Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Stanovisko předsednictva STUŽ k části věcného záměru nového stavebního zákona věnované územnímu plánování

Toto stanovisko bylo zpracováno v návaznosti na iniciativy Domácí rady Klubu Za starou Prahu v dubnu 2002, tedy až poté, co byl Návrh věcného záměru stavebního zákona v červnu 2001 schválen vládou ČR. Na konferenci o územním plánování a stavebním řádu v Hradci Králové koncem roku 2001 byli vyzváni odborníci ke spolupráci, diskusi a oponentuře k paragrafovému znění nového stavebního zákona. Tento postup považujeme za prozíravý a moudrý vzhledem k velkému významu územního plánování a jeho přímé souvislosti s vývojem společnosti, včetně vývoje ekonomického. Za hlavní příčinu nedostatků návrhu nového stavebního zákona na úseku územního plánování považujeme, že bez ohledu na vývojové tendence světové a evropské pokračuje v pojetí územního plánování jako administrativního nástroje, nereflektujícího ekonomické kategorie, důležité v tržním hospodářství, a potřebu aktivní spolupráce kapitálu a veřejnosti při koncipování vývoje v území.

Návrh věcného záměru stavebního zákona (dále "návrh") předpokládá víceméně samovolný vývoj obcí s minimálními zásahy shora z úrovně krajů. Psané texty, tj. "politika územního rozvoje" na úrovni státu a "zásady územního rozvoje" na úrovni krajů, podložené nanejvýš nepovinnými územními studiemi, nemohou totiž než pasivně registrovat investiční záměry v území, aniž by mohly odpovědně prověřit jejich správnost, případně zjistit, zda jsou vůbec opodstatněné. Tvůrčí přístup k impulsům, přicházejícím se strany sousedních států a z Evropské unie, je tím velmi omezen.

Čím je zvláštní dobový rámec, do něhož má být nový stavební zákon umístěn? V celosvětovém měřítku je to poznání, že přírodní zdroje života na naší planetě jsou omezené a bude-li lidská společnost pokračovat ve stávajících trendech jejich exploatace, budou brzy vyčerpány. Buď bude lidstvo pokračovat dosavadním obvyklým způsobem vývoje, a pak dojde ke katastrofě, nebo své chování změní, aby se zachránilo.Úsilí ekologů, požadujících změnu, nachází stále větší podporu, a požadavek udržitelného vývoje byl všeobecně přijat. Z hlediska územního plánování je třeba si uvědomit, že jde o požadavek záměrného, plánovaného a tedy umělého zásahu do navyklého, tradičního, "přirozeného" způsobu vývoje a týká se i hospodaření s územím, s prostorem. To je základní problém současnosti. Jeho řešení je velmi obtížné, takže teprve pomalu se začíná přecházet od proklamací k realizacím. Nicméně je to směr vývoje a kdo dokáže pohotově reagovat, bude ve výhodě.

Jak se základní rozpor současnosti projevuje v našich podmínkách? V úvodu "návrhu" se konstatuje, že u nás "Určitou základní odlišností a reakcí na předcházející období centrálního plánování byla averse vůči plánování jako takovému, vztahovaná mylně i na územní plánování." Dále se pak zdůrazňuje, že potřeba koordinace zájmůn a změnách ve využívání území "v žádném případě nemůže být zpochybňována". Přirozeným cílem podnikání je ovšem zisk, a to pokud možno rychlý a  významný. Při tom riziku nepříznivých následků podnikání má zabránit veřejná správa. Potíž je v tom, že ve společnosti, posedlé představou růstu a zisku, se přikládá malá hodnota čemukoliv mimo bezprostřední profit. Plánování a prosazování budoucího udržitelného vývoje se jeví jako překážka a nežádoucí zdržování. Tato orientace v naší společnosti bohužel přetrvává, a to i u nejvyšších politiků.

