Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.
Kdy ale soud začně případ řešit, zatím není jasné, kauza se táhne několik měsíců i proto, že policie stále nemá potřebné údaje z ciziny. Za dovozem stálo více než patnáct lidí, jejichž spisy má soud. Usvědčit musí hlavně organizátory dovozu německých odpadků, jež v Libčevsi končily od roku 2005. „Případy řidičů jsem soudu předala. Ale kdy je začne projednávat, to v tuhle chvíli nevím,“ prohlásila okresní státní zástupkyně z Loun Zdeňka Bendová.
Od loňského dubna, kdy skládka shořela, policisté obvinili tři desítky lidí. Přestože první případy už jsou u soudu, kompletní vyšetřování dosud neskončilo. „Je to velmi složitý případ. Lhůtu jsem policii prodloužila do prvního srpna,“ prohlásila Bendová už v květnu.
Celé vyšetřování prodlužuje skutečnost, že informace o čtyřech hlavních obviněných získávají policisté v zahraničí. „Museli jsme jít cestou právní pomoci, to znamená zajistit výslechy a materiály obviněných v Německu a Irsku. Bez těchto podkladů nemůžeme případ uzavřít a předat státnímu zastupitelství,“ vysvětlil komplikace vyšetřovatel Martin Nýdrle. Rychlost, jakou evropské země poskytují právní pomoc, je totiž různá. „Musíme počítat, že to bude trvat třeba ještě rok,“ připustil Nýdrle.
Ze třiceti obviněných považují policisté čtyři za hlavní organizátory. Další lidé byli využití jako prostředníci, tzv. bílí koně. „Jde také o to, že tam byli nasazení bílí koně. To musíme rozplést, což je složité a stojí to hodně peněz,“ dodal Nýdrle.
Vyšetřovatelé vyslýchali zhruba stovku řidičů kvůli tomu, kdo a odkud balíky s odpadem do Libčevsi vozil. Podstatně složitější je ovšem určit, jak se celá akce připravovala, kdo ji řídil a kdo od koho dostával peníze, ve hře byly miliony korun. Hlavní organizátoři mohli podle zjištění policie inkasovat až tři miliony korun týdně.
Nezákonný obchod, který spočíval v dovozu německého odpadu na různá místa v Česku, vycházel z nové situace v Německu. Ceny za likvidaci nebezpečného odpadu se tam zvýšily, takže jeho černé převážení za hranice se stalo výnosnou transakcí.
Zemědělský areál v Libčevsi si pronajala společnost Bau 24, která do něj od konce roku 2005 začala navážet bez povolení odpad z Německa. Dnes už by bývalý statek měl sloužit jiným účelům než zemědělství. „Je to rok prodané, já už s tím nemám nic společného. Dochází tam k rekonstrukci, ale se zemědělstvím už to nemá nic společného a nikdy mít nebude,“ odpověděl včera Michal Pospíšil, zástupce dřívějšího majitele.
Někdejší velkokapacitní kravín odkoupila společnost z Lounska, která se zabývá autodopravou a velkoobchodem s nápoji. „Byla by škoda, kdyby areál nebyl využitý. A jsme rádi, že s ním teď jako obec nemáme žádné problémy,“ říká starostka Libčevsi Helena Slavíková.
Lidé v Libčevsi sledují průběh vyšetřování černé skládky, už do něj ale podle starostky nezasahují. Je ovšem možné, že za problémy, které jim odpad způsobil, budou nějaké finanční odškodné požadovat zastupitelé obce. Půjde hlavně o odškodné za požár, který neznámý žhář založil loni v únoru a pak dvakrát v dubnu. „Zatím jsme se o tom v zastupitelstvu nebavili. Ale je možné, že nějaké odškodnění požadovat budeme, protože újma našim občanům vznikla,“ připustila Slavíková.
V silážních jámách a budově skladu skončily asi čtyři tisíce tun odpadu z Německa. V únoru a dubnu 2006 černou skládku, kde byly textilie, plasty a další materiál, někdo třikrát zapálil. Dusivý kouř opakovaně trápil místní obyvatele, kteří například o loňských Velikonocích vůbec nevycházeli ven. Řada z nich, zejména děti, pak musela kvůli problémům s dýcháním vyhledat lékaře. Žháře se ale nepovedlo odhalit, pátrání po něm proto policisté odložili. Kvůli černé skládce v Libčevsi české úřady vyjednávaly s Němci, aby se odpad vrátil zpět do Saska Anhaltska.
