Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.
Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.
Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.
Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.
Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.
Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.
Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.
I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.
"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.
Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.
"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.
„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.
Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.
Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.
__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).
Konference tentokrát proběhla souběžně s dalšími třema velkými akcemi - setkáními Europarc, Eurosite a ECNC. Hlavním tématem konference byla společná strategie ochrany biodiverzity, přírody a krajiny v Evropě pro 21. století. Tato strategie byla vyjádřena v Apeldoornské výzvě.
Na vlastní výroční konferenci EEB byl schválen program organizace na příští rok, rozpčet atd. V této oblasti nedošlo k žádným výrazným změnám proti minulým rokům.
Změna naopak nastala ve funkci prezidenta EEB. Dosavadní prezident Ralph Hallo do dalšího období nekandidoval a tak byla osoba nového prezidenta nejasná až do poslední chvíle. Nakonec byl zvolen Mikael Karlsson ze Švédska, navržený českou delegací.
Českou republiku bude po příští dva roky ve výboru zastupovat Eva Kružíková z Ústavu pro ekopolitiku, Slovensko místopředseda slovenské STUŽky Vladimír Ira.
Po roce fungování začíná Evropské komise v čele s panem Junckerem chápat, že nejsou důležitější záležitosti, než je ochrana našeho životního prostřed. Právě zveřejnění Pracovní program Evropské komise pro rok 2016 je velmi daleko od dokonalosti, ale při jeho čtení vidíme jasné náznaky, že životní prostředí již není Komisí ignorováno, jak to bylo v loňském roce. Vítáme úsilí na podporu oběhové hospodářství, novou politickou vizi podpory Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) , podporu Pařížské klimatické dohody i upřednostňování úspor energie. Tyto priority ale musí nyní vést také k celkovému přepracování původních 10 politických priorit Junckerovy komise a také k jejich legislativnímu zakotvení. Potřebujeme novou reformní agendu, kde životní prostředí a výhody, které přináší pro lidi, planetu a prosperitu nehrají druhé housle za ekonomickými zájmy, jako tomu bylo během posledních 12 měsíců.
Celý text tiskové zprávy European Environmental Bureau najdete zde.
Výbor EP pro ŽP hlasoval ve prospěch toho, aby se přístup k informacím a účast veřejnosti týkal i bankovních aktivit institucí spravujících veřejné finance (např. Evropská investiční banka /EIB - European Investment Bank/). Dále výbor rozhodl, že nevládní organizace mají mít přístup ke spravedlnosti na úrovni Evropské unie i ve věcech ochrany životního prostředí.
Evropské NGO ve svém stanovisku upozornily i na to, že nátlakové sdružení evropského chemického průmyslu CEFIC se na poslední chvíli pokoušelo svou intervencí zvrátit hlasování ve výboru EP a žádalo poslance, aby hlasovali proti právu občanů na informace a proti přístupu občanů ke spravedlnosti ve věcech životního prostředí.
Společné stanovisko vydané 22. listopadu 2005 v Bruselu podpořily CEE Bankwatch Network, Friends of the Earth Europe, European Environmental Bureau, European Public Health Alliance - Environment Network a Transport and Environment. Celé stanovisko v angličtině naleznete níže.
Text Aarhuské konvecne v čestině i angličtině naleznete ZDE: "Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí"
European Parliament vote brings Aarhus Convention application back on track (Brussels, Belgium, 22 November 2005) -- European environmental and health organisations welcomed the position taken today by the European Parliament’s Environment Committee on a Regulation to apply the Aarhus Convention to the EU institutions. The Committee voted for amendments to bring the Regulation in line with the Aarhus Convention’s requirements and rejected the limitations EU Environmental Ministers had agreed upon in December last year.
Environmental and health organisations welcome European Parliament Environment Committee vote in favour of environmental democracy
The Committee decided that the Regulation should follow the terms of the Aarhus Convention more closely. For instance, access to information and public participation should also include information related to banking activities, and environmental NGOs should have the right to access to justice on the EU level to defend the environment.
John Hontelez, Secretary General of the European Environmental Bureau, said: ”The European Community ratified the Aarhus Convention a year ago. However, the Council of Ministers refused to accept the consequences of this Convention, which is there to strengthen environmental democracy. Access to justice to defend environmental interests is an essential tool for environmental organisations when public authorities fail to apply their own laws. Aarhus requirements apply in the member states and should also apply to the EU’s institutions. The Environment Committee took the right decision to bring this key element back in the second reading.”
Magda Stoczkiewicz, Policy Co-ordinator of CEE-Bankwatch Network, commented: ”We are delighted that the Environment Committee shares our view that banking should not be exempted from Aarhus. It means that the EU’s house bank, the European Investment Bank, will need to adapt its information policy to the rules of the Regulation. It is a very welcome outcome given the fact that the EIB has been advocating for exemption from this Regulation and it should lead to the first binding law for the EIB to release information to interested citizens and people affected by EIB financed projects.”
