Společnost pro trvale udržitelný život

Jasné Ne! Takový je závěr ze čtvrtečního zasedání městského zastupitelstva. To odmítlo další zpracovávání odpadů v bývalém uhelném dole Jan Šverma. Firma Gemec sváží do šachty odpad už patnáct let. Nyní potřebuje od krajského úřadu takzvané integrované povolení pro další zpracovávání odpadů v dole. A ve správním řízení je účastníkem řízení také Žacléř.

„Už není důvod tady odpady zpracovávat, když je důl zaplněn. Nevidíme důvod proč je tady dál likvidovat a odvážet je následně zase někam pryč. Budeme samozřejmě rádi, když v Gemecu budou pracovní místa a rozvoj další výroby. Ale odpadů už bylo dost,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů žacléřský starosta Miroslav Vlasák.

Zamítavé stanovisko města bude součástí rozhodování krajského úřadu, zda povolení firmě udělit či nikoliv. Pokud by společnost Gemec integrované povolení nezískala do října, musela by zřejmě některá zařízení na odpady zastavit. „Žacléř je v rozhodování o udělení integrovaného povolení účastníkem řízení. Z toho vyplývají povinnosti a práva účastníka řízení: mohou se případně proti rozhodnutí odvolat. Jeho připomínkami a názory se bude krajský úřad zabývat při rozhodování o udělení povolení,“ vysvětlil krajský mluvčí Imrich Dioszegi.

Vedení firmy Gemec ale tvrdí, že důl ještě zcela kompletně zasypaný není. „Celý důl je vyplněný po první patro, ještě zbývá vyplnit důlní díla do mínus sto padesáti metrů. To je nejrizikovější zóna, kterou doplavujeme, aby podzemí nemělo kontakt s povrchem. Tato část ještě dokončená není, bude trvat asi dva až tři roky než ji vyplníme,“ řekl majitel společnosti Zdeněk Adamec.

Zamítavé stanovisko zastupitelů ho ve skutečnosti moc nepřekvapilo. „Všichni vědí, že se musí něco dělat s odpady, které civilizace produkuje. Ale nikdo nechce, aby se to dělalo kousek od jeho bydliště. Lidé odpady produkují, ale nechtějí je tady nechat zpracovávat,“ shrnul Adamec. Pevně věří, že firma integrované povolení nakonec získá. „Pokud státní správa bude respektovat relevantní připomínky, tak nám to nemůže zamítnout. Zařízení máme státní správou povolená patnáct let. Jen se dosavadní platná povolení podle nového zákona soustřeďují do povolení pro celý komplex,“ dodal Adamec.

Pavel Cajthaml

Publicistický pořad České televize z cyklu „Nedej se!“ o kontroverzních aktivitách firmy GEMEC z 31. října 2006 je možné si přehrát na internetové stránce České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/26363.html

Zasedání členských států Konvence OSN o biologické rozmanitosti v brazilském městě Curitiba odmítlo podle zprávy agentury REUTERS návrhy zástupců Austrálie, Kanady a Nového Zélandu na legalizaci tzv. sebevražedného geneticky modifikovaného (GM) osiva. Za zavedení GM rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena zůstala neplodná (sterilní) v posledních měsících systematicky lobbovala zejména firma Monsanto a průmysl vydělávající na GM osivu, a to s podporou vlády USA. Zavedením "sebevražedného" osiva by byli i nejchudší farmáři zbaveni možnosti ponechat si část své úrody jako osiva pro další sezónu. Firmy jako Monsanto by si naopak pojistily své zisky z prodeje GMO, neboť by zemědělci neměli jinou možnost než si od nich každý rok kupovat nové GM osivo.

Proti záměrům na legalizaci "sebevražedného" osiva se před jednáním v Brazílii postavila koalice stovek nevládních organizací z celého světa (Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného" osiva). Ty vyjádřily obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení "sebevražedných" GM plodin.

Doposud na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako "terminator technology" (zabijácká technologie) nebo GURT (Genetic Use Restriction Technologies) platí de facto moratorium na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitost, která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria. V lednu a únoru 2006 se delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy OSN několikrát pokusili podminovat moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(2).

Celosvětová koalice stovek nevládních organizací ze všech kontinentů podporovaná zejména vládami rozvojového světa však trvá na moratoriu pro "sebevražedné" osivo. Obávají se zejména zničujícího dopad zavedení GMO na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.

"Zabijácká technologie" byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.

(1) Kampaň Ban Terminator (Zakažte zabijáka) zveřejnila jména dnes již více než 500 organizací z celého světa, které žádají zákaz "sebevražedného" osiva ZDE: http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE: http://www.banterminator.org/take_action/endorse_the_campaign_to_ban_terminator.

(2) Tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"

Poslední výzkum Eurobarometru se zabýval problematikou globálních změn a obav obyvatel. Jeho výsledky stručně shrnul Vojta Kotecký.

Titulem SENIOR ROKU 2013 vyznamenala letos Nadace Charty 77 dlouholetého člena STUŽe, vedoucího její jizerskohorské skupiny, neúnavného bojovník za praktické prosazování principů udržitelnosti, sociálního ekologa a velkého jizerskohorského patriota Ing. Zdeňka Joukla.