Po třech požárech nakonec zůstalo k legální likvidaci jen asi 1500 tun odpadu, které Němci nakonec loni v červenci odvezli.
Ale ministra Martina Bursíka čeká velký boj s výrobci nápojů a dalšími organizacemi, které jsou zásadně proti. Ty stupňují svůj tlak už ve chvíli, kdy na veřejnost pronikají jen kusé informace o tom, co ministerstvo chystá. „Je potřeba se ptát, komu tím ministerstvo vlastně prospěje. Třídění PET lahví je u nás na evropské špičce, zavedením záloh se objem recyklovaných obalů o mnoho nezvýší. Každopádně to bude dobrý profit pro výrobce automatů na výkup obalů,“ tvrdí Jan Bláha, tajemník Českého sdružení pro obaly a životní prostředí. Profesní organizace včetně například Potravinářské komory či Svazu výrobců nealkoholických nápojů chtějí, aby zůstalo vše tak, jak je nyní. Tedy na dobrovolnosti lidí třídit odpad.
Spor o náklady Ministerstvo zdůvodňuje zavedení záloh tím, že se u nás vytřídí zhruba jen polovina plastových lahví a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Každá vratná lahev, která se patnáctkrát otočí, umožní ušetřit 14 lahví nevratných. To je ohromná úspora energie a ropy,“ tvrdí Bursík. Podle ředitele Obalového institutu Vlada Volka se však každá vratná plastová lahev může použít zhruba pětkrát, navíc je k její výrobě potřeba více suroviny a také energie potřebná k opětovnému vymytí a dopravě. Zástupci ministerstva životního prostředí zatím cestují po Evropě a zkoumají výhody a nevýhody systémů vratných obalů v zemích, kde byly již zavedeny. „Do konce roku by měl být vládě předložen návrh novely zákona o odpadech, který se zálohami počítá,“ uvedl poradce ministra Bursíka David Vondrouš. Pokud návrh projde parlamentem, měl by platit od poloviny roku 2009.
Najít politickou podporu pro zavedení převratných změn však nebude snadné: proti takovým plánům se už vyjádřilo například ministerstvo průmyslu a obchodu. Se zástupci průmyslu se už úředníci sešli před měsícem, ale jednání bylo přerušeno. „Nebylo to nejvhodnější, ještě nebyly příliš dobře připravené materiály,“ uvedl Vondrouš. Se sdruženími bojujícími proti zavedení vratných lahví chce ministerstvo dál jednat.
První jeho návrhy počítají s tím, že zálohy se budou platit téměř za všechny nápojové lahve i plechovky. Zákazníci si budou moci vybrat ze dvou různých lahví: na jedno použití s vyšší zálohou a na více použití, která bude levnější. Tak to funguje například v Rakousku. O výši zálohy zatím ministerstvo jedná, mluví se o částce do deseti korun.
Výrobci: Recyklaci odpadů to nepomůže Obavy z nákladů v řádu desítek miliard korun, které si vyžádá přechod na vratné lahve, mají hlavně výrobci nápojů. Novela zatíží i obchodníky, kteří si budou muset koupit nápojové automaty za stovky tisíc. Podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů si řada firem nebude moci dovolit investovat tolik peněz do nákupu nových výrobních linek.
Výrobci nevěří ani tomu, že se podaří zvýšit podíl recyklovaných obalů na sto procent, jak se domnívá ministerstvo. „Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu opakovaně použitelných obalů, snad žádný soudný člověk nemůže spoléhat na to, že v Česku tomu bude jinak,“ podotkl Volek.
Ministerstvo si už loni nechalo vypracovat studii, která ukazuje, že by zavedení vratných lahví mohlo zdražit nápoje až o sedm procent. Studie, kterou včera úřad zveřejnil, navíc uvádí, že zálohová povinnost celkové množství odpadu k recyklaci zvýší jen nepatrně.
