Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Báňský úřad rozhodl, že majitel čedičového lomu na kopci Tlustec na Českolipsku nesmí těžit. Ekologové považují pětiletý boj za vyhraný. Podle báňského úřadu je ale jenom otázkou času, kdy se majitel lomu znovu pokusí těžbu obnovit.

Čedičový lom na kopci Tlustec získala v roce 2002 firma Go Point a snažila se těžbu obnovit. Proti se ale postavila okolní města a nejrůznější ekologická sdružení. Téměř pětiletý spor plný zvratů nyní vyřešil báňský úřad, když těžaři nevydal povolení. Ten totiž nedodal studii vlivu těžby na životní prostředí.

Lom na Tlustci fungoval od šedesátých do devadesátých let. Za tu dobu se kopec hodně změnil. Podle odpůrců ale hrozilo, že by ho majitel lomu vytěžil úplně.

„Jsou to změny, které jsou velké, ale s plány, se kterými počítá těžař, že tu bude padesát, šedesát let těžit, je to opravdu malá míra poškození," říká předseda Sdružení na záchranu kopce Tlustec Miroslav Šimonek.

„Z jejich strany jsou jenom obstrukce a výmysly, které mají zdůvodnit to, proč se odvolávají a zdržují všechny legislativní procesy v celém lomu," namítá naopak předseda představenstva GO- Point Tomáš Štainbruch.

Proti těžbě vystupovala také okolní města. Například Jablonným v Podještědí dříve projížděly desítky kamionů denně.

„Jsme historické město, nechceme, aby přes nás jezdily kamiony a zvedla se prašnost a hluk," zlobí se starostka Jablonné v Podještědí Vlasta Dozorcová. Obyvatelé obce stojí pevně za ní.

Podle báňského úřadu ale odpůrci ještě nemají definitivně vyhráno. „Jestliže těžař splní podmínku, to je v této chvíli chybějící studie, tak samozřejmě může podat novou žádost o povolení horické činnosti, a to správní řízení bude zase zahájeno," upozorňuje předseda Báňského úřadu v Liberci Dalibor Hampejs.

Protesty proti těžbě čediče na Tlustci začaly už v roce 1994. V té době lom fungoval čtyři roky, těžbu pak zastavilo Ministerstvo životního prostředí.

Lucie Pokorná


Vážený pan
Petr Kolman, 
výkonný ředitel
Mostecká uhelná, a.s.
V. Řezáče 315

434 67 Most

Věc: Výzva k bezodkladnému zastavení hornické činnosti ve velkolomu ČSA v nočních hodinách v důsledku překračování platných hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice

Vážený pane řediteli,

jak jistě víte a jak vplývá z každoročních měření hluku prováděných VÚHU, a.s., jejichž výsledky máme k dispozici, je hornická činnost vykonávaná Vaší společností hlavním zdrojem hluku v našem městě, zejména pak jeho části Černice.

Z výsledků zmíněných měření přitom vyplývají následující závěry:

hluk vyvolaný provozem velkolomu ČSA v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 107 v Černicích v 89 % případů překročil limit 35 decibelů LAeq,

uvedený hluk ve 44 % případů překročil limit 40 decibelů LAeq,

nejvyšší naměřená ekvivalentní hodnota hluku dosáhla LAeq 47,4 decibelů (č.p. 107, měření 16.-17.9.2004),

nejvyšší maximální hodnota hluku Lmax dosáhla úrovně 68,6 decibelů (č.p. 107, měření 26.-27.6.2001).

Ve „Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2006“, kterou lze nalézt na webových stránkách Vaší společnosti,  uvádíte „Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.“ Tento závěr potvrzují i naši občané, pro které je pravidelný signalizační tón, často trvající desítky minut, zejména v nočních hodinách, zvlášť rušivý.

Podle v současnosti platného nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je přitom stanoven limit pro nejhlučnější noční hodinu na 40 decibelů. Nařízení vlády navíc stanovuje zpřísňující pětidecibelovou korekci „obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter. Hlukem s tónovou složkou je nepochybně i zmíněný signalizační tón.

Z výše uvedených skutečností a výsledků Vašich vlastních měření vyplývá, že v důsledku hornické činnosti ve velkolomu ČSA dochází po většinu roku k překračování hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice, a to až o 12,4 dB (po dobu používání zvukové signalizace, kdy se uplatní zpřísněný limit 35 decibelů), resp. 7,4 dB (po dobu ostatní). Dochází tak nejen k porušování oprávněných zájmů naší obce a jejích občanů, ale i platných právnících předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví,<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> horního a občanského práva<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->. V případě, že byste snad chtěl uvedené překročení platných norem zpochybnit jako marginální, dovoluji si Vám připomenout, že decibel je logaritmická jednotka, takže zvýšení hluku z 35 na 47 decibelů znamená čtyřnásobné zvýšení hluku, tedy o 400 % (nikoliv o 20 %, jak by mohla znít nesprávná laická interpretace).

Nelze přehlédnout, že hornická činnosti v současnosti probíhá zhruba 600 metrů od nejbližších domů našich obyvatel a v následujících letech se jim má dále přiblížit. Jistě chápete, že nemůžeme dost dobře přijmout případné vysvětlení, že v současnosti porušujete platnou legislativu jen „mírně“ už proto, že s dalším přibližováním Vašich velkostrojů k našemu městu se bude popsaný stav nevyhnutelně zhoršovat. Tuto skutečnost potvrzují i reakce občanů, kteří si stěžují, že hluk v letošním roce je výrazně horší, než v letech předcházejících.

