Rychlostní silnici s méně náročnými parametry lze lépe začlenit do krajiny než dálnici a ve Středočeském kraji bude možné využít některé úseky již modernizované silnice I/3. Trasa R3 tak zůstane v urbanizovaném koridoru stávající silnice I/3 a bude efektivněji využita než dálnice. Naopak za zcela nevyhovující považujeme dosavadní návrh na umístění dálnice v dolním Posázaví a Sedlčansku do hodnotné krajiny s množstvím dochovaných přírodních prvků, která by byla těžce poškozena nejen přímými účinky vlastní trasy a dálkové dopravy, ale i následnou urbanizací komerční zástavbou podél dálnice.
Diskutovaný průchod R3 kolem Benešova lze řešit buď se zahloubením přibližně ve stávající trase nebo východním obchvatem. Napojení silnice R3 na dálnici D1 doporučujeme řešit západním obchvatem Mirošovic a pro možnost budoucího překročení kapacity D1 uvažovat novou odlehčovací rychlostní silnici v pokračování R3 přímo do trasy E55 po východní části pražského silničního okruhu.
Snížením silniční kategorie se zvýší konkurenceschopnost souběžně vedené environmentálně šetrné železnice v souladu se strategií udržitelných způsobů dopravy. Využitím koridoru stávající silnice pro definitivní trasu E55 – R3 bude omezena další fragmentace krajiny podle požadavků Státní politiky životního prostředí. Díky tomuto umístění bude umožněna postupná výstavba R3 po méně náročných etapách s dřívějšími přínosy pro dopravu a životní prostředí i s větší ekonomickou efektivností než u řešení s dálnicí v odlehlé poloze. Pro lepší regionální spojení středního Povltaví a dolního Posázaví s Prahou je v tomto citlivém území vhodné rozptýlení dopravy na větší počet silnic II. třídy s jejich úpravami a vazbou na posílený systém park-and-ride, který je důležitým prvkem strategie udržitelných způsobů dopravy v regionálních aglomeracích.
Proto považujeme za nezbytné, aby alternativní řešení s rychlostní silnicí R3 bylo dořešeno ve všech souvislostech a nahradilo dosavadní návrh dálnice D3 ve Středočeském kraji.
V úseku jižně od Tábora požadujeme navrhovanou rychlostní trasu výrazně odklonit od Národní kulturní památky Kozí hrádek a oblastí rybníků vést s minimálními dopady na krajinu.
Na základě posouzení vlivů "Koncepce rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010" na životní prostředí z února 1999 a závěrečného stanoviska z června 1999, kde MŽP doporučuje jižně od Č. Budějovic sledovat pouze modernizaci silnice I/3, STUŽ vyjadřuje nesouhlas též s plánovaným vedením rychlostní silnice R3 České Budějovice jih (Roudné) - hranice s Rakouskem. V úseku jižně od Českých Budějovic je možné využít některé úseky již modernizované silnice I/3 a v její modernizaci lze dále pokračovat. Definitivní trasa I/3 (E55) tak zůstane v urbanizovaném koridoru stávající silnice, bude efektivněji využita než rychlostní silnice a nepoškodí krajinu jako nová trasa R3 v dalším koridoru.
Současně STUŽ požaduje, aby veškerá přípravná dokumentace rychlostní silnice R3 jižně od Českých Budějovic byla projednávána též s rakouskou stranou (zastupovanou nejen politickými představiteli a silniční správou, ale též zástupci obcí, občanských organizací a sdružení), neboť nelze tuto stavbu smysluplně plánovat bez účasti Rakouska.
Jménem Společnosti pro trvale udržitelný život
Pavel Šremer, prom. biol.
předseda STUŽ
V Praze dne 14. května 2001