Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

20.11.2004 zemřel sociální ekolog Mgr. Bohuslav Blažek - přinášíme zamyšlení Jaroslava Stoklasy nad jeho osobou

V roce 1971 se prezídium ČSAV rozhodlo, že je „nezbytné“ sloučit Ústav tvorby a ochrany krajiny a Kabinet teorie architektury a životního prostředí pod záminkou, že má dojít k pronikání společenskovědních a přírodovědních přístupů k řešení ekologických problémů. A tak se v jednom ústavu ocitli ekonom, právník, hygienik, architekt, zemědělci a sociologové s botaniky, entomology, zoology, pedology, hydrology a dalšími přírodovědci, zaměřenými zčásti na velice.úzké zájmové obory jako ekosystémy chvostoskoků, střevlíků nebo půdních mikroorganizmů, atd.. Přírodovědci na nás koukali svrchu, protože jsme nekonali exaktní pokusy, my jsme nechápali, jak souvisejí střevlíci s krajinou. Tento pytel blech byl nazván Ústavem krajinné ekologie ČSAV a do jeho čela postaven Prof. Emil Hadač, který chtěl, abychom se vědecky spojili ke zpracování syntézy všech oborů v modelovém území Broumovska a tím bude vyrobena syntéza společenských a přírodních věd. .

A protože jsem seděl v jedné pracovně s hygienikem Jiřím Petzem, chopili jsme se tohoto tématu zodpovědně a začali pátrat po teoretických vztazích mezi společností a přírodou. Nutno říci, že v podstatě žádná literatura na toto interdisciplinární téma tehdy neexistovala, nebo jsme o ní spíše nevěděli. A tak jsme zcela amatérsky matlali jakési vysoce teoretické úvahy o vzájemných reprodukčních vazbách mezi antroposférou, technosférou a biosférou na principu energomateriálových a informačních toků v čase a prostoru se snahou snížit produkovanou entropii v systému pomocí informace tedy vědeckého poznání. Tohle nepřehledné blábolení mělo být a bylo základem nového přístupu k řešení problémů životního prostředí. Díky tomu, že si tenkrát na pracovišti mohl každý vymýšlet, jak souvisí jeho práce s interdisciplinárním posláním ústavu, neměli jsme sice publikace, ale měli jsme pokoj a hlavu plnou ideálů. Mezitím vyšly Meadowsových Meze růstu, které naše byť neurovnané a nepřesně formulované přístupy do jisté míry potvrzovaly.

A někdy v té době nás někdo upozornil, že na ulicích myje okna jakýsi velice vzdělaný a široce orientovaný filosof, který potřebuje slušnou práci a mohl by nám pomoci stou teorií po metodologické stránce. Přišel a padli jsme si do oka, protože naši dosavadní práci neměl za úplnou ptákovinu. Podařilo se nám přesvědčit ředitele Prof. Hadače, že bez metodologa nemůžeme být a on ho na vyšších místech prosadil, protože u nás nemohl rozvracet republiku. Byl totiž nejen filozof, ale i absolvent FAMU a natočil film o Palachově pohřbu a nejen to. Byl to Bohuslav Blažek.

Ukázalo se velice záhy, že to byla šťastná volba. Slávek byl velice sečtělý s neuvěřitelně širokým rozhledem a navíc uměl rychle číst a orientovat se v rozsáhlé literatuře nejrůznějších oborů. Přes své známe dokázal získat různé těžko dostupné publikace, které jen zdánlivě s naším tématem nesouvisely, ale z nichž nám dával povinné čtení vybraných úseků. V jeho zastrčené pracovně plné knih ho navštěvovaly velice zajímavé osobnosti, se kterýmijsme měli čest se seznamovat. V nejchoulostivější věci naší teorie, použití pojmu entropie, se rozhodl spojit se známými fyziky Prof. Pekárkem a doc. Pátým, které kupodivu tato problematika začala zajímat. Pořádali jsme s nimi semináře „Ekofyziků“, kde jsme si vyměňovali názory na možnosti využití tohoto pojmu v době, kdy se o tom ještě zdaleka nemluvilo. Vzniklo z toho i několik čistě teoretických prací z fyziky.

Sláva Blažek nám pomohl dát naše intuitivní myšlenky do vědecké podoby, která se postupně prosazovala u nás a dokonce i v zahraničí pod pojmem antropoekologický systém nebo antropoekologický přístup k řešení problémů životního prostředí Dokonce Prof. Jan Jeník mluvil o Pražské škole antropoekologie na mezinárodním foru. První naše zahraniční publikace Blažek, Petz Stoklasa Anthropo-ecological Decision Making vyšla v roce 1974 v prestižním časopisu Lund Studies in Geography, na což jsme byli právem pořádně hrdí. Později jsme tuto tématiku dále rozpracovávali uveřejnili na sympoziích v řadě států i u nás v drobnějších publikacích. Chystala se větší monografie v nakladatelství Fischer Verlag, leč k její realizaci už bohužel nedošlo. S nástupem nového ředitele Dr. Jaromíra Pospíšila musel Slávek náš ústav kolem roku 1978 opustit.

Zanechal tam nesmazatelnou stopu, ve které jsme se snažili pokračovat. Moc nám chyběl už tenkrát, ale měli jsme se kam obrátit v případě potřeby. Teď už to nepotřebujeme, protože nám na práci zbyly jen vzpomínky, ale o to víc nám bude chybět i teď jako mimořádná osobnost.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License