Jaké jsou priority Evropské unie v oblasti územního plánování? Evropská konference ministrů, zodpovědných za oblast územního plánování při Radě Evropy, přijala vzáří r.2000 "Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu". Konstatuje se, že vyváženého územního rozvoje je možno dosáhnout pouze za předpokladu, že bude založen na dlouhodobém územním plánování. Zdůrazňuje se nutnost zlepšení stavu kulturního dědictví a jeho využití jako faktoru rozvoje. Doporučuje se polycentrický rozvoj evropské sídelní struktury při podpoře malých a středních měst. Vyžaduje se renovace těch území, která ztratila určení v procesu zastarávání průmyslových odvětví nebo při opouštění vojenských oblastí. Existuje také dokument nazvaný "Evropská úmluva o krajině".

Je zřejmé, že tyto náročné úkoly je možno řešit pouze v rámci velkých územních celků a v dlouhodobé perspektivě. Navíc bude často nutno složitější problémy zkoumat prostřednictvím územních prognóz, scénářů a analýz. Výzkumné ústavy se již zabývají přípravou moderních metod pro jejich vypracovávání a vyhodnocování závěrů z nich. V českém"návrhu věcného záměru stavebního zákona" je však vypuštěna nejen kategorie územní prognózy, ale v rozporu s potřebami ověřenými zkušeností v podstatě také územní plán velkého územního celku v jiném vymezení, než pro správní území celého kraje. Územní plány obcí, které by se nemohly opřít o širší a dlouhodobější pohled logicky vymezených plánů vyššího stupně, by se nutně omezily jen na návrh mechanického "samovývoje" v krátkém výhledu. Zásahy do území, které jsou nutné zejména pro zajištění trvalé udržitelnosti vývoje, vyžadují odpovědnou územně plánovací přípravu v širším územním kontextu společných vlastností nebo problémů území, nikoliv administrativních celků. Tu nemohou nahradit sebelépe zpracované "zásady územního rozvoje", jak předpokládá "návrh".Např. polycentrický rozvoj území, jako jeden z předpokladů udržitelnosti, může mít nejrůznější konkrétní formu v závislosti na podmínkách. Bez průmětu do území a prozkoumání možností a následků různých variant nemůže vzniknout použitelný podklad pro jednotlivé obce.

Nedostatky "návrhu" se zvlášť zřetelně objevují v souvislosti s úkoly územního plánování Prahy a Středočeského kraje. "Návrh" a bohužel i dosavadní vadná praxe předpokládají, že Praha je běžné město, "kus jako kus". Praha je však město výjimečné. Její historické jádro je světoznáméana žádost ČR bylo zařazeno na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

To znamená, že jeho zachování je nejen věcí města samého, ale také vlády ČR. Zájem na jeho zachování přesahuje hranice Evropy.A nejen to. Praha je také výjimečná svým územně plánovacím a urbanistickým problémem. Sotva existuje na světě jiné hlavní město, jehož rozsáhlá centrální oblast by byla památkovou rezervací nesmírné hodnoty, čímž je omezen, ne-li znemožněn potřebný ekonomický vývoj centra města. Vcentru Prahy se tak střetává tlak na zachování rezervace s tlakem na jeho nadměrné využití. Ukazuje se, že řešení tohoto kardinálního problému je nad síly a možnosti města samotného. Je třeba odpovědět na otázky typu: Jaká bude role Prahy v rámci České republiky?Jaká je abude pozice Prahy v poměru k dalším městům střední Evropy? V čem je přitažlivost Prahy, která aspiruje na úlohu místa mezinárodních setkání, a jak tuto přitažlivost posilovat? Návrh územně plánovací koncepce musí tedy vycházet ze širokého rámce: rozvoje osídlení a urbanizace celé republiky s vazbou na záměry sousedů. Rozhodnutí o vývoji Prahy mělo předcházet zpracování a prověření různých variant územní prognózy Pražského regionu, případně s využitímmezinárodní ideové soutěže. Namísto toho bylo přistoupeno již na základě konceptu invariantní prognózy rovnouke zpracování Územního plánu velkého územního celku Pražského regionu, jehož koncept znovu postrádá urbanistické varianty. Přitom by mělo jít zejména o návrh polycentrického pojetí rozvoje území, kde různá další centra mohou přebírat z přetíženého pražského prostoru různou míru jeho různých funkcí, což bez variant nelze odpovědně posoudit. Teprve po takové důkladné přípravě je možno vypracovat odpovědně vlastní územní plán Prahy, zatímco zde byl absurdně postup opačný. Nejdříve byl schválen územní plán Prahy jako „obce“ a ten převzat do plánu regionu s tím, že ani není součástí „řešeného území“! Ale nejen to. Všechny tyto práce byly v nezměněné podobě převzaty od MMR inovými kraji, takže jezřejmé, že v této neblahé praxi hodlají nové samosprávné orgány proti zájmu svých občanů dále pokračovat. Podle našeho názoru by měla proběhnout v nejbližší době a ve zkrácených termínech, pod dozorem vlády jako záležitost mimořádného celostátního významu, jednání

