Společnost pro trvale udržitelný život

Od začátku roku 2024 používá STUŽ nový účet – jeho číslo je

2502864588 / 2010

a je u FIO banky. Použijte ho, prosím, také k placení příspěvků i všechny ostatní platby.

Pokud jste zaplatili příspěvky na starý účet u Komerční banky nic se neděje – cca do konce listopadu 2024 bude tento účet ještě fungovat. 

VODA PRO SOUČASNOST I BUDOUCNOST aneb Jaké jsou perspektivy zásobování pitnou vodouv České republice?

Diskuzní seminářpořádanýSpolečnostípro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý1. října 2024 v prostorách ČSVTS naNovotného lávce na Praze 1 tentokrát otevřel téma zásadní pro existenci a rozvoj naší společnosti: Máme v České republice dostatek zdrojů pitné vody pro naší potřebu? Budeme muset svůj přístup změnit, abychom neodčerpávali zdroje pro budoucí generace? Stačí se tu spoléhat jen na přírodní procesy, jejichž projevy jsou spostupující klimatickou změnoučím dál extremnější? - Otázky pro odborníky, odpovědi pro každého obyvatele této části střední Evropy.

V České republice žijeme ve vodním blahobytu, zaznělo hned od několika panelistů, aby vzápětí dodali, že tak tomu ale nemusí být i v budoucnu. Pitná voda je výrobek z lokální suroviny a spotřebitel ji bere jako samozřejmost. 95.6 % obyvatel je u nás napojeno na veřejný vodovod. Stačí otočit kohoutkem a...

Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 3. září 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1. Jeho tématem byla reakce sjednocené Evropy na trvající pokles biodiverzity, jednoho ze základních pilířů života na naší planetě, tedy „Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody“. Tato legislativa je totiž revoluční v tom, že se netýká jen chráněných území a chráněných druhů, ale i daleko širší doposud nechráněné krajiny. Jejím cílem je obnovení nebo posílení ekosystémových služeb, důležitých, anebo dokonce nezbytných, pro dlouhodobě udržitelné využívání krajiny člověkem, např. schopnosti zadržovat vodu, ochrany půdy před erozí, zajištění opylování a regulace mikroklimatu.

Nařízení stanovuje, že každý členský stát vypracuje svůj vlastní Národní plán obnovy přírody (NPOP). Proto české Ministerstvo životního prostředí (MŽP), a to již v předstihu, sestavilo příslušné pracovní skupiny. Co všechno bude příprava NPOP obsahovat bylo obsahem semináře. V jeho rámci vystoupili jak zástupci ministerstev, tak dalších zainteresovaných organizací.

Vydáno v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání za demokratický společný stát Čechů a Slováků

V těchto dnech vydala početná skupina osobností z českého uměleckého, společenského a podnikatelského prostředí výzvu s názvem Je čas podat pomocnou ruku. Šlo v ní o vyjádření znepokojení nad tím, jak se slovenská vláda – reprezentovaná v tomto případě především vedením Ministerstva kultury SR – chová ke kultuře a jejím představitelům.

K této výzvě se plně připojujeme. Rádi bychom však také upozornili, že nejen kultura, ale i příroda, krajina a životní prostředí na celém Slovensku jsou akutně ohroženy. Svědčí o tom veřejně dostupné zdroje z medií, sociálních sítí i osobní svědectví.

K sepsání této výzvy nás vedla kromě toho, že příroda a životní prostředí neznají hranice a v případě slovenské přírody jde často o území a druhy evropského významu, také skutečnost, že jsme žili ve společném státě více než 70 let a mnoho českých ochranářů a ochranářek (ale i přírodovědců, památkářů, umělců a dalších) se na Slovensku a pro Slovensko také dlouhodobě angažovalo. Jmenujme alespoň několik jmen: Josef Vavroušek, Karel Plicka, Libuška a Jiří Paclovi, Josef Vydra, Jan Hála, Jan Kára, Jan Sladký nebo Karel Domin.

Od parlamentních voleb v září 2023 jsme na Slovensku svědky dramatického obratu k horšímu v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, a to zejména poté, co se do čela ministerstva životního prostředí a parlamentního výboru životního prostředí dostali nominanti Slovenské národní strany, reprezentující mimo jiné extremismus, netoleranci, nenávist, euroskepticismus a dezinfoscénu.

Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantně prováděné čistky prakticky ve všech strukturách v působnosti ministerstva: od trestuhodné výměny kompetentních ředitelů (a ředitelek) národních parků, kteří předtím prošli transparentním výběrovým řízením, přes ředitele Státní ochrany přírody, Státní inspekce životního prostředí nebo Slovenský hydrometeorologický ústav až po generální ředitele a ředitelky sekcí na ministerstvu. Nahradili je lidé většinou bez příslušné kvalifikace, vybraní netransparentně a na základě stranické příslušnosti, sousedských či jiných klientelistických vazeb a vztahů. Tak se například ředitelem TANAPu stal usvědčený pytlák.

Priority, zájmy a hodnoty ministra životního prostředí Tomáše Taraby se mnohem více podobají prioritám, zájmům a hodnotám ministra zemědělství, hospodářství nebo průmyslu. Jak usnadnění kácení stromů novelou zákona o ochraně přírody a krajiny nepomohlo přírodě ani lidem, ale zpracovatelům dřeva a developerům, je jen jeden z mnoha příkladů. Prakticky všechny změny zákonů připravované ministerstvem pod současným vedením jsou namířeny proti přírodě, krajině, životnímu prostředí, klimatu a lidem, přičemž snaha co nejvíce znemožnit účast veřejnosti na rozhodování (např. v procesu EIA) je zcela evidentní. Z ideologického hlediska se mnohé názory vedení resortu na přírodu a společnost pohybují mezi temným středověkem a padesátými lety minulého století.

Příznačná je i orientace vedení ministerstva na nadměrný a často bezdůvodný lov vzácných šelem, ale objevily se i snahy o zrušení národních parků, radikální omezení jejich bezzásahových zón nebo kácení vzácných porostů a jedinců v pralesních reliktech.

Po ruském vzoru vede ministerstvo životního prostředí pod současným vedením nenávistnou a lživou kampaň proti nevládním ochranářským organizacím. Neplněním závazků ohrožuje vyplácení prostředků z Plánu obnovy a odolnosti a zároveň přivolává na Slovensko sankce z Bruselu. Dosud posledním neodpustitelným krokem bylo zastavení podpory nevládních organizací, které suplují činnost státu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Zkrátka a špatně: současnému vedení MŽP se podařilo během několika měsíců zničit nebo zpochybnit téměř vše, co do jejich nástupu fungovalo či alespoň víceméně fungovalo.

Kromě morální a odborné podpory všeho, co je ohroženo, je žádoucí i podpora materiální, resp. podpora ve smyslu konkrétní spolupráce. Možnou inspiraci, jak pomoci, poskytuje i (mírně modifikovaná výzva umělců):

„Obracíme se proto na organizace, instituce i jednotlivce v České republice. Věříme, že je naším úkolem nabídnout práci schopným lidem a podporu důležitým projektům, likvidovaným lidmi omezeného myšlení a zdánlivě neomezené hrubé síly. Profesionální organizace a vůbec instituce a sdružení všeho druhu by měly oslovit své slovenské kolegy. Vytvořme a podpořme síť kontaktů, společných projektů, vytvořme prostor pro společné dílo. Bude to obohacením pro obé strany.

Současně bychom chtěli vyjádřit naději, že by podnikatelské kruhy a jednotlivci mohli založit česko-slovenský fond, který by finančně podporoval postižené jednotlivce a organizace na Slovensku.

Je čas na konkrétní akce, ruku je třeba podávat konkrétním lidem a podporu konkrétním projektům.“

V neposlední řadě bychom měli podat pomocnou ruku přírodě, krajině, životnímu prostředí a jeho profesionálním i dobrovolným ochráncům na Slovensku. Nikdy nevíme, kdy budeme podobnou pomoc potřebovat i my v České republice.

 

Za správnost podpisů ručí:

Pavel Šremer, environmentalista, signatář Charty 77, Liškova 633/8, 142 00 Praha 12, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Kontaktní osoby:

Ing. Vladislav Bízek,expert v ochraně ovzduší, bývalý náměstek ministra životního prostředí;

Ing. Rut Bízková,konzultantka v oblasti životního prostředí, energetiky, výzkumu a vývoje,bývalá ministryně životního prostředí ČR;

MVDr. Jaromír Bláha, předseda Rady Hnutí DUHA;

RNDr. Martin Bursík,prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF) a bývalý ministr životního prostředí ČR;

RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D., výzkumná pracovnice, místopředsedkyně České komise pro UNESCO, redaktorka časopisu Envigogika;

Ing. Jiří Dlouhý, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život; výzkumník Univerzity Karlovy;

