Koalice evropských ekologických a zdravotních nevládních organizací zřídila u této příležitosti speciální webovou stránku http://www.pesticidewatch.eu, prostřednictvím které může kdokoli europoslance kontaktovat.
Zřizovatelé stránky doporučují, aby podpořit výzvu, aby europoslanci hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu nejvíce ohrožených skupin ve společnosti jako jsou děti nebo těhotné ženy. Na stejné stránce bude také zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu.
Další informace k problematice pesticidu v EU naleznete v češtině ZDE:
- tisková zpráva STUŽ z 20. července 2006: Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí
- Miroslav Šuta: Pesticidy - jak s nimi dál v EU?
- Miroslav Šuta: Evropský soud zakázal toxický pesticid a obvinil Komisi ze selhání
Dimas se ve Vídni připojil ke kritice, kterou počátkem března vyjádřili ministři životního prostředí členských států EU na zasedání evropské Rady. Na podzim 2005 se podobně kriticky vyjádřila aliance evropských zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů. Ta vyzvala EFSA už 6. října 2005, aby při hodnocení GMO ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy, aby zvýšila transparentnost svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.
Stanovisko EFSA je vyžadováno zákonem, jakmile je jakákoli členská země EU požádána firmou o schválení (autorizaci) nového GMO pro teritorium EU. EFSA byla založena v roce 2002 a svá hodnocení rizika obvykle provádí na základě dat poskytnutých přímo GMO průmyslem. Právě to se stalo terčem kritiky nevládních organizací, ale také řady členských států EU během zasedání Rady ministrů životního prostředí, kteří obviňují EFSA z nedostatků nezávislých studií pro posouzení rizik GMO. EFSA však odmítá, že by byla ovlivněna komerčními nebo jinými zájmy.
Na dvoudenní vídeňské konference vystoupil komisař Dimas s příspěvkem nazvaným "Koexistence geneticky modifikovaných, konvenčních a bio-plodin: Svoboda volby". V něm mimo jiné naznačil, že schválení nových žádostí o autorizaci GMO by měly předcházet studie dlouhodobějších vlivů GMO.
"Není těžké vidět, že GMO mají v EU více odpůrců než přátel. Nízká míra akceptace GMO znamená, že není pravděpodobné zvýšení poptávky spotřebitelů po GMO a v důsledku toho budou farmáři v Evropě pokračovat ve pěstování konvenčních a organických plodin ... pokud tyto plodiny zůstanou v zemědělském systému dominantní, nemůžeme také ignorovat fakt, že potřeba opatření pro koexistenci by se mohla stát zbytečnou." konstatoval Dimas.
"Žádosti o pěstování GMO přinášejí celou sérií nových potenciálních rizik pro životní prostředí, zejména potenciální dlouhodobější vlivy, které by mohly ovlivnit biodiverzitu. EFSA nemůže poskytnout vědecké stanovisko k dlouhodobým účinkům GMO. Je také otázka zda GMO-společnosti poskytují Evropské komisi správné informace. Žádná nová GM odrůda zatím nebyl schválena v novém regulačním rámci. A je nezbytné, abychom jejich potenciální rizika zhodnotili před případným chválením jejich pěstování", uvedl podle REUTERS na tiskové konferenci eurokomisař Dimas.
Celý projev eurokomisaře Dimase je v angličtině dostupný ZDE: Co-existence of genetically modified, conventional and organic crops: Freedom of choice
Nová legislativa EU si klada za cíl snížit ohrožení životního prostředí a lidského zdraví toxickými látkami. Nová pravidla předpokládají, že v roce 2012 by mělo být sebráno minimálně 25% použitých baterií a akumulátorů a v roce 2016 už nejméně 45%. Přitom Belgie dokázala ve svém systému už v roce 2002 sebrat přes padesát procent baterií a akumulátoru.
