Evropská komise v prosinci předložila návrh směrnice, podle které by se spalovny mohly formálně prohlásit za zařízení k energetickému využívání odpadu (tedy za elektrárny nebo teplárny) s tím, že odstraňování odpadků je pouze vedlejší efekt [1]. To by jim umožnilo odpad ze zahraničí dovážet legálně.
Pokud bude návrh směrnice schválen, české úřady by už nemohly nijak bránit dovozu odpadků z Německa, Rakouska či dalších zemí do republiky. Celníci by na hranicích nemohli zjistit, zda odpad směřuje na nelegální skládku nebo skutečně do českých spaloven. Ale i tam by pálení zahraničních odpadů znečišťovalo ovzduší a měnily se ve škváru a toxický popílek, které by zůstávaly u nás. Navíc by masivní dovoz odpadů vedl k nárůstu provoz kamionů na českých silnicích.
Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že každý stát by se měl postarat o své odpady.
Libor Ambrozek oznámil, že proti návrhu směrnice bude v Bruselu vystupovat. V úterý večer se k vládní pozici ostře formulovaným stanoviskem přidal také výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Kritické stanovisko vůči návrhu Evropské komise zaujala také největší evropská asociace ekologických organizací EEB (European Environmental Bureau), která odeslala dopis všem mínistrům životního prostředí členských států EU s výzvou, aby odvrátili hrozbu ekologického dumpingu, které v současnosti čelí České republika.
Nevládní ekologické organizace návrhu Evropské komise také vytýkají, že postrádá konkrétní cíle a opatření, jež by pomohla prevenci vzniku odpadu a podpořila recyklaci. Chybí například motivace výrobců k dodávkám trvanlivějšího a snadno recyklovatelného zboží.
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:
„Pokud by prošel návrh směrnice, mohou české úřady zapomenout na hledání viníků a udělování pokut. Masivní převážení německých či rakouských odpadků přes hranice bude naprosto legální a republika ztratí jakoukoli možnost se mu bránit. Dovozy do spaloven by přitom několikanásobně překračovaly objem všech doposud nalezených nelegálních skládek. Ministři životního prostředí v Bruselu musí návrh zvrátit a hlavně – musí se proti němu postavit čeští poslanci Evropského parlamentu.“ Miroslav Šuta, odborný konzultant Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl.
„Českým nevládním organizacím se podařilo zmobilizovat v EU podporu pro postoj České republiky proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. Poznámky:
Prvními obětmi schvální nové směrnice ve stávající podobě by byli obyvatelé Prahy, Liberce, Brna a česko-německého a česko-rakouského pohraničí, kterým by hrozil nekontrolovatelný dovoz odpadů ze zahraničí. Vzhledem k plánům na výstavbu dalších spaloven komunální odpadů by v budoucnu mohli být ohrožení také obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy.“
[1] Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005.
Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.
I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.
"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.
Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.
"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.
Dimas se ve Vídni připojil ke kritice, kterou počátkem března vyjádřili ministři životního prostředí členských států EU na zasedání evropské Rady. Na podzim 2005 se podobně kriticky vyjádřila aliance evropských zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů. Ta vyzvala EFSA už 6. října 2005, aby při hodnocení GMO ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy, aby zvýšila transparentnost svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.
Stanovisko EFSA je vyžadováno zákonem, jakmile je jakákoli členská země EU požádána firmou o schválení (autorizaci) nového GMO pro teritorium EU. EFSA byla založena v roce 2002 a svá hodnocení rizika obvykle provádí na základě dat poskytnutých přímo GMO průmyslem. Právě to se stalo terčem kritiky nevládních organizací, ale také řady členských států EU během zasedání Rady ministrů životního prostředí, kteří obviňují EFSA z nedostatků nezávislých studií pro posouzení rizik GMO. EFSA však odmítá, že by byla ovlivněna komerčními nebo jinými zájmy.
