Stanovisko předsednictva STUŽ k umístění víceúčelové haly na území Hagiboru v Praze 10 – Strašnicích
Již v roce 1997 zaslala Společnost pro trvale udržitelný život Vládě ČR, členům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a členům zastupitelstva hlavního města Prahy své stanovisko č. 56 (3. června 1997) k navrhované změně územního plánu hlavního města Prahy č. VII/776, týkající se území Hagiboru v Praze 10 - Strašnicích. V něm dokazuje, že území Hagiboru je pro umístění víceúčelové sportovní haly předpokládaných rozměrů a kapacit z komplexního pohledu zcela nevyhovující, a to především pro svou sevřenost, prostorovou omezenost (zcela bez uspokojivých rozptylových ploch) a z důvodu neexistence územní rezervy pro další případný rozvoj, vyvolaný potřebami víceúčelové haly a aktivit na ni navázaných.
Stanovisko předsednictva STUŽ k vývoji projednávání návrhu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
Předsednictvo Společnosti pro trvale udržitelný život se značným znepokojením sleduje vývoj v projednávání návrhu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v komisích a dalších orgánech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Původní vládní návrh tohoto zákona z 5. ledna 2000, který byl jako parlamentní tisk č. 495 projednáván na jaře tohoto roku ve výborech Poslanecké sněmovny a jehož projednávání bylo odročeno na podzimní zasedání Poslanecké sněmovny, byl v průběhu října natolik zásadně pozměněn a zredukován, že se dostává hluboko pod úroveň moderních právních úprav této problematiky ve většině vyspělých zemí i prakticky všech sousedních států a svou podstatou se jednoznačně dostává do rozporu s požadavky ze strany Evropské unie.
Stanovisko STUŽ k novele zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb.
Stanovisko předsednictva STUŽ k potřebě strukturálních změn resortu životního prostředí v souvislosti s reformou veřejné správy
V souvislosti s novými úkoly (vyplývajícími z připojování se k EU i z nových světových trendů), ale i hrozbami, před kterými resort životního prostředí stojí (např. snahami po převedení co nejvíce kompetencí na nové kraje a města), upozorňujeme na nutnost zabývat se strukturálními změnami v celém resortu, které budou lépe odpovídat na změněnou situaci a zachytí hlavně evropské trendy vývoje ochrany životního prostředí.