V České republice se každý rok vyrobí 2 miliardy PET láhví.
Když je koupíme a obsah vypijeme, jednu miliardu odneseme do žlutých kontejnerů na separovaný sběr, druhá miliarda láhví skončí ve spalovnách, na skládkách a mnohdy také v přírodě, kde přežijí stovky let... Minulý měsíc přišlo Ministerstvo životního prostředí s návrhem tyto láhve zálohovat. Jaké mají zkušenosti s vratnými PET láhvemi v Německu, kde systém vratných láhví funguje už druhý rok?
Když je koupíme a obsah vypijeme, jednu miliardu odneseme do žlutých kontejnerů na separovaný sběr, druhá miliarda láhví skončí ve spalovnách, na skládkách a mnohdy také v přírodě, kde přežijí stovky let... Minulý měsíc přišlo Ministerstvo životního prostředí s návrhem tyto láhve zálohovat. Jaké mají zkušenosti s vratnými PET láhvemi v Německu, kde systém vratných láhví funguje už druhý rok?
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/34235.html
Přidat komentář
Léto se kvapem blíží a s ním i doba, kdy vyrazí desetitisíce lidí k českým řekám rybařit. Jenže oblíbený říční biotop dostává poslední desítky let tvrdé zásahy a už to není, co bývalo. V dalším vydání Planety Věda uvidíte, proč mizí typické říční druhy ryb a jak se je hydrobiologové snaží zachránit například umělým výtěrem. Otázky Vladimíra Kořena tentokrát zodpoví Pavel Kozák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech.
Parma obecná, piskoř pruhovaný nebo třeba podoustev říční. Všechny tyto druhy mají stejný problém – v řekách ubývá jejich přirozených míst k rozmnožování. Příčina? Změny toků. Člověk stihl za několik posledních desítek let narovnat skoro všechny řeky. Slepá ramena, ideální místa pro rozmnožování mnohých druhů už v přírodě téměř nejsou k vidění. Nelze se divit, že živočišné druhy včetně ryb se tak rychlé změně nedokáží přizpůsobit. Na pomoc přicházejí hydrobiologové – kromě hospodářsky užitečných druhů ryb začínají uměle vytírat i ryby říční. Jak se jim to daří a které další projekty pro záchranu ryb rozbíhají se dozvíte v Planetě Věda, kterou si můžete přehrát na internetových stránkách České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154335
Parma obecná, piskoř pruhovaný nebo třeba podoustev říční. Všechny tyto druhy mají stejný problém – v řekách ubývá jejich přirozených míst k rozmnožování. Příčina? Změny toků. Člověk stihl za několik posledních desítek let narovnat skoro všechny řeky. Slepá ramena, ideální místa pro rozmnožování mnohých druhů už v přírodě téměř nejsou k vidění. Nelze se divit, že živočišné druhy včetně ryb se tak rychlé změně nedokáží přizpůsobit. Na pomoc přicházejí hydrobiologové – kromě hospodářsky užitečných druhů ryb začínají uměle vytírat i ryby říční. Jak se jim to daří a které další projekty pro záchranu ryb rozbíhají se dozvíte v Planetě Věda, kterou si můžete přehrát na internetových stránkách České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154335
Klánovický les je poslední celistvou velkou lesní plochou na území Prahy a většina Klánovických si ho přeje zachovat v současné podobě.
Jinou představu má akciová společnost Forest Golf Resort Praha, která chce v Klánovickém lese obnovit golfový areál zaniklý zhruba před 60 lety. Mnoho věcí se ale za tu dobu změnilo. Je zde přírodní rezervace, území Natury 2000 a klánovická radnice je zásadně proti.
Jinou představu má akciová společnost Forest Golf Resort Praha, která chce v Klánovickém lese obnovit golfový areál zaniklý zhruba před 60 lety. Mnoho věcí se ale za tu dobu změnilo. Je zde přírodní rezervace, území Natury 2000 a klánovická radnice je zásadně proti.
Pořad z cyklu Nedej se! České televize na toto téma si můžete přehrát na internetovém portálu ČT na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/33959.html
Mikuláš Huba z Geografického ústavu Slovenské akademie věd podle slovenské tiskové agentury TASR označil novou zónaci Tatranského národného parku (TANAP) za pouhý statistický trik. Huba to uvedl na tiskové konferenci pri příležitosti Světového dne životního prostředí.
Huba kritizoval novou zónaci TANAP připravenouvedením Ministerstva životního prostředia SR. Za nejefektivnější způsob ochrany Tater označil Huba kompaktnost jednotlivých zón a kritizuje narušování bezzásahových zón (A) rozvojovými zónami (C).
Huba kritizoval novou zónaci TANAP připravenouvedením Ministerstva životního prostředia SR. Za nejefektivnější způsob ochrany Tater označil Huba kompaktnost jednotlivých zón a kritizuje narušování bezzásahových zón (A) rozvojovými zónami (C).
Budování a prodlužování lanovek v rozvojových zóních může mít podle Huby dopad i na zónu A. "Zonácia bude možno len formálnou záležitosťou," uvedl Huba dodal, že dochází ke snížení nejcennějších jádrových zón Vysokých Tater.
Slovenští odborníci i ochránci životního prostředí rreferují původní návrh zónace, kterou zpracovalo dnes už bývalé vedení TANAP na čele Tomášem Vančurou.