Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

DOE Kózle

Vyplývá to ze shrnujícího stanoviska, které zpracovala ekonomka z Masarykovy Univerzity

Brno, 12. června 2019

"Z našeho hodnocení předběžně vyplývá, že plavební koridor Dunaj-Odra -Labe ani koridor Dunaj-Odra nejsou společensky přínosnou stavbou a ekonomicky se nevyplatí," stojí v závěru jedenáctistránkového dokumentu, který včera publikovala on-line katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. 

Dokument  kriticky rozebírá ekonomickou část, která je jádrem Studie proveditelnosti koridoru Dunaj-Odra-Labe,  a podle které se obří stavba, která má propojit a splavnit  české řeky, celospolečensky vyplatí.  Ještě předtím, než studie proveditelnosti prošla jakoukoliv oponenturou, informovala media o tom, že se "Zemanův vodní kanál vyplatí",  že je projekt "efektivní", atd.2 

Ve skutečnosti, jak informuje uvedené stanovisko, jehož autorkou je RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D.,  je uvedený závěr velmi sporný.  Samotná  studie proveditelnosti nehovoří o tom, že by se koridor skutečně finančně vyplatil. Naopak  přiznává, že finanční výnosy koridoru  by byly  minimální a stát by musel přispívat na jeho provoz i údržbu  po celou dobu jeho existence. "Ekonomická efektivnost", o které media i vládní činitelé  hovoří, vychází  z mnohem spornějšího analytického přístupu, a to metody analýzy nákladů a přínosů (CBA - Cost benefit analysis).  Tato metoda se snaží odhadnout, jaké jsou celospolečenské přínosy  veřejných projektů, v tomto případě hledá celospolečenské přínosy a náklady koridoru D-O-L.  Snaží se přitom vyjádřit tyto předpokládané  přínosy finančně, tím, že uměle vytváří jejich tzv. stínové ceny. 

Stanovisko uvádí, že metoda CBA je problematická svou samotnou podstatou. Tvorba stínových cen je metodicky nejednoznačná a často neprůhledná. To je problém zvláště tehdy, když není zpracovatel studie nestranný. Sdružení D-O-L, které celou studii zpracovalo, je však sdružením firem, které koridor D-O-L nepokrytě prosazují a v případě jeho stavby by z něj mohly mít prospěch.           

Dokument  dále poukazuje na řadu konkrétních nesrovnalostí a závažných metodických pochybení  autorů ekonomické analýzy i celé studie. Hlavním problémem je, že ekonomická analýza jednostranně kalkuluje s celospolečenskými přínosy, resp. pomocí metodických kliček překlápí i společenské náklady na přínosy, a podhodnocuje či nezapočítává celospolečenské náklady, které by koridor provázely.  Například při hodnocení  dopadu stavby na přírodní biotopy studie srovnává stav před postavením koridoru se stavem, který nastane v hypotetické budoucnosti, kdy se všechny dopady obří stavby zacelí. Nebere navíc v potaz snížení biologické rozmanitosti a hlavně - vůbec neuvažuje dopady samotné stavby koridoru.  Vychází pak, že vlastně celý koridor bude z ekologického hlediska přínosem pro společnost, a to v přepočtu přínosem v hodnotě 1,5 miliard Kč.  S využitím obdobné metody pro stejnou stavbu přitom jiný autor (v jiné studii) dospěl k závěru, že koridor bude naopak znamenat celospolečenskou ztrátu v hodnotě 31 miliard Kč.    

Stanovisko kritizuje i fakt, že studie nezkoumá alternativní variantu v podobě posílení nákladní železniční dopravy, která by pravděpodobně byla ekonomicky, sociálně i ekologicky šetrnějším řešením problému nákladní dopravy, než  koridor D-O-L, potažmo D-O. Studie nezkoumá dostatečně ani  důvody, proč jsou srovnatelné vodní cesty (dolní Labe, kanál Rýn-.Mohan-Dunaj) podstatně méně využívány, než se očekávalo. 

Řada příznivců i oponentů projektu D-O-L, včetně autorky stanoviska, se zúčastní veřejného slyšení Senátu na téma "Potřebuje Česká republika vodní koridor Dunaj - Odra- Labe?", které proběhne v jednacím Sále Valdštejnského paláce v pátek 14.června od 9:00 hodin. Z veřejného slyšení bude pořizován on-line videozáznam, který bude možné sledovat na stránkách www.senat.cz. 

Doc. Ing. Josef Seják, CSc, vedoucí autor části metodik, použitých v ekonomické analýze, a bývalý děkan Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, řekl:

"Kdyby byla ekonomická analýza v rámci studie proveditelnosti D-O-L aplikována správným postupem, nemohl by ani projekt D-O-L, ani projekt D-O doporučen jako proveditelný, protože celkové škody na funkcích ekosystémů by za dobu výstavby kanálu byly větší, než přínosy projektu."

Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., environmentální ekonomka z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J.E. Purkyně, poznamenala:

"Ekonomická analýza studie proveditelnosti rozhodně obsahuje metodické chyby, které  zpochybňují její věrohodnost".

Ing. Jiří Dlouhý, odborný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy,  který se tématem koridoru D-O-L dlouhodobě zabývá, uvedl:

"Reálná data z kapacitně obdobného kanálu Rýn - Mohan - Dunaj nejen ukazují, že tam nikdy nebyl naplněn plánovaný objem přepravy (který bylo od počátku plánován výrazně nižší, než u D-O-L), ale navíc i reálný objem přepravy klesl za posledních 20 let o více, než 25 %. To by pro nás mělo být velkým varováním."

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., ekologická ekonomka na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, upozornila, že:

"Je problematické tvrdit, že se koridor celospolečensky "vyplatí" či "nevyplatí" na základě ekonometrických analýz. Přístupy, jako je analýza přínosů a nákladů, vyžadují umělé stanovení finanční hodnoty často neporovnatelných údajů, jako je zaměstnanost, likvidace ekosystémů, bourání budov či přínosy turistiky. Výsledky jsou nutně zjednodušené a vždy odrážejí  hodnotové soudy. Proto nemohou nahradit celospolečenskou diskusi a reálně vyargumentované politické rozhodnutí."

Kontakty:

  • Ing. Jiří Dlouhý, odborný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, 724 698 016, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • Doc. Ing. Josef Seják, CSc, ekologický ekonom, Katedra společenských věd, Fakulta životního prostředí, Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., environmentální ekonomka,  Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Katedra ekonomie a managementu, Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 603 712 735, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • RNDr Naďa Johanisová, Ph.D., ekologická ekonomka, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova Univerzita v Brně, 773 130 658, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Poznámky:

1 Celé znění stanoviska je dostupné zde: https://humenv.fss.muni.cz/aktuality/stanovisko-ke-studii-proveditelnosti-koridoru-dunaj-odra-labe  a je i přílohou této zprávy

2 Viz článek N. Johanisové v Deníku Referendum: http://denikreferendum.cz/clanek/28986-co-odhaluje-a-co-skryva-studie-proveditelnosti-kanalu-dunaj-odra-labe


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License