Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

DOE Crossroad

Na serveru Česká pozice se 5. 4. 2014 objevila reakce Jiřího Janáče na negativní stanovisko Komise životního prostředí Akademie věd ČR k (nejen) prezidentem Zemanem oprášenému záměru přípravy stavby průplavu Dunaj–Odra–Labe. Negativní stanovisko k tomuto záměru ostatně vzápětí zveřejnila i Společnost pro trvale udržitelný rozvoj.

Autor se zdánlivě staví do neutrální a objektivní role, když pléduje za zpracování studie proveditelnosti. Ta by ovšem musela pojmout a vyhodnotit klady i zápory v ekonomické, sociální i environmentální oblasti, zhodnotit kromě věcného dopravního přínosu nejen investiční a provozní náklady, ale celospolečenské náklady včetně externalit a souvisejících či vyvolaných investic jiných subjektů, a to „od kolébky do hrobu“, tedy od začátku výstavby, vč. zařízení staveniště a dopravy potřebných substrátů, stavebnin, mechanismů a pracovníků, přes provoz, údržbu a opravy a případné modernizace až po budoucí likvidaci díla, nakládání s odpady a rekultivace dotčeného území. Nemohlo by to být jen vyhodnocení SEA koncepce nebo EIA investičního záměru, ale komplexní hodnocení důsledků na dlouhodobou udržitelnost vývoje v širším dotčeném území z celospolečenských hledisek, ne jen zájmů dopravních a vodohospodářských. Muselo by se na ní podílet nejen více resortů, ale i široká škála vědecko-výzkumných pracovišť, včetně nezávislých a také veřejnost a odborné stavovské organizace, aby výsledky byly pro orgány veřejné správy relevantní a politicky akceptovatelné. Nic takového ovšem standardní resortní studie proveditelnosti obvykle nenabízí. Autor také podsouvá odpůrcům stavby průplavu jiné motivy, než zájem o zdravý rozum, když naznačuje, že hájí zájmy železniční lobby.

Jako architekta - územního plánovače a jako posuzovatele vlivů na životní prostředí, který se ve svém profesním životě tímto záměrem zabýval jak v rámci prací na Koncepci urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení ČSR ještě před rokem 1989 i po něm, ale i jako spoluautora SEA Státní dopravní koncepce ČR z 90. let minulého století. Nikdo se znalostí území Evropy, její sítě vodních toků včetně již postavených průplavů na území SRN a Polska a také sítě vodních cest na území Běloruska, Ukrajiny a Ruska jistě nebude překvapen tvrzením, že investičně i provozně (vč. energeticky) daleko méně náročné kontinentální propojení vodních cest v úmořích Severního, Baltického a Černého moře je možné vést rovinami a mírnými pahorkatinami ze severního Německa do severního Polska, Běloruska, Ukrajiny a Ruska a propojit tak již existující sítě mezi průplavem Rýn - Mohan - Dunaj v SRN na západě a Volžsko - donskou soustavou vodních cest v Rusku, než je vést přes vysoko položené rozvodí na území ČR . Ani SRN, ale ani Polsko navíc za této situace nebudou mít zájem spolupodílet se na investičně i provozně dražším průplavu Dunaj - Odra – Labe přes naše území, který by onomu levnějšímu řešení přes jejich území konkuroval a kde by se o sporné výnosy, ale hlavně o zvýšené náklady musely dělit navíc s Českou republikou. Maďarsko i Slovensko mají přístup k Severnímu moři již fungujícím průplavem Dunaj - Mohan - Rýn a jeho prostřednictvím a dalšími průplavy na území SRN i s Baltem. Lze tedy pochybovat i o jejich zájmu podílet se na investici s tak sporným ekonomickým efektem, se spornou návratností vložených investic a navíc, na rozdíl od naznačeného koridoru v ploché krajině německého a polského Pobaltí, s vysokými negativními vlivy na krajinu, přírodu, na osídlení, dopravní a technickou infrastrukturu v samotné České republice. Jsem přesvědčen, že tyto při stavbě sice jen dočasné, ale po výstavbě a v provozu trvalé negativní vlivy by byly příliš vysokou cenou za sporný pozitivní dopravní i politický efekt.