RNDr. Jan Kára, CSc., geograf a bývalý diplomat;

Mgr. Petra Kolínská, ředitelka Asociace ekologických organizací Zelený kruh;

RNDr. Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství;

Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., půdní biolog a ekolog, bývalý ministr životního prostředí ČR;

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., bývalý ministr životního prostředí;

Bc. Ilona Musilová, fundraiserka Hnutí DUHA;

Mgr. Václav Orcígr, Ph.D., Arnika, Centrum pro podporu občanů;

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.,ekolog, předseda České botanické společnosti;

Ing. Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77;

Doc. Ing. Klára Salzmann, Ph.D., krajinářský architekt;

Ing. Eva Tylová, ekoložka a zastupitelka hl. m. Prahy;

Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., chartistka, bývalá veřejná ochránkyně práv;

Ing. Eva Vavroušková, tajemnice Společnosti pro trvale udržitelný život;

Ing. Eliška Vozníková, Hnutí DUHA-Friends of the Earth Czech Republic. 

S textem souhlasí tyto organizace:

Arnika, z. s.;

Calla-Sdružení pro záchranu prostředí, z. s.;

Česká společnost ornitologická;

Glopolis, o. p. s.;

Společnost pro trvale udržitelný život;

Společnost pro zvířata (ZO ČSOP);

Hnutí Brontosaurus ;

Auto*Mat, z. s., Martin Šotola, výkonný ředitel;

Česká informační agentura životního prostředí , Ing. Jiří Valta, ředitel;

Česká společnost pro krajinnou ekologii IALE-CZ, RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., předseda;

Čisté nebe, o.p.s , Mgr. Ondřej Daněk, ředitel;

Děti Země, RNDr. Miroslav Patrik, předseda;

Koalice pro řeky , Ing. Vlastimil Karlík, tajemník;

ZAzemí, z. s. – Pro pestrou krajinu a pestré společenství lidí, Mgr. Anna Hudská, předsedkyně;

ZO ČSOP Bukovina , TURNOV, (základní organizace Českého svazu ochránců přírody), Ing. Jiří Šťastný, předseda spolku;

ZO ČSOP Veronica , RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., předsedkyně;

Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci ; Radek Kubala;

Žabí hlídka, Ludmila Korešová; 

ČSOP Pražská pastvina, Martina Skohoutilová;

Klimatická koalice; Barbora Kachtík Valešová;

Středisko ekologické výchovy SEVER Horní Maršov, o.p.s. Jiří Kulich

S textem souhlasí:

PhDr. Josef Břečka, člen předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život;

Karolina Daňková, členka předsednictva a českolipské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život;

Martina Hlavatá , fundraiserka, zaměstnankyně a členka spolku Hnutí DUHA;

PhDr. Miroslav Hudec, psycholog, publicista, předseda českolipské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život;

Eliška Hušková, koordinátorka telefundraisingu;

Mgr. Jakub Kašpar , náměstek ředitele – vedoucí odboru vnějších vztahů Správy KRNAP;

PhDr. Pavel Klimeš , restaurátor malby;

Mgr. Vojtěch Kotecký , Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, bývalý programový ředitel Hnutí DUHA;

Ing. Ivo Kropáček , odpadový expert;

Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D. , akademický pracovník Ústavu ekologie lesa MENDELU;

Mgr. Slavomír Lesňák, Ph.D ., etik na PdF MU v Brně;

Prof. Ing. Vladislav Musil, CSc. , vysokoškolský učitel;

Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., vysokoškolský učitel;

Romana Panská, předsedkyně spolku Calla;

Doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c., vysokoškolský učitel, bývalý předseda vlády;

prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M.Sc. , profesor veřejné a sociální politiky, fakulta sociálních věd; Univerzita Karlova;

Mgr. Martin Rexa , environmentalista, Hnutí DUHA;

Doc. Břetislav Rychlík , režisér, vysokoškolský učitel;

RNDr. Jiří Řehounek , Calla – poradce v oblasti ochrany přírody, středoškolský učitel;

Ing. Edvard Sequens , Calla – energetický poradce;

Prof. David Storch, Ph.D. , biolog, předseda České společnosti pro ekologii;

doc. Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., Katedra veřejné a sociální politiky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy;

Mgr. Zdeněk Vermouzek , biolog, ředitel kanceláře České společnosti ornitologické;

Mgr. Michal Bartoš, Ph.D., ředitel Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s.;

Ing. Kateřina Černohorská,krajinářský architekt ;

