Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

North Bohemian mining limits

Stanovisko č. 126 předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život ke snahám o změny Územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí

STUŽ je hluboce znepokojena pokračujícím tlakem na změnu vládního usnesení 444 z roku 1991, které bylo znovu potvrzeno vládním usnesením 1176 z roku 2008. Vítáme proto zásadní postoj ministra životního prostředí Richarda Brabce a místopředsedy vlády Andreje Babiše, kteří odmítají veškeré snahy o prolomení limitů a respektují princip kontinuity vládní politiky ve směru k občanům a jejich občanským a lidským právům po roce 1989.

Limity pro Severočeskou hnědouhelnou pánev spolu s obdobnými limity stanovenými usnesením vlády č. 490 z roku 1991 pro Sokolovsko byly vládou Petra Pitharta stanoveny jako vládní záruka tamějším obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich ekonomické, sociální a životní prostředí, že již nebudou ohrožovány jejich majetek a zdraví a že mají dlouhodobou perspektivu své existence. Součástí těchto záruk byl příslib, že budou ochráněny i zbytky okolní krajiny, přírody, dopravní a technické infrastruktury v severočeské hnědouhelné pánvi i na Sokolovsku a komunikační spojení z vnitrozemí do Litvínova a do obcí na Krušných horách nad ním. Vláda tehdy vydala jasný signál, že energetická politika státu se napříště musí podřídit limitům přípustné ekologické zátěže území a jeho obyvatel, že převažujícím veřejným zájmem v Podkrušnohoří je zachovat zbytky osídlení i krajiny jako podmínku budoucí rekultivace zdevastovaného osídlení i krajiny, a nikoliv naopak, jak tomu bylo před rokem 1989. Závazek respektovat limity je zakotven v zastupitelstvem Ústeckého kraje vydaných a platných Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje a v navazujících územních plánech dotčených měst a obcí. Díky tomuto usnesení byla zrušena dlouholetá stavební uzávěra v ohrožených obcích a tyto obce znovu rozkvetly konečně umožněnými opravami, modernizací domů stávajících i novou výstavbou. V Horním Jiřetíně tak byla v minulých letech vybudována s přispěním státního rozpočtu i fondů EU městská kanalizace a nová čistírna odpadních vod.

Limity byly stanoveny s dostatečným výhledem na cca dalších 40 let nerušeného pokračování těžby uhlí povrchovým způsobem až do jejich dosažení tak, aby se tomu mohly přizpůsobit jak výroba elektřiny, tak i tepelné hospodářství, aby se stačily zformulovat a naplnily programy úspor energie, využívání nevyčerpatelných a obnovitelných zdrojů, aby se mohl změnit ekonomický profil kraje i celé ČR k efektivnějšímu využití energie i surovin, k vyššímu podílu kvalifikované práce v produkci i vývozu, k radikálnímu snížení negativních dopadů lidské činnosti v SHP na životní prostředí a lidské zdraví, k rekultivaci devastovaného území a regeneraci zbylého osídlení.

Tyto limity byly stanoveny na základě důkladného zkoumání všech ekonomických, sociálních i environmentálních souvislostí a dostatečně velkoryse reflektovaly fakt, že rozjetý vlak povrchové těžby uhlí nebylo možné zastavit ze dne na den. S postupem let a prohlubujícími se vědeckými požadavky o globální změně klimatu se ukazuje, o jak prozíravý krok se tehdy jednalo.

Fakt, že limity byly jasně stanoveny již v roce 1991, jasně ukazuje na to, že dnešní majitelé všech dolů a také provozovatelé elektráren a tepláren museli od začátku s postupným ukončením těžby hnědého uhlí v severních Čechách počítat. Že tomu tak skutečně je, napovídá i fakt, že žádný ze soukromých vlastníků dolů dodnes nehrozí zmařenou investicí, ale používá různé nátlakové akce ke zpochybnění tohoto závazku vlády jako trvalého. Přitom v mnoha jiných oborech se musí podnikatelé přizpůsobit měnícím se podmínkám v řádově kratším čase, než v těžbě hnědého uhlí a hnědouhelné energetice, kde byly podmínky stanoveny se 40 letým výhledem.

