"My jsme povinni řídit se horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon nám ukládá co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost. Ukládá nám také vypořádat střety zájmů. Pakliže se nám to podaří, není důvod, aby těžba nepokračovala," uvedla mluvčí MUS Liběna Novotná.
Prolomení limitů a pokračování těžby uhlí v lomu ČSA ve vlastnictví MUS ohrožuje existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic. Vykoupení všech objektů a pozemků v obou obcích ale Rovenský považuje za téměř vyloučené.
"To se MUS nepodaří, největší množství nemovitostí patří navíc samosprávě, která je proti likvidaci obcí. Ani úspěch těžební společnosti by však nepostačoval k tomu, aby obvodní báňský úřad mohl těžbu povolit. Chyběl by totiž rozhodující krok. Vláda by musela zrušit nebo změnit platné usnesení o limitech z roku 1991. Náš právní rozbor potvrzuje stanovisko báňského úřadu i kabinetu," uvedl.
Greenpeace dnes zveřejnila devět bodů, v nichž podle ekologických aktivistů MUS uvedla nepravdivá tvrzení. Je to například stanovisko k emisím oxidu uhličitého při spalování hnědého uhlí, hygienickým limitům hluku při povrchové těžbě, dobývacím prostoru pod Litvínovem, vyjednávání s vlastníky nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích nebo důsledcích ukončení těžby uhlí.
Organizace Greenpeace je podle Rovenského ochotna obhájit své prohlášení i před soudem, pokud by ji MUS zažalovala. "Zatím nemohu na materiál ekologických aktivistů reagovat. Musíme se s ním nejdříve seznámit. Nemohu tedy nyní ani předvídat, jak se zachováme," doplnila Novotná.
Řeč bude o oceánech, které zabírají téměř tři čtvrtiny zemského povrchu. Svůj domov tu mají tisíce živočišných druhů. Jen do této chvíle jich vědci v rámci projekti OSN napočetli přes 210 tisíc a po dalších soustavně pátrají. Chtějí totiž popsat nové druhy dřív, než je zahubí znečištění, globální oteplování a masový rybolov. Moderní rybářské lodě ročně vyloví desítky miliónů tun ryb. Těm kulinářsky nejatraktivnějším tak pomalu ale jistě zvoní hrana. Na okraj vyhynutí se dostal například tuňák nebo treska. Existuje ještě vůbec cesta zpátky? Více v pořadu Planeta Věda, kterou si můžete přehrát na následující internetové stránce České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=148675
Dopis Mezinárodní lyžařské federaci FIS
Subject: Iniciativa Liberec, Jizerky
Vážené dámy, vážení pánové, přátelé lyžování a zbytku přírody, cílem této iniciativy je přinutit organizátory mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 a doprovodných sportovních akcí k dodržování českých zákonů, pravidel slušnosti a zabránit jim v dalším poškozování přírody a životního prostředí.
Prostředkem je dopis adresovaný funkcionářům běžecké sekce Mezinárodní lyžařské federace (FIS), podpořený co největším množstvím podpisů. Text dopisu s možností připojení svého podpisu naleznete na stránce www.ski-liberec.phorum.cz.
Mezi zásadní principy lyžařské federace mimo jiné patří Mainauské prohlášení, popisující vztah členů federace k přírodě a životnímu prostředí při pořádání sportovních akcí. Jeho text stejně jako fotodokumentaci škod napáchaných libereckými organizátory najdete též na výše zmíněných stránkách.
Pro zajištění publicity pošlete prosím podle Vašeho uvážení tuto zprávu dále.
Za iniciátory akce
Jiří Rieger, Strážné
__________________________________________
Pozvánka na demonstraci
Vážení přátelé rekreačního lyžování, milovníci Jizerských hor a odpůrci drahých a nesmyslných staveb,
před několika dny jste pravděpodobně četli řetězový email, který rozproudil debatu mezi širokou veřejností ohledně navážení sněhu z Jizerských hor na závody světového poháru ve Vesci. Médii proběhlo mnoho článků, rozhovorů a dopisů čtenářů.
Pokud celá akce tímto způsobem skončí, pak si ti, kdo za vším stojí, otřou z čela pot, prohodí cosi o pár křiklounech, kterým se člověk nezavděčí, vyhrnou si rukávy a pustí se do další megalomanské akce, například stavby tzv. Centra vzdělanosti libereckého kraje v Liberci, budově za další stovky milionů korun, do které by mělo být sestěhováno několik libereckých středních škol…
Navážení sněhu desítky kilometrů kvůli víkendovému běhání pár desítek sportovců je zvrácenost, která stála někoho pár miliónů.
Vybudování běžeckého areálu ve Vesci v nadmořské výšce 400 – 450 m.n.m je zvrácenost, která stála z veřejných prostředků, tedy i z vašich peněz, přes 350 milionů korun.
To jsou přesně ty peníze, které v našem městě chybí na opravy chodníků, na nové parky, na nová dětská hřiště, na nová místa v přeplněných mateřských školkách, na opravy školních budov a našlo by se jistě mnoho dalších příkladů..
V sobotu 16. února se v Liberci ve Vesci poběží hlavní závody Světového poháru.Právě v tento den a právě na tomto místě je třeba, abychom dali pořadatelům jasně najevo, co si o jejich přístupu k Jizerským horám myslíme. Ale nejen to. Mnohem více je třeba upozornit na nesmyslnost celého tzv. Sportovního a rekreačního areálu ve Vesci a vyslat jasný signál politikům, kteří zde budou zastoupeni v jistě hojném počtu a kteří za celým projektem stojí.
Pojďme společně říct špičkám ODS, které náš kraj a naše město vedou již drahnou dobu, že „tento způsob utrácení peněz se nám zdá poněkud nevhodným“.
Kdo to vidí jinak, ať zůstane doma, my nechceme chodit okolo horké kaše, ale chceme pojmenovat věci pravým jménem.
Jinak se můžeme všichni těšit na další nesmyslné stavby a náklaďáky plné sněhu brázdící hory v některé z příštích zim…
Jan Korytář, Liberec
ekolog, běžkař, městský zastupitel a krajský předseda Strany zelených v Libereckém kraji
Zuzana Tachovská, Liberec
Na mateřské dovolené, běžkařka
Oto Pokorný, Rozstání
Podnikatel, běžkař
Martina Burešová, Liberec
Manažerka, běžkařka
Základní údaje o demonstraci
Cíl akce: dát najevo, že ne všichni v Liberci jsme ze sportovního areálu ve Vesci a letošních závodů na „pravém jizerském“ sněhu odvázaní. Přítomnost televizních štábů nám umožní tuto informaci efektivně předat dále. Organizátoři MS 2009 si tak snad již konečně uvědomí, že si v našem městě a našich horách nemůžou dělat, co chtějí – a obrázky demonstrujících obyvatel Liberce jsou jistě tím posledním, co potřebují.