Ač se s tím neshodnu ani s mnohými kolegy z environmentálních hnutí, sám považuji za obhajitelné a s převažujícími klady nad zápory jen prodloužení kvalitní vodní cesty na Labi od Chvaletic po Pardubice. Pardubice totiž svou polohou u Labe, na páteřním železničním koridoru ČR, u křižovatky dálnice D 11 a budoucí rychlostní silnice R 35 a s mezinárodním letištěm splňují ideálně lokalizaci pro mezinárodní dopravní, skladovací a logistické centrum země, které by navíc odlehčilo od značné části nákladní dopravní zátěže již dnes přetížený pražský dopravní uzel. Pardubice spolu s Hradcem Králové a s okolními sídly tvoří již dnes čtvrtmilionovou aglomeraci, mají značný další rozvojový potenciál na ose Chrudim - Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř s okolím. Mezilehlé území mezi Hradcem Králové a Pardubicemi by mělo být cílevědomě připravováno na plánovitý, nikoliv živelný rozvoj, protože je předurčeno i díky vysokým školám a průmyslu v obou krajských metropolích pro vědu, výzkum a progresivní průmyslové technologie bez negativních vlivů na životní prostředí, nikoliv pro provozy jako je Elektrárna Opatovice. Tento potenciál by mohl být posílen v budoucnosti i výstavbou JE v lokalitě Tetov, která by nahradila po jejich dožití uhelné elektrárny Opatovice a Chvaletice bezemisní elektřinou a z níž teplo by mohlo vytápět celou aglomeraci. Lokalita Tetov patří k dlouhodobě vybraným potencionálním místům pro umístění nové JE a splňuje lokalizační bezpečnostní i provozní předpoklady pro vyvedení elektrického i tepelného výkonu. Na rozdíl od dostaveb Dukovan či Temelína by byla blízko velkých spotřebišť energie a nemusela by být stavěna další monstrózní dlouhá, před "darkery" či teroristy neuhlídatelná a krajinu jižních Čech i Českomoravské vrchoviny hyzdící vzdušná vedení elektřiny a teplovody, rozvádějící energii při velkých vzdálenostech se ztrátami.

Nerozumím tomu, proč si z palety různých možností investování do budoucnosti vybíráme ty horší a méně efektivní cesty, zatímco věcně logické, environmentálně méně zatěžující a levnější zůstávají stranou. Jsem přesvědčen, že opravdu důkladně provedené hodnocení všech důsledků stavby průplavu D - O - L z hlediska dlouhodobé udržitelnosti by tento záměr definitivně pohřbilo, pokud si vážíme zděděných hodnot přírody, krajiny, osídlení, ekonomického potenciálu, památek a historie území, kterých by se stavba dotkla. Pochybuji dokonce i o údajné možné protipovodňové funkci díla a možnosti dotovat jím vodní zdroje ČR při globálním oteplování. I tady vidím daleko levnější a méně environmentálně negativně působící malé vodní nádrže, obnovu rybníků apod., nikoliv takové monstrum, jakým by byl průplav D - O - L do české, moravské a slezské krajiny. Proto vítám stanovisko nového ministra dopravy, který pořízení standardní resortní studie proveditelnosti odmítl, pokud jeho motivem je, že by měla smysl jen v komplexním pojetí, zastřešeném ne-li EU nebo alespoň zainteresovanými zeměmi, pak jistě celou vládou a všemi dotčenými ministerstvy, všemi subjekty, jejichž zájmy by záměrem byly dotčeny či ovlivněny, včetně krajů, měst a obcí, všech majetkově dotčených organizací a občanů. To je ovšem v současné době, kdy se hašteří nejen vládní koalice s opozicí, ale i členové vládní koalice a jimi řízená ministerstva, nereálné „sci-fi“. A kdyby se to i nakrásně podařilo, ale výsledek by pak byl negativní, což předpokládám, byly by to vyhozené peníze ze státního, tedy našeho společného rozpočtu. Na takové furiantství nemáme.

V Hradci Králové 8. 4. 2014 Ing. arch. Martin Říha


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License