The environmental organisations are disappointed about the decision of the rapporteur of the Environment Committee, the Finnish conservative Eija Riitta Korhola to vote against the final result of the votes since most of the amendments she proposed were adopted. She was followed by most PPE-members, but a big majority of the Committee supported the resulting report, for final vote in the EP Plenary in December or January.
A remarkable last minute intervention came from CEFIC, the European umbrella of the chemical industry. In a letter it called upon the members of the Environment Committee to vote against amendments on access to information and access to justice rights for EU citizens.
John Hontelez said: “CEFIC wants to limit the role of environmental NGOs. The Commission, in its original proposal for the Regulation, found a good way to implement also the third pillar of the Aarhus Convention: access to justice. The European Community is a prestigious Party to the Aarhus Convention and it should not give the bad example of partial, arbitrary, application. The Environment Committee’s amendments help prevent this.”
If the EP Plenary follows the Environment Committee, Parliament and Council will have to come to an agreement via a conciliation procedure.
For further information please contact:
John Hontelez, EEB, Tel:
Magda Stoczkiewicz, CEE Bankwatch Network, Tel:
Genon K. Jensen, EPHA Environment Network (EEN),
Commission plans to bin credible recycling policy
Brussels (25/10/2005) – Last Thursday 20 October the European Commission launched an inter-Commission-service consultation ahead of finalising the Thematic Strategy for Waste Prevention and Recycling by end November. The EEB, Europe's largest federation of environmental citizens' organisations, is concerned that as it stands the Strategy would propose an approach that leads to clear deregulation and loss of environmental ambition level for EU waste management policies – in particular concerning the key objective of moving towards resource efficiency and a (resource) recycling society.
The combination of abandoning the existing approach of waste stream recycling targets and substituting it with tools such as ‘lifecycle thinking’ to be carried out via plans at national or regional level or ‘recycled product standards’, is the same as stopping all attempts to actively steer waste management across the EU up the waste hierarchy towards more recycling and less dumping and burning.
“We do not see how the Commission will be able to follow 25, or probably many more, simultaneous lifecycle assessment processes on whether to dump, burn or recycle individual types of waste. The Commission already admits that it does not have the possibility to assess the Waste Management Plans it receives – so how will they assess such complex processes as individual national, regional or local ‘lifecycle thinking’ assessments?” asks John Hontelez, Secretary General of the EEB. “This process is not enforceable and the conclusion can only be that we are shifting waste policy from enforceable tools and policy approaches that can be clearly monitored – such as harmonised EU recycling targets on priority waste streams – to unenforceable ‘soft tools’ like so-called local assessments of best lifecycle options”.
The Commission, in response to the simplification focus of the new industrial policy launched on 5 October, claims the main driver for the simplification of waste legislation will be the Thematic Strategy on Waste Prevention and Recycling . However, according to the EEB’s EU Policy Director Stefan Scheuer, “the foreseen approach is virtually unenforceable and will therefore greatly complicate – rather than simplify – the implementation of a common EU waste policy. We call on the Commission to adopt a coherent and constructive approach to ‘better regulation’, which deserves this name. EU waste policy should therefore retain enforceable tools and implementable objectives such as harmonised EU recycling targets”.
To add to these concerns the draft Strategy would not only abandon the active policy to steer waste towards recycling, it would also simultaneously promote incineration – proposing to reverse a European Court of Justice case by reclassifying Municipal Solid Waste incineration as recovery, purely on the basis of energy efficiency. There would be no consideration of wider environmental concerns regarding the greater resource and energy savings that can often be achieved by recycling, or criteria such as preventing dispersion of hazardous substances.
For further information please contact:
Melissa Shinn, EEB Waste Policy Officer, tel:
Gemma Parkes, Press & Publications Officer, tel:
Note to editors:
Our concerns that the Strategy implies a shift towards national and local assessments is based primarily on the direct dismissal of further waste stream legislation (in preference for material stream focus) – on page 17 of inter-service consultation draft Commission Communication Taking sustainable use of resources forward: A Thematic Strategy on the prevention and recycling of waste. This is proposed despite the Impact assessment background report submitted by EPEC which clearly emphasises the benefits of such legislation and its targets (page 38 EPEC report) and despite a general rejection of the material approach by almost all stakeholders (page 161 EPEC report) – available at http://europa.eu.int/comm/environment/waste/pdf/epec_report_05.pdf
However, our concerns are also based on our observations of the approach proposed for the management of biowaste. This is the only waste stream (of the two waste streams identified in the 6EAP as candidates for recycling legislation – and therefore potential application of recycling targets) that is addressed directly by the Strategy package. It is therefore the first waste stream that has been assessed and evaluated with this new proposed Commission waste policy approach, thereby illustrating the de facto results of such an approach (see page 18 of inter-service consultation draft Commission Communication Taking sustainable use of resources forward: A Thematic Strategy on the prevention and recycling of waste).