K výzvě proti záměru výstavby se připojily další čtyři obce Hradecka. Petici podepsaly i osobnosti - S areálu elektrárny v Opatovicích by se měla nákladem téměř dvou miliard korun vybudovat spalovna odpadů. Ročně se v ní má spálit 96 000 tun odpadů. S výstavbou však nesouhlasí občané okolních obcí včetně Hradce Králové. Krajské město je už osmou obcí, která podpořila výzvu proti spalovně v Opatovicích nad Labem.

Oprávněné obavy

K signatářům se z Hradecka řadí město Smiřice a obce Vysoká nad Labem, Praskačka a Káranice. "Je zcela zřejmé, že spalovna by zhoršila životní podmínky v naší obci. V jejím okolí nechceme žádné komíny ani škváru ze spálených odpadů,"uvedl starosta Vysoké nad Labem Jiří Brož.

V obci jsme včera potkali Pavlu Novotnou, která byla na procházce s 15měsíčním synem Vojtou. "Ve Vysoké jsou všichni proti spalovně, už kvůli našim dětem. Ale máme obavy, že ti, kdo ji chtějí, tento megalomanský projekt prosadí."

Proti spalovně jsou i Káranice, které jsou od Opatovic přece jen dál. "Až tak daleko nejsme a většina lidí u nás je přesvědčena, že spalovna není potřeba. Samozřejmě by zhoršila životní prostředí v celém okolí. Věřím, že zvítězí rozum," doufá starosta Vladimír Svoboda.

Náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová už před časem uvedla, že krajské město spalovnu nepotřebuje a likvidaci odpadu vyřešilo jinak. Upozornila, že spálením odpadů by ročně vzniklo 30 000 tun toxického popela a škváry a jejich likvidace není vyřešena. Proto Hradec spalovnu odmítá.

Proč být smetištěm Evropy?

Rovněž obec Praskačka podepsala výzvu proti spalovně. "Bojíme se také, že po vybudování rychlostní komunikace R 35 by jezdily přes obec a kolem ní do spalovny kamiony s odpadem i z ciziny, což je dost reálné. Proč ale máme být právě my smetištěm celé Evropy?" pokládá nám řečnickou otázku starostka Miroslava Součková.

Kromě výzvy obcí koluje od ledna petice za zastavení projektu spalovny. Podepsalo ji už 5500 občanů. Jsou mezi nimi královéhradecký primátor Otakar Divíšek, senátor Karel Barták, ale také někdejší primátor krajského města Martin Dvořák.

Proti je i senátor

"Jsem přesvědčen, že Hradec a jeho region spalovnu nepotřebují. Kromě toho je její technologie zastaralá. Má dosahovat teploty 920 až 940 stupňů, přitom současné moderní mají 1120 až 1150 stupňů. Čím vyšší teplota, tím méně odpadní škváry. Také si nemyslím, že bychom měli být popelnicí Evropy, vždyť by se sem mohl vozit odpad třeba z Německa," řekl včera senátor Barták.

JIŘÍ KOŠŤÁK

Kontroverzní projekt megaspalovny v Opatovicích nemůže dostat peníze z evropských fondů. Potvrdil to oficiální zápis z ministerské pracovní skupiny pro Fond soudržnosti, který získalo Hnutí DUHA. Pracovní skupina potvrdila, že financování projektu by bylo v rozporu se schváleným Plánem odpadového hospodářství (POH) České republiky, který je závazný: „V současné době platný POH ČR neumožňuje financování předloženého projektového záměru.“ Dodala přitom, že podpora z fondů by byla možná, pouze pokud vláda tři roky starý plán změní.

Plán odpadového hospodářství vylučuje financování spaloven komunálních odpadů ze zdrojů státního rozpočtu, mezi které oficiálně patří také evropské fondy – a to ani v případě, že se označují za „energetické využití odpadů“. Vláda se shodla, že hodlá peníze raději investovat do lepší recyklace odpadků.

Pracovní skupina jednala o sporném projektu už podruhé – a podruhé došla ke shodnému závěru. Výsledek jednání staví do jiného světla informaci Pardubického kraje, podle kterého má dotaci z EU předběžně přislíbenu.

V Opatovicích nad Labem proběhne v sobotu (24.6.) referendum o projektu spalovny na katastru obce. Lidé ze sousední obce Čeperka již v roce 2005 spalovnu v podobném referendu odmítli.

Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA, řekl: „Je to dobrá zpráva: dotovat spalovnu není možné, tím více peněz zůstane na projekty lepších recyklačních služeb pro domácnosti. Právě ty jsou nyní pro Českou republiku prioritou. Pardubický kraj by měl přestat plýtvat časem a penězi na prosazování okolními obcemi i lidmi odmítané spalovny a začít připravovat projekty, které lidem usnadní třídění odpadů. Lidé například stále nemohou třídit kompostovatelný odpad, který tvoří polovinu hmotnosti popelnic.“