Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.
Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.
Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.
Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.
Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.
Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.
Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.
I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.
"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.
Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.
"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.
„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.
Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.
Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.
__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).