Samo ministerstvo však nyní s jejími závěry nesouhlasí. „Studie byla špatně zadaná předchozím vedením odboru odpadů. Je postavena na špatném zadání a výsledek nemůže být dostatečně relevantní,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Mladá fronta DNES, 20. června 2007
Tisková zpráva města Horní Jiřetín z 18. června 2007
Svazek obcí v regionu Krušných hor, sdružující jedenáct měst a obcí mosteckého okresu, přijal jednoznačné usnesení: jsme pro zachování platných limitů těžby hnědého uhlí. Zastupitelstva deseti měst a obcí již před časem potvrdila svá dřívější usnesení a poskytla svým starostům mandát, aby trvali na zachování limitů těžby. Jejich prolomení odmítl na jednání mosteckého zastupitelstva i krajský hejtman Jiří Šulc.
Starosta Horního Jiřetína Branko Glavica k tomu řekl: "Velmi si ceníme podpory kolegů ze sousedních obcí i pana hejtmana, kteří se nenechali ovlivnit populistickým strašením odborářů o tisícovém propouštění horníků. Pokud jsou totiž informace odborářů o věkovém složení horníků pravdivé, většina z nich odejde do důchodu víceméně současně s ukončením těžby. Zbytek pak může MUS zaměstnat na svých dvou lomech Vršany a J. Šverma, které budou fungovat až do roku 2050. Na rekultivaci zbytkové jámy lomu ČSA bude potřeba mnohokrát více zaměstnanců, než rekultivační firmy MUS zaměstnávaly doposud. Apokalyptické vize o nárůstu nezaměstnanosti jsou proto nepodložené."
Hrozby, že horníci nenajdou práci, odmítl v Mosteckém deníku před časem i hejtman Šulc: „Na Trianglu vzniká čtyři tisíce pracovních míst a nejsou lidé, protože se vyplatí nepracovat,“ sdělil.
Jako první se pro obětování Horního Jiřetína a Černic vyjádřili starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic, ke kterým se minulý týden připojil i mostecký primátor Vlastimil Vozka. Důležité je, že šlo o vyjádření soukromých názorů uvedených starostů, nikoliv oficiální stanovisko „jejich“ obcí. K tomu by totiž bylo podle platného zákona o obcích potřeba usnesení rady či zastupitelstva obce. Naopak zmíněné usnesení Svazku obcí v regionu Krušných hor se opírá o aktuální a oficiální postoj deseti z jedenácti obcí, které jsou v něm sdruženy.
Odboráři MUS v současnosti obcházejí starosty a žádají je o mediální podporu v údajném rozporu "zaměstnanost vs. Horní Jiřetín". Dočkali se jí ne příliš překvapivě právě od starostů, kteří jsou většinou bývalými zaměstnanci důlních společností (např. primátor Vozka byl dlouholetým předákem odborů MUS). Paradoxně všechny tyto obce leží na uhlí a před likvidací je chrání i limity těžby, které chtějí prolomit (s výjimkou Mostu, který již kompletní likvidaci kvůli uhlí absolvoval v sedmdesátých letech). "Zajímalo by nás, zda by takto starostové reagovali i v případě, že by kvůli uhlí měla být zlikvidována jejich obec. Pokud skutečně o pokračování těžby tolik stojí, měli by MUS nabídnout, že velkolom ČSA může pokračovat místo na východ směrem na západ a zničit Jirkov a okolí. Takhle nabízejí z cizího." řekl starosta Glavica.
O Svazku obcí v regionu Krušných hor: · Svazek obcí v regionu Krušných hor vznikl 1. června 2001 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích na základě Smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.
· Jeho členy jsou města Litvínov, Meziboří, Lom a Horní Jiřetín a obce Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Brandov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Klíny a Český Jiřetín.
· Svazek sdružuje obce, v nichž žije celkem 40.555 občanů.
· Předmětem činnosti Svazku je vzájemně koordinovaný postup při zajišťování společných zájmů obcí ve všech oblastech samostatné působnosti obcí, a to i s ohledem na dotační politiku státu a Evropské unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělanosti, ochrany životního prostředí, sociální péče, zdravotnictví, kultury, sportu, dopravní obslužnosti, atd.
· Starosta Meziboří se jako jediný hlasování o postoji Svazku k limitům těžby zdržel s tím, že zastupitelstvo jeho města dosud nerevokovalo dřívější usnesení podporující prolomení limitů, které prosadil bývalý starosta Červenka.
-----
Souvisejí komentář Miroslava Šuty: Jak skončí uhelná čunkiáda starosty Jirkova?