Mgr. Ondřej Daněk , ředitel organizace Čisté nebe o. p. s.;

Mgr. Johana Drlíková , environmentalistika v CzechGlobe AVČR a koordinátorka dobrovolníků ČSOP Morava;

Prof. Ing. Josef Elster, Ph.D., Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice;

Ing. Miroslava Floriánová , krajinná inženýrka;

RNDr. Jan Hollan, Ph.D. , fyzik a environmentalista;

RNDr. Yvonna Gaillyová , CSc., ředitelka Ekologického institutu Veronica;

Ing. Zuzana Galle, DiS., spoluzakladatelka Asociace zahradní terapie, sociální pracovnice a ekopedagožka;

Ing. Soňa Göblová, dokumentaristka;

Mgr. Jiří Guth Jarkovský , ekolog a úředník;

Mgr. Martin Hanousek, krajinný ekolog a krajský zastupitel;

Ing. Michael Hošek , prezident federace EUROPARC;

Mgr. Anna Hudská , předsedkyně spolku ZAzemí z. s. – pro pestrou krajinu a pestré společenství lidí;

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., botanik, Masarykova univerzita;

RNDr Naďa Johanisová, Ph.D., ekologická ekonomka;

Mgr. Barbora Kachtík Valešová , environmentalistka/koordinátorka platformy organizací Klimatická koalice;

Ing. Vlastimil Karlík, tajemník Koalice pro řeky;

Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AVČR;

RNDr. Jan Květ, CSc., Dr.h.c ., biolog, člen Učené společnosti ČR, STUŽ atd., laureát Ceny Josefa Vavrouška za r. 2023, bývalý poslanec ČNR;

Ing. Aleš Máchal , důchodce, ekopedagog, spoluzakladatel Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání v Brně;

Mgr. Vladimír Melichar , enviromentální expert, geobotanik, specialista na vegetaci rašelinišť a člen expertní skupiny Ramsarského výboru MŽP;

Mgr. Matěj Moravanský MA , klimatický reportér Deníku Referendum;

RNDr. Miroslav Patrik , předseda spolku Děti Země;

Ing. Vladana Procházková, OSVČ – posudky v oboru ochrana přírody;

Ing. Jiří Rous , projektant – autorizovaný inženýr pro „vodní hospodářství a krajinné inženýrství“, předseda ČSOP Teplice–Fergunna;

Ing. Gabriela Rusó , členka Českého svazu ochránců přírody;

doc. Dr. Ing. Alena Salašová , akademická pracovnice, vedoucí Ústavu plánování krajiny, Zahradnická fakulta Lednice, Mendelova univerzita v Brně;

Pavla Setničková , Lipensko pro život, z. s.;

Ing. Jiří Šťastný , předseda ZO ČSOP Bukovina, Turnov;

Mgr. Dalimil Toman , programový ředitel Hnutí Brontosaurus;

Ing. Jiří Valta , ředitel České informační agentury životního prostředí;

RNDr. Mojmír Vlašín, vysokoškolský pedagog, předseda Českého Ramsarského výboru;

Ing. arch. Karel Wirth , úředník, specialista na koordinaci územního plánování a ochrany životního prostředí;

Mgr. Hana Kujalová, vedoucí vychovatelka DM VOŠZ a SZŠ, Hradec Králové;

Petr Hesoun, referent ochrany přírody, entomolog, hydrobiolog;

Mgr. Josef Kadubec , arborista a zemědělec;

doc. Mgr. Eva Kaštovská, Ph.D., akademický pracovník VŠ;

RNDr David Pithart, CSc. , Ekolog, projektový manažer;

Iva Šímová, pracovník v oboru ekologie – výuka, výzkum;

doc. Ing. Jakub Brom, Ph.D. , ekolog, vysokoškolský učitel;

Simona Kolláriková, personalistka v NESEHNUTÍ;

PhDr. Martin Martinovský, Ph.D., specialista spisové služby a archivace;

Ing. Václav Nedbal, Ph.D., vědecký pracovník v oblasti ochrany vod;

Mgr. Lukáš Viktora, biolog;

Mgr. Ondřej Volf, zoolog;

Ing. Lucie Vacková, fundraiserka v České společnosti ornitologické;

Mgr. Neptune Marouš, pracující v NNO Nesehnutí;

doc. RNDr. Pavel Cudlín, CSc., vědecký pracovník;

Iva Trantinová, lékařka;

Marie Knížová, učitelka;