Sraz: Sobota 16. února v 9:15 na parkovišti u hlavního vchodu do veseckého areálu (u veseckého hřbitova)
S sebou jako poznávací znamení si vezměte lyžařské hůlky, kterými pohrozíme přítomným pořadatelům a politikům, aby si příště nechali na podobné akce zajít chuť J.
Vítány jsou též doma vyrobené transparenty.
Námitky, které čekáme:
1. Ted už to nemá cenu, sníh už se navozil
Jenže když budeme mlčet, za rok se bude vozit znovu…
2. To je jen vytloukání politického kapitálu
Ano, je potřeba z celé akce „vytlouct“ maximum politického kapitálu – pokud se nezmění rozložení sil v našem městě a v našem kraji, budeme se s podobným problémy setkávat i v budoucnu - první šance je na podzim v krajských volbách
3. Ted už se stejně nic nedá změnit
Letos ne, ale čím více nás přijde, tím spíše si pořadatelé rozmyslí v příštím roce posílat náklaďáky do Jizerek a politici budovat podobné nesmysly jako areál ve Vesci.
4. Liberec si nemůže udělat ostudu, je potřeba celou věc už nehrotit
Není to ostuda Liberce, ale pořadatelů a odpovědných politiků. Veřte, že lidí, kteří s celou akcí velmi silně nesouhlasí, je větší než malé množství a že náš odpor vůči celé akci má nemalou podporu veřejnosti.
5. Stejně se nic nezmění
Když se před lety rozhodl náměstek Krenk (ODS) omezit rozsah veřejné dopravy v Liberci, tak se díky petici, kterou podepsalo 10.000 lidí a díky spojenému tlaku občanů a médií podařilo tento nesmysl zastavit a dnes dokonce v Liberci jezdí navíc i noční autobusy, ačkoliv si to tehdejší vedení města „neumělo představit“.
Smuteční řeč nad Ivanovou rakví měli Václav Malý a Martin Bursík. Pro toho, kdo tam nebyl máme alespoň dvě fotografie proslovů nad rakví.
Václav Malý
Martin Bursík
Během víkendu 8.-10.2. začaly bagry a těžké náklaďáky odvážet sníh z Jizerské lyžařské magistrály (od Smědavy po Soušské silnice směrem ke Kasárenské, během pátku a soboty byl zlikvidován asi 1km magistrály, práce dále pokračují) a dále z louky na Jizerce u záchytného parkoviště jakožto i z dalších míst v Jizerských horách. Těžká technika odváží sníh do Vesce u Liberce na dvoukilometrovou trať závodů pro několik desítek profesionálů. Přitom ničí magistrálu, kterou využívají tisíce rekreačních lyžařů a likvidují sníh na chráněných loukách v památkové rezervaci Jizerka. Mistrovství světa v lyžování v Liberci v nadmořské výšce 400m se ukazuje být tragickým omylem. Na něj doplácí zázemí pro rekreační lyžování využívané desítkami tisíc aktivních sportovců jakožto i příroda Jizerských hor. Tato megalomanská akce bude stát stovky milionů korun, přitom aktivním rekreačním lyžařům nic nepřinese. Za rozpočet mistrovství by bylo možno několik let upravovat běžecké tratě ve všech českých a moravských horách. Celá akce je příkladem trestuhodně špatné správy veřejných financí. Za mistrovstvím stojí špičky liberecké ODS. Světový pohár letošního roku je relativně malá akce proti mistrovství světa plánovanému na příští rok. Ještě hrozivější jsou ambice uspořádat v malém zadluženém Česku olympiádu. Politici podporující takovéto nesmyslné akce si nezaslouží Vaše hlasy v příštích volbách. Na základě pozvání rozhořčených lyžařů přijeli na místo reportéři České televize. Natočili záběry z likvidace magistrály doplněný kritickým komentářem trenéra českých olympijských medailistek Zdeňkem Cillerem. Cenzura však tyto záběry do televizního zpravodajství zřejmě nepustila.
Dejte, prosím, tuto zprávu dále těm, o nichž si myslíte, že je to osloví.
Ondřej Duda
Jizerka 20
Jizerské hory
Další ohlasy na akci:
Fotografie:
Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy
Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy
Odvážení sněhu v II zóně CHKO
Místo, aby byla doprava vedena objízdnými trasami, má být po dva roky vedena po provizorní silnici přímo sady. Více si můžete přečíst v v následujícím článku na iDnes, kvůli výstavbě této provizorní silnice má navíc padnout 16 vzrostlých stromů, jak se můžeme dočíst v dalším článku, který přetiskujeme z MF Dnes:
Mladá fronta DNES, 05.02.2008
Strana: 03, Rubrika: Praha, Autor: PETR ŠVEC
Stromy se kácejí za zády lidí
AUTA MÍSTO STROMŮ Město chce skrz Letenské sady postavit provizorní silnici. Podle návrhu projektantů stojí silnici v cestě šestnáct stromů. O výstavbě objížďky se přitom lidé dozvěděli jen měsíc před jejich plánovaným kácením.
Holešovice - Když magistrát otevírá nový park nebo se chystá výsadbou zeleně zpříjemnit život lidem v okolí jejich obydlí, neopomenou městští radní na takovou akci pozvat zástupce médií i Pražany.
Radní se slavnostním výrazem ve tváři se zpravidla zapřou do rýče a až s přehnanou péčí pokládají do čerstvé jámy mladé stromky. Fotoaparáty v tu chvíli blýskají ostošest a přítomní diváci se jen málokdy ubrání potlesku.
Když se mají naopak v parcích stromy kácet, nikdo pozvánky neposílá. Ba naopak. Spíše se zdá, že chce vedení města takovou akci co nejvíce utajit.
Jak jinak si vysvětlit, že se o plánovaném kácení stromů v Letenských sadech kvůli výstavbě dočasné objízdné silnice Pražané dozvědí jen měsíc předtím, než mají na vzrostlé stromy u tramvajové smyčky na Špejcharu nastoupit zahradníci s motorovými pilami.
„Nemůžeme žít ve vakuu“
„Neprobíhá žádná diskuse a člověk se k takovým informacím dostane jen náhodou,“ zlobí se zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených Ondřej Mirovský, který se angažuje v kampani Zachraňme Letnou.
O materiálu týkajícím se výstavby dvouproudové silnice vedoucí přímo Letenskými sady, jež má umožnit řidičům objet rozkopanou ulici Milady Horákové, se jednalo na magistrátu i na úřadu Prahy 7. Ale co možná nejtišeji. „Doufám, že radnice Prahy 7 nakonec stavbu nepovolí,“ dodal Mirovský.