Na dvoudenní vídeňské konference vystoupil komisař Dimas s příspěvkem nazvaným "Koexistence geneticky modifikovaných, konvenčních a bio-plodin: Svoboda volby". V něm mimo jiné naznačil, že schválení nových žádostí o autorizaci GMO by měly předcházet studie dlouhodobějších vlivů GMO.
"Není těžké vidět, že GMO mají v EU více odpůrců než přátel. Nízká míra akceptace GMO znamená, že není pravděpodobné zvýšení poptávky spotřebitelů po GMO a v důsledku toho budou farmáři v Evropě pokračovat ve pěstování konvenčních a organických plodin ... pokud tyto plodiny zůstanou v zemědělském systému dominantní, nemůžeme také ignorovat fakt, že potřeba opatření pro koexistenci by se mohla stát zbytečnou." konstatoval Dimas.
"Žádosti o pěstování GMO přinášejí celou sérií nových potenciálních rizik pro životní prostředí, zejména potenciální dlouhodobější vlivy, které by mohly ovlivnit biodiverzitu. EFSA nemůže poskytnout vědecké stanovisko k dlouhodobým účinkům GMO. Je také otázka zda GMO-společnosti poskytují Evropské komisi správné informace. Žádná nová GM odrůda zatím nebyl schválena v novém regulačním rámci. A je nezbytné, abychom jejich potenciální rizika zhodnotili před případným chválením jejich pěstování", uvedl podle REUTERS na tiskové konferenci eurokomisař Dimas.
Celý projev eurokomisaře Dimase je v angličtině dostupný ZDE: Co-existence of genetically modified, conventional and organic crops: Freedom of choice
Podle expertů Světové zdravotní organizace (WHO) se zvyšuje počet případů onemocnění zhoubným melanomem, který vzniká i v důsledku nadměrného slunění. Každoročně je ve světě zjištěno přes 130 tisíc případů, přičemž zhruba polovinu pacientů na tuto nemoc umírá. V České republice je melanom odhalen zhruba u 1500 lidí ročně.
Melanom je zhoubný nádor vznikající z pigmentových buněk obsahujících barvivo melanin. Vyskytuje se zejména na kůži, ale může se objevit i na sliznicích či v oku, a při jeho vzniku se uplatňuje ultrafialové (UV) záření. Riziko vzniku melanomu ovlivňuje tzv. fototyp (více jsou ohroženi lidé s přirozeně světlou pletí) a jeho zvýšený výskyt se dává do souvislosti s narušením ozónové vrstvy země, ale i s vlnou popularity solárií od 90. let. Melanom se většinou se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna, která má nestejnoměrnou barvu, nepravidelné okraje a která může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky a později i do výšky a hloubky. Při včasném rozpoznání a odstranění melanomu je léčba úspěšná, ve vyšších stádiích nemoci se prognóza zhoršuje.
Varování Evropské komise se opírá o stanovisko vědeckého výboru EU pro spotřební zboží. Evropská komise hodlá pracovat na stanovení limitů pro umělé "opalování" a obrací se na členské země s doporučením, aby jako první krok doplnily pokyny pro uživatele o varování, která by předešla nevhodnému používání. Účinky UV záření na lidské zdraví dosud nejsou plně prozkoumány a Evropská komise připustila, že úplné vyhodnocení role solárií při vzniku rakoviny kůže si ještě vyžádá několik let.
Podle agentury REUTERS se Evropská komise už dvakrát neúspěšně pokusila přinutit Rakousko ke zrušení zákazu pěstování dvou geneticky manipulovaných odrůd kukuřice. V obou případech se jednalo o národní zákaz pěstování GM kukuřice MON 810 americké firmy MONSANTO a GM kukuřici T25 německé chemičky BAYER. Evropská komise v obou případech předložila Radě EU složené ministrů životního prostředí návrh zrušit rakouský zákaz pěstování výše uvedených GM plodin, ale drtivá většina ministrů jak v červnu 2005 a v prosinci 2006 návrh Komise zamítla.
Kukuřice MON 810 je GMO, do kterého byla metodami genetické manipulace vložena bakteriální DNA, která vede v kukuřici k produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro jisté druhy hmyzu a měl byt tak bránit napadení GM plodiny zavíječem kukuřičným. Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno.