Marie Bourne, praktická lékařka;

René Andrejs, člen organizace Nesehnutí, odborný asistent;

Ing. Alžběta Dřevová, fundraiser, Česká společnost ornitologická;

Renata Perglová, finanční účetní v České společnosti ornitologické;

Mirek Petr, Východočeská STUŽ;

Anna Demčuk, aktivistka, kadeřnice, družstevnice;

Mgr. Aneta Blažka, Koordinátorka akcí, projektů a sítě Zeleného kruhu;

Michaela Kadavá, Česká společnost ornitologická;

RNDr. PhDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., výzkumný pracovník VÚKOZ, v.vi. a vysokoškolský pedagog FA ČVUT;

Václav Vojíř, předseda spolku;

Emílie Vojířová, pracující důchodce;

Jana Vojířová, žena v domácnosti;

Jiří Vlasák, řidič;

Jiří Vojíř, referent;

Jan Přikryl, v důchodu;

Karin Richterová, environmentální pedagožka, projektová manažerka;

Doc. Jan Činčera, Ph.D., Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií;

Mgr. Pavel Veber, učitel ZŠ;

Jan Jelínek; statik;
 
RNDr. Jiří Kulich, biolog, pedagog a lektor, místopředseda Výboru pro vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj

Petr Martínek, řidič MHD

Ing.arch. MgA. Martina Kárová, architekt, učitel, občan

 

Komunitní energetika aneb ledy se pohnuly – diskuzní seminář, který pořádala Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 4. června 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze reagoval na praktický dopad novely energetického zákona, tzv. Lex OZE II, který umožňuje vznik energetických společenství, tedy platformy pro společnou výrobu, spravování a sdílení energií, hlavně z obnovitelných zdrojů. Jak se tato nová situace projevila v Praze a jak na Moravě? A jaká je situace v Evropě? To byly aktuální témata pro pozvané odborníky.

Členské státy EU, které nepodporují zákon o obnově přírody, jsou v rozporu s veřejným míněním. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění provedeného v Nizozemsku, Finsku, Maďarsku, Itálii, Polsku a Švédsku, který ukázal, že tři ze čtyř občanů legislativu podporují, zatímco tlak na členské státy, aby dlouho očekávaný zákon přijaly, sílí.

Zákon o obnově přírody, který je reakcí EU na vzájemně propojenou krizi klimatu a biologické rozmanitosti, je od března v patové situaci, kdy po maďarském obratu na poslední chvíli ztratil potřebnou většinu členských států (viz https://www.wwf.eu/wwf_news/media_centre/?13272441/Member-States-betray-deal-on-Nature-Restoration-Law-following-Hungarys-U-turn ). Nyní nový průzkum - který provedla společnost Savanta s 6190 respondenty v šesti členských státech - ukazuje, že většina lidí v zemích, které zákon nepodporují, se domnívá, že úbytek přírody a biologické rozmanitosti bude mít dlouhodobé negativní dopady na lidi, zemědělství a hospodářství a že je třeba jej urychleně řešit obnovou ekosystémů.

se konala v úterý 21. května 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze a na její organizaci se podílela Společností pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a Klimatická koalice. 

Na rozdíl od tradičních předvolebních besed, tedy seznámení voličů s kandidáty, připomenula i opomíjený fakt, že evropští poslanci rozhodují přibližně o 80 procentech environmentální legislativy následně přijaté v ČR. A jedná se o záležitosti, které se dotýkají každého z nás, jako je čistota ovzduší, zdravé potraviny, ale také druhová rozmanitost přírody a úspěšné zvládnutí civilizačních krizí, včetně výzvy spojené s globálním oteplováním. Ano, na úrovni Evropského parlamentu jde o naši budoucnost.

Po kliknutí na název článku si můžete jednoduše prohlédnout žebříček politických skupin a národních stran EU na základě výsledků hlasování o právních předpisech týkajících se klimatu, přírody a znečištění.

 

Diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 2.dubna 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1 a jeho záměrem bylo především ukázat na příkladech z praxe možnosti obcí aktivně reagovat na stále naléhavější výzvu, kterou pokračující a prohlubující se klimatická krize představuje. Tedy nečekat na instrukce z ministerstev, nespoléhat jen na nadřízené orgány, a zároveň vědět o zkušenostech jiných a využívat toho, co se jinde osvědčilo.