Podle něj by měly úřady ve spolupráci s Metrostavem vést auta stavbou po provizorních mostech přímo na ulici Milady Horákové.
„To by ale stavbu mohlo prodražit o stovkymilionů korun. Nemůžeme žít ve vakuu. Po dokončení tunelu se všechno dá do původního stavu,“ uvedl starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
„Stavba tunelu bude stát asi 30 miliard, takže stále nevidím důvod, proč by nemohli najít způsob, který by byl šetrnější k životnímu prostředí,“ oponoval Ondřej Mirovský.
Magistrát přidal další argument. „Bylo by to složité a silnice by se musela neustále překládat. Nedokážu si představit, že by to řidiči, obyvatelé Prahy 6 a 7 a také cestující meziměstskými autobusy, které končí na Hradčanské, dokázali přejít v klidu,“ uvedl Miroslav Rajchart, vedoucí oddělení silničního správního úřadu magistrátního odboru dopravy.
Tramvaje po Letné nepojedou
Nejen řidiči si musí pomalu zvykat na to, že cestování přes Letnou se zkomplikuje. Také cestující, kteří jezdí po ulici Milady Horákové tramvajemi. Ani těm se totiž nevyhnou výluky a změny trasy. „Provoz tramvají bude přerušen na několik týdnů,“ potvrdil mluvčí stavební firmy Metrostav, jež na Letné pracuje, František Polák.
Tramvajové vozy se budou otáčet couváním u budovy ministerstva vnitra na dočasné otočce. Mezi Hradčanskou a touto provizorní konečnou budou jezdit autobusy náhradní dopravy.
„Tramvajová výluka se dotkne i úseku od Prašného mostu k Hradčanské. Ale je předčasné říkat, kdy to bude. O všem se teprve jedná a neustále se to mění,“ dodal Rajchart.
Doprava na Letné při stavbě tunelu Blanka
Kudy povede objízdná trasa
Nová silnice se dvěma jednosměrnými pruhy a chodníkem má být široká až 10 metrů. Řidiči se na ni dostanou z Badeniho ulice od izraelského velvyslanectví přes
ulici Na Špejcharu. Za tramvajovou smyčkou budou auta pokračovat napravo a obloukem kolem stavební jámy budoucího sjezdu do tunelu až na pískovou plochu Letenské pláně. K ulici Milady Horákové se provizorní silnice stočí na úrovni stadionu Sparty.
Proč se postaví nová silnice
Dělníci zde hloubí tunel městského silničního okruhu, který propojí Malovanku s Pelc-Tyrolkou. Řidiči do něj budou moci vjet na nové křižovatce u Špejcharu. Stavba tunelu omezí provoz na ulici Milady Horákové.
Výhody nové silnice
Nebude docházet k dopravním kolapsům v Praze 1, 6 a 7, kudy by řidiči uzavřenou Letnou objížděli.
Nevýhody nové silnice
Stavba nepotěší návštěvníky Letenských sadů. Za oběť padne i zhruba 16 vzrostlých stromů.
Kdy se silnice začne stavět
Výstavba provizorní silnice by mohla začít v březnu a skončí v červnu. Mezi červencem 2008 a říjnem 2010 po ní budou jezdit auta.
Náhrada zastaralych a neefektivních žárovek má snížit emise o 700 tisíc tun CO2 ročně a spotřebitelům má ušetřit 185 milionů euro. Ekologické organizace rozhodnutí vítají. Opozice podle REUTERS naopak nařkla vládu z přehnaně ambiciózní a extravagantní politiky.
Od července 2008 budou majitelé nově zaregistrovaných vozidel zdaňováni sedmi různými tarify dle negativního vlivu na životní prostředí. Motoristé s nejnižšími emisemi budou do státní kasy přispívat 100 eury, nejméně ekologičtí řidiči zaplatí 2000 eur ročně.
Ministr financí Brian Cowen považuje ekologizaci rozpočtu za nutnost. a pro REUTERS uvedl: "Bude třeba ještě mnohem více snahy, abychom nastavili ten správný kurz k plnění Kjótského protokolu a limitů EU pro rok 2020."
Lesní závod Židlochovice v oblasti Soutoku kácí každoročně desítky hektarů lužního lesa, pařezy jsou rozfrézovány a půda orbou připravena na strojovou výsadbu. Nenávratně mizí nejen staré stromy, které jsou domovem řady chráněných živočichů, ale i květena lužního lesa. Jednání vědců s vedením Lesů České republiky přinášejí naději na změnu managementu v celé oblasti Biosférické rezervace. Lesům, a to nejen lužním, také může prospět nová verze Národního lesnického programu, který by měla do konce roku schválit vláda.
Pořad je možné si přehrát na internetovém portálu České televize ZDE
"Jde o dobrý a vyvážený dokument," ujistil agenturu AP nizozemský vědec Bert Metz, který se na jeho vypracování podílel. Podle něho je text výsledkem nezbytného kompromisu mezi delegáty všech účastnických zemí.
Zpráva shrnuje vědecké poznatky předcházejícího materiálu o rozsahu tří tisíc stran vypracovaného ještě před nynějším zasedáním. Má být zveřejněna v sobotu na závěr zasedání IPCC, které se ve Valencii konalo od pondělí pod záštitou OSN.
S dokumentem v sobotu seznámí veřejnost generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Do té doby je podle AP obsah materiálu považován za důvěrný, byť zjevně zahrnuje klíčové body tří zpráv, které letos už mezinárodní panel vypracoval. Těmito stěžejními body jsou údaje vycházející ze sledování klimatických změn, pravděpodobné ničivé dopady globálního oteplování a nástroje, které je možné využít ke zpomalení trendu oteplování ovzduší.
Dokument je jasné poselství lidem, kteří mají pravomoc rozhodovat, prohlásil Hans Verolme ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který se spolu s dalšími nezávislými skupinami účastnil zasedání IPCC jako pozorovatel. "Vědci odvedli svou práci. Za to si zasluhují Nobelovu cenu. Teď je ale otázka, co s tím udělají lidé, kteří rozhodují," dodal Verolme.
Podle účastníků jednání americká delegace zpochybnila nejtvrdší stanoviska závěrečné zprávy, zjevně vedena snahou minimalizovat rozsah hrozby plynoucí z globálního oteplování, napsala AP. Hlavní teze ale ve zprávě zůstaly zachovány, včetně varování, že klimatické změny mohou vést k náhlým a nezvratným následkům, jako je úplné vyhynutí druhů.
Nejnovější zpráva poskytuje faktické podklady pro klíčové jednání na indonéském ostrově Bali, které příští měsíc zahájí přípravu nové globální strategie boje proti emisím skleníkových plynů po roce 2012, kdy vyprší platnost první fáze Kjótského protokolu.
