Film amerického režiséra Davise Guggenheima se zabývá nejvážnějším environmentálním problémem naší současnost – globální změnou klimatu. Film popisuje tažení Gorea proti mýtům a nepravdám o problému globálního oteplování i jeho představu o možnostech řešení tohoto závažného problému.
„Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní,“ varuje ve filmu Gore.
Působivosti filmu napomohlo i to, že v průběhu jeho natáčení udeřil na jihu USA hurikán Katrina. Filmaři tak nejen získali působivé obrazové materiály, ale donedávna v USA poměrně opomíjené téma globální změny klimatu se stalo námětem žhavým diskusí v americké společnosti.
Další informace o filmu Nepříjemná pravda:
Oficiální stránka filmu: http://www.climatecrisis.net/
Stránka českého distributora filmu: http://www.bontonfilm.cz/film.php?film_id=898
"My jsme povinni řídit se horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon nám ukládá co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost. Ukládá nám také vypořádat střety zájmů. Pakliže se nám to podaří, není důvod, aby těžba nepokračovala," uvedla mluvčí MUS Liběna Novotná.
Prolomení limitů a pokračování těžby uhlí v lomu ČSA ve vlastnictví MUS ohrožuje existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic. Vykoupení všech objektů a pozemků v obou obcích ale Rovenský považuje za téměř vyloučené.
"To se MUS nepodaří, největší množství nemovitostí patří navíc samosprávě, která je proti likvidaci obcí. Ani úspěch těžební společnosti by však nepostačoval k tomu, aby obvodní báňský úřad mohl těžbu povolit. Chyběl by totiž rozhodující krok. Vláda by musela zrušit nebo změnit platné usnesení o limitech z roku 1991. Náš právní rozbor potvrzuje stanovisko báňského úřadu i kabinetu," uvedl.
Greenpeace dnes zveřejnila devět bodů, v nichž podle ekologických aktivistů MUS uvedla nepravdivá tvrzení. Je to například stanovisko k emisím oxidu uhličitého při spalování hnědého uhlí, hygienickým limitům hluku při povrchové těžbě, dobývacím prostoru pod Litvínovem, vyjednávání s vlastníky nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích nebo důsledcích ukončení těžby uhlí.
Organizace Greenpeace je podle Rovenského ochotna obhájit své prohlášení i před soudem, pokud by ji MUS zažalovala. "Zatím nemohu na materiál ekologických aktivistů reagovat. Musíme se s ním nejdříve seznámit. Nemohu tedy nyní ani předvídat, jak se zachováme," doplnila Novotná.
Řeč bude o oceánech, které zabírají téměř tři čtvrtiny zemského povrchu. Svůj domov tu mají tisíce živočišných druhů. Jen do této chvíle jich vědci v rámci projekti OSN napočetli přes 210 tisíc a po dalších soustavně pátrají. Chtějí totiž popsat nové druhy dřív, než je zahubí znečištění, globální oteplování a masový rybolov. Moderní rybářské lodě ročně vyloví desítky miliónů tun ryb. Těm kulinářsky nejatraktivnějším tak pomalu ale jistě zvoní hrana. Na okraj vyhynutí se dostal například tuňák nebo treska. Existuje ještě vůbec cesta zpátky? Více v pořadu Planeta Věda, kterou si můžete přehrát na následující internetové stránce České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=148675
Cez víkend sa v Bratislave stretli predstavitelia slovenských ochranárskych organizácií združených v platforme EKOFÓRUM. Hlavným dôvodom stretnutia environmentalistov bolo analyzovať viaceré alarmujúce trendy v oblasti ochrany životného prostredia a prediskutovať spoločný postup ochranárskych mimovládnych organizácií. „Zdá sa, akoby predstavitelia vlády považovali životné prostredie Slovenskej republiky len za priestor pre realizáciu svojich politických a ekonomických záujmov,“ uvádza sa vo vyhlásení Ekofóra..
„Odvolaním všetkých riaditeľov národných parkov a chránených krajinných oblastí, avizovaným prepúšťaním profesionálnych strážcov prírody a tiež informačným embargom o dianí v Štátnej ochrany prírody SR, dáva jej vedenie, ale i Ministerstvo životného prostredia SR najavo, že ochrana najcennejších prírodných a krajinných hodnôt Slovenska je niekomu tŕňom v oku. Upozorňujeme, že v konečnom dôsledku nepôjde o žiadny trvalo udržateľný regionálny rozvoj, ale o jednorázový výpredaj veľkým investorom. Máme opodstatnené obavy, že sa tak stane na úkor prírody, ako aj malých a stredných podnikateľov, ktorých aktivity sú z dlhodobého hľadiska omnoho ekologickejšie,“ formuloval závery Ekofóra Marek Brinzík..
Niektoré kroky vlády sú podľa ochranárov dokonca v rozpore so záväzkami Slovenskej republiky voči Európskemu spoločenstvu. „Vláda ide dokonca tak ďaleko, že ignoruje možnosť čerpať značné finančné prostriedky na také projekty, ako je NATURA 2000. Takýto krátkozraký postoj bude viesť k súdnym sporom a môže znamenať aj zastavenie finančnej podpory významným infraštruktúrnym projektom,“ konštatuje sa vo vyhlásení. .
Environmentalisti kriticky zhodnotili aj ďalšie kroky Vlády SR a Ministerstva životného prostredia SR. Ekofórum napríklad vyjadrilo sklamanie nad politikou ministerstva životného prostredia v kauze prideľovania emisných kvót oxidu uhličitého pre SR na roky 2008 až 2012. Ochranári tiež poukázali na hroziace opätovné odsunutie prijatia zákona o tzv. starých environmentálnych záťažiach či neschopnosť rezortu prijať zákaz pestovania geneticky modifikovanej kukurice, tak, ako to spravili naši susedia v Maďarsku či Rakúsku.