o změně celé koncepce územní přípravy středočeského a pražského prostoru, a v započaté vadné práci nepokračovat.

Platný územní plán Prahy z r.1999 totiž základní problém Prahy neřeší. Jestliže bude tento vývoj pokračovat dále, Praha promešká příležitost vybudovat silné moderní ekonomické centrum, a zároveň ztratí své zděděné bohatství. Je akutní nebezpečí, že investice, prováděné a připravované podle tohoto neprověřeného plánu, zablokují možnost udržitelného vývoje Prahy na příští staletí. Je dobré si všimnout, že základní nedostatky koncepce zr.1999 jsou především důsledkem toho, že byly vynechány stupně dokumentace, které zkoumají a navrhují vztahy mezi městem a jeho nejširším zázemím. To je sice v rozporu s platným stavebním zákonem, ale odpovídá předloženému "návrhu". Chybný postup při pořizování nynějšího územního plánu Prahy byl by tak dodatečně schválen. Je třeba si přiznat, že současný územní plán beznadějně zaostává za ambicemi "Řídících principů trvalé udržitelnosti územního rozvoje evropského kontinentu" z r.2000. Místo zlepšení stavu kulturního dědictvíPražsképamátkové rezervace probíhá další jeho znehodnocování. Místo přechodu na polycentrický vývoj osídlení, který je pro Prahu obzvlášť žádoucí, platný územní plán dále posiluje váhu Prahy v osídlení. Místo ochrany krajiny navrhuje suburbanizaci, rozptýlení města do okruhu 20km. Problém renovace opouštěného území Kladna nebo Milovic neřeší.

Trvalá udržitelnost Prahy má zásadní význam nejen pro naši národní prestiž, ale také pro ekonomický rozvoj České republiky. Současná situace ve vývoji Prahy je natolik kritická, že ji snad může napravit jedině vydání zvláštního zákona o územnímplánování Prahy. Současně, nebo ve spojení s ním, by bylo žádoucí vydat zákon o ochraně Pražské památkové rezervace.

Postupně vzniká představa celoevropského územního plánování. Zatím existuje neformální koncepce, vypracovaná v rámci enviromentální politiky EU pod názvem "Perspektiva evropského územního rozvoje", ESDP (European Spatial Development Perspective). Podmínkou pro její uplatnění je ochota národních států participovat v evropských sítích. Spolupráce sousedících zemí v oblasti územního plánování se předpokládá, při čemž se zjišťuje, že v právních úpravách zemí EU tomu odpovídají shodněpoužívané a praxí ověřené základní nástroje územního plánování. Náš "návrh" však vynechává úroveň velkých územních celků, která je pro mezinárodní spolupráci nutná. V novém stavebním zákoně by právě naopak tato úroveň měla být rozšířena. V sousední Spolkové republice Německo existují „územní plány“ jednotlivých zemí, znichž např. Bavorsko serozlohou může jistě srovnávat s naší bývalou zemí Moravskoslezskou. Slovensko má územní plán celé republiky. Stojí za připomenutí, že také v ČR se do roku 1996 průběžně zpracovávalatzv. Koncepce urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení ČR, která podobnou úlohu plnila. Bohužel pro naprosté nepochopení jejího významu dovnitř státu i navenek MMR tyto práce zastavilo. Dobrá územně plánovací příprava velkých celků je vkaždémpřípadě výhodou při zapojování státu do celoevropské koncepce. Jde o jakousi zpětnou vazbu. V Evropě bude docházet ke globalizaci územního plánování, tento globální obraz bude však ovlivněn nebo vznikne na základě politiky a cílů jednotlivých států. A naopak, územní plánování jednotlivých států bude ovlivněno celoevropskou koncepcí, ale státy si zachovají některé odlišnosti, to co má pro ně základní význam. Bez územních plánů velkých celků (ale také územních prognóz ,studií, generelů )nebudemeznát dosti konkrétně naše priority aje nebezpečí, že budemejen pasivně přijímat cizí impulsy.