Alespoň to tak vypadá v případě přípravy výstavby nové koksárenské baterie v ostravské společnosti ArcelorMittal Ostrava. Podle pracovníků České inspekce životního prostředí vybraný typ koksárenské baterie nepatří k tomu nejmodernějšímu, co současný koksárenský průmysl může nabídnout.
Zastaralá konstrukce
Pracovníci České inspekce životního prostředí totiž vypracovali vyjádření ke zveřejnění dokumentace vlivů chystané koksovny na životní prostředí a jejich závěry společnosti ArcelorMittal Ostrava příliš nelichotí.
"Jde o konstrukčně zastaralý a zjevně odlišný typ s překonanými konstrukčními parametry," píší pracovníci inspekce.
Jablkem sváru mezi inspektory a manažery ostravského hutního gigantu je velikost jednotlivých koksovacích komor. Výroba koksu spočívá ve stále opakovaném plnění komor uhlím, jeho zahřátím, vytlačením z komor a následným ochlazením. A právě při vytlačování koksu z baterií uniká do ovzduší nejvíce nečistot.
"Společnost ArcelorMittal pro svou novou koksovnu vybrala typ, který má menší rozměry než stávající koksovna, a tudíž se počet operací nutný k výrobě stejného množství koksu musí logicky zvýšit," předkládá největší výhradu pracovníků inspekce k chystané výstavbě vedoucí odboru ochrany ovzduší ostravské inspekce životního prostředí Radomír Štěrba.
"Nemáme ani tak problém s tím, že jde o třicet let starý typ koksovny, ale hlavně o počet cyklických opakování," dodává Štěrba.
Chmelík: Nebylo by to ekonomické
Za příklad dávají inspektoři životního prostředí moderní koksovnu u Schwelgernu nedaleko německého Duisburgu. Ta je díky svým parametrům pokládána za nejekologičtější na světě.
Podle ředitele pro investice ostravské huti Iva Chmelíka jde při výběru správného typu hlavně o finance. "Oproti Schwelgernu vyrábíme polovinu koksu, a tak by nám mohly plnicí vozy i několik hodin nečinně stát, což by nebylo nejekonomičtější," uvádí hlavní důvod pro výběr koksovny Ivo Chmelík.
Nathalie Kosciusko-Morizet, která zastává funkci státního sekretáře v oblasti životního prostředí, pro francouzský deník Le Monde uvedla, že během několika dní by měl platit zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 (1). Ta je jedinou komerční GM plodinou v Francie a v letošním roce byla v zemi pěstována na více než 20 tisících hektarech. Pěstování GMO je ale ve Francii žhavým společenským tématem, které vyvolává bouřlivé diskuse, a vedlo ke vzniku rozsáhlého protestního hnutí.
MON 810 je GM kukuřicí americké agrochemické firmy MONSANTO, do které byl genetickou manipulací vložen gen z bakterie, který vede k produkci bakteriálního toxinu v celé rostlině. Tento bakteriální jed má bránit GM kukuřici vůči zavíječi kukuřičnému, pro kterého je smrtelně jedovatý.
Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno, ale některé země její pěstování na svém území zakázaly. Maďarsko zakázalo pěstovaní MON 810 v roce 2005 na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, jež může mít škodlivý vliv na některé živočišné druhy (2).
Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku (3), Polsku (4) a v Řecku (5). Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Německé úřady zakázaly prodej osiva GM kukuřice MON 810 na jaře roku 2007 vzhledem k tomu, že stávající monitorovací plán neumožňuje odhalit rizika prokázaná novými vědeckými studiemi (6). Švýcarsko na základě výsledků referenda vyhlásilo pětileté moratorium na pěstovaní všech GM plodin (7).
V České republice komerční pěstování GM kukuřice MON 810 povoleno, a to dokonce i v chráněných územích, včetně evropsky významných ekologických oblastí systému NATURA 2000 (8). Podle sdělení ministerstva zemědělství se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice MON 810 v Česku na ploše zhruba 5 tisíc hektarů (9).
Ve Francii se má o ekologických opatřeních debatovat i v příštích měsících. Do koncem roku má být dopracován koncept tzv. zelené revoluce, ke které se Sarkozy zavázal během předvolební kampaně. V první polovině roku 2008 by pak měl projednat parlament návrh příslušného zákona.
MUDr. Miroslav Šuta
Zdroje:
(1) Nathalie Kosciusko-Morizet : "On change de stratégie" écologique, Le Monde, 26.10. 2007 - http://www.lemonde.fr/web/article/0,1-0,36-971498,0.html
(2) Protesty proti GMO v Maďarsku: Stovky demonstrantů předaly ministru zemědělství petici s 12 tisíci podpisy - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012901
(3) Rakouská vláda zakázala geneticky manipulovanou řepku Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012301
(4) Polský parlament schválil zákaz pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050001
(5) Řecká vláda zákazala 31 variet GM kukuřice Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006013101
(6) Antje Lorch: How much Bt toxin is there…?, Experiences with MON810 cultivation in Germany, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008
(7) BBC: Švýcaři pro zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2005112801
(8) Greenpeace otestovalo GM kukuřici v Čejči na Moravě - http://www.greenpeace.cz/gmo/tiskove-zpravy.shtml?x=649041
(9) Martin Leibl: Ekologické zemědělství a geneticky modifikované organismy, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008
Víc než desítka nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a humanitární pomocí uzavřela neformální platformu Česká klimatická koalice, aby vyvolala a vedla debatu o dopadu klimatických změn především na rozvojové země. Provoz stránek je součástí projektu, který podporuje německá Nadace Heinricha Bölla.
"Chceme, aby naši politici přijali nový, právně závazný cíl ve snižování emisí skleníkových plynů pro Českou republiku i celou Evropskou unii. A k tomu potřebujeme podporu veřejnosti," uvedla Gabrielová k plánům nevládních organizací na poli klimatických změn.
Webové stránky prezentují názory některých českých vědců a čtenář na nich nalezne i polemiku s některými výroky prezidenta Václava Klause, který hodnotí debatu o klimatických změnách jako hysterickou. V kolonce literatura naleznou uživatelé informace o česky vydaných publikacích, v odkazu dokumenty pak odkazy na další informace, a to i v angličtině, nechybí ani klimablog.
Část webových stránek je zaměřena na spotřebitelské chování. Vybízí například ke snížení produkce emisí při stavbě nového domu či nákupu elektrospotřebičů. Dále nabízí možnosti, jak může jednotlivec snadnými a levnými kroky při úsporách energií snížit svůj příspěvek ke globálním změnám podnebí až o desítky procent.
Výbor ocenil podle agentury AP především jejich snahu šířit povědomí o změnách klimatu, na nichž se podílí i člověk, a položení základů pro opatření k boji proti těmto změnám.