25. 11. 1954–22. 12. 2023

zakládající členka STUŽ

Diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) a Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy se konal v úterý 5. března 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1 a jeho tématem byly nové trendy v udržitelné výrobě a spotřebě a to, jak se promítají do české legislativy, do praxe firem a do informačního prostředí, včetně vzdělávání.

Jsou na tyto změny příslušní aktéři připravení? A co spotřebitelé? Dokáží využít nové možnosti k odpovědnému rozhodování ve prospěch této planety a jejich obyvatel? Koneckonců nejde tu o nic menšího než o vykročení z našich zvyklostí a o proměnu životního stylu.

Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR,
Hnutí DUHA, STUŽ a WWF

Evropský parlament dnes pohodlnou většinou schválil definitivní podobu Nařízení o
obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit členské
státy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit
obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské
krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.

Praha, 8. února 2024

Celosvětová iniciativa Místní agendy 21 (MA21)pozn.1, která je jedním z velmi dobrých nástrojů udržitelného rozvoje obcí a například ve skandinávských zemích zahrnuje všechny obce, byla vČeskuzcela chaoticky narušena v rámci úsporných opatření Ministerstva životního prostředí, jak jasně ukázali panelisté semináře STUŽ s názvem „Pozastavení Místní agendy 21“, který proběhl 7. února.pozn.2 Vpanelu semináře vystoupili zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Národní sítě zdravých měst, Národní sítě místních akčních skupin, Svazu měst a obcí České republiky, obcí zapojených do MA21 a další odborníci.

Diskuzní seminář pořádaný společně Informačním centrem OSN v Praze, Klimatickou koalicí a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 9. ledna 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze a zároveň online na platformě Zoom. Záznam je k dispozici na: https://youtu.be/Vjc66fZETIc. 

Semináři na aktuální téma předcházely smíšené pocity z řad odborné i laické veřejnosti k závěrům monstrózní konference z listopadu a prosince minulého roku, tudíž i řada otázek. Konec konců nejde tu o nic menšího než o budoucnost civilizace a naší planety. Může lidstvo ještě zabránit globální klimatické krizi? Máme k tomu dostatek politické vůle, prostředků a ochoty spolupracovat? Většina panelistů*ek byla přímo u toho, další to sledoval den co den on-line. Toto setkání tak umožnilo podělit se o dojmy i již utříděné poznatky.

Podle účastníků semináře se zdá, že legislativa na obnovu přírody je na dobré cestě, i když s některými omezeními. Ale poslechněte si to sami v záznamech vystoupení jednotlivých panelistů a prohlédněte si i jejich prazentace.

Tisková zpráva ze semináře

Jednotlivá vystoupení:

Pavel Šremer - vystoupení - prezentace

Michal Wiezik, poslanec Evropského parlamentu - vystoupení

Jan Šíma, MŽP, ředitel odb. druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků - vystoupení - prezentace

Vít Růžička, MZe, oddělení vodohospodářské politiky , sekce vodního hospodářství - vystoupení - prezentace

Tomáš Krejzar, Ph.D., MZe, ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství - vystoupení 

Karolína Vaňková - MZe, oddělení environmentálních opatření přímých plateb - vystoupení - prezentace

Jan Plesník, CSc., AOPK, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce - vystoupení - prezentace

RNDr. Karel Prach, CSc., Jihočeská univerzita, kat. botaniky přírodovědecké fakulty - vystoupení - prezentace

Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, ředitel kanceláře (zastoupen P. Šremerem)  - vystoupení - prezentace

Záznam závěrečné diskuse

Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha, STUŽ a WWF.

V Praze dne 29. 11. 2023 Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat koncem února 2024.

Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která má Evropské unii pomoci naplnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny.

Diskuzní seminář STUŽ hostilo v úterý 7. listopadu 2023 Informační centrum OSN v Praze. Seminář na aktuální téma předznamenávaly otázky jako:

Jaká je situace s rozvojovou pomocí, kterou Česko a Evropská unie nabízí rozvojovým zemím? Jsou tyto nemalé peníze využívány správně? Nezhoršují stav životního prostředí v těchto zemích?

Česká republika je jednou z největších historických znečišťovatelů ovzduší...

STUŽ byla na semináři dne 3.října k reformám České inspekce životního prostředí (ČIŽP) seznámena ředitelem Petrem Bejčkem s navrhovanými reformami ČIŽP. K tomuto návrhu proběhla diskuse odborníků i veřejnosti. Na základě této diskuse formulujeme následující výhrady:

Zaplněný sál a více naž 60 lidí sledujících besedu on-line svědčí o tom, že problematika možné redukce ČIŽP velmi zajímá odbornou veřejnost. 

