V souladu s tím vyzvalo zastupitelstvo společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly, aby odstoupily od svých záměrů na prolomení územních ekologických limitů a pokračování povrchové těžby směrem k městu. Zároveň vyzvalo vládu České republiky, aby v souladu s usnesením vlády č. 444/1991 zajistila dokončení odpisu zásob hnědého uhlí za platnými limity těžby.
Těžaře staví výzva zastupitelstva do obtížené situace. Až dosud totiž tvrdili, že při plánování svého dalšího rozvoje berou ohled na názory dotčených obcí a měst. Předseda představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal Martin Pudil ve Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal za rok 2006, jíž je MUS součástí, mj. uvedl: „Ze zkušenosti víme, že můžeme růst jen tak, jak nám naše zájmové skupiny (stakeholders) dovolí“. Za zájmové skupiny pak zpráva vedle dalších subjektů označuje i místní komunity, orgány samosprávy a neziskové organizace . Samosprávy obou měst, na jejichž území by se podle záměrů MUS měla těžba uhlí v budoucnosti rozšířit (tj. Horní Jiřetín a nyní i Litvínov) přitom postup velkorypadel výslovně odmítají. Se stejným výsledkem skončila i referenda v obou městech a negativně se k prolomení limitů staví i většina místních občanských sdružení.
Dále se dnes zastupitelé shodli na podání nesouhlasného vyjádření k záměru těžby uhlí velkolomu Bílina za platné limity těžby do bezprostřední blízkosti Lomu a Mariánských Radčic, který Severočeské doly podaly na počátku ledna. Litvínov jakožto dotčený správní úřad požaduje dodržování usnesení vlády a platného územního plánu kraje. Vzhledem k negativním vlivům těžby na zdraví a kvalitu obyvatel i na přírodu a krajinu se záměrem nesouhlasí. Tyto vlivy potvrzuje zjištěné několikaleté překračování hygienických limitů hluku MUS v Horním Jiřetíně. Ve stejném smyslu se k tomuto záměru vyjádřilo na včerejším jednání i zastupitelstvo Horního Jiřetína.
„Dnešní rozhodnutí zastupitelstva považujeme za zásadní. Zastupitelé se rozhodli v praxi splnit svůj slib, že se budou při své práci řídit názorem občanů z prosincového referenda. Nyní se ukáže, jestli MUS myslela svoje slova o respektu k názoru místních samospráv vážně, nebo šlo jen o účelovou propagandu,“ uvedla členka výboru občanského sdružení Kořeny Jana Doležalová.
Lze předpokládat, že výzva zastupitelů k odpisu zásob uhlí nalezne ve vládě pochopení. Představitelé všech vládních stran se totiž v minulosti opakovaně vyjádřili, že případnou další těžbu v Podkrušnohoří si v případě nesouhlasu místních obyvatel nedokáží představit. Současná vláda zachování těžebních limitů deklaruje i ve svém programovém prohlášení.
Rozhodnutí litvínovských zastupitelů bude důležitým signálem i pro Ústecký kraj, který v současnosti připravuje nový územní plán Ústeckého kraje. Ve hře zůstává varianta se zachováním i prolomením limitů. Podle informací z krajského úřadu bude přitom při rozhodování o definitivní podobě plánu hrát klíčovou roli právě názor velkých místních samospráv. Litvínov je přitom druhým největším městem mosteckého okresu a šestým největším městem Ústeckého kraje.
Jana Doležalová, členka výboru o. s. Kořeny
U prvních dvou případů zahájila ČIŽP správní řízení se šesti firmami a uložila sankce tři miliony korun. "Hlavní vinu nesou firmy AM servis z Prahy a R.K.M. PRAHA z Říčan," uvedla. Z obou míst už odpad zmizel. V Sytně šlo o desítky tun slisovaných hadrů a koberců, V Dolním Žandově o zhruba 45 tun koberečků do automobilů a slisovaných zbytků ze zpracovny plastů.
Jako třetí řešila inspekce případ 85 tun nebezpečného odpadu pocházejícího z nejmenované německé firmy. Česká firma ho dovezla do bývalé textilní továrny ve Studánce. "Nechali jsme si zpracovat odborný znalecký posudek, podle něhož se budeme rozhodovat, jak postupovat ve správním řízení o pokutě," uvedl vedoucí odboru odpadů ředitelství ČIŽP Petr Havelka. Ta by se měla pohybovat v řádu jednotek milionů korun. Ministerstvo životního prostředí zaslalo do Saska, odkud odpad pochází, žádost o jeho odvoz.
Kvůli nelegální přepravě odpadů na území ČR, uložila ČIŽP Plzeň další dvě sankce celkem 250.000 korun firmám, které se pokoušely s kamiony naloženými odpadem překročit hranice státu. Povolení orgánů státní správy neměly.
"V Plzeňském a Karlovarském kraji teď zatím žádný jiný nelegální odpad není," dodal Havelka. Nevyloučil ale, že se ještě může objevit.
V ČR bylo celkem 18 míst, kam na přelomu let 2005 a 2006 směřoval odpad z Německa. Nejvíce se objevoval na severu a ve středu Čech. Od loňského dubna už tyto případy nepřibývaly. Celníci i policisté nyní kontrolují na hranicích i ve vnitrozemí. Zachytili už jen několik drobnějších případů.
V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.
Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.
Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."
Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.
Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.
Miroslav Šuta
Na jeho stránkách se má otevírat interdisciplinární prostor, ve kterém by se dařilo rozvíjet důležitá témata a snad i vytvářet příležitosti pro vznik nových oborů. Podrobnější „programové prohlášení“ o náplni časopisu lze nalézt zde; v dalších rubrikách jsou informace o jeho struktuře a redakčních pravidlech.
Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, je volně přístupný na http://envigogika.cuni.cz/. Vychází 3krát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Příspěvky jsou přijímány průběžně, pro zveřejnění v recenzované rubrice je však třeba počítat s několik týdnu trvajícím recenzním řízením.