Maďarsko zakázalo pěstovaní GM kukuřice MON 810 americké agrochemické firmy MONSANTO v roce 2005. Vláda přistoupila k zákazu na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, která může mít škodlivý vliv na některé rostlinné a živočišné druhy.Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i údajnou neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Naopak v České republice je komerční pěstování GM kukuřice MON 810 legální a organizace Greenpeace dokonce zveřejnila lokality, kde v Česku GM kukuřice pěstovala.
Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” je výroční publikací speciálního odboru EEA nazvaného Transport and Environment Reporting Mechanism (TERM), který monitoruje situaci v integraci strategií zaměřených na dopravu a životní prostředí. Cílem zprávy je zhodnotit situaci ve všech 32 členských zemích EEA - jedná se o 27 členských států EU a dále o Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko.
Zpráva EEA konstatuje, že zatímco se mezi léty 1990 a 2004 snížil objem skleníkových emisí z řady odvětví ekonomiky (energetika, průmysl, zemědělství), emise z dopravy se výrazně zvýšily. Za období 1990 až 2003 se v zemích EEA přeprava osob zvýšila o 20 procent a množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou se zvýšilo v průměru dokonce o 25 %. A to i proto, že v zemích EEA došlo ve stejném období v energeticky náročné letecké dopravě k nárůstu o plných 96%.
Podle EEA způsobuje doprava ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) více než pětinu (o 21 %) emisí skleníkových plynů. V zemích EU 15 přispívá silniční doprava k celkovému množství veškerých emisí z dopravy 93 procenty. Avšak množství emisí způsobených mezinárodní leteckou dopravou se zvyšuje nejrychleji. V období od roku 1990 do roku 2004 vzrostlo v zemích EU 15 o 86 %. V tomto sledovaném období se množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou nejvíce se zvýšilo v Irsku (o 140 %) a v Lucembursku (o 156 %).
EEA ve zprávě upozorňuje také na významnou roli subvencí v sektoru dopravy na výběr způsobu přepravy. Každoročně se v Evropě na dotace do dopravy vydá asi 270 až 290 miliard euro, přičemž skoro polovina této sumy připadá na dopravu silniční, která podle EEA patří k nejméně příznivým pro životní prostředí.
Studie EEA popisuje dále nežádoucí zdravotní vlivy znečištění prostředí zapříčiněného dopravou. Podle EEA žije zhruba každý čtvrtý obyvatel EU 25 v místech vzdálených méně než 500 metrů od silnic, po kterých ročně projíždí více než 3 miliony vozidel. Studie konstatuje, že život v takto znečištěných lokalitách vede každoročně ke ztrátě téměř čtyř milionů let života v důsledku předčasných úmrtí způsobených zhoršeným životním prostředím.
Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade v oficiální tiskové zprávě EEA konstatovala: „Nemůžeme řešit vzrůstající emise skleníkových plynů, znečištění hlukem a fragmentaci krajiny v důsledku dopravy, aniž bychom se zabývali růstem dopravy po celém jejím spektru: na našich silnicích a železnicích, ve vzduchu i na moři.“
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) má sídlo v Kodani a sama o sobě uvádí, že cílem její činnosti je dosažení výrazného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě zajišťováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací pro veřejnost a pro subjekty, které se zabývají tvorbou politiky.
Zpráva EEA „Transport and environment: on the way to a new common transport policy“ je k dispozici angličtině ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_1/en/eea_report_1_2007.pdf
MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik
Společná tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB), Health Care Without Harm Europe (HEAL), Health and Environment Alliance (HEAL) a Zero Mercury Working group uvádí, že úpravy schválené výborem by mohly pomoci odstranit mezery v návrhu Komise a že by mohly přispět k tomu, aby se z EU nevyvážely do rozvojových zemí výrobky, které unie na svém území zakázala vzhledem k jejich zdravotním nebo ekologickým rizikům.