Devětapadesátiletý Gore byl před letošní volbou považován za horkého favorita na zisk letošní Nobelovy ceny za mír.
Český ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík v první reakci uvedl, že "jako viceprezident Spojených států vložil veškerou autoritu do propagace ochrany klimatu a udělal pro prosazení tématu nejvíc ze všech politiků". Udělení ceny vnímá jako zdůraznění tématu.
"Je to skvělý, spolu s ním dostal cenu i mezivládní panel," doplnil ministra Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.
Letošní květen-nelegální skládka hoří tři dny. Obavy místních, že skládku někdo znovu zapálí, se naplnily v srpnu. Tehdy hasiči bojovali s plameny celou noc. Lidé Dolní Řásnice nemohli otevřít okna ani dveře, mnozí stav hodnotili jako neúnosný.
Dnes je areál v dezolátním stavu. Ze dvou hal zbyly trosky. Ohořelé balíky odpadů jsou všude. "Venku je odpad uložený tak, že je velmi dobře přístupný. Esteticky to nevypadá vůbec hezky, jako po druhé světové válce," popisuje situaci na skládce starosta obce Robert Wildner. "Já bych silně pochybovala o tom, že by se dal ten odpad využít, protože už těmi požáry je to značně znehodnoceno, odpad je navíc prolitý vodou," hodnotí současný stav Danuše Hrázská z liberecké České inspekce životního prostředí.
900 tun odpadů vyvezl na skládku do Dolní Řasnice Robert Skákal. Vydělal si tím zhruba 1,5 milionu Kč. Tomu, že zaplatí pokutu a balíky s odpadem do konce roku odveze, ale nikdo nevěří. Sice dostal pokutu, šance na její vymahatelnost je ale minimální. Danuše Hrázská uvažuje v nejhorší variantě i o exekuci.
Lucie Pokorná
Letos se svět dostal do "červených čísel" o tři dny dříve než loni, kdy to zase bylo o tři dny dříve než předloni, vypočítala organizace New Economics Foundation (NEF). Období, po které Zemi vystačí obnovitelná spotřeba zdrojů, se neustále zkracuje už od 80. let minulého století, odkdy podle NEW lidstvo začalo žít nad ekologické poměry.
Příkladem marnotratného lidského zacházení s planetou, jejíž oteplování se blíží k nezvratnému bodu, je podle ředitele NEF Andrewa Simmse třeba britský vývoz 20 tun minerálek do Austrálie, odkud Británie naopak dovezla 21 tun minerálek. Takové obchody jsou podle Simmse spíše pravidlem než výjimkou.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to bylo 21. listopadu a nyní je to už na počátku října. Vyplývá z toho, že ekologický dluh roste stále rychleji. Každá země má ale jinou hranici, kdy spotřeba překoná možnou obnovitelnost zdrojů.
NEF spočítal, že pokud by celý svět spotřebovával přírodní zdroje stejně jako USA, zapotřebí bylo 5,3 současné planety. Kdyby všichni žili tak jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Ale kdyby všichni žili jako Číňané, stačilo by 0,9 planety, jakkoli se v Číně každých pět dnů postaví nová uhelná elektrárna.
"Čína je stále častěji napadána za stoupající znečišťování, ale přehlížejí se dvě skutečnosti," míní Simms. "Čínská produkce skleníkových plynů v přepočtu na hlavu je pouhým zlomkem emisí v Evropě a ve Spojených státech. A bližší pohled na obchodní toky ukazuje, že velký díl růstu čínských emisí souvisí se závislostí zbytku světa na čínském vývozu," dodal s tím, že díky tomu se "emisně vyperou" vyspělejší ekonomiky.
Havlův článek vyšel dva dny poté, co se v New Yorku uskutečnila konference světových představitelů k problematice globálního oteplování. Za Česko na ní vystoupil současný prezident Václav Klaus, který označil zvyšování globálních teplot v historickém kontextu za malé a jeho důsledky na lidskou činnost za zanedbatelné. Potencionální hrozby vyplývající z oteplování se podle něj navíc dosud nepodařily vědecky ověřit.
Klausův předchůdce v úřadě české hlavy státu se naopak domnívá, že "nemůžeme donekonečna klamat sami sebe, že není nic špatně, a nemůžeme si radostně užívat konzumního života a přitom ignorovat klimatické hrozby a odsouvat jejich řešení". Žádná globální katastrofa podle něj pravděpodobně v nejbližší době nehrozí, neměli bychom ale zapomínat na budoucí generace, upozorňuje podle IHT Havel, který se k ekologické tématice veřejně vyjadřuje jen zřídka.
Český státník a dramatik si netroufá odhadnout dopady možných klimatických změn, připomíná ale, že podnebí není "kyvadlo, které se po nějaké době znovu vrátí do původní polohy". Světové klima se podle něj také již nikdy nevrátí do stádia, v němž bylo před 50 nebo 5000 lety, ale změní se do nového stavu. "I když je tato změna pozvolná, neznamená to, že neohrožuje život," upozorňuje exprezident.
Neobává se proto o osud samotné planety, ale lidí, kteří ji budou obývat. "Byla tu před námi a s největší pravděpodobností tu bude i po nás. ... V důsledku naší činnosti a naší nezodpovědnosti ale nemusí pro nás zbýt v tomto klimatickém systému místo," tvrdí Havel, podle něhož by vedle technologické regulace měl být stejný důraz kladen i na vzdělávání a ekologickou výchovu.
Celý text Václava Havla v angličtině je k dispozici na stránkách International Herald Tribune ZDE
Pokračování těžby uhlí znamená jen minimum šancí, aby se z Ústeckého kraje stal prosperující region, z něhož by neodcházeli lidé. V tomto duchu se nesla konference Útlum těžby: Impuls k oživení Ústeckého kraje?, která proběhla ve středu odpoledne v Ústí nad Labem. Pořádalo ji Hnutí Duha ve spolupráci s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.
"Je to náš příspěvek k tomu, jak by se mohl kraj rozvíjet bez těžby uhlí. Chtěli jsme naznačit možné cesty rozvoje, jejichž v podstatě nutnou podmínkou je útlum těžby," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha.
Uhlí, nebo příroda?
V několika příspěvcích se mluvilo například o nutnosti vize rozvoje, za níž by šli politici déle než jedno volební období, o stále větším znečištění prachem v oblastech s hnědouhelnými lomy nebo o perspektivách měst obklopených doly. "Dnešní obyvatelé už zde zapustili kořeny a mají ke kraji opět lokálně patriotický vztah jako ke svému domovu. Vystupují proti pokračování devastace bojem o zachování limitů. Je to aktivní obrana, ale jen obrana. Je potřeba začít aktivně přispívat k novému ekonomickému profilu kraje a tvorbě nových příležitostí než těch ve stávajících oborech," uvedl architekt Martin Říha. Podle něj nehrozí po útlumu těžby nezaměstnanost, pokud se ovšem změní struktura zdejšího průmyslu. "Je nutné, aby se představitelé kraje rozhodli, zda podle nich stojí za to chránit zbytky přírody a kulturní bohatství a na nich stavět rozvoj kraje, nebo vše přetěžit a pak budovat nově, ale bez jakéhokoli vztahu k minulosti," řekl.
