Asi nejznámější invazí v dějinách bylo vysazení králíka divokého v Austrálii. Následky pociťuje původní australská fauna ještě dnes. Právě přemnoženým králíkům je připisována odpovědnost za vyhynutí téměř jedné osminy původních australských býložravců.
Česká republika je na tom, ve srovnání s Austrálií, Novým Zélandem nebo některými oblastmi v Severní Americe relativně dobře. Přesto i tady najdeme stovky více či méně nebezpečných vetřelců. Příkladem jsou nebezpeční američtí raci, ti přenášejí račí mor, který ničí původní evropské druhy. Pořad ukáže také lom, ve kterém se usídlily čínské sladkovodní medúzky a nebude chybět ani mediální hvězda mezi invazními rostlinami - bolševník velkolepý. Průvodcem bude biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pořad si můžete přehrát internetu ZDE
případě, že se v údolí Jizery postaví 12 km dlouhá přehrada Vilémov, voda zaplaví přibližně 300 domů, polovinu Harachova a mezinárodní silnici do Polska. Podle ministerstva jde jen o plány. Už nyní ale záměr děsí tisíce lidí, kteří tu žijí. „Jsou zde původní bukové porosty a nacházejí se tu vzácné i zákonem chráněné druhy rostlin,“ stěžuje si mluvčí krkonošského národního parku Tomáš Drahný.
Odpůrci přehrad teď upozorňují na novelu vodního zákona. Stojí v ní, že lidé na svém pozemku musí strpět výstavbu protipovodňových opatření. A těmi může být i přehrada. Zatopení svých domovů by tak místní nemohli nijak zabránit. „V tomto případě by stavebník, nebo vláda mohli kdykoliv strhnout přehradu na pozemky a lidé, ani obce by s tím nemohli udělat nic,“ vysvětluje Jan Beránek z občanského sdružení Stop přehradě.
Ministerstvo se hájí. Takzvaný režim strpění chceme využívat jen u menších staveb. S plány na výstavbu nových přehrad novela vůbec nesouvisí. „V žádném případě nelze spojovat získávání práv k pozemkům pro výstavbu veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi s problematikou územního hájení lokalit pro akumulaci vod,“ uvedl Miroslav Král ze sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Vláda novelu na svém posledním jednání odložila. Odpůrci výstavby nových přehrad, ale požadují, aby byl materiál stažen a vláda se jím, tak už nikdy nezabývala.
Lucie Pokorná
Reportáž České televize je možné si přehrát na internetuZDE
Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.
Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.
Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.
Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.
Pardubice jsou jako centrum chemické výroby historicky zatížené škodlivými látkami, což se promítá i do zdravotního stavu obyvatel. Například ve výskytu rakoviny je město na prvním místě v kraji a na jednom z nejvyšších v zemi. "Neměli bychom chtít zhoršovat životní prostředí zejména v Pardubicích. Je to naše odpovědnost vůči občanům a takto se k tomu postavíme. Se záměrem nesouhlasíme," řekl Deml.
Spalovnu koupila od chemičky v loňském roce rakousko-česká společnost AVE CZ a po modernizaci za několik set milionů korun v ní ročně plánuje likvidovat až 20.000 tun nebezpečného odpadu. Pouze zhruba čtvrtina z tohoto množství by pocházela z místních zdrojů, ze Synthesie a čistírny odpadních vod. Ostatní odpad by se musel dovážet. Spalovna v Synthesii začala pracovat v roce 1995, o devět let později musela být odstavena, protože nebyla schopna dodržovat emisní limity.
Firma AVE CZ v úterý vedení města prezentovala záměr modernizace zařízení, radní poté rozhodli, že město vstoupí do správního řízení na spuštění spalovny. Odpor radnice ale sám o sobě nemůže záměr investora zastavit. "Jestliže splní příslušné vyhlášky, nařízení a normy, úředník magistrátu, který vykonává státní správu, nemá možnost celý proces zastavit a spalovnu nepovolit," uvedl Deml.
Projekt opětovného otevření spalovny nebezpečného odpadu již kritizovala Strana zelených v Pardubicích, odmítla jej i zastupitelstva obce Srnojedy a šestého městského obvodu. Proti záměru se v Srnojedech podepsalo pod petici 338 lidí z 400 oprávněných voličů. Ozvat se mohou i další subjekty. K dotčeným územním samosprávným celkům patří rovněž obce Rybitví, Černá u Bohdanče a sedmý pardubický obvod.
Spuštění spalovny naopak podporuje krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Zařízení podle něj zapadá do krajského plánu odpadového hospodářství.