Nevládní organizace také uvítaly stanovisko výboru europarlamentu, že členské státy a klíčové průmyslové sektory (zejména chemický průmysl zabývající se výrobou chlóru zastaralou technologií amalgámové elektrolýzy) by měly pravidelně poskytovat informace o osudech rtuti.
Ravi Agarwal z indické nevládní organizace Toxics Link uvítal názor výboru EP, že EU by měla poskytnou technickou a finanční pomoc rozvojovým zemím a nevládním organizacím k zavedení opatření pro snížení emisí a pro omezení používání rtuti.
Další informace:
Celý text TZ NGO „Heading closer to a robust EU mercury export ban“ ve formátu PDF: http://www.eeb.org/press/070503PRNgos1stReadingENVIExportBan.pdf
Společná internetová stránka EEB a Ban Hg Working Group speciálně věnovaná problematice rtuti: http://www.zeromercury.org/
Ze zahraničních podkladů zpracoval Miroslav Šuta.
Koalice evropských ekologických a zdravotních nevládních organizací zřídila u této příležitosti speciální webovou stránku http://www.pesticidewatch.eu, prostřednictvím které může kdokoli europoslance kontaktovat.
Zřizovatelé stránky doporučují, aby podpořit výzvu, aby europoslanci hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu nejvíce ohrožených skupin ve společnosti jako jsou děti nebo těhotné ženy. Na stejné stránce bude také zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu.
Další informace k problematice pesticidu v EU naleznete v češtině ZDE:
- tisková zpráva STUŽ z 20. července 2006: Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí
- Miroslav Šuta: Pesticidy - jak s nimi dál v EU?
- Miroslav Šuta: Evropský soud zakázal toxický pesticid a obvinil Komisi ze selhání
"Ilegální dovozy odpadu jsou už nyní v česko-německém pohraničí vážným problémem. Schválení návrhu nové evropské legislativy by bohužel otevřelo dveře k prakticky nekontrolovatelnému legálnímu dovozu stovek tisíců tun odpadů do stávajících nebo plánovaných spaloven odpadů. Vážně ohroženo by tak mohlo být životní prostředí Prahy, Liberce a Brna, kde už německé či rakouské firmy podaly žádosti o spalování dovážených odpadů. Nová legislativa by ale mohla být hrozbou také pro České Budějovice, Opatovice, Plzeň a Ostravu, kde se o výstavbách spaloven komunální odpadů seriózně uvažuje," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro oblast ekologických a zdravotních rizik.
Zvýhodnění spalování odpadů na úkor recyklace by bylo nejen plýtváním materiálními hodnotami v odpadech obsaženými a rizikem pro životní prostředí, ale ohrozilo by i tisíce existujících pracovních míst v evropském recyklačním průmyslu. Sama Evropská komise přiznává, že kapacity pro recyklaci 10 tisíc tun odpadu mohou vytvořit asi 250 pracovních míst, zatímco jeho spalování jen 30 a skládkování dokonce pouhých deset. Důrazná politika prevence vzniku a recyklace odpadů tak může velmi dobře naplnit všechny tři hlavní složky udržitelného rozvoje - ekologickou, ekonomickou i sociální.
"Ministerstvo životního prostředí ČR by se mělo zcela jednoznačně a velmi tvrdě postavit proti navrhované změně odpadové hierarchie a proti návrhu na překlasifikování spaloven odpadů ze zařízení pro likvidaci odpadů na způsob využití odpadů. Jinak de facto ztratí možnost v rámci společného hospodářského prostoru EU zabránit masovému dovozu odpadů do České republiky", konstatovala ing. Eva Tylová, místopředsedkyně STUŽ.
Pro další informace:
MUDr. Miroslav Šuta
konzultant STUŽ v oblasti ekologických a zdravotních rizik
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon:
ing. Eva Tylová
místopředsedkyně STUŽ
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon:
Poznámky pro editory:
(1) Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005. Zabývala se jimi lednová Rada ministru životního prostředí členských států EU, která také ustanovila speciální pracovní skupinu J1, jejíž druhé zasedání probíhá v Bruselu 26.1.2006. Česká republika podle sdělení MŽP ČR doposud nezaujala k oběma dokumentům pozici a chystá se do 3. února 2006 zaslat své píse
Zatímco Evropská komise povolila dovoz geneticky modifikované (GM) řepky, Austrálie už několik měsíců prožívá vážnou krizi způsobenou kontaminací GM řepkou, která se vymyká kontrole.
