Vloni jsme se s kolegy ze slovenské STUŽky dohodli , že vždy jeden rok bude organizovat memoriál česká STUŽka, druhý pak slovenská. Protože byl minulý rok memoriál na Roháčích, zorganizovali jsme letos ve dnech 2. až 4. října Memoriál na Šumavě – na organizaci se podílely nejen obě STUŽky, ale i Správa Národního parku Šumava, Centrum pro otázky životního prostředí UK a Geografický ústav SAV v Bratislavě. Díky projektu COŽP UK jsme měli pokryto ubytování, Geografický ústav uhradil pronájem sálu.
Pátek byl věnován příjezdu, ubytování v Kameňáku a Borůvce v Borových Ladech. Večer jsme se sešli v restauraci Černý vlk, kde jsme měli pronajat sál. Nejprve jsme se dozvěděli základní údaje a zhlédli krásné fotky z NP Šumava od pracovníka Správy NP Ing. Jaroslava Červenky, který na memoriálu spolupracoval za Správu NP. Pak následovala první, večerní část konference Management a udržitelný rozvoj národních parků. Videozáznamy a prezentace jednotlivých přednášejících i diskuze jsou uveřejněny na webu STUŽe. V diskuzi byl největší zájem na uspořádání evropské konference Dobříš+30, diskutovalo se o použití dat monitoringu a otázkách mediálního věku, kdy k nám přicházejí nejen informace, ale i spousta dezinformací a manipulací. Též se diskutovala problematika úzké specializace, která brání směrování k udržitelnému životu. Poté jsme ještě shlédli dík Ing. Vladimíru Silovskému z Regionální rozvojové agentury Šumava film Biosférická rezervace Šumava-dobré místo pro život.
V sobotu jsme se přesunuli do Informačního centra Správy NP Šumava na Kvildě. Po krátkém seznámení s expozicí centra jsme vyslechli druhou, dopolední část konference, opět následovanou krátkou diskuzí. Odpoledne jsme ušetřili čas přesunem na Bučinu vozidly Správy NP Šumava, kde začala naše exkurze. Průvodce nám dělal Ing. Jaroslav Červenka ze Správy NP Šumava. Na Bučině u hotelu Alpská vyhlídka, vlastněného panem Taliánem, který hotel zbudoval původně bez patřičných povolení, jsme si prohlédli ukázku hraničních drátů a strážní věže a hlavně hojně fotografovali pomník šumavským lesům, zostouzející téměř všechny ministry životního prostředí (s výjimkou těch za ODS), vědce a ochranáře. Dokonce se tam našel vyznačený i náš člen STUŽe, čerstvý nositel Vavrouškovy ceny prof. Fanta…. Následně pak jsme přešli potok a byli jsme v Bavorsku, kde jsme viděli na levé straně jejich hospodaření v přechodové zóně (vykácený pruh bránící hospodářské lesy před nežádoucími vlivy z bezzásahové zóny) a vpravo k hoře Siebensteinkopf/Sedmiskalí ponechání jádrové zóny bez zásahu. Po cca dvou km jsme došli pohodlnou stezkou k Reschbachklause, konečném místě převaděčské trasy krále Šumavy Kiliána Nowotného. Potěšili jsme se zádumčivou vodní romantikou i okusy bobrů, kteří se dostali až do tak vysoko položeného místa. Jsou zde jak v němčině, tak češtině vidět vzorné velké tabule vysvětlující např. že klausy –nádrže vody byly kdysi vybudovány k splavování dřeva a jak v NP Bavorský les je ponechávají povětšinou přírodě, udržují jen ty, které jsou jako kulturní památky či mají ještě nějakou důležitou funkci. Už cestou k Reschbachklause a taktéž i při stoupání k vrcholu hory Siebensteinkopf/Sedmiskalí bylo vidět ponechaný les v jádrové zóně bez zásahu – suché stromy a jejich pahýly a již vzrostlé nové smrky, protože tam měli větrný polom a následný nálet kůrovce už v osmdesátých a devadesátých letech. Na vrcholu Sedmiskalí ( ve výšce 1263 m.n.v.) jsme se opájeli dalekými výhledy do Bavorska i Česka a došlo i na skupinové fotografování. Ze Sedmiskalí jsme zamířili k rozcestí u pramenů Vltavy, v místech, kde probíhá rozvodí Severního a Černého moře. Cestou jsme překročili hranici mezi Bavorskem a Českem, viděli regenerující se les na bavorské straně bez zásahu, u nás taktéž regenerující, poněkud však obtížněji, protože byla vytahána většina dřevní hmoty. Od rozcestí směrem k Reschbachklause byl vidět les, kde začla blokáda Hnutí Duha v r. 2003, bránící výrubu pralesa v širším okolí pramenů Vltavy. Odtud, cestou k půl kilometru vzdálenému prameni Vltavy jsme po pravé straně směrem do Čech viděli horské rašeliniště, čili vrchoviště , z kterého je už napájena Teplá