union Carbide, v bezohledné honbě za ziskem, jak jinak.

Union Carbide postavila v Bhopálu velkou chemičku na výrobu jedovatých pesticidů. Příliš se jí nedařilo, neboť chudí indičtí zemědělci na její drahé a často i nebezpečné pesticidy neměli peníze. Mnohé výrobní kapacity proto odstavila. Nejnebezpečnější ale provozovala dál. Aby ušetřila, neprovozovala všech 6 ochranných systémů. Např. na chlazení ušetřila denně asi 50 USD. Ze stejných důvodů měla vypnutý i systém výstrahy. Osudnou noc uniklo více než 40 t prudce jedovatého metylizokyanátu, dále unikl kyanovodík, tetrachlorethylén, chloroform, těžké kovy ad. Mnozí lidé se udusili v postelích, mnozí další na útěku v ulicích. Onu strašnou noc na následky havárie v Bhopálu zemřelo asi 8 000 lidí. Dalších 12 000 lidí na následky katastrofy zemřelo v uplynulých 20 letech. Na zdraví je postiženo dalších asi 500 000 lidí, dnes už tří generací. Union Carbide po té ukončila činnost v Bhopálu a areál své chemičky zamořený četnými jedy ponechala osudu. I když tehdy byla havarijní legislativa v počátcích, šlo o postup v USA nemyslitelný. Zbavit se odpovědnosti zkusila i fúzí z chemičkou Dow Chemicals, dnes druhou největší chemičkou na světě s majetkem 30 mld. USD.

Když se indickým úřadům ani po pěti letech nepodařilo sjednat náhradu škod soudní cestou, přistoupily na mimosoudní vyrovnání v částce asi 470 mil. USD. Odškodnění činí asi 270–530 USD/osobu, což mnohým postižením nestačí ani na lékaře po dobu 5 let. Odškodnění je to směšné ve srovnání s odškodněním obětí teroristického útoku v New Yorku 11. září 2001, leč Ind prý není co občan USA. Mimosoudním vyrovnáním indická vláda znemožnila, aby se postižení domáhali přiměřeného odškodnění soudní cestou.

Drama tím neskončilo. Areál někdejší chemičky v Bhopálu je střežen jen symbolicky. Místní občané tam chodí krást železo a další kovy, pasou se tam krávy, hrají si tam děti. Vyčištění se dodnes nekonalo. Když tam v r. 1999 vnikli ekologičtí aktivisté s tím, že odvezou alespoň zásoby vysoce toxických pesticidů, byli zmláceni a uvězněni. Do 1 km od chemičky je ve studních jedovatá voda. Přesto se pije. Několik tanků s pitnou vodou bývá přehlíženo. Základní osvěta zčásti negramotného obyvatelstva chybí. Větší část odškodného bylo deponováno na vládním kontě. Teprve teď má být tato část uvolněna a má se za ní mimo jiné stavět vodovod do čtvrtí, či spíše slamů, kolem někdejší chemičky.

Bývalý šéf Union Carbide pan Anderson v USA není k nalezení. Úřady USA tvrdí, že o místě jeho pobytu nevědí. Před dvěma lety poskytl i velký rozhovor. Odpovědnost za tragédii necítí. Jeho adresa v New Yorku je od té doby známa, leč úřady USA prý i nadále nevědí. Nepomáhají ani protesty ekologů USA.

Známý ekologický aktivista V. Vašků, jež byl též zmlácen a uvězněn v Bhopálu v r. 1999, říkal, že se mu v r. 1984 nelíbilo informování o havárii v Bhopálu v ČSSR. Komunistická propaganda, domníval se tehdy. Dnes musí konstatovat, že skutečnost byla v Bhopálu ještě o mnoho horší.

Po besedě jsme vyrazili se svíčkami na Václavské náměstí. Od známé sochy právě odcházela skupina občanů USA, ČR a dalších, jež tam zapalovala svíčky za 100 000 Iráčanů, povražděných v rámci zavádění demokracie v Iráku armádou USA. Bez obětí rozbombardované Fallúdže, jež si nikdo netroufá odhadnout. USA tam nepustili ani pracovníky červeného kříže, byť fotka, jak US vojáci střílí raněné, obletěla svět.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License