Prach lidem zkracuje život
Část konference se věnovala škodlivinám, které jsou kvůli těžbě v ovzduší. Lékař Miroslav Šuta, člen meziresortní komise vlády pro chemickou bezpečnost, který sleduje zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší, upozornil na to, jak se zvyšuje prašnost v okolí dolů, a na zdravotní rizika s tím spojená. "Prachové částice a látky, které na sebe vážou, jsou jednoznačně velkým zdrojem nemocí dýchacích cest, snižování plicních funkcí a snižování délky života, která je v této oblasti podle statistik jedna z nejmenších v Česku," upozornil lékař. "Různých dat a měření máme spoustu. Je ale otázka, zda z nich dnes někdo z politiků něco vyvozuje," podotknul.
Zcela o konkrétních obavách z dalšího pokračování těžby mluvili na konferenci lidé z Litvínova a Horního Jiřetína. Právě ten je ohrožen dalším pokračováním těžby. Jeho dva tisíce obyvatel by se kvůli ní muselo vystěhovat.
"Ani zachování limitů pro nás není jednoznačná jistota rozvoje. Jak se má rozvíjet město, u něhož jsou stále dobývací prostory, které jsou určené k vytěžení? Obávám se toho, aby Litvínov neobklíčily ze dvou stran doly a nezůstal spojen s ostatním světem jedinou silnicí. V takovém městě nemají lidé co dělat. Je to jen místo pro ty, kteří v těch dolech pracují. Nic víc. Pomohl by jedině odpis uhelných zásob. Ten by nám dal jistotu," představil své obavy Miroslav Otcovský, litvínovský zastupitel a člen sdružení Kořeny, které proti pokračování v těžbě aktivně vystupuje.
"Těžba není priorita. Úloha státu je odolat tlaku těžebních společností a udržet podmínky pro rozvoj regionu. Ostatní je na obyvatelích, obcích a městech," uklidňoval přítomné Daniel Vondrouš, šéf poradců ministerstva životního prostředí.
Těžaře nikdo nepozval
"Uhlí by nemělo determinovat rozvoj regionu. Je ale logické, že těžaři se snaží přesvědčit okolí, že to tak je. Umělé nafukování důležitosti těžby zkresluje obraz kraje. Ten je právě kvůli tomu stále vnímán jako špinavé místo," doplnil. Organizátoři konference se netajili tím, že záměrně nepozvali představitele těžebních společností. Pokračování těžby totiž jednoznačně vidí jako pozastavení jakýchkoli rozvojových plánů na desítky let.
"Není možné jen později vytvořit rekultivovanou krajinu pro rekreaci a sport, která nemá vazby k tomu, co tu bylo dřív. Neměl by v ní už kdo žít," upozornil architekt Vladimír Charvát, který se zabývá územním plánováním.
ONDŘEJ ČERNÝ
Mladá fronta DNES, Regionální mutace - severní Čechy
Ako agentúru SITA informovala hovorkyňa generálneho riaditeľa Colného riaditeľstva SR Martina Kereková, neznáma látka bola dovezená v cisternovom nákladnom vozidle evidovanom v Českej republike. Približne 18-tisíc litrov vyčerpali do statických nádrží na poľnohospodárskom družstve pri Krupine. "Je tu podozrenie, že ide o účelový dovoz odpadu minerálneho pôvodu, ktorý mal byť uskladnený a ponechaný na území Slovenska," uviedla Kereková.
Colníci na miesto privolali vyšetrovateľa Úradu justičnej a kriminálnej polície vo Zvolene, ktorý začal trestné stíhanie voči neznámemu páchateľovi pre podozrenie zo spáchania trestného činu za neoprávnené nakladanie s odpadmi. Skutočné zloženie dovezenej látky preukáže až expertíza. V prípade ešte nepadlo žiadne obvinenie.
Tovar predbežne zabezpečil Colný úrad v Banskej Bystrici. Kereková tvrdí, že sa z Česka malo doviezť až 300-tisíc litrov nebezpečnej látky. "Zadržaná zásielka bola prvá z celkového plánovaného množstva," dodala Kereková.
Nelegálny dovoz odpadu neriešia colníci po prvý raz. V máji tohto roku zadržali dva kamióny s komunálnym odpadom z Rakúska, z rovnakej krajiny sa na Slovensko dostal odpad aj v roku 2005, keď do Partizánskeho priviezli 1300 ton odpadu v asi 60 kamiónoch.
"Priorita je zcela zjevná - zachovat celistvost lesa," řekl Štěpánek. "Už jenom poučení z orkánu Kyrill bylo, že škody v lesích byly tam, kde byl les otevřen, kde nebyl celistvý," dodal radní. Klánovičtí chtějí protestem dosáhnout změny územního plánu. Požadují, aby v něm byl les zanesen jako lesní porost místo současného zařazení do rekreačních a sportovních ploch. Po změně by už vybudování hřiště nebylo možné.
Štěpánek i Strana zelených změnu prý podpoří. Radní také vyzval Pražany, aby oslovili své zastupitele, aby i oni přidali svůj hlas. Zároveň vyloučil, že by klíčové hlasování bylo na programu nejbližšího zasedání zastupitelstva. "Vidím to v horizontu šesti měsíců," řekl.
Golfové hřiště chce v Klánovicích vybudovat společnost Forest Golf Resort Praha (FGRP). "Forest Golf si nevymyslel územní plán, ten takový byl a s tím do toho vstupoval," řekl dnes ČTK Ondřej Vaněk z FGRP. Projekt byl podle něj schválen při posuzování vlivu na životní prostředí. "Druhá strana nemá žádné studie o tom, že les bude ničen," sdělil Vaněk. Se změnou územního plánu nesouhlasí také občanské sdružení Pro-Golf 2005. Les by podle nich pak mohli využívat myslivci a ohrožovat návštěvníky střelbou.
Golfové hřiště s devíti jamkami by podle plánu společnosti FGRP mělo být na 16 hektarech Klánovického lesa. "Představuje to zhruba 1,3 procenta z celkové plochy Klánovického lesa. Nejedná se tedy o likvidaci pětiny lesa, jak říkají odpůrci lesa," stojí v prohlášení sdružení Pro-Golf. Místní obyvatelé se ale bojí, že to bude pouze začátek a že společnost hodlá v lese vybudovat i další stavby a hřiště. FGRP, která chce tímto krokem obnovit prvorepublikovou golfovou tradici, to popírá.
