STUŽ se připojila k dopisu nevládních organizací k problému správy NP Šumava
12. března 2003
Vážený pane předsedo vlády,
naléhavě se na Vás obracíme ve věci ochrany přírody v Národním parku Šumava, která bezesporu patří mezi nejkontroverznější ekologické problémy v naší zemi. Žádáme Vás, abyste se v diskusi s Liborem Ambrozkem zasadil o razantní změnu péče o národní park a o výměnu jeho vedení, zejména dnešního ředitele.
Minulý týden byla zveřejněna závěrečná zpráva expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN, která Šumavu navštívila v září loňského roku. Do národního parku ji pozval bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart, protože představuje mezinárodní špičku v odborné ochraně přírody a těší se respektu i důvěře všech stran sporu. Členem IUCN je rovněž Česká republika.
Zpráva IUCN je alarmující. Otevřeně varuje, že Šumava nyní vůbec nesplňuje mezinárodní kritéria pro národní parky: "Národní park by měl být klasifikován jako IUCN kategorie IV [obhospodařované chráněné plochy] nebo V [chráněná krajinná oblast]" (str. 8).
Tento stav diskredituje chráněné území mezinárodně i na domácí scéně a potenciálně ohrožuje statut národního parku. Protože "snížení stupně jeho ochrany na vnitrostátní úrovni změnou jeho kategorie národního parku by" podle IUCN "mělo určitě katastrofické následky pro ochranu této velmi hodnotné oblasti" (str. 8), zpráva doporučuje péči o národní park přizpůsobit mezinárodním standardům.
IUCN svá zjištění opírá o několik vážných nedostatků, které mise v národním parku objevila:
· První zóny parku jsou roztříštěny do desítek izolovaných ostrůvků. Malé plošky ekosystému nejsou samostatně životaschopné. Národní park podle zprávy "vyžaduje vyhlášení velké, kompaktní a nenarušované jádrové zóny" (str. 8). Proto první zóna "musí být reorganizována do několika kompaktních bloků", a to během 3-5 let (str. 15).
· Dokonce i uvnitř prvních zón se kácí kůrovcové stromy. Přitom by zde měla být příroda ponechána přirozenému vývoji, jehož je kůrovec součástí stejně jako třeba vichřice nebo lavina. "Jedinou přijatelnou činností v centrálních oblastech národních parků s ohledem na kůrovce je stálé monitorování, výzkum a případně instalace lapačů s feromonovými návnadami, které slouží zejména k monitoringu. Okamžité kácení nebo dokonce holoseč a asanace lokalit v centrálních oblastech s výskytem kůrovce nejsou přijatelná opatření." (str. 6) Zásahy tak brání základnímu účelu národního parku, totiž ochraně přírodního vývoje horského pralesa.
Zpráva upozorňuje, že je rozdíl mezi hospodářským lesem a první zónou národního parku, tedy mezi lesnictvím a ochranou přírody. Kácení napadených stromů či postřik insekticidy jsou totiž opatření "z pohledu lesnictví...profesionálně přijímaná a mohou být prováděna při péči o lesy mimo chráněné oblasti." (str. 5-6)
IUCN také poukazuje na to, že dokonce i ve druhých zónách kůrovec paradoxně pomáhá řešit problém smrkových monokultur: "kalamity vedou ke zničení převážně stejnověkých lesů a porostů s umělou druhovou skladbou. Nový les, který vzniká přirozenou regenerací, bude bližší přírodnímu složení." (str. 17)
· Stávající vedení správy národního parku je odborně nekompetentní - tvoří jej odborníci na hospodářské lesy, nikoli na ochranu přírody: "Správa národního parku vykonává svou práci velmi svědomitě, avšak ve stylu typickém pro lesní hospodářství." (str. 2) "Zaměstnanci národního parku mají dobré vzdělání v lesním hospodářství, ale nemají přehled o managementu přírodních zdrojů, přírodních procesů, interních standardech pro chráněná území a socioekonomickém zázemí, které jsou nezbytné pro přípravu plánu péče o NP." (str. 15)
