Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Vláda souhlasí se zachováním dosavadního rozsahu informování veřejnosti o průmyslovém znečištění. Kabinet dnes schválil návrh zákona o registru znečišťujících látek. Návrh neomezuje povinnost podniků pouze na evropské minimum, jak činila předloha, kterou stáhl z projednávání sněmovny na jaře ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). O rozhodnutí vlády informoval ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Zákon má sladit formu českého registru s obdobnými seznamy zemí Evropské unie. Podniky do registrů nahlašují množství znečišťujících látek, které vypouštějí do okolí. Vedle národních registrů má od 1. ledna 2008 vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly. Zahrne základních 91 látek. Evropské požadavky jsou ale nižší, než odpovídá současnému standardu v Česku. Vláda proto tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.

Na původní návrh zákona, který vládě předložil exministr Petr Kalaš, si stěžovaly ekologické organizace. Nelíbilo se jim, že by některým firmám odpadla ohlašovací povinnost. Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů 977 podniků. V případě přijetí zákona, který pouze kopíroval evropskou předlohu, by podle propočtu sdružení Arnika byly k dispozici informace jen od 696 firem.

Povinnost hlásit množství uniklých látek měla odpadnout třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. V seznamu by zůstali jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.

Oproti původnímu návrhu v předloze, kterou na podzim projedná sněmovna, také zůstala povinnost nahlašovat znečištění v odpadech.

Norma nahradí část současného zákona o integrované prevenci a zjednoduší komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.

Petiční výbor ze Srnojed na Pardubicku předal krajskému radnímu Ivo Tomanovi petici. Nesouhlasí s obnovením provozu spalovny nebezpečných odpadů v areálu pardubické chemičky Synthesia. Petici podepsalo 338 lidí ze Srnojed, obec má 400 voličů. Předseda petičního výboru Pavel Králíček ČTK řekl, že jsou připravení bránit se všemi zákonnými prostředky.

"Nyní probíhá posouzení vlivu na životní prostředí, řízení se budeme účastnit a podávat připomínky. Připravujeme podrobnější zprávu," uvedl.

Spalovnu, která má ročně zpracovat 20.000 tun nebezpečného odpadu, koupila loni rakousko-česká společnost AVE CZ. Autoři petice se obávají znečištění ovzduší, které bude rizikem pro zdraví obyvatel. Podle nich nedává plánovaná nízká teplota spalování jistotu bezpečného provozu, bude také omezená možnost kontroly emisí. Kvůli spalovně oslovili její odpůrci odborníky, řekl Králíček.

"Pro Pardubice je příliš velký luxus mít dvě spalovny, jedna již je v nemocnici. Synthesia by spalovnu používala jen z deseti procent, zbytek odpadů by se dovážel," řekla ČTK místostarostka Srnojed Eliška Vlašičová. Starosta obce Zdeněk Jarý doufá, že se připojí další obce a místní části Pardubic. Podporu už vyjádřili pardubičtí zelení.

Předsedovi petičního výboru se nelíbí, že někteří lidé z krajského úřadu spalovnu podporují. Krajský radní Petr Šilar řekl Mladé frontě Dnes, že se mu projekt líbí a zapadá do plánu odpadového hospodářství. "Kraj by měl být nestranný, neměl prosazovat zájmy firmy, ale pardubického regionu," reagoval Králíček.

Společnost AVE CZ zcela odmítá výtky petice. "Odpad ze zahraničí rozhodně dovážet nebudeme, to není ani dovolené. Spalovna bude po rekonstrukci plnit veškeré emisní limity, chceme také řádně zabezpečit sklad látek proti únikům do povrchových i podzemních vod. Celá technologie bude na nejmodernější úrovni. Obavy lidí jsou zbytečné," řekla ČTK Petra Kaudová z firmy. Do modernizace chce firma vložit stovky milionů korun.

Radní Toman zodpovědný za dopravu, který dnes petici přijal, řekl, že v zákonné lhůtě odpoví. Sám nemá na spalovnu názor, protože se s problematikou zatím podrobně neseznámil. Uvedl jen, že od vzniku kraje obdržel úřad 61 petic a 1400 podání a stížností.

Prvenství, kterým není radno se chlubit. Znečištění ovzduší na Ostravsku je podle posledních ukazatelů jedním z nejhorších v Evropě. Ministerstvo životního prostředí připravuje vyhlášku, která by mohla regionu alespoň částečně pomoci.

Příčinou problémů je zejména drobný prach, který odborníci a po nich i politici nazývají termínem PM 10. Malá zrnka prachu o velikosti jedné setiny milimetru na sebe váží další škodliviny. Jejich vdechování může způsobovat rakovinu, kornatění tepen a další mnohdy smrtelné nemoci.