S potěšením a nadějí jsme proto zaznamenali Váš příslib, který jste dal ve vysílání regionální televize DAKR dne 16. listopadu obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále“. Tato situace již v Horním Jiřetíně nastala a setrvale se zhoršuje. Pokud nepovažujete obyvatele Horního Jiřetína za občany druhé kategorie, doufám, že citovaný příslib se vztahuje i na ně.

<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->

Vážený pane řediteli,

v souladu s pravomocí svěřenou mi zákonem o obcích<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> Vás vyzývám, abyste bezodkladně, nejpozději však před 24. prosincem 2006, zastavil provoz Vašeho zdroje hluku, tedy hornickou činnost ve velkolomu ČSA v nočních hodinách (od 22.00 do 6.00 hodin<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]-->). Zároveň Vás žádám, aby Vaše společnost zřídila kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny našim občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení Vaší technologie.

V případě, že mé výzvě nevyhovíte, bude naše město nuceno přikročit k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.

Považujte, prosím, tento dopis za otevřený.

    S pozdravem

 

 

                    Branko Glavica

             starosta města Horního Jiřetína

<!--[if !supportFootnotes]-->

<!--[endif]-->

<!--[if !supportFootnotes]-->[1]<!--[endif]--> § 11 a Příloha č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

<!--[if !supportFootnotes]-->[2]<!--[endif]--> § 11 odst. 4  uvedeného nařízení vlády

<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->  § 127 občanského zákoníku č 40/1964 Sb., v platném znění – v rovině občanského práva je Vaší činností naše město dotčeno zejména jako vlastník nemovitostí

<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> § 99 odst. 2 a § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]--> § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

Jen několik týdnů po říjnovém otevření dokončeného dálničního obchvatu Plzně je na světě první stížnost na hluk z autostrády. S protestem přišly desítky lidí, kteří vlastní chaty, domy a pozemky v nejbližším okolí mostu přes řeku Úhlavu za dálničním tunelem ve vrchu Valík u Štěnovic.

Převážná část těchto stavení v rekreační oblasti je přibližně ve výšce mostu. Lidé upozorňují, že nárůst hluku je připravil o klidné bydlení. Požadují například, aby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo most uzavřít do protihlukových tubusů.

 

Hluk vadí hlavně v noci

Zástupci ŘSD chtějí s lidmi jednat. Zdůrazňují, že nejprve bude nutné v okolí mostu změřit hlučnost. „Každý s nějakou hlučností z dálnice počítal. Ale skutečnost je dost hrozná. Největší problém je to v noci. Někteří lidé se budí, i když si předtím zavřou okna i okenice," argumentuje Petr Vavřík, který v oblasti bydlí. Vavřík se domnívá, že dosavadní protihluková opatření jsou nedostatečná.

„Na mostě stěny jsou. Ale nejsou z materiálu, který hluk pohlcuje. Jenom jej odráží. Navíc jsou ty stěny nízké a nejsou nahoře sklopené. Zvuk se tam jenom tříští, ale efekt zábrany velký nemají," argumentuje Petr Vavřík. Ten upozorňuje, že hluk z dálnice trápí i obyvatele některé domů až v Radobyčicích.

 

Už svolali jednání

Zástupci ŘSD už svolali jednání s nespokojenými lidmi. Náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníková uvedla, že nejprve je nutné zmapovat, jak situace kolem mostu vypadá. „To znamená, že se musí provést měření," sdělila Nádvorníková. Ta připustila, že ŘSD udělá nějaké protihlukové opatření. „To, co bude technicky i finančně schůdné," vysvětlila. Koordinátor stavby obchvatu Petr Otásek, který do konce roku ještě pracuje pro ŘSD, už se zástupci protestujících jednal. Otásek si je jistý, že hluk nepřekračuje povolené limity. „Ale ti lidé bydleli v naprostém tichu a teď jim tam dálnice hučí. Hukot však není takový, aby přesáhl limity. Přesto budeme jednat a pokusíme se dohodnout," řekl Otásek.

 

JAROSLAV NEDVĚD (MF Dnes)
Navzdory některým tvrzením není Jaderná elektrárna Temelín (JETE) stále zkolaudována. V těchto dnech probíhá u Městkého úřadu v Týně n. Vlt. kolaudační řízení těch částí, které podléhají vodnímu zákonu. Ani kolaudační řízení stavebních objektů JETE, které proběhlo na podzim letošního roku, stále ještě není ukončeno.

Kolaudační rozhodnutí sice bylo vydáno, nebylo však řádně doručeno všem účastníkům řízení a není tedy pravomocné.

Dnešního vodoprávního kolaudačního řízení se zúčastnila občanská sdružení Jihočeské matky a Calla. MÚ v Týně n. Vlt., zároveň po vzoru krajských úředníků zahájil řízení o vyloučení všech občanských sdružení s tohoto řízení. Dosud však nebylo o vyloučení sdružení rozhodnuto. Zástupci občanských sdružení požádali stavební úřad, aby řízení přerušil, zajistil doplnění dokumentace a její následné další řádné projednání.

„Vodoprávní kolaudační řízení probíhá ve stejném duchu jako předchozí kolaudace stavebních objektů. Z původních několika desítek posuzovaných objektů se posuzují pouze dva – betonové základy nádrží kondenzátu. Provozovatel JETE navíc svou žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí rozšířil i na 2. blok JETE“, řekla Monika Wittingerová ze Sdružení Jihočeské matky.

Hana Gabrielová ze sdružení Calla doplnila: „Znovu se bohužel ukazuje, jak úřady vycházejí firmě ČEZ vstříc. Tím, jak se snaží vyloučit nepohodlné kritiky z řízení a urychlit kolaudační řízení dávají jasně najevo, na čí straně stojí.“.

Kontakt: Bc Hana Gabrielová, Calla, tel.:  777 027 012 , e-mail: hana.gabrielova (at) calla.cz

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License