Starosta Klánovic Ladislav Hrabal na dnešní protestní akci opět zdůraznil, že obec není proti golfu. Už dříve řekl, že starosta sousedních Úval nabídl investorovi jiné pozemky, kde je nyní pole. "Žádný seriozní návrh nepřišel," řekl naopak Vaněk.
Klánovický les je součástí Přírodního parku Klánovický les - Čihadla. Má rozlohu 900 hektarů. Žije v něm řada vzácných rostlin a živočichů.
Od 3. září do 3. října 2007 probíhá celonárodní kampaň Měsíc ekologické výchovy. Kampaň organizují Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a Český svaz ochránců přírody, záštitu nad ní převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo životního prostředí, které poskytlo i finanční prostředky na její uspořádání.
Ekologická (environmentální) výchova vede děti, mládež i dospělé k převzetí odpovědnosti za současný i budoucí stav životního prostředí a společnosti. Rozvíjí citlivost k životnímu prostředí i vnímavost k nekonzumním kvalitám života. Kampaň Měsíc ekologické výchovy je proto zaměřena na širokou veřejnost bez rozdílu generací. Jejím cílem je objasnit veřejnosti mnohorozměrný obsah pojmu ekologická (environmentální) výchova a vysvětlit její význam pro udržitelný rozvoj i pro obohacení života každého z nás.
Do kampaně se zapojily čtyři desítky organizací a institucí z celé republiky, které se nejrůznější formou ekologickou výchovou zabývají. Základní a střední školy, ekocentra, střediska ekologické výchovy, mládežnické organizace a organizace pracující s dětmi, ekologické poradny atd. „Je to nepochybně dokladem toho, že ekologická výchova získala v posledních letech na vážnosti, má oporu v legislativě,
podporují ji instituce veřejné správy, zejména Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraje i některá města a obce,“ říká zástupce ředitele sdružení Pavučina Václav Broukal.
Různorodému zaměření institucí zapojených do kampaně odpovídá i rozmanitý charakter připravovaných akcí. Např. děti zažijí nečekaný začátek školního roku 3. září ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze 10, kde si vyzkouší práci ekologů v terénu. Na Veletrhu ekologických výukových programů ve Vernířovicích na Šumpersku se bude od 4. do 7. září stovka profesionálů z oblasti ekologického vzdělávání seznamovat s výukovými programy svých kolegů a vyměňovat si zkušenosti. Na 28. září připravují regionální ekologická střediska v celé republice akce Na Václava do přírody – nejen Václavové to potřebují. Akce nabízejí možnosti alternativního využití volného času v přírodě. Návštěvníci si mohou vybrat např. výlety nebo procházky s odborným výkladem, rodinné programy zaměřené na získání a ocenění příjemných zážitků z pobytu v přírodě, atd. Netradiční září čeká i na žáky a studenty více než dvaceti základních a středních škol z celé republiky, které se kampaně účastní. Školy připravily pro žáky a studenty programy podle svého zaměření a možností. Např. tématicky zacílenou výuku, nejrůznější soutěže a výlety do přírody, dny v terénu pro mladé ekology nebo praktické ukázky toho, co mohou děti pro přírodu udělat. Děti budou např. uklízet okolí škol a veřejných prostranství, kde se nejčastěji pohybují, pomáhat při stavbě učebny pro školu v přírodě, apod. Jak řekla ředitelka sdružení Pavučina Mgr. Lenka Daňková, „slavnostní tečkou za kampaní bude konference, která se koná 3. října v Paláci Charitas v Praze 2. Konferencí bude ukončena nejenom kampaň, ale i roční specializační studium pro školní koordinátory ekologické výchovy.“
Během Měsíce ekologické výchovy máme všichni příležitost vybrat si program podle svých představ, dozvědět se více o ekologické výchově a jejím významu pro náš život, zlepšit prostředí, ve kterém žijeme a užít si příjemné dny babího léta. Další informace najdete na http://narodnisit.cz/mesic_ev.
Sklad pro vyhořelé jaderné palivo by se měl postavit za obcí Maňovice na Horažďovicku. Starostové okolních obcí jsou však proti a několik let se snaží stát přesvědčit, že to není dobrý nápad. Na jejich memorandum teď kladně reagoval ministr životního prostředí Martin Bursík.
Jeho příslib některé starosty potěšil, pro jiné je to jen dopis, který není závazný, a hrozba výstavby jaderného úložiště podle nich stále trvá. "Mění se ministři, mění se poslanci, a myslím si, že trvalou záruku nebudeme v žádném případě mít," netají se svým názorem starosta obce Pačejov Vladimír Smolík.
Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar však zdůrazňuje, že nepřekročitelným kritériem pro vybudování úložiště bude souhlas dotčených obcí.
Starostové se nejvíce obávají toho, že v případě výstavby úložiště dojde k velké devastaci okolní krajiny a z vesnic, kam se pomalu začínají vracet mladí lidé, život pomalu vymizí. "Pačejovsko by ztratilo atraktivitu a co se týče rekreací, docházelo by určitě k vylidnění," obává se pačejovský starosta.
Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že na svém stanovisku nic měnit nechce. Pokud bude potřeba navrhne i změnu atomového zákona. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová si v této souvislosti myslí, že by obyvatelé dotčených obcí měli mít možnost záměry státu vetovat. Podle ní by se nemělo úložiště stavět proti jejich vůli.
Ondřej Giňa
Reportáž České televize si můžete přehrát na internetu ZDE
Asi nejznámější invazí v dějinách bylo vysazení králíka divokého v Austrálii. Následky pociťuje původní australská fauna ještě dnes. Právě přemnoženým králíkům je připisována odpovědnost za vyhynutí téměř jedné osminy původních australských býložravců.
Česká republika je na tom, ve srovnání s Austrálií, Novým Zélandem nebo některými oblastmi v Severní Americe relativně dobře. Přesto i tady najdeme stovky více či méně nebezpečných vetřelců. Příkladem jsou nebezpeční američtí raci, ti přenášejí račí mor, který ničí původní evropské druhy. Pořad ukáže také lom, ve kterém se usídlily čínské sladkovodní medúzky a nebude chybět ani mediální hvězda mezi invazními rostlinami - bolševník velkolepý. Průvodcem bude biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pořad si můžete přehrát internetu ZDE
případě, že se v údolí Jizery postaví 12 km dlouhá přehrada Vilémov, voda zaplaví přibližně 300 domů, polovinu Harachova a mezinárodní silnici do Polska. Podle ministerstva jde jen o plány. Už nyní ale záměr děsí tisíce lidí, kteří tu žijí. „Jsou zde původní bukové porosty a nacházejí se tu vzácné i zákonem chráněné druhy rostlin,“ stěžuje si mluvčí krkonošského národního parku Tomáš Drahný.