Záznamy vystoupení jednotlivých panelistů:

• Úvod
• Jiří Leheček
• Petr Bejček
• Martin Říha
• Eva Tylová
• Jitka Jelínková
• Jana Moravcová
• Diskuse

Z besedy máme k dispozici také prezentace dvou panelistek:

• Eva Tylová
• Jitka Jelínková

 

Praha, 7. 9. 2023 Kam se řítí naše civilizace, kam směřuje antropocén? Takový byl podtitul semináře Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) konaného včera, 5.září, v pražském Informačním centru OSN.

A kdo by mohl mít na takové aktuální téma na domácí půdě zasvěcenější odpovědi než přední čeští a slovenští vědci a filozofové. Čekala na ně i zásadní otázka, totiž, zda bude současná strategie udržitelnosti, její naplňování, stačit k přežití lidstva. Tedy ke zvládnutí takových existenčních výzev jako je klimatická krize, ztráta biodiverzity, globální znečišťování, vyčerpání zdrojů a přelidnění planety. A jak je to s naší fixací na neustálý růst ve světě omezených zdrojů? A jaké se nabízejí východiska ze slepé uličky naší civilizace?

Beseda k udržitelné dopravě byla nabitá zajímavými panelisty a přinesla nám hlubší pohled na problémy dopravy, především v Praze, ale mnoho problémů má určitě celorepublikový dosah.

Zarážející je určitě nepoměr mezi vysokou podporou opatření na omezení individuální automobilové dopravy ve městech, která se ukazuje při výzkumech veřejného mínění (viz snímek 15 prezentace J. Dlouhého) a politickou a mediální diskusí. Zajímavý byl názor, že právě politici a novináři jsou nejvíce závislí na autech a proto mají profesionální posun hodnot. Opravdu zarážející je malá vymahatelnost vlastních dopravních opatření a vymahatelnost pokut. Zdá se ale, že po letech různých extrému je přeci jen situace výrazně více nakloněna udržitelným řešením, ale bude to ještě nějakou dobu trvat.

Nejlépe ale uděláte, když si záznam z besedy sami poslechnete a prohlédnete si prezentace.

Úvodní čast diskuse	Prezentace J. Dlouhého
Vystoupení dr. M. Braun Kohlové	Prezentace M. Braun Kohlové
Diskuse panelistů

V obnoveném divadelním sále na zámku Jezeří se konala v sobotu 27. 5. 2023 z iniciativy zbylých žijících členů Spolku pro záchranu Jezeří a rodiny Pakostových vzpomínka na Petra Pakostu, laureáta Ceny Josefa Vavrouška za rok 2013, nesmírně aktivního ekologického aktivistu, působícího nejen na Mostecku, ale s přesahem do života celé země, Evropy a světa. Z členů STUŽ se zúčastnili předseda Jiří Dlouhý a jeho žena Jana a Martin Říha z Východočeské pobočky. Ten pak na přání pořadatelů pronesl laudatio v následujícím znění:

Obsah semináře byl zajisté odborně velmi zajímavý, když se ovšem zamyslíme nad skutečným obsahem sdělení, je to vše hrozně smutná realita, které se jen těžko dá uvěřit. Máte možnost si jednotlivá vystoupení poslechnout alespoň dodatečně.

Panelista	Videozáznam	Prezentace
Miroslav Havránek	Video	Powerpoint
Olha Khymych	Video	Powerpoint
Hana Müllerová	Video	Powerpoint
diskuse	Video

 Další zajímavé zdroje:

• https://ecozagroza.gov.ua/en
• https://voxukraine.org/en/ 
• https://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/639/874
• https://en.ecoaction.org.ua/topics/green-reconstruction
• https://www.theguardian.com/world/2023/feb/20/ukraine-war-cost-for-nature-russia
• https://uwecworkgroup.info/impact-of-military-action-on-ukraines-wild-nature/
• https://maps.greenpeace.org/maps/gpcee/ukraine_damage_2022/
• https://www.urc-international.com/urc2022-recovery-plan 

Dovolujeme si pozvat všechny, kteří mají zájem o aktivity STUŽ ČR či SR, ale také o přírodu Bílých Karpat na obou stranách hranic na 29. ročník Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových, Hostětín, 16.–18. 6. 2023

Pořádající organizace: Spoločnosť pre trvalo udržateľný život v Slovenskej republike, Společnost pro trvale udržitelný život (Česká republika), Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Geografický ústav SAV, v.v.i, Ústav manažmentu STU, ve spolupráci se Správami CHKO Bílé a Biele Karpaty, Veronica, Centrum Hostětín a ZO ČSOP Kosenka

Místo konání: Veronica, Centrum Hostětín (49.0505761N, 17.8788903E)

STUŽ od svého založení vystupuje proti překračování stanovených limitů těžby v pánevních okresech severních Čech. Proto také podala odvolání proti další těžbě na dole Bílina - text odvolání najdete dále v článku.

