Nemine pomalu týden, abychom se z médií nedověděli, jaká nebezpečná chemická substance zase odněkud unikla a dostala se do řeky, do rybníka nebo do vodovodní sítě. Už jsme si na takové zprávy zvykli.
Mezi látkami znečišťujícími životní prostředí, tzv. polutanty, se však objevují stále nové a nové. Díky tomu se chemie životního prostředí obohatila v poslední době o nový termín. Novými polutanty se staly látky označované v anglosaské literatuře zkratkou PPCP – Pharmaceutical and Personal Care Products. Jsou to farmaceutické přípravky a přípravky osobní hygieny. Poté, co byly využity k tomu, proč byly vyrobeny, skončí v přírodě. Jejich koncentrace jsou nepatrné, ale protože jsou často velmi stálé, jejich koncentrace v životním prostředí stále narůstá. Nejde sice o žádné smrtící jedy, ale nikdo nedokáže odhadnout, co jejich dlouhodobé každodenní působení na lidský organismus způsobí a jaké škody na přírodě mohou napáchat.
Takovou látkou ze skupiny PPCP je např. azithromycin, moderní širokospektré antibiotikum. O jeho užitečnosti v boji s infekcemi svědčí skutečnost, že celosvětově patří mezi deset nejčastěji předepisovaných léků. Je ale také látkou, která je stále častěji nacházena ve vzorcích odebíraných ze životního prostředí. Azithromycin jako polutant byl nalezen v odpadních vodách ve Spojených státech a Japonsku a v řekách ve Španělsku. Vypadá to, že se stává všudypřítomným polutantem. Jeho koncentrace jsou sice nízké, ale tím spíše přispívají k rezistenci bakterií a zhoršují tak postavení tohoto dosud úspěšného antibiotika v humánní medicíně.
Mnohé z PPCP se dostávají i do pitné vody a stávají se nebezpečím pro lidské zdraví. Nedávno byl publikován seznam 11 nejčastěji se vyskytujících PPCP v pitné vodě ve Spojených státech. V naprosté většině jde o léky:
Atenolol, látka ze skupiny betablokátorů, používaná jako lék u kardiovaskulárních nemocí.
Atrazin a jeho deriváty, triazinové herbicidy, jejichž používání již bylo v mnoha zemích zakázáno. V ČR se tak stalo v roce 2005, přesto jej lze nalézt v mnoha vodovodních sítích.
Estron, ženský steroidní hormon, jeden z pohlavních hormonů estrogenů.
Fenytoin, antiepileptikum ze skupiny hydantoinů. Kromě epilepsie se někdy používá k léčbě neuralgie trigeminu či postherpetické neuralgie.
Gemfibrozil, lék na snižování hladiny cholesterolu, často používané hypolipidemikum ze skupiny fibrátů.
Karbamazepin, lék používaný v terapii epilepsie, diabetické neuropatie, mánie a profylaktické léčbě bipolárních poruch. Také u akutního abstinenčního syndromu u léčených z alkoholismu.
Meprobamat, lék používaný jako prostředek proti úzkosti. Určitou dobu byl nejprodávanějším trankvilizérem, později však byl částečně nahrazen benzodiazepiny. Dnes je na seznamu psychotropních látek.
Naproxen, nesteroidní protizánětlivý lék se silným analgetickým účinkem. Je používán u akutních i chronických zánětlivých nebo degenerativních onemocnění kloubů a páteře (např. revmatoidní artritida, osteoartróza). Zmírňuje projevy revmatismu, pooperačních a poúrazových zánětů. Jde o volně prodejný lék, který se používá u bolestí různého původu a lokalizace – bolesti zubů, hlavy, svalů a zad, bolesti při menstruaci, bolesti související s úrazem. Vhodný též u bolestí doprovázejících chřipku a nachlazení, protože současně snižuje zvýšenou tělesnou teplotu.
Sulfamthoxazol a trimethoprim, baktericidně účinné látky ze skupiny sulfonamidů. Často jsou podávány společně. Oba léky jsou široce používány v humánní i veterinární medicíně.
TCEP, tris-(2-karboxyethyl)fosfin, látka používaná jako redukční činidlo v molekulární biologii.
Kontaminace životního prostředí tímto typem polutantů je závažným problémem všech evropských států. Česko je považováno za jednu z průmyslově nejrozvinutějších zemí Evropy, současně však také za zemi, jejíž průmyslový rozvoj za uplynulých čtyřicet let vedl k řadě negativních důsledků, pokud jde o stav životního prostředí. Politické změny posledních let vedly nejen k rozsáhlým změnám v oblasti legislativy, ale také k nákladným a rozsáhlým opatřením vedoucím k odstranění starých zátěží a kontaminace prostředí.
Nález nových typů polutantů ze skupiny PPCP je překvapivý pouze pro laickou veřejnost. Odborníci tento trend očekávali a jsou přesvědčeni, že bude narůstat jak množství nových polutantů tohoto typu, tak jejich koncentrace v přírodě. Moderní společnost spotřebovává stále více léků, stále více prostředků pro osobní i komunální hygienu, stále více krášlicích prostředků a všechny látky použité na jejich výrobu nakonec skončí v přírodě. Mnohé z polutantů ze skupiny PPCP představují pro přírodu i člověka vážné nebezpečí.
Jsou to zejména antibiotika, jejichž únik do přírody může mít za následek vznik perzistentních bakteriálních kmenů, a dále látky s hormonální aktivitou, zejména estrogenní.
Jiří Patočka, MF DNES