· Plán péče, základní strategický dokument chráněného území, existuje pouze na papíře a skutečné hospodaření je s ním v rozporu; v národní parku navíc panuje zmatek. "Plán péče sám o sobě je dobrým výchozím dokumentem...Avšak krátkodobé a střednědobé cíle a strategie vedoucí k jejich dosažení jsou v naprostém chaosu. Dlouhodobé cíle jsou v případě lesního hospodářství v nesouladu s krátkodobými cíli a s praxí, která se v NP Šumava uplatňuje." (str. 12)
· Konkrétní opatření správy národního parku přímo poškozují chráněné území. " V NP Šumava byl prováděn zásah podle schématu, kterému vnější pozorovatelé mohou jen obtížně porozumět. I v některých nejvyšších lokalitách v samém centru národního parku podél hranic byly provedeny holoseče." (str. 7) "Zásahy těžkou mechanizací, které zanechají trvalé poškození v krajině, prováděné v 'bezzásahové' zóně (= v místech nepřístupných pro návštěvníky), se jen obtížně dají akceptovat!" (str. 12)
Ničení unikátní přírody největšího českého národního parku není jen nevyčíslitelnou ztrátou kulturní a vědeckou. Zároveň poškozuje perspektivu šumavských obcí. Dobře řízené parky, které přitahují turisty a podnikání, v evropských zemích znamenají pro region důležitý hospodářský přínos - podstatně větší, než jaký může na Šumavě zajistit třeba komerční těžba dřeva. Stačí se ostatně podívat na ekonomické výsledky národního parku na bavorské straně hor ve srovnání s okolními německými regiony.
Šumava už vinou řízení, které neodpovídá mezinárodním kritériím pro národní parky, ztratila příležitost zapojit se do prestižního evropského systému PAN Parks, zaměřeného právě na přitahování turistů do místních obcí a podporu podnikání. Pokud by navíc přestalo být respektováno jeho zařazení do kategorie národních parků, zájem zejména zahraničních turistů se ještě sníží.
Řízení národních parků spadá plně do kompetence ministra životního prostředí. Důvěřujeme schopnosti Libora Ambrozka odpovědně se tohoto úkolu zhostit a zajistit promítnutí doporučení IUCN do každodenní šumavské praxe. Na druhé straně ovšem správa tohoto národního parku se stovkami zaměstnanců patří mezi největší státní úřady u nás. Zaslouží proto pozornost vyšší než pouze na ministerské úrovni.
Obracíme se na Vás proto se žádostí o intervenci v této věci.
Dovolujeme si Vás požádat, abyste se v diskusi s ministrem životního prostředí zasadil o změnu péče o národní park podle doporučení IUCN, včetně výměny vedení národního parku. Pro odvolání stávajícího ředitele hovoří čtyři důvody:
diskreditace národního parku na domácí i mezinárodní scéně;
odborná nekompetentnost dnešního vedení, kterou konstatuje i zpráva IUCN;
nutnost razantních změn v péči o národní park, především zřízení kompaktních prvních zón a jejich důsledná ochrana: stávající vedení, které několik let v médiích i jinde intenzivně přesvědčovalo o nesprávnosti takových opatření, jej sotva bude moci věrohodně realizovat, prosazovat a obhajovat před veřejností. Z dosavadních vystoupení ředitele Ivana Žlábka naopak vyplývá, že doporučení mise IUCN a ministrem deklarovaný záměr zastavit nepřijatelné kácení v prvních zónách akceptovat nehodlá. Dále trvá na požadavku kácet a používat insekticidy v prvních zónách parku v letošním roce.
soustavné porušování zákona o ochraně přírody a krajiny i rozhodnutí státní správy (nálezy České inspekce životního prostředí), ilegální odvozy dřeva a zneužití dotací Státního fondu životního prostředí, policejním posudkem prokázané špatné vedení evidence vytěženého a prodaného dřeva.
Hrozí nebezpečí z prodlení. Razantní změna poměrů v národním parku by měla přijít bezodkladně. Navíc výsledky expertní mise IUCN mohou rychle zapadnout, aniž by se situace v národním parku výrazněji změnila. Vše by se tedy vrátilo do starých kolejí. Pokud se tak nemá stát, musí být reakce na zprávu včasná a důsledná.
Doufáme ve Váš zájem o tuto věc.
S pozdravem