Směrnice obsahuje také zákaz prodeje baterií a akumulátorů obsahujících více než 0,0005 % rtuti. Dále bude zakázán prodej přenosných baterií, které obsahují více než 0,002 % kadmia. Výjimku ze zákazu však získaly přenosné baterie používané v nouzových a poplašných systémech, ve zdravotnické technice a v nářadí bez elektrické přípojky.
Schválená směrnice obsahuje i několik ustanovení pro ochranu spotřebitelů, neboť sběr nesmí provázet ani poplatky ani závazky pořídit si novou baterii či akumulátor. Směrnice distributory zavazuje k povinnému bezplatnému přavzetí přenosných baterií a akumulátorů bez ohledu na místo, kde byly zákazníkem zakoupeny. Sběrny mají být zřízeny nejpozději do dvou let od vstupu směrnice v platnost.
Podle expertů Světové zdravotní organizace (WHO) se zvyšuje počet případů onemocnění zhoubným melanomem, který vzniká i v důsledku nadměrného slunění. Každoročně je ve světě zjištěno přes 130 tisíc případů, přičemž zhruba polovinu pacientů na tuto nemoc umírá. V České republice je melanom odhalen zhruba u 1500 lidí ročně.
Melanom je zhoubný nádor vznikající z pigmentových buněk obsahujících barvivo melanin. Vyskytuje se zejména na kůži, ale může se objevit i na sliznicích či v oku, a při jeho vzniku se uplatňuje ultrafialové (UV) záření. Riziko vzniku melanomu ovlivňuje tzv. fototyp (více jsou ohroženi lidé s přirozeně světlou pletí) a jeho zvýšený výskyt se dává do souvislosti s narušením ozónové vrstvy země, ale i s vlnou popularity solárií od 90. let. Melanom se většinou se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna, která má nestejnoměrnou barvu, nepravidelné okraje a která může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky a později i do výšky a hloubky. Při včasném rozpoznání a odstranění melanomu je léčba úspěšná, ve vyšších stádiích nemoci se prognóza zhoršuje.
Varování Evropské komise se opírá o stanovisko vědeckého výboru EU pro spotřební zboží. Evropská komise hodlá pracovat na stanovení limitů pro umělé "opalování" a obrací se na členské země s doporučením, aby jako první krok doplnily pokyny pro uživatele o varování, která by předešla nevhodnému používání. Účinky UV záření na lidské zdraví dosud nejsou plně prozkoumány a Evropská komise připustila, že úplné vyhodnocení role solárií při vzniku rakoviny kůže si ještě vyžádá několik let.
Společnou tiskovou zprávu EEB, ASSURRE, European Compost Network, FEAD a RREUSE v angličtině ve formátu PDF naleznete ZDE: Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation
Český ministr ŽP Libor Ambrozek v dopise odeslaném 22. srpna 2005 eurokomisaři Dimasovi uvádí kromě jiného:
"Domnívám se, že tato problematika by měla být regulována na úrovni Společenství směrnicí, která by vhodně doplnila směrnici o skládkování odpadů. Uvítali bychom, kdyby směrnice komplexně upravila nakládání s biodegradabilnimi odpady. Návrh této směrnice by podle mého názoru měla Komise předložit co možná nejdříve a vyjít přitom z již nashromážděných poznatků.
Stakeholders disappointed that Commission backs down on strategic biowaste legislation
Despite numerous calls from EU Member States, the European Parliament and a broad range of stakeholders, the European Commission has recently confirmed its decision to abandon the idea of an independent directive on biowaste. It was expected such a directive would give much needed guidance to help Member States fulfil the targets of the Landfill Directive reducing biodegradable waste landfilling and make waste management investment decisions.
In a recent letter replying to a broad coalition of stakeholders3, European Environment Commissioner Dimas confirmed that the Commission will not go down the route of dedicated legislation on biowaste. Instead it suggests alternative instruments, which only focus on the setting of quality standards – on compost and installations at EU level.
