.JPG)
Dvě nové studie, zveřejněné 12. listopadu 2015, financované EEB, ukazují na alarmující stav evropské orné půdy a ukazují, že díky malým ambicím jednotlivých členských států nedochází při reformě společné zemědělské politiky (CAP) k lepšímu přístupu k životnímu prostředí.
Otevřený dopis koalice G-10 – skupiny deseti sítí environmentálních nevládních organizací aktivních na úrovni EU
Na zasedání rady ECOFIN 12. dubna budou ministři projednávat mimo jiné nový finanční mechanizmus na rozvojovou pomoc Africe. Francouzský návrh počítá právě s použitím daňových zisků z kerosinu. Koalice nevládních organizací poznamenává, že od 1. ledna 2004 mohou být tyto daně zavedeny na vnitrostátní lety a na lety mezi členskými státy EU. Některé země, např. Holandsko, již začalo tyto daně uplatňovat, ostatní jsou vyzýváni k následování.
Dopis nevládních organizací přichází v době, kdy Komise připravuje oficiální prohlášení k různým ekonomickým nástrojům k ovlivnění vlivu letecké dopravy na klimatickou změnu. Samotná daňová úleva byla zavedena v roce 1944 k podpoře rodícího se leteckého průmyslu.
Plný text dopisu i tiskové zpráva je v angličtině dostupný na stránkých www.eeb.org .
Konference patřila ke širokému spektru aktivit, kterými se EEB snaží ovlivnit další směřování Evropské unie.
"Jarní zpráva 2005 je převážně orientovaná na ekonomické otázky Lisabonského procesu a prakticky nezahrnuje sociální ani environmentální rozměr, tak jak slibovala Evropská komise od summitu v Göteborgu", říká generální tajemník EEB John Hontelez. "Zdá se, že často přehlížený cíl, tedy začlenění Strategie udržitelného rozvoj EU do Lisabonského procesu, je v současné době otevřeně popírán."
Další podrobnosti o tiskovém prohlášení EEB k této konferenci najdete na stránkách EEB
Chlórový průmysl v Evropské unii zamořuje prostředí tunami rtuti, které se následně hromadí např. v rybách a mořských organismech, jejichž konzumace pak představuje vážné zdravotní riziko zejména pro děti a těhotné ženy. EEB proto žádá co nejrychlejší ukončení provozu nebezpečné technologie v EU - nejpozději do roku 2010. V Česku se výzva EEB týká chemiček Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí n. Labem.
"V Čechách zamořila výroba chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou životní prostředí velmi významně - stovkami tun nebezpečné rtuti. Jedná se o podniky Spolana a Spolchemie, jejichž vyčištění alespoň od toho nejhoršího zamoření rtutí bude trvat asi 10 let. Dekontaminace přijde na více než miliardu korun a účet nezaplatí chemičky, ale daňoví poplatníci (3, 4). Přitom další stovky tun rtuti obě chemičky stále používají pro provoz zastaralých zařízení pro výrobu chlóru a vedení obou firem odmítá výzvy k ukončení nebezpečných provozu v rozumné době. Expertní studie zveřejněná EEB navíc naznačuje, že z chemiček pravděpodobně uniká do ovzduší několikanásobně více rtuti, než firmy oficiálně vykazují v integrovaném registru znečištění," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.
Podle studie zpracované pro EEB expertem konzultační firmy Concorde East/West Sprl. (2) přibývají důkazy o tom, že znečištění ovzduší rtutí z chlórového průmyslu v Evropské unii je významně podhodnoceno. EEB také zveřejnilo vlastní zprávu, která shrnuje výsledky nezávislého měření obsahu rtuti v ovzduší uvnitř a/nebo v okolí chemiček provozujících výrobu chlóru v Itálii, Španělsku a České republice (5). Analýza vzorků vzduchu u 10 z 11 monitorovaných chemiček prokázala extrémně vysoké koncentrace rtuti.
S ohledem na zamoření ovzduší rtutí v okolí chemiček a s ohledem na závěry obou studií se EEB rozhodlo vyzvat k urgentnímu ukončení nebezpečných výrob, což je i v souladu s mezinárodním dohodami (např. rozhodnutí Komise OSPAR 90/3) i s rezolucí Evropského parlamentu z března 2006. Za amalgámovou elektrolýzu jsou dostupné efektivnější a méně nebezpečné a technologie pro výrobu chlóru, které rtuť neužívají, a proto EEB požaduje urgentní odstranění nebezpečné technologie.
"Užívání rtuti při výrobě chlóru musíme neprodleně ukončit, neboť se jedná o archaickou a pro životní prostředí nebezpečnou technologii. Bezpečnější alternativy neužívající rtuť jsou komerčně dostupně už od 80. let. Expertní studie navíc prokazuje, že ekonomické a zdravotní přínosy z konverze všech amalgámových elektrolýz v EU vysoce převyšují nad náklady. Amalgámová elektrolýza není nejlepší dostupnou technologií (BAT - Best Available Technique) pro výrobu chlóru podle směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Státní orgány by proto měly odmítnout vydání integrovaného povolení podle IPPC, pokud výrobní technologie není BAT,” uvedla Elena Lymberidi, která v EEB koordinuje projekt "Zero Mercury".
Další informace:
Miroslav Šuta - člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost člen a odborných pracovních skupin EEB pro odpady a chemické látky telefon:
Elena Lymberidi, EEB - koordinátorka projektu Zero Mercury telefon
Poznámky pro editory:
(1) EEB (European Environmental Bureau) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org
(2) Status report: Mercury cell chlor-alkali plants in Europe, Concorde East/West Sprl., October 2006
(3) M. Šuta: Spolana Neratovice: Případová studie procesu sanace starých ekologických zátěží, Praha 2005 - podrobnosti na http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=1
(4) M. Šuta: Spolchemie Ústí nad Labem: Případová studie procesu sanace staré ekologické zátěže, Praha 2005 - podrobnosti na http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3
(5) EEB: Risky Business! No need for mercury in the chlorine industry, EEB publication number 2006/006, October 2006
Příloha: Doporučení EEB pro politiku Evropské unie a vlád členských států
· Co nejrychleji ukončit provoz amalgámových elektrolýz (nejpozději do roku 2010) jako součást iniciativy EU a/nebo národních závazků.
· Odstranit zamoření rtutí způsobené provozem amalgámových elektrolýz a nakládáním s odpady z nich.
· Bezpečně uskladnit rtuť uvolněnou z uzavíraných zařízení nebo ze sanačních procesů tak, aby nemohla být přeprodána.
· Odmítnout integrované povolení podle direktivy IPPC provozům užívajícím zastaralou technologii neodpovídající BAT.
· Připravit pravidla/pokyny pro zabezpečení rtuti získané z odstavovaných zařízení a pro bezpečné uskladnění rtuti.
· Zajistit kontinuální a komplexní monitoring úniků rtuti do ovzduší uvnitř i kolem chemiček, který by byl verifikován nezávislými subjekty a který by zahrnoval i všechny nevysvětlené ztráty rtuti z výrobní technologie.
· Zlepšit monitorovaní zdraví pracovníků chemiček i místních obyvatel žijících v jejich okolí.
Jedenáct evropských ministrů životního prostředí, včetně ministrů z Německa a Francie, zaslalo novému předsedovi Evropské komise dopis, ve kterém ho vyzývá, aby Komise pokračovala ve schvalování legislativy na ochranu ovzduší (tzv. air package) a odpadové legislativy (waste package), navržené již předchozí komisí.