Společnou tiskovou zprávu EEB, ASSURRE, European Compost Network, FEAD a RREUSE v angličtině ve formátu PDF naleznete ZDE: Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation
Český ministr ŽP Libor Ambrozek v dopise odeslaném 22. srpna 2005 eurokomisaři Dimasovi uvádí kromě jiného:
"Domnívám se, že tato problematika by měla být regulována na úrovni Společenství směrnicí, která by vhodně doplnila směrnici o skládkování odpadů. Uvítali bychom, kdyby směrnice komplexně upravila nakládání s biodegradabilnimi odpady. Návrh této směrnice by podle mého názoru měla Komise předložit co možná nejdříve a vyjít přitom z již nashromážděných poznatků.
Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation
Despite numerous calls from EU Member States, the European Parliament and a broad range of stakeholders, the European Commission has recently confirmed its decision to abandon the idea of an independent directive on biowaste. It was expected such a directive would give much needed guidance to help Member States fulfil the targets of the Landfill Directive reducing biodegradable waste landfilling and make waste management investment decisions.
In a recent letter replying to a broad coalition of stakeholders3, European Environment Commissioner Dimas confirmed that the Commission will not go down the route of dedicated legislation on biowaste. Instead it suggests alternative instruments, which only focus on the setting of quality standards – on compost and installations at EU level.
The coalition is deeply worried that this “hands-off” approach may endanger the timely and effective implementation of the Landfill Directive by leaving no guidance to Member States and local authorities as how best to achieve the landfill diversion targets in an integrated way. “The political signal of reducing reliance on landfill with clear diversion targets4 in the Landfill Directive was a necessary first step”, said a spokesperson of the coalition. “However, it is essential that the Commission provides Member States with strategic guidance as regards which management options to consider when implementing national strategies for the diversion of biodegradables. The compostable biowaste fraction of biodegradable waste is the biggest household waste fraction, which accounts for 30% to 45% of municipal solid waste across Europe. Setting harmonised recycling targets at EU level will therefore send an important political signal in a critical time period when Member States and local authorities are taking long-term decisions on future waste management policy direction and investments”.
By proposing an approach based solely on compost and installation standards, the Commission is reversing the strategic approach to waste policy taken up to now. Actively steering EU waste management by setting clear goals for priority waste stream management is the basis for creating secure environments for investment and innovation in recycling across Europe. A good example is the Packaging and Packaging Waste Directive. Compost and other biological treatment standards alone will not provide adequate upstream guidance for the whole sector of the biological treatment of waste and organic matter recycling. “The Commission is wrong in believing that sustainable management of biowaste would take place without EU guidance”, continued the coalition spokesperson. “Biowaste is a valuable resource and it is economically and environmentally unjustified to abandon EU legislation in this area”.
The coalition is supported in its concerns by a number of EU Member States5 and now encourages other Member States, Members of the European Parliament and other actors to call on the Commission to respect the demands of the 6EAP, the European Parliament and the Council – and put biowaste legislation back onto the EU political agenda.
Kampaň „Investování do udržitelného rozvoje“
Workshop s názvem „Investování do udržitelného rozvoje“ zorganizoval Mezinárodní dům odborových svazů (International Trade Union House). Šlo o druhé setkání organizací (odborových svazů, sociálních a ekologických organizací) a individuálních zájemců o účast na kampani k ustavení Sociální platformy. Cílem Sociální platformy je zkonkretizovat plány Evropské unie na rozvoj a investice do lidského kapitálu.
Na workshopu byla kromě strategie kampaně detailněji diskutována dvě problémová témata - udržitelné bydlení a udržitelná doprava – a možnosti připojení se ke kampani EEB za environmentální fiskální reformu.
K sociální platformě se dosud hlásí pouze sdružení organizací z členských zemí EU, snahou jejich členů je však platformu rozšířit i na kandidátské země EU.
Environmentální fiskální reforma a konkurenceschopnost
Jedním z citlivých témat pro zavedení environmentální fiskální reformy (EFR) je její dopad na konkurenceschopnost. Proto nevládní organizace European Environmental Bureau (EEB) zorganizovala 20. 6. 2003 v Bruselu seminář se zástupci evropských nevládních organizací, průmyslu, malých a středních firem, OECD, Evropského Parlamentu a místních vlád s cílem vyměnit si dosavadní zkušenosti a názory na EFR.
Zvláštní pozornost byla na semináři věnována konkurenceschopnosti energeticky náročného průmyslu po zavedení EFR a dopravě.
Více informací k cílům a programu semináře najdete na http://www.ecotax.info/200603agenda%202.pdf
Seminář EEB ke kampani k environmentální fiskální reformě
Na semináři, kterého se zúčastnili zástupci 20 nevládních organizací z většiny členských zemí EU a 6-ti kandidátských zemí, byla diskutována poslední rozhodnutí Evropské komise týkající se směrnice o minimálních sazbách zdanění energií, dále situace v jednotlivých zemích a budoucí směřování kampaně.
Bylo dohodnuto, že do konce roku 2003 se kampaň více zaměří na kandidátské země, přípravu stávajících členských zemí EU na její rozšíření a možné dopady procesu rozšíření na implementaci EFR v zemích EU.
Informace ke kampani EEB najdete na http://www.ecotax.info/
Zpracovala: Hana Foltýnová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zpráva EEA došla k závěru, že ve sledovaném období let 1990 až 2004 pokleslo množství škodlivin vypuštěných člověkem do ovzduší ve všech 32 zemích Evropy zahrnutých do výzkumu. Za pozitivní považuje zpráva hlavně pokles znečištění oxidem siřičitým (SO2), olovem (Pb) a oxidem uhelnatým (CO), kterých bylo dosaženo díky odsířením množství uhelných elektráren, zákazem olovnatých benzínů a zavedením řízených katalyzátorů v osobních autech. EEA ale také konstatuje, že bohužel neklesají koncentrace prachových částic a přízemního ozonu, kterým jsou stovky milionu Evropanů stále vystaveny v nepřípustně vysokém množství.