Podle připravované vyhlášky ministerstva budou moci při překročení koncentrací těchto látek státní orgány největším znečišťovatelům nařídit, aby omezili výrobu. To současné předpisy neumožňují. Vyhláška má začít platit už na podzim. „To jsou docela optimistické informace,“ hodnotí snahy ministerstva ostravský poslanec za ODS Radim Chytka.

Stav ovzduší v Ostravě: Jako na houpačce

Ovzduší na Ostravsku se od pádu komunistického režimu mění, ale ne vždy k lepšímu. V devadesátých letech, v době recese, se vše radikálně měnilo k lepšímu. Jak průmysl kolem roku 2000 začal pomalu nabírat nový dech, rostlo však i množství zdraví škodlivých látek vypouštěných z komínů továren.

Čísla, která nyní poskytují hydrometeorologové a hygienikové, jsou poměrně otřesná. Například denní limity pro prach zvaný PM 10 jsou v ostravských čtvrtích jako Přívoz nebo Radvanice a Bartovice překračovány až stodevadesátkrát. Nic podobného se neděje nikde jinde v republice a téměř ani v Evropě. Podobně srovnatelné zamoření PM 10 má v Evropě jen s Ostravskem sousedící Katovické vojvodství v Polsku. Kvůli hutím.

Podle ministra obchodu a průmyslu Martina Římana se v Moravskoslezském kraji vyrobí 94 procent veškeré oceli v republice. A osmdesát procent znečištění ovzduší pochází právě z velkých hutí, jakými jsou ostravský Mittal Steel nebo Třinecké železárny.

Velké firmy limity plní. Ale také stále zvyšují výrobu.

Velké podniky se však brání osočování. „Společnost Mittal Steel vypouští do ovzduší jen desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku 1990. Ještě letos a v následujících třech letech investuje pět a půl miliardy do modernizace a ekologických projektů,“ říká mluvčí firmy Jana Dronská. Doplňuje, že společnost dodržuje všechny limity ochrany ovzduší platné v České republice, a tím i v Evropské unii. Emise oxidů uhlíku na tunu vyrobené oceli má dokonce nižší než srovnatelné západoevropské firmy.

Fakt, že továrny zákonem předepsané limity v naprosté většině plní, nikdo nezpochybňuje. „Méně už se ví, že když firmy zvýší výrobu například dvakrát, mohou i dvakrát více vypouštět. Koncentrace vypouštěného je tak z hlediska legislativy sice v pořádku, do ovzduší se však dostává dvakrát více nečistot. A pokud žijeme v aglomeraci, kde je značná hustota těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo,“ vysvětluje Chytka, jak je možné, že i když všichni dodržují předpisy, prachu přibývá. Nově chystaná vyhláška ministerstva proto řeší, ne v jaké koncentraci, ale kolik celkem prachu PM 10 a dalších nečistot se do ovzduší dostane.

Pravomoc rozhodnout dostanou krajské úřady

Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jana Kužela se v připravované vyhlášce počítá s takzvaným akčním plánem. Když hodnoty naměřeného prachu převýší obvyklé limity, budou moci krajské úřady krátkodobě omezit zdroje znečištění, například výrobu v továrnách nebo i dopravu.

Jedovaté ovzduší může vést k odchodu lidí i zaměstnavatelů. „Lidé nebudou pracovat ve městech, která smrdí,“ prohlašuje i ostravský primátor Petr Kajnar.

Lidové noviny, Regionální mutace - Morava JAN KRÁL

Většina z 30.000 tun německého komunálního odpadu, který byl nelegálně dovezen do České republiky, zůstane podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na českých skládkách.

České ministerstvo životního prostředí jedná s Němci o navrácení odpadů od loňského léta. Podle Práva není příliš úspěšné především proto, že každou tunu dovezeného odpadu musí Němcům složitě dokazovat. Němci si zatím z Česka odvezli přes 2500 tun odpadků, ministerstvo hodlá v budoucnu jednat o dalších 2000 až 3000 tun.

Odpad se do Česka dostal v období od léta 2005 do prvního čtvrtletí roku 2006. Zhruba polovina dovezeného německého odpadu skončila na běžných českých skládkách. Zbytek směřoval především do obcí Milovice, Lahovičky, Sosnová, Arnoltice a Libčeves.

ČIŽP uložila firmám, které se na nezákonném dovozu podílely, pokuty za více než 30 milionů korun. "Jejich vymahatelnost je složitá," řekla Právu mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová. Firmy, které německé zakázky realizovaly, jsou totiž většinou v konkurzu.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License