Nová legislativa EU si klada za cíl snížit ohrožení životního prostředí a lidského zdraví toxickými látkami. Nová pravidla předpokládají, že v roce 2012 by mělo být sebráno minimálně 25% použitých baterií a akumulátorů a v roce 2016 už nejméně 45%. Přitom Belgie dokázala ve svém systému už v roce 2002 sebrat přes padesát procent baterií a akumulátoru.
Směrnice obsahuje také zákaz prodeje baterií a akumulátorů obsahujících více než 0,0005 % rtuti. Dále bude zakázán prodej přenosných baterií, které obsahují více než 0,002 % kadmia. Výjimku ze zákazu však získaly přenosné baterie používané v nouzových a poplašných systémech, ve zdravotnické technice a v nářadí bez elektrické přípojky.
Schválená směrnice obsahuje i několik ustanovení pro ochranu spotřebitelů, neboť sběr nesmí provázet ani poplatky ani závazky pořídit si novou baterii či akumulátor. Směrnice distributory zavazuje k povinnému bezplatnému přavzetí přenosných baterií a akumulátorů bez ohledu na místo, kde byly zákazníkem zakoupeny. Sběrny mají být zřízeny nejpozději do dvou let od vstupu směrnice v platnost.
V březnu byla představena nová zpráva EEA „Doprava a životní prostředí 2005: tváří v tvář dilematu“, která ukazuje, že stále více zboží i cestujících je dopravováno napříč Evropou. Zatímco emise skleníkových plynů z jiných sektorů klesají, emise z dopravy narostly v evropských zemích mezi léty 1990 – 2003 o 22 %.
Obrovský nárůst skleníkových plynů z dopravy – 130 % (bez započtení letecké a námořní dopravy) – zaznamenalo, díky ekonomickému růstu, Irsko. Na druhou stranu Německo zaznamenalo jen 5% nárůst.
Největší byl nárůst letecké dopravy (96 % v letech 1990 – 2002), zatímco poměr objemů silniční a železniční dopravy zůstal nezměněný. Relativní odklon křivek objemu dopravy zboží a ekonomického růstu byl zaznamenán pouze v nových členských zemích EU. Relativní odklon křivek objemu osobní dopravy od křivky ekonomického růstu byl dosažen v posledních šesti letech v souhrnu evropských zemí, ne však pro všechny státy a pro všechny roky.
„Doprava, zvláště silniční doprava, je postupně čistější díky stále přísnějším emisním standardům a zlepšení technologií. Nárůst objemu dopravy však neguje tento příznivý trend. Jsme vázáni chováním obyvatel, které jde v krátkodobé perspektivě těžko změnit. Je třeba prosazovat dlouhodobé koncepce, které by vedly ke změnám tohoto chování“, říká prof. Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA.
Doprava není jedinou příčinou špatné kvality ovzduší. Expozice obyvatel emisím z dopravy však může mít závažné důsledky na zdraví obyvatel. Navíc je doprava podstatným zdrojem emisí jemných a ultrajemných částic ve městech a je čím dál tím jasnější, že tyto částice mají závažný vliv na lidské zdraví.
Zpráva EEA předpokládá, že i v budoucnu nebude schopno mnoho evropských měst dodržet limity kvality ovzduší. Ozonové epizody, při kterých díky interakcím znečišťujících látek se slunečním zářením vzniká přízemní ozón (O3), jsou stále častější a ozónové limity stanovené pro rok 2010 jsou již dnes velmi často překračovány. Přitom vliv na zdraví je závažný: odhaduje se, že až 370 000 obyvatel v Evropě zemře ročně díky znečištění ovzduší.
Výzkum alternativních paliv je důležitý, avšak využití tzv. biopaliv v měřítku podstatném pro redukci skleníkových plynů, není v dohledných letech reálné. Mezitím bude doprava dále negativně působit na životní prostředí Evropy, říká zpráva EEA.
Plný text zprávy je dostupný na stránkách EEA.
„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.
Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.
Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.
__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).
Dimas se ve Vídni připojil ke kritice, kterou počátkem března vyjádřili ministři životního prostředí členských států EU na zasedání evropské Rady. Na podzim 2005 se podobně kriticky vyjádřila aliance evropských zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů. Ta vyzvala EFSA už 6. října 2005, aby při hodnocení GMO ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy, aby zvýšila transparentnost svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.
Stanovisko EFSA je vyžadováno zákonem, jakmile je jakákoli členská země EU požádána firmou o schválení (autorizaci) nového GMO pro teritorium EU. EFSA byla založena v roce 2002 a svá hodnocení rizika obvykle provádí na základě dat poskytnutých přímo GMO průmyslem. Právě to se stalo terčem kritiky nevládních organizací, ale také řady členských států EU během zasedání Rady ministrů životního prostředí, kteří obviňují EFSA z nedostatků nezávislých studií pro posouzení rizik GMO. EFSA však odmítá, že by byla ovlivněna komerčními nebo jinými zájmy.
Na dvoudenní vídeňské konference vystoupil komisař Dimas s příspěvkem nazvaným "Koexistence geneticky modifikovaných, konvenčních a bio-plodin: Svoboda volby". V něm mimo jiné naznačil, že schválení nových žádostí o autorizaci GMO by měly předcházet studie dlouhodobějších vlivů GMO.
"Není těžké vidět, že GMO mají v EU více odpůrců než přátel. Nízká míra akceptace GMO znamená, že není pravděpodobné zvýšení poptávky spotřebitelů po GMO a v důsledku toho budou farmáři v Evropě pokračovat ve pěstování konvenčních a organických plodin ... pokud tyto plodiny zůstanou v zemědělském systému dominantní, nemůžeme také ignorovat fakt, že potřeba opatření pro koexistenci by se mohla stát zbytečnou." konstatoval Dimas.
"Žádosti o pěstování GMO přinášejí celou sérií nových potenciálních rizik pro životní prostředí, zejména potenciální dlouhodobější vlivy, které by mohly ovlivnit biodiverzitu. EFSA nemůže poskytnout vědecké stanovisko k dlouhodobým účinkům GMO. Je také otázka zda GMO-společnosti poskytují Evropské komisi správné informace. Žádná nová GM odrůda zatím nebyl schválena v novém regulačním rámci. A je nezbytné, abychom jejich potenciální rizika zhodnotili před případným chválením jejich pěstování", uvedl podle REUTERS na tiskové konferenci eurokomisař Dimas.
Celý projev eurokomisaře Dimase je v angličtině dostupný ZDE: Co-existence of genetically modified, conventional and organic crops: Freedom of choice