Seminář byl velmi nabitý panelisty, jako obvykle máme k dispozici jak videozáznam, tak i prezentace jednotlivých panelistů.

Panelista	Videozáznamy	Prezentace
Jan Šíma a Eva Volfová	videozáznam	Prezentace
Vlastimil Zedek	videozáznam
Vít Růžička	videozáznam	Prezentace
Klára Čámská	videozáznam	Prezentace
Karel Prach	videozáznam	Prezentace
Klára Salzmann	videozáznam	Prezentace
Zdeněk Vermouzek	videozáznam
diskuse	videozáznam

 

V rámci letošní Hodiny Země (25. 5. 2023 – 20:30-21:30) spouští mnoho a mnoho nevládních organizací kampaň k podpoře silného zákona o obnově přírody.

Připojte se k naší výzvě k návratu přírody do Evropy!

Příroda je nezbytná pro naše přežití. Abychom zabránili narůstajícím požárům na celém kontinentu. Abychom se ubránili povodním, které ničí evropské domovy a živobytí. Abychom vytvořili zdravé ekosystémy, které budou dlouhodobě produkovat potraviny. Příroda je naším největším spojencem v boji proti klimatické krizi. A přírodu potřebujeme pro naši duševní pohodu a zdraví. Věděli jste však, že 80 % evropské přírody je ve špatném stavu?

Naštěstí není všechna naděje ztracena! Právě teď máme jedinečnou příležitost vrátit do Evropy přírodu: zákon #RestoreNature. Jedinečnost této příležitosti spočívá v tom, že tento zákon právně zaváže země EU k obnově stanoveného množství přírody. Pokud se jim to nepodaří, mohou být pohnány k odpovědnosti a postaveny před soud. Musíme #RestoreNature hned!

Zapojte se zde.

Také naše březnová beseda byla určitě zajímavá, přinesla nám pohledy na to, co může oheň způsobit v lesích včetně případů, kdy může být ve prospěch ochrany přírody. K dispozici jsou záznamy vystoupení jednotlivých panelistů včetně jejich prezentací. Vystoupení ing. Pecla není k dispozici s ohledem na jeho nesouhlas se zveřejněním.

Panelista	Video	Prezentace
Tomáš Salov	Videozáznam	Prezentace
Jakub Hruška	Videozáznam	Prezentace
Jan Pecl		Publikace Hašení požárů v přírodním prostředí
Martin Adámek	Videozáznam	Prezentace
Odnřej Sedláček	Videozáznam	Prezentace

 

 

V podvečer 8. března 2023 proběhlo každoroční Valné shromáždění STUŽ, opět v on-line formě. Shromáždění bylo volební, takže zvolilo nové vedení naší Společnosti a to:

Předsedou byl opět zvolen Jiří Dlouhý

Členy předsednictva byli zvolení: Pavel Šremer, Miroslav Petr, Josef Břečka, Eva Tylová a Karolína Daňková

Revizorem byl zvolen Karel Jech

Děkujeme všem, kteří již ve vedení nepokračují za jejich dosavadní práci.

Po zájemce je k dispozici usnesení Valného shromáždění a zápis o jeho průběhu.

Kdybych měl činnost pobočky za minulý rok shrnout do jedné, dvou vět, zněly by dost nezajímavě, skoro šedivě: Pobočka pokračovala ve svých běžných aktivitách jako v předchozích rocích. Věnovala se ochraně zeleně v České Lípě a v jejích místních částech a spolu s dalšími občanskými sdruženími a dokonce i spolu s některými obcemi bránila zdejší krajinu, přírodu a životní prostředí před devastací projekty podle našeho názoru zbytečnými a megalomanskými.

Jenže jsou za těmi větami stovky hodin práce členů, pochůzek v terénu, pořizování dokumentace včetně fotografické, studia odborných a úředních podkladů, desítky stran různých vyjádření, množství schůzek a setkání.