Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.
Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny
Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.
Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.
Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.
Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).
EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí
Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".
Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."
Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."
Miroslav Šuta
Ústecká Spolchemie může při výrobě chloru používat dosavadní rtuťovou elektrolýzu pouze do konce roku 2012. Ústecký krajský úřad stanovil tento závazný termín na základě odvolání ekologického sdružení Arnika. ČTK to řekli pracovníci odboru životního prostředí krajského úřadu. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že chemička s tímto termínem počítá.
Spolchemie již dříve oznámila, že se rozhodla nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou. Nová technologie nepotřebuje rtuť. Proto je šetrná k životnímu prostředí. Původně chemička informovala, že s uvedením této technologie do provozu počítá nejpozději do roku 2015. V tu dobu by měla v areálu Spolchemie skončit sanace podloží kontaminovaného rtutí právě z amalgámové elektrolýzy. Za odstranění této ekologické zátěže zaplatí stát 1,5 miliardy korun.
Arnika ale přišla s tím, že Spolchemie by mohla rtuťovou elektrolýzu nahradit membránovou již od roku 2009. Nová membránová elektrolýza by měla stát přes miliardu korun.
Krajský úřad vydal v říjnu integrované povolení pro Spolchemii, v němž se ale uvádí, že pokud nebudou včas vydána všechna potřebná povolení, prodlužuje se platnost integrovaného povolení pro rtuťovou elektrolýzu do doby získání potřebných dokumentů pro membránovou technologii.
Arnika se obávala, že by toto znění umožnilo Spolchemii prodlužovat provoz rtuťové elektrolýzy třeba i o několik let. Proto se proti touto rozhodnutí krajského úřadu odvolala. Úředníci Arnice vyhověli a tento bod z integrovaného povolení úplně vypustili. Amalgámová elektrolýza tak musí podle Arniky ve Spolchemie skončit s koncem roku 2012.
O více než miliardu korun se podle Nejvyššího kontrolního úřadu prodražila stavba dnes otevíraného 23,4 kilometru dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan. Jen hraniční most, na kterém dnes proběhne slavnostní ceremoniál za účasti zástupců české i německé vlády, se podle kontrolorů kvůli nejasnému zadání zakázky prodražil o dvě stě milionů.
Za prodražení stavby mohou podle NKÚ hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení. „Při výstavbě úseku Trmice - státní hranice došlo ke zvýšení nákladů o více než miliardu korun i v důsledku nutnosti urychlení stavby, aby byl splněn termín zprovoznění,“ uvedl prezident NKÚ František Dohnal.
Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky při přípravě stavby. „Největší podíl na tom má ztráta letní stavební sezóny 2004 kvůli sporně provedenému zadání zakázky hraničního mostu. Náklady na samotný most díky tomu vzrostly o více než 200 milionů,“ komentoval závěry svých kontrolorů už v úterý Dohnal.
V případě hraničního mostu NKÚ zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic jako investor stavby neuvedlo dílčí podmínky, podle kterých hodnotilo nabídky firem ucházejících se o zakázku. Jedna z firem, která neuspěla, proto soutěž o zakázku napadla u antimonopolního úřadu. Následovalo správní řízení, které skončilo až na podzim 2004. Stavba se tak výrazně zpozdila.
Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření s tím ale nesouhlasí. „Cena zakázky vyšla z výběrového řízení. Kontroloři most porovnávali s jinými stavbami, se kterými ale není možné tento most srovnávat,“ uvedl Hoření. K celé zprávě NKÚ se podle Hořeního vedení Ředitelství silnic a dálnic vyjádří později, až se se závěry kontrolorů podrobně seznámí. V úterý, kdy byla zpráva zveřejněna, to firma nestihla a vedení mělo včera po celý den poradu před dnešním otevřením trasy a prohlášení také nevydalo.
Co je za náklady?
Úsek dálnice z Trmic ke hranici s Německem je dlouhý 23,4 kilometru a stál zhruba 19 miliard korun. Jedná se o vůbec nejdražší úsek dálnice v Česku. Vysoké náklady jsou způsobeny především tím, že dálnice vede územím bývalého dolu s nestabilním podložím a pak musí překonat velké převýšení přes Krušné hory. Téměř třetina celého úseku tak vede buď po estakádách, nebo tunely.
Podobné nedostatky jako u dnes otevírané dálnice prodlužují podle NKÚ i přípravu výstavby úseku z Lovosic do Řehlovic, který má být dokončen do roku 2010. Kontrolorům se nelíbí pomalý postup správních orgánů, které prý pomalu rozhodovaly v územním řízení. Vedoucí stavebního úřadu v Lovosicích Petr Soldon to ale odmítá „My jsme rozhodnutí vydali hned, jak to bylo možné. Museli jsme počkat, dokud se jiné úřady a instituce nevypořádají s námitkami a odvoláními, které vznášeli především ekologové,“ uvedl Soldon.
O autorovi| ANTONÍN VIKTORA, s využitím ČTK
Po výrazném zlepšení v 90. letech se stav ovzduší rychle zhoršuje. Znečištění na většině území ČR překračuje povolené limity. Proč? Jsou-li příčiny známé, co pro zlepšení situace dělají kompetentní orgány? Existuje nějaká dlouhodobá strategie a jak je naplňována? Jak se na současném stavu podílí jednotlivá ministerstva? Jaká opatření by mohla zavést ke zlepšení stavu ovzduší? Může pomoci ekologická daň?
Pořad si můžete na internetových stránkách České televize přehrát ZDE