The coalition is deeply worried that this “hands-off” approach may endanger the timely and effective implementation of the Landfill Directive by leaving no guidance to Member States and local authorities as how best to achieve the landfill diversion targets in an integrated way. “The political signal of reducing reliance on landfill with clear diversion targets4 in the Landfill Directive was a necessary first step”, said a spokesperson of the coalition. “However, it is essential that the Commission provides Member States with strategic guidance as regards which management options to consider when implementing national strategies for the diversion of biodegradables. The compostable biowaste fraction of biodegradable waste is the biggest household waste fraction, which accounts for 30% to 45% of municipal solid waste across Europe. Setting harmonised recycling targets at EU level will therefore send an important political signal in a critical time period when Member States and local authorities are taking long-term decisions on future waste management policy direction and investments”.
By proposing an approach based solely on compost and installation standards, the Commission is reversing the strategic approach to waste policy taken up to now. Actively steering EU waste management by setting clear goals for priority waste stream management is the basis for creating secure environments for investment and innovation in recycling across Europe. A good example is the Packaging and Packaging Waste Directive. Compost and other biological treatment standards alone will not provide adequate upstream guidance for the whole sector of the biological treatment of waste and organic matter recycling. “The Commission is wrong in believing that sustainable management of biowaste would take place without EU guidance”, continued the coalition spokesperson. “Biowaste is a valuable resource and it is economically and environmentally unjustified to abandon EU legislation in this area”.
The coalition is supported in its concerns by a number of EU Member States5 and now encourages other Member States, Members of the European Parliament and other actors to call on the Commission to respect the demands of the 6EAP, the European Parliament and the Council – and put biowaste legislation back onto the EU political agenda.
Kampaň „Investování do udržitelného rozvoje“
Workshop s názvem „Investování do udržitelného rozvoje“ zorganizoval Mezinárodní dům odborových svazů (International Trade Union House). Šlo o druhé setkání organizací (odborových svazů, sociálních a ekologických organizací) a individuálních zájemců o účast na kampani k ustavení Sociální platformy. Cílem Sociální platformy je zkonkretizovat plány Evropské unie na rozvoj a investice do lidského kapitálu.
Na workshopu byla kromě strategie kampaně detailněji diskutována dvě problémová témata - udržitelné bydlení a udržitelná doprava – a možnosti připojení se ke kampani EEB za environmentální fiskální reformu.
K sociální platformě se dosud hlásí pouze sdružení organizací z členských zemí EU, snahou jejich členů je však platformu rozšířit i na kandidátské země EU.
Environmentální fiskální reforma a konkurenceschopnost
Jedním z citlivých témat pro zavedení environmentální fiskální reformy (EFR) je její dopad na konkurenceschopnost. Proto nevládní organizace European Environmental Bureau (EEB) zorganizovala 20. 6. 2003 v Bruselu seminář se zástupci evropských nevládních organizací, průmyslu, malých a středních firem, OECD, Evropského Parlamentu a místních vlád s cílem vyměnit si dosavadní zkušenosti a názory na EFR.
Zvláštní pozornost byla na semináři věnována konkurenceschopnosti energeticky náročného průmyslu po zavedení EFR a dopravě.
Více informací k cílům a programu semináře najdete na http://www.ecotax.info/200603agenda%202.pdf
Seminář EEB ke kampani k environmentální fiskální reformě
Na semináři, kterého se zúčastnili zástupci 20 nevládních organizací z většiny členských zemí EU a 6-ti kandidátských zemí, byla diskutována poslední rozhodnutí Evropské komise týkající se směrnice o minimálních sazbách zdanění energií, dále situace v jednotlivých zemích a budoucí směřování kampaně.
Bylo dohodnuto, že do konce roku 2003 se kampaň více zaměří na kandidátské země, přípravu stávajících členských zemí EU na její rozšíření a možné dopady procesu rozšíření na implementaci EFR v zemích EU.
Informace ke kampani EEB najdete na http://www.ecotax.info/
Zpracovala: Hana Foltýnová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.