Otravy olovem jsou spíše nárazové a často postihnou větší množství osob najednou, například celou rodinu nebo skupinu pracovníků,“ uvádí přednostka kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni Vendulka Machartová.
Mezi akutní příznaky patří zažívací potíže, dlouhodobé vystavení vlivům olova může způsobit bolesti svalů nebo zvýšenou únavu. „V krajních případech může dojít k poškození ledvin a k smrti,“ varuje přednostka kliniky.
Jednou z příčin otrav bývá nekvalitní keramika. „Někteří výrobci stále používají glazuru, která obsahuje olovo,“ upozorňuje Vendulka Machartová. Po nekvalitním vypálení nebo vlivem opotřebení se glazura může poškodit a olovo se začne uvolňovat. „Obzvlášť nebezpečné jsou kyselé roztoky, jež mohou glazuru nebo jinou hmotu obsahující olovo poškodit,“ dodává lékařka. Z tohoto hlediska je nebezpečný i čaj s citrónem. „Měli jsme zde muže, který si pravidelně ráno vařil do keramického hrnku čaj s citrónem a postupně ho celý den upíjel. Muž byl přijat do nemocnice s podezřením na žloutenku. Ta se neprokázala, pacient měl ale varovné výsledky jaterních testů. Nakonec jsme přišli na to, že hrnek, z kterého pil, měl uvnitř zcela porušenou glazuru,“ říká přednostka. Podobné potíže způsobila i keramická konvice na čaj. „Tehdy se ale otrávila celá rodina,“ připomíná Machartová další případ.
Komplikace může způsobit i olověné potrubí. „Pokud je voda nezávadná, neměly by nastat potíže. V některých případech se ale voda ze studně zdá být zcela v pořádku k pití, ale je kyselá. To může potrubí narušit,“ říká lékařka. Následky mohou být tragické. „V jednom případě byla postižena celá rodina a vzhledem k délce trvání otravy bylo postižení velmi vážné. Zasaženy byly především ledviny. Rodiče na jejich selhání zemřeli, syn musí pravidelně docházet na dialýzu,“ uvádí přednostka plzeňské kliniky.
Olovo je hrozba, ukrývající se v potrubí i hrnku
Riziko olověných rozvodů si uvědomuje také ministerstvo pro místní rozvoj. Třetím rokem nabízí dotaci do maximální výše dvacet tisíc korun na opravu domovních olověných rozvodů za zdravotně nezávadné. „Cílem projektu je motivovat obyvatele k výměně a snížit tím koncentraci olova v pitné vodě,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.
K otravám dochází často i v práci. Nejvíce jsou ohroženi slévači, automechanici, restaurátoři nebo pracovníci na střelnicích. Poměr otrav vzniklých v práci a mimo ni je zhruba vyrovnaný.
Pro léčbu je nejdůležitější co nejrychleji rozpoznat a odstranit zdroj olova. Pacientům se podávají léky, které olovo vážou a pomáhají je vyplavit z těla.
Regionální mutace Mf DNES - plzeňský kraj
BARBORA NĚMCOVÁ
Nemecká zahraničná spoločnosť a Nemecký federálny fond životného prostredia v rámci projektu zameraného na ochranu životného prostredia a porozumenie medzi národmi udelia slovenskému vedcovi a ochranárovi Mikulášovi Hubovi titul Ambasádor životného prostredia. Nemecká zahraničná spoločnosť v Dortmunde a Nemecký federálny fond životného prostredia v rámci medzinárodného projektu „Ochrana životného prostredia a porozumenie medzi národmi“ organizuje v tomto a budúcom roku štyri vedecké konferencie spojené s udeľovaním čestného titulu „Ambasádor životného prostredia Nemeckej zahraničnej spoločnosti“
Druhá zo série konferencií sa uskutoční v sobotu v Dome vedeckých pracovníkov Slovenskej akadémie vied v Smoleniciach, kde bude za účasti tridsaťčlennej delegácie Nemeckej zahraničnej spoločnosti titulom Ambasádor poctený slovenský vedec Prof. Dr. Mikuláš Huba. Občiansky denník CHANGENET.SK o tom informoval Jozef Mikloško, predseda senátu Zahraničnej spoločnosti Nemecka.
Prvý titul ambasádora udelili koncom septembra na konferencii v nemeckom Osnabrucku bývalému federálnemu ministrovi pre životné prostredie, zástupcovi generálneho riaditeľa OSN a riaditeľovi programu OSN pre životné prostredie Prof. Dr. Klausovi Topferovi.
Cieľom zahraničných spoločností, ktoré pracujú v Nordrhein-Westfalsku, Dolnom Sasku a v Ober-lichtenau pre nové spolkové štáty, je budovať mosty medzi štátmi. Od roku 1949 sa angažujú v prospech porozumenia medzi národmi v duchu humanity a tolerancie. Na základe iniciatívy Heinza Fennekolda bola v roku 2005 založená strešná organizácia Nemecká zahraničná spoločnosť so sídlom v Dortmunde, ktorá zastupuje zahraničné spoločnosti v kultúrnych sociálnych a ekonomických záležitostiach. V minulom roku ocenila Nemecká zahraničná spoločnosť v oblasti sociálnej angažovanosti v prospech sociálne postihnutých ľudí aj Spoločnosť priateľov detí z detských domovov Úsmev ako dar.
Odkaz:
Planeta věda nezůstane jenom v České republice, podívá se i na rozdíly v ochraně přírody mezi západem a východem Evropy. Vše se odvíjí od zemědělství. Na západě se hospodaří ve velkém, rozlehlé lány, intenzivní pastviny. Oproti tomu třeba na Balkáně se ještě hospodaří tradičně a to přírodě svědčí.
Není nutné se v ochraně přírody spoléhat jen na státní instituce nebo nevládní organizace, přiložit ruku k dílu může každý. Příkladem je brněnský profesor medicíny Jiří Vácha, který se v Koryčanech na jižní Moravě snaží na dvou a půl hektarech bývalého pole vytvořit stepní ekosystém.
Pořad Planeta Věda o problémech ochrany přírody, který Česká televize vysílala na programu ČT 24 v neděli 4. února 2007 můžete nyní shlédnout na internetu ZDE
Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. Arnika navrhuje, aby byl zákon zamítnut anebo zásadně doplněn tak, aby zachoval současný rozsah veřejnosti poskytovaných informací.
Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách (1). „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul smutný důsledek navrženého zákona Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr. Ze současného IRZ tak zůstane jen troska a registr přestane plnit svoji funkci.
Ironií je, že zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí (MŽP). To jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vládě dalo MŽP na vybranou ze dvou verzí: jedna zachovávala alespoň informace o odpadech, ale neprošla. „Místo aby vláda změny využila k vylepšení registru, udělala pravý opak. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy,“ vysvětlil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Jediným „kladem“ zákona je, že počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Arnika to kritizovala na schůzce se zástupci MŽP již v červenci minulého roku. „Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," řekl Petrlík.
Navržená úprava navíc zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a tudíž povede k neplnění mezinárodních závazků ČR. Do konce roku 2007 mělo MŽP naopak IRZ upravit tak, aby lépe vyhovoval potřebám Stockholmské úmluvy a poskytl více informací. Navržený zákon jde ale zcela opačným směrem. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.
S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 17 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Poznámky:
(1) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování? (sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz) Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977). Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.