Australské problémy s GM řepkoou Řepka se v Austrálii pěstuje na milionech hektarů a má pro zemi značný hospodářský význam, podstatná část úrody je totiž určena na vývoz. Genetická kontaminace řepky je už ohlášená ze 4 států australské federace - Nového jižního Walesu, Jižní Austrálie, Viktorie a Západní Austrálie. Vláda Nového Jižního Walesu (NJW) se proto rozhodla zakázat jakékoli pěstování GMO (zatím do března 2008) a přikázala zlikvidovat milióny sazenic řepky. Podle vyjádření ministra Iana Macdonalda muselo být zlikvidováno 9 polních odrůdových pokusů s řepkou pro podezření z genetické kontaminace. Vážné znepokojení nad neschopností nebo neochotou firem obchodujících s GMO zabránit genetické kontaminaci vyjádřil i jeho kolega Kim Chance, ministr zemědělství vlády Západní Austrálie. Australští farmáři žádají, aby firmy ovládající obchod s GMO byly volány k odpovědnosti za a byly nuceny zemědělcům vyplácet kompenzace za kontaminaci GMO.
Příčinou genetické kontaminace může být osivo špatně označené či nedopatřením kontaminované, ale také zkřížené opylení (tzv. cross pollination ) mezi konveční a geneticky manipulovanou rostlinou řepky. Podle profesora Tima Reevese z komise pro genovou technologii, která nad pokusy v Novém Jižním Walesu dohlížela, bylo minimálně na jednom z polí nalezeno až 20% (!) rostlin řepky tolerantní ke glyfosátu, což je vlastnost vnášená do řepky metodami genetické manipulace.
Tyto GM plodiny zavedla do praxe firma Monsanto, aby udržela odbyt svého herbicidu Roundup, kterému končila patentová ochrana. Farmáři, kteří si koupí osivo GM plodiny vyvinuté Monsantem jako odolné vůči herbicidu, zároveň podepisují závazek používat jen postřik této firmy. Farmáři si také nesmí ponechat semena z vlastní úrody k použití jako osivo v následujícím roce. Musí si každý rok koupit nové osivo (a nový herbicid), jinak jim o armády právníků Monsanta hrozí léta vláčení po soudech jako se to stalo jejich kanadskému kolegovi Percy Schmeiserovi.
EU otevřela dveře pro GM řepku
Zatímco Austrálie s obtížemi likviduje zamoření GM řepkou, Evropská unie mu nedávno otevřela dveře. Evropské komise od počátku září 2005 povolila dovoz osiva GM řepky GT73 vyráběné firmou Monsanto. Autorizace byla vydána na 10 let a údajně obsahuje "soubor doporučených pravidel, jak má společnost Monsanto jednat, dojde-li k náhodnému úniku osiva". Podle mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země, ale Evropská komise nedokázala specifikovat opatření, která by genetické kontaminaci zabránila a hrozí, že dojde k opakovaná skandálů s genetickou kontaminací, ke kterým došlo v Kanadě a Austrálii. Přátelé Země proto vyzývají vlády jednotlivých členských států EU, aby podobně jako v Austrálii v rámci svých pravomocí GM řepku firmy Monsanto zakázaly.
Smutnou vizitkou pro demokracii v EU je informace Přátel Země, že na setkání ministrů životního prostředí 13 z 25 členských států hlasovalo proti povolení GM řepky v EU (ministr Ambrozek se za Česko hlasování zdržel), a přesto Evropská komise názor ministrů většiny členských států ignorovala a povolení agrochemická firmě Monsanto vydala.