Podrobnější informace:
Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě
EEA: Air quality in Europe - zpráva EEA v angličtině ke stažení ve formátu PDF [15779 KB]
Patnáctka "starých" členských státu EU se zavázalo v období do roku 2012 snížít emise skleníkových plynů v průměru o 8% (v porovnání s rokem 1990).
Text zprávy "Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2007" v angličtině k dispozici ke staženi ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Greenhouse_gas_emission_trends_and_projections_in_Europe_2007.pdf
Kapitola věnovaná České republice je v angličitně ve formatu PDF k dispozici na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Czech_Republic.pdf
Toto barvivo bylo podle úřadu doposud povoleno pouze pro masné výrobky s minimálním obsahem obilné složky šest procent a pro hamburgerové maso s minimálním obsahem rostlinné nebo obilné složky čtyři procenta. Nyní bude zakázáno použití E128 v potravinářských výrobcích i dovoz potravin, které toto barvivo obsahují.
Před jeho používáním počátkem července varoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin s tím, že podle nových zjištění může E128 vyvolávat rakovinu.
Server Aktuálně cz. dříve uvedl, že podle ministerstva neexistují přesné statistiky všech druhů masných výrobků, ve kterých se barvivo používá. Běžně prý však E128 nepoužívají Svaz drůbežářských podniků ani Český svaz zpracovatelů masa.
Související články: Miroslav Šuta: Velký párkový švindl s rakovinotvorným barvivem
Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít ale ČTK řekl, že ke stížnosti není žádný důvod. Termín, který požaduje EU, podle něj český stát splní.
Doucha uvedl, že stížnost poslalo sedm organizací v úterý. Nejde jim prý o to, aby stát platil pokutu, chtějí touto cestou úřady přimět, aby hlukové mapy co nejrychleji připravily.
Hlukové mapy mají na základě měření vyznačit místa, kde jsou překročeny hlukové limity, měly by také odpovědět na otázku, kolik v takových oblastech žije lidí. Na mapy, s nimiž počítá evropská směrnice, mají navázat plány konkrétních opatření proti hluku. Mapy pro Prahu, Brno a Ostravu, pro nejrušnější pozemní komunikace a pro obdobné železniční trasy měly být podle EPS hotové do 30. června. Ministerstvo ale stihlo jen tu železniční, uvedl Doucha.
"Ale to přece není pravda... My máme dneska železniční mapy, máme hlavní komunikace... před dokončením jsou všechny ty ostatní aplikace, které budou dokončeny do září," uvedl Vít. EU chce podle něj zaslat mapy do konce roku. "To je termín, který stoprocentně bude dodržen," dodal. ČR je podle něj v boji proti hluku v některých ohledech dál než EU. "Jestli někdo tvrdí, že jsme ohrozili zdraví občanů, tak je to nesmysl," uvedl.
Zástupci několika občanských sdružení ale vidí situaci jinak. "Jenom v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo přes 90.000 lidí. Nezdá se však, že by to odpovědné státní úřady nějak trápilo," uvedla Eva Tylová ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Nadlimitním hlukem, který škodí zdraví, trpí podle materiálů rozdaných novinářům kolem půl milionu lidí v tuzemsku, v celé EU je to prý zhruba 80 milionů. Přibližně 60 procent celkové zátěže tvoří doprava.
Doucha uvedl, že Evropská komise nejprve požádá Českou republiku, aby se ke stížnosti vyjádřila, potom komisaři zváží argumenty obou stran sporu. Pokud dospějí k závěru, že český stát pochybil, vyzvou ho k nápravě a vyměří mu k tomu nějakou lhůtu. Teprve v případě, že ČR by eventuální nedostatky nenapravila, dostal by věc k posouzení Evropský soudní dvůr, který může uložit pokutu.
Občanská sdružení si stěžují nejen u Evropské komise. Některá se podle Douchy rozhodla podat k českým soudům žaloby na Ředitelství silnic a dálnic, kraje či obce, podle toho, kdo je vlastníkem hlučící komunikace, o niž zrovna jde. Žalobu připravuje i sdružení EKO Břevnov, které na tiskové konferenci zastupoval Aleš Ohrablo. Úřady podle něj stále odkazují na různé výjimky a nedělají s hlukem nic. "Není zájem, není vůle. Máme pocit, že jsme obtížný hmyz," řekl. Dodal, že nadměrný hluk je nejen zdraví škodlivý, ale narušuje i mezilidskou komunikaci. O tom se vzápětí mohli přesvědčit i všichni účastníci tiskové konference, protože ve vedlejší místnosti začal někdo vrtat do zdi a chvílemi nebylo slyšet vlastního slova.
Kvůli neplnění protihlukové směrnice z roku 2002 Evropská komise napomínala Česko už v roce 2005. Poslala tehdy poslední písemné varování kvůli zpoždění přijetí zákona a pohrozila, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k Evropskému soudnímu dvoru. To se i stalo, později bylo nicméně stíhání zastaveno. Podle ministerstva zdravotnictví splnila Česká republika požadavky směrnice vyhláškou o hlukovém mapování, vydanou koncem loňského listopadu.
ČTK/Jan Hrdlička
Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.
Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.
Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.
Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.
Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.
Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.
Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.
I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.
"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.
Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.
"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.
„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.
Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.
Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.
__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).