Vltava a po levé straně svah Černé hory , po levé straně již svah Černé hory, orkánem Kyrill v r. 2007 vyvrácené a polámané stromy a vyrůstající nové stromky – jak pionýrských dřevin jeřábu, břízy, javoru horského tak smrků v těchto výškách převládajících horských smrčin. U pramene Vltavy (turistického) v nadmořské výšce 1172 m jsme se zastavili, prohlédli si tabule, které ovšem jen neutrálně líčí geografii, nikoliv živou přírodu – že se jedná o zbytek původního Šumavského pralesa i s několikset let starými stromy, dnes přírodní památku zahrnutou do I., nejpřísnější zóny národního parku. Viděli jsme les po napadení kůrovcem namnoženým po orkánu Kyrill, kdy naprostá většina smrků neodolala masivnímu náletu, avšak některé stromy ano – zvláště zajímavý byl mohutný smrk přímo u cesty, který odolal blesku (byť s druhotným vrcholem) i kůrovcům, byť jejich závrty svědčily, že se pokoušeli přemoci obranu smrku pryskyřicí a specielně syntetizovanými obrannými sloučeninami. A v jeho okolí už vyrůstající novou generaci smrků, u kterých je možné předpokládat taktéž větší odolnost vůči kůrovci – jako věčný boj mezi hostitelem a parazitem a naopak . Viděli jsme i vyschlý turistický pramen Vltavy a krásnou dřevěnou sochu bohyně Vltavy u něj. Vyschnutí však má poněkud humorné vysvětlení – starosta Kvildy uveřejnil v novinách, že je to dík vyschnutí lesů. Ukázalo se však, že došlo jen k zacpání trubky, kterou proudí voda ze skutečného pramene na svahu Černé hory při ústí dávného důlního díla – pro pohodlí turistů je voda svedena do studánky u cesty… Od pramenů Vltavy jsme putovali do Kvildy – viděli jsem klikatit se Teplou Vltavu jako malý potok – lidově zvaný Černý potok ( nevím, zda kvůli tmavé barvě dík tomu, že většina vody vytéká z rašeliniště a podmáčených smrčin, či proto, že teče ze svahu Černé hory), zásahy v 2. zóně NP Šumava – včetně výsadeb a oplocenek proti okusu zvěří – což není třeba v lese ponechaném samovolnému vývoji, mezi popadané kmeny se vysoká zvěř snadno nedostane a navíce tam má i přirozeného regulátora – rysa. Prošli jsme i kolem velké louky, kde v létě kvetou i hořce šumavské a na místě bývalé tzv. signálky – předřazeného vykáceného pásu ve vnitrozemí, střeženého za minulého režimu pohraničníky jsme se rozloučili s naším průvodcem a dále již za smrákání jsme se prošli lesy až do Kvildy a odtud odjeli auty do Borových Lad. Večer jsme pak pokračovali v diskuzích v restauraci Černý vlk. Vzájemně jsme se informovali o tom, co děla slovenská a česká STUŽ a Maňo Huba a Jana Dlouhá pohovořili o svých vydaných knihách, pak pokračovala družná diskuze u jednotlivých stolů. Před odchodem z hospody došlo ještě ke kontraverzi s místními podnapitými dřevorubci, kterým se nelíbila naše přítomnost na Šumavě. Jako velký obránce se osvědčil Pepa Břečka.
V neděli jsme zamířili opět do I. zóny NP Šumava, na přechodné vrchoviště Chalupská slať u Svinných Lad, kde se nás ujal pracovník Správy NP Šumava a podal nám základní informaci ke vzniku vrchoviště i jeho rostlinného pokryvu , i s námi došel naučnou stezkou na krásné fotogenické jezírko vprostřed vrchoviště – největší rašelinné jezírko v Česku. Výklad doplnila s námi jdoucí geobotanička paní doc. Kubíková. Poté jsme se přesunuli za Kvildu, kde vzniklo nové zoologické návštěvnické centrum, věnované jelenovitým . Už zvenku bylo vidět, že se jedná o ekologicky šetrnou budovu – v pasivním standardu, s vytápěním obnovitelnými zdroji. Opět se nás ujal pracovník správy NP Šumava, prošel s námi jak expozice , zaměřené většinou na jelenovitou zvěř , tak následně část naučné stezky po devítihektarovém výběhu, kde se nám poštěstilo jeleny i vidět dík tomu, že jsme poslechli průvodce a šli jsme tiše. Při odchodu nastalo napínavé hledání, neboť jsme postrádali prof. Fantu, posléze dík mobilům jsme zjistili, že na nás čekal jinde, než my jsme předpokládali. Po této návštěvě, která v nás zanechala velmi dobrý pocit, že správa NP Šumava se snaží zaujmout veřejnost pro ochranu Šumavy, tak jako to dělají jejich bavorští kolegové, jsme poobědvali v restauraci U krále Šumavy na Kvildě a pak už jsme se rozloučili k cestě domů anebo ještě k individuálním exkurzím.
Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se na náplni Memoriálu podíleli, zvláště pak Správě NP Šumava, Centru pro otázky životního prostředí UK, kolegům ze Slovenska – jak z Geografického ústavu, tak ze STUŽe SR, a zvláštní dík patří panu starostovi Sedláčkovi z Křížánek, který z Českomoravské vysočiny udělal v nedostatku času rychlou otočku. V neposlední řadě též naší tajemnici Evě Vavrouškové za logistické zajištění memoriálu.
Pavel Šremer
Příloha pro informaci, jaké zazněly příspěvky na konferenci:
Program konference Management a udržitelný rozvoj národních parků,
2. a 3. 10. 2015
Přednášející |
Organizace |
Název příspěvku |
Pátek 2.10. 2015 od 20.00 do 22.00 Borová Lada, sál hostince U Černého vlka |
||
Anna Kárníková |
Úřad vlády ČR, oddělení udržitelného rozvoje |
Obnovená činnost Rady vlády pro udržitelný rozvoj |
Lukáš Pokorný |
Ministerstvo životního prostředí |
Možnosti pořádání konference DOBŘÍŠ + 30 pro ČR a SR v r. 2021 |
Vladimír Silovský |
Regionální rozvojová agentura Šumava |
Biosférická rezervace Šumava a její projekty |
Martin Voráč (pro nemoc nebylo prezentováno) |
Hnutí Duha |
Je opravdu národní park pro šumavské obce přítěží? |
Ivan Adam |
o.s. Vlídné vidiny |
Zkušenosti z rozvoje obce Prášil |
Jan Sedláček |
Starosta obce Křižánky |
(zkušenosti obce, rozvíjející místní Agendu 21 ) |
Pavel Šremer |
STUŽ |
Možnosti využití místních Agend 21 v národních parcích |
Jakub Hruška (z časových důvodů neodeznělo, ale byla rozdána prezentace) |
Česká geologická služba |
Kůrovcová gradace nemění hydrologickou bilanci šumavských povodí |
Zuzana Harmáčková (Vačkář, Harmáčková, Lorencová) |
Centrum výzkumu globální změny AV ČR |
Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu národních parků |
Diskuze |
||
Sobota 3.10.2015 od 8.30 do 13.00 Kvilda, sál Informačního centra NP Šumava |
||
Pavel Hubený |
Správa NP Šumava |
NP Šumava- management a ochrana přírody |
Vladimír Ira (Ira V., Hanušin J. a Kohútkova I.) |
Geografický ústav SAV Bratislava |
Management a udržateľný rozvoj prírodnej a kultúrnej krajiny NP Veľká Fatra |
Ondřej Nejedlý |
Nadace Partnerství |
Automatický monitoring turistů v národních parcích a CHKO |
David Zahradník |
Monitoring návštěvnosti, s.r.o. |
Využití monitoringu návštěvnosti v managementu chráněných území |
Jan Melichar (Jan Melichar, Markéta Braun Kohlová) |
Centrum pro otázky životního prostředí, UK v Praze |
Monitoring návštěvnosti v NP Šumava: porovnání metod monitoringu) |
Martina Pásková |
STUŽ, Univerzita Hradec Králové, MŽP-Rada národních geoparků |
Turismus v přírodě-udržitelnost, přírodní identita a spiritualita |
Pavel Kindlmann |
Centrum výzkumu globální změny AV ČR |
Zonace a management národních parků z biologického hlediska |
Jana Dlouhá (Jana Dlouhá a Martin Zahradník) |
Centrum pro otázky životního prostředí UK Praha, STUŽ |
Role místních obyvatel v otázkách ochrany přírody |
Miroslav Svoboda/Vojtěch Čada |
Fakulta lesnická a dřevařská ZU v Praze, katedra ekologie lesa |
Dynamika a management horských smrkových lesů v NP Šumava |
Josef Fanta |
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, STUŽ |
Alternativy sukcese lesa v procesu jeho přirozeného vývoje |
Vladimír Dolejský |
Ministerstvo životního prostředí |
Novela zákona č. 114/1992 Sb. |
Mikuláš Huba |
Národná rada SR, výbor pre pôdohospodárstvo a životné prostredie |
Aktuálne problémy ochrany prírody |
Diskuze |