Monsanto kvůli GMO masově korumpovalo indonéské úředníky
Rozhodnutí Evropské komise vzbuzuje obavy i vzhledem k odhaleným korupčním skandálům mezi evropskými komisaři v minulosti. Přitom Monsanto je známo svými nevybíravými metodami prosazování GMO. Letos byla firma americkými úřady potrestána pokutu ve výši 1,5 miliónu dolarů za systematické uplácení indonéských úřadů při povolování GMO. Celkem se jednalo se o ilegální nebo problematické platby nejméně pro 140 současných nebo bývalých indonéských vládních úředníků a členů jejich rodin. Úplatky vykázalo Monsanto jako "konzultační poplatky" a dopustilo se tak podle amerického ministerstva spravedlnosti porušení amerických zákonů (Forreign Corrupt Practice Act). Někteří akcionáři Monsanta jsou situací ve firmě natolik znepokojeni, že žádají o změny pravidel pro top management firmy.
Monsanto čelí v Indonésii silnému odporu farmářů proti plánům na zavedení pěstování GM bavlníku a firma se pokusila tyto problémy "vyřešit" úplatkem významnému úředníkovi indonéského ministerstva životního prostředí, aby při rozhodování o GM bavlníku ignoroval výsledky jedné z nepohodlných studií. V roce 2002 tehdejší hlavní manažer Monsanta přikázal indonéské konzultační firmě vyplatit úplatek ve výši 50.000 dolarů. Následně během vyšetřování korupce Monsanto připustilo, že nešlo o ojedinělý případ a že v letech 1997 až 2002 zaplatilo okolo 700 tisíc dolarů mnoha dalším úředníkům. Vedení Monsanta přiznalo za "nežádoucí činnost" plnou odpovědnost a souhlasilo s provedením tříleté hloubkové kontroly svých obchodních praktik americkými úřady.
Kampaň „Investování do udržitelného rozvoje“
Workshop s názvem „Investování do udržitelného rozvoje“ zorganizoval Mezinárodní dům odborových svazů (International Trade Union House). Šlo o druhé setkání organizací (odborových svazů, sociálních a ekologických organizací) a individuálních zájemců o účast na kampani k ustavení Sociální platformy. Cílem Sociální platformy je zkonkretizovat plány Evropské unie na rozvoj a investice do lidského kapitálu.
Na workshopu byla kromě strategie kampaně detailněji diskutována dvě problémová témata - udržitelné bydlení a udržitelná doprava – a možnosti připojení se ke kampani EEB za environmentální fiskální reformu.
K sociální platformě se dosud hlásí pouze sdružení organizací z členských zemí EU, snahou jejich členů je však platformu rozšířit i na kandidátské země EU.
Environmentální fiskální reforma a konkurenceschopnost
Jedním z citlivých témat pro zavedení environmentální fiskální reformy (EFR) je její dopad na konkurenceschopnost. Proto nevládní organizace European Environmental Bureau (EEB) zorganizovala 20. 6. 2003 v Bruselu seminář se zástupci evropských nevládních organizací, průmyslu, malých a středních firem, OECD, Evropského Parlamentu a místních vlád s cílem vyměnit si dosavadní zkušenosti a názory na EFR.
Zvláštní pozornost byla na semináři věnována konkurenceschopnosti energeticky náročného průmyslu po zavedení EFR a dopravě.
Více informací k cílům a programu semináře najdete na http://www.ecotax.info/200603agenda%202.pdf
Seminář EEB ke kampani k environmentální fiskální reformě
Na semináři, kterého se zúčastnili zástupci 20 nevládních organizací z většiny členských zemí EU a 6-ti kandidátských zemí, byla diskutována poslední rozhodnutí Evropské komise týkající se směrnice o minimálních sazbách zdanění energií, dále situace v jednotlivých zemích a budoucí směřování kampaně.
Bylo dohodnuto, že do konce roku 2003 se kampaň více zaměří na kandidátské země, přípravu stávajících členských zemí EU na její rozšíření a možné dopady procesu rozšíření na implementaci EFR v zemích EU.
Informace ke kampani EEB najdete na http://www.ecotax.info/
Zpracovala: Hana Foltýnová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.
Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.
Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.
Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.
Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.
Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.