Málo bývá zdůrazňován obrovský národohospodářský význam územního plánování a v rozporu s potřebami tržní ekonomiky téměř ignorována je jeho nezbytná ekonomická dimenze. Koordinace nejrůznějších záměrů v území je naprostou nezbytností. Ale jde ovíce. Dobrý územní plán má navrhnout optimální organizaci území ve vzdálené budoucnosti, takovou , která při nejnižších nákladech přinese maximální efekt pro společnost. Není sice možno odhadnout spolehlivě vzdálený vývoj, ale podobné plány jsou nutné pro stanovení první etapy vývoje tak, že není samoúčelná, že je iekonomicky účinná areálná. V současné společnosti je však běžné, že výnosné podnikání se realizuje naúkor dlouhodobé prosperity. Staví se tak do protikladu zájem veřejný (dlouhodobá prosperita) a zájem podnikatelský (okamžitý zisk). Za normálních okolností jsou oba tyto zájmy propojeny, jsou na sobě navzájem závislé. Je jedním z úkolů územního plánování spojit tyto zájmy k obapolnému prospěchu. K tomuje důležité, aby územně plánovací dokumentaceobsahovala spolehlivou a srozumitelnou, tzn. i ekonomickou informaci pro investory a abychránila ijejich zájemna udržení hodnoty jejich investic a majetků v území. Doporučuje se zvláštní ekonomická příloha územních plánů a síť poradenských služeb (buduje se vNSR). Tato progresivní forma může omezit napětí a často konfliktnísituace mezi veřejnou správou a podnikateli. Stojí za to ji začlenit do nového stavebního zákona.

Závěrem tedy shrnujeme:

Základní nedostatky návrhu nového stavebního zákona vjeho úseku územního plánování je možno shrnout do tří bodů: a) Návrh je nepříznivý pro vývoj České republiky jak v oblasti celostátních, tak krajských plánů a projektů ignorovánímekonomických souvislostí územníhoplánování aabsencí věcné koncepce rozvoje území, vyjadřující veřejný zájem na její trvalé udržitelnosti, b) návrh staví Českou republiku do nevýhodné pozice při formování celoevropského územního plánování, neboť neobsahuje obdobný soubor nástrojů potřebný pro srozumitelnou komunikaci, c) návrh nebere zřetel na mimořádný význam Prahy a jejího historického jádra a středočeského prostoru, nevyjadřuje celostátní zájemna jeho dobrémvývoji a zablokoval by možnost úspěšného řešení jejich naléhavých územně plánovacích problémů.

Z těchto důvodů považujeme za velmi žádoucí:

♦    Návrh nového stavebního zákona doplnit o plnohodnotnou kategorii územních plánů velkých územních celků včetně plánu celostátního, navazujícího na práce na Koncepci urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení ČR a zdůrazňujícího aspekt udržitelnosti vývoje. Tyto práce je třeba považovat za nezbytný podklad pro "politiku" a "zásady" územního rozvoje“, které jinak hrozí býtjen verbální deklarací. Tento druh plánů je také nezbytný pro mezinárodní spolupráci v rámci EU.