Jak bylo již vícekrát zdůrazněno a spočítáno, ukončení těžby hnědého uhlí na stanovených hranicích neznamená hrozbu nezaměstnanosti a sociální katastrofu, protože prolomením limitů by bylo zlikvidováno více současných pracovních příležitostí na povrchu, nehledě na možnost převést pracovníky uvolněné z těžby na žádoucí zrychlení tempa technických i biologických rekultivací. Naopak by to byl začátek a naděje pro tento kraj, který je i v důsledku postižení na životním prostředí na spodních příčkách vzdělanosti, kriminality, sociálního vyloučení atd. Není pravda, že zavřením dolů přijde o práci mnoho specialistů, kteří už nemohou najít jiné povolání. V povrchových dolech je výrazně méně úzkých specializací, než je tomu v hlubinných dolech. Přitom oznámení o současném propuštění 1100 horníků z hlubinné těžby v OKD zůstává prakticky bez povšimnutí, ale propuštění několika desítek specialistů, mnoha strojníků, elektrikářů, řidičů, bagristů a dalších povolání, kteří mohou najít uplatnění jinde nebo přímo na rekultivačních pracích, které budou trvat ještě mnoho let, je označováno málem za národní katastrofu.

Zcela souhlasíme s názorem Komise pro životní prostředí AV ČR, že tolik zdůrazňované nevytěžené zásoby uhlí rozhodnutím o zachováním limitů nebudou jakkoliv ohroženy, ale zůstanou zachovány našim budoucím generacím, které je, když bude třeba, budou umět zajisté vytěžit a zpracovat mnohonásobně efektivnějším způsobem, než se děje dnes, kdy jsou používány technologie těžby, zpracování i spalování s nízkou účinností, které pocházejí z poloviny minulého století. Zatímco strategie Evropa 2020 je zaměřena na úspory energií a surovin, Česká republika si spotřebovává neobnovitelné zdroje na výrobu elektrického proudu na vývoz. Navíc v době, kdy ceny energetických surovin klesly na nejnižší úroveň za několik posledních desetiletí, a kdy i naše vláda hledá způsoby, jak přispět k celosvětovému úsilí k omezení produkce CO2 v souvislosti s globálními změnami klimatu, což si vyžádá snížení podílu spalování uhlí na energetickém mixu ČR.

Z aktuálních mediálních diskusí se jeví, že jediné problematické rozhodnutí je o případném prolomení limitů na velkolomu ČSA a o možném zbourání Černic a Horního Jiřetína. To však není pravda. I když v tomto momentě jinde nehrozí přímá demolice soukromých domů, občanské, dopravní a technické infrastruktury, také stanovení limitů na ostatních lomech nebylo vůbec samoúčelné, protože jejich posun by výrazně zhoršil životní prostředí mnoha dalších obcí a zlikvidoval další zbytky územního systému ekologické stability tamní krajiny. Doporučujeme každému, kdo o tom pochybuje, strávit jednu či dvě noci na kraji hygienického pásma ve vzdálenosti 500 m od hrany těžební jámy.

Z tohoto důvodu žádáme vládu, poslance a všechny odpovědné činitele, aby plně trvali na úplném zachování těžebních limitů v dnešní podobě, a také aby toto definitivní potvrzení jejich platnosti neodkládali. Pokud tak neučiní, ponechávají v nejistotě jak obyvatele dotčených obcí v pánevních okresech, tak i současné zaměstnance dolů, a zpochybňují tak důvěru všech v základní principy České republiky jako právního státu, kde slovo státních orgánů jednou vyřčené platí i při změnách vládních garnitur po každých volbách.¨

Pokud přesto bude chtít vláda zkoumat, zda závazek svých předchůdců zachovat limity změnit, pak trváme na tom, že nelze zkoumat jen úzce pojaté ekonomické a sociální dopady případného prolomení limitů, ale se stejnou vahou musí zkoumat i důsledky environmentální, zdravotní, dopady nejen na přímo dotčené území, ale i na širší okolí, na dostupnost obcí i zámku Jezeří. Bude nutné započítat k důsledkům variant i jimi vyvolané podmiňující a související investice a další externality, a v případě rozhodnutí současně garantovat jejich pokrytí potřebnými financemi i realizaci. Obyvatelé dotčených oblastí již neuspokojí žádné plané sliby – těch už slyšeli dost a situace v kraji se po nich vždy měnila jen k horšímu. Jsme proto přesvědčeni, že z takového skutečně komplexního vyhodnocení vyjde kterákoliv varianta prolomení limitů jako celospolečensky ztrátová, kde navíc přínosy budou dočasné, ale ztráty hodnot území, sídel i krajiny budou trvalé a nenahraditelné.

Požadujeme proto, aby se problémem se vší vážností a ve všech potřebných souvislostech, včetně důsledků environmentálních a zdravotních, zabývala Rada vlády pro udržitelný rozvoj a všechny její výbory, které k problému mají co říci; a to dříve, než se jimi bude zabývat samotná vláda ČR. Bude to prubířský kámen k stanovení hierarchie problémů k řešení, ověření odborné způsobilosti a kompetentnosti rozhodování na úrovni doby.

Ing. Jiří Dlouhý

Předseda STUŽ

V Praze dne 18. února 2015

Podobné články

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License