♦    Návrh nového stavebního zákona doplnit o kategorii územní prognózy a územní (urbanistické) studie a vylučovány by z instrumentáře územního plánování neměly být ani územní generely. Současný požadavek udržitelného rozvoje území vyžaduje nalézat a uplatňovat nové způsoby rozvoje namísto obvyklých neudržitelných. K tomuje nezbytné, aby územním plánům předcházely neoficiální formy průzkumu různých vývojových možností celků i subsystémů, koncepcí ve variantách, které je možno navzájemsrovnávat a hodnotit.

♦    Návrh nového stavebního zákona doplnit zvláštní částí, v níž se zdůrazní výjimečné postavení Prahy. Je nutno navrhnout urychlené přezkoumání stávající územně plánovací dokumentace Prahy a rozpracovaného územního plánu Pražského regionu z hlediska udržitelnosti Pražské památkové rezervace a dalších kulturních i přírodních hodnot tohoto území. Jde zejména o zpracování územní prognózy Pražského regionu ve variantách, případně s pomocí mezinárodní ideové soutěže.

♦    Návrh doplnit o požadavek, aby pro územní rozvoj Pražské aglomerace byl vydán zvláštní zákon, do něhož by byla případně zařazena i zákonná ochrana Pražské památkové rezervace. Zvážit ustavení trvalého koordinačního orgánu pro rozvoj středočeského prostoru, složeného ze zástupců Středočeského kraje, Hlavního města Prahy a vybraných ústředních orgánů státní správy.

♦    Návrh doplnit o požadavek zvláštní přílohy k územním plánům, která by obsahovala spolehlivou a srozumitelnou ekonomickou informaci pro investory a tím orientovala podnikatele na konkrétní projekty, důležité pro dlouhodobou prosperitu, sledovanou územním plánem.

Jménem Společnosti pro trvale udržitelný život

 

Pavel Šremer, prom. biol.předseda V Praze, červen 2002

LITERATURA 

- Návrh věcného záměru stavebního zákona. Urbanismus a územní rozvoj č. 3/2001 -Karel Maier: Plánování v post-plánované společnosti: kdo potřebuje urbanisty? Urbanismus a územní rozvoj č. 1/2001

-Alois Anderle: Územní výzkumv Německu v perspektivě 2000-2010.Urbanismus a územní rozvoj č. 2/2001

-Alois Nový: Podnikatelské aktivity a územníplánování- německá zkušenost. Urbanismus a územní rozvoj č. 6/2001

-Karina M. Pallagst: Politika a koncepce územního plánování na evropské úrovni. Urbanismus a územní rozvoj č. 1/2001

-Martin Tunka: Úvodní referát konference o územním  plánování a stavebnímřádu, Hradec Králové 26.-27.11.2001. Urbanismus a územní rozvoj  č. 6/2001

-Martin Říha: Desetiletí ztracené příležitosti? Na téma budoucnost Prahy. Architekt  č. 10/1999

-Jan Skokánek: Ohrožená Praha. K novému územnímu plánu Prahy. Architekt  č. 11/1999

-Stanovisko předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život č. 86 k postupu přípravy strategických dokumentů pro rozvoj Prahy a Středočeského kraje a k posouzení jejich vlivů na životní prostředí dle § 14  zákona č. 244/1992 Sb.Zpravodaj Společnosti pro trvale udržitelnýživot č. 1/2000

-STUŽ: Stanovisko k projednávání již druhého konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu. (Zasláno předsedovi vlády, příslušným ministrům a primátorovi hl.m. Prahy) Zpravodaj Společnosti pro trvale udržitelný život č. 3/2001

-Jan Skokánek: Je Praha trvale udržitelná? Oúloze územního plánování prozachování "duše" Prahy. Věstník Klubu Za starou Prahu č. 3/2001

-Přežije historické jádro?Podle urbanistů ochrání rezervaci pouze satelitní města. Mladá fronta DNES 05.03.2002

-World Watch Institute: State of the World, ročníky 1990-2002.(knihovna Ministerstva životního prostředí Praha)

-Christian Norberg-Schulz: Genius loci. Odeon Praha 1994

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License