Odpůrci přehrad teď upozorňují na novelu vodního zákona. Stojí v ní, že lidé na svém pozemku musí strpět výstavbu protipovodňových opatření. A těmi může být i přehrada. Zatopení svých domovů by tak místní nemohli nijak zabránit. „V tomto případě by stavebník, nebo vláda mohli kdykoliv strhnout přehradu na pozemky a lidé, ani obce by s tím nemohli udělat nic,“ vysvětluje Jan Beránek z občanského sdružení Stop přehradě.
Ministerstvo se hájí. Takzvaný režim strpění chceme využívat jen u menších staveb. S plány na výstavbu nových přehrad novela vůbec nesouvisí. „V žádném případě nelze spojovat získávání práv k pozemkům pro výstavbu veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi s problematikou územního hájení lokalit pro akumulaci vod,“ uvedl Miroslav Král ze sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Vláda novelu na svém posledním jednání odložila. Odpůrci výstavby nových přehrad, ale požadují, aby byl materiál stažen a vláda se jím, tak už nikdy nezabývala.
Lucie Pokorná
Reportáž České televize je možné si přehrát na internetuZDE
Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.
Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.
Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.
Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.
Zákon má sladit formu českého registru s obdobnými seznamy zemí Evropské unie. Podniky do registrů nahlašují množství znečišťujících látek, které vypouštějí do okolí. Vedle národních registrů má od 1. ledna 2008 vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly. Zahrne základních 91 látek. Evropské požadavky jsou ale nižší, než odpovídá současnému standardu v Česku. Vláda proto tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.
Na původní návrh zákona, který vládě předložil exministr Petr Kalaš, si stěžovaly ekologické organizace. Nelíbilo se jim, že by některým firmám odpadla ohlašovací povinnost. Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů 977 podniků. V případě přijetí zákona, který pouze kopíroval evropskou předlohu, by podle propočtu sdružení Arnika byly k dispozici informace jen od 696 firem.
Povinnost hlásit množství uniklých látek měla odpadnout třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. V seznamu by zůstali jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.
Oproti původnímu návrhu v předloze, kterou na podzim projedná sněmovna, také zůstala povinnost nahlašovat znečištění v odpadech.
Norma nahradí část současného zákona o integrované prevenci a zjednoduší komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.
Pardubice jsou jako centrum chemické výroby historicky zatížené škodlivými látkami, což se promítá i do zdravotního stavu obyvatel. Například ve výskytu rakoviny je město na prvním místě v kraji a na jednom z nejvyšších v zemi. "Neměli bychom chtít zhoršovat životní prostředí zejména v Pardubicích. Je to naše odpovědnost vůči občanům a takto se k tomu postavíme. Se záměrem nesouhlasíme," řekl Deml.
Spalovnu koupila od chemičky v loňském roce rakousko-česká společnost AVE CZ a po modernizaci za několik set milionů korun v ní ročně plánuje likvidovat až 20.000 tun nebezpečného odpadu. Pouze zhruba čtvrtina z tohoto množství by pocházela z místních zdrojů, ze Synthesie a čistírny odpadních vod. Ostatní odpad by se musel dovážet. Spalovna v Synthesii začala pracovat v roce 1995, o devět let později musela být odstavena, protože nebyla schopna dodržovat emisní limity.
Firma AVE CZ v úterý vedení města prezentovala záměr modernizace zařízení, radní poté rozhodli, že město vstoupí do správního řízení na spuštění spalovny. Odpor radnice ale sám o sobě nemůže záměr investora zastavit. "Jestliže splní příslušné vyhlášky, nařízení a normy, úředník magistrátu, který vykonává státní správu, nemá možnost celý proces zastavit a spalovnu nepovolit," uvedl Deml.
Projekt opětovného otevření spalovny nebezpečného odpadu již kritizovala Strana zelených v Pardubicích, odmítla jej i zastupitelstva obce Srnojedy a šestého městského obvodu. Proti záměru se v Srnojedech podepsalo pod petici 338 lidí z 400 oprávněných voličů. Ozvat se mohou i další subjekty. K dotčeným územním samosprávným celkům patří rovněž obce Rybitví, Černá u Bohdanče a sedmý pardubický obvod.
Spuštění spalovny naopak podporuje krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Zařízení podle něj zapadá do krajského plánu odpadového hospodářství.
"Nyní probíhá posouzení vlivu na životní prostředí, řízení se budeme účastnit a podávat připomínky. Připravujeme podrobnější zprávu," uvedl.
Spalovnu, která má ročně zpracovat 20.000 tun nebezpečného odpadu, koupila loni rakousko-česká společnost AVE CZ. Autoři petice se obávají znečištění ovzduší, které bude rizikem pro zdraví obyvatel. Podle nich nedává plánovaná nízká teplota spalování jistotu bezpečného provozu, bude také omezená možnost kontroly emisí. Kvůli spalovně oslovili její odpůrci odborníky, řekl Králíček.
"Pro Pardubice je příliš velký luxus mít dvě spalovny, jedna již je v nemocnici. Synthesia by spalovnu používala jen z deseti procent, zbytek odpadů by se dovážel," řekla ČTK místostarostka Srnojed Eliška Vlašičová. Starosta obce Zdeněk Jarý doufá, že se připojí další obce a místní části Pardubic. Podporu už vyjádřili pardubičtí zelení.
Předsedovi petičního výboru se nelíbí, že někteří lidé z krajského úřadu spalovnu podporují. Krajský radní Petr Šilar řekl Mladé frontě Dnes, že se mu projekt líbí a zapadá do plánu odpadového hospodářství. "Kraj by měl být nestranný, neměl prosazovat zájmy firmy, ale pardubického regionu," reagoval Králíček.
Společnost AVE CZ zcela odmítá výtky petice. "Odpad ze zahraničí rozhodně dovážet nebudeme, to není ani dovolené. Spalovna bude po rekonstrukci plnit veškeré emisní limity, chceme také řádně zabezpečit sklad látek proti únikům do povrchových i podzemních vod. Celá technologie bude na nejmodernější úrovni. Obavy lidí jsou zbytečné," řekla ČTK Petra Kaudová z firmy. Do modernizace chce firma vložit stovky milionů korun.
Radní Toman zodpovědný za dopravu, který dnes petici přijal, řekl, že v zákonné lhůtě odpoví. Sám nemá na spalovnu názor, protože se s problematikou zatím podrobně neseznámil. Uvedl jen, že od vzniku kraje obdržel úřad 61 petic a 1400 podání a stížností.
Příčinou problémů je zejména drobný prach, který odborníci a po nich i politici nazývají termínem PM 10. Malá zrnka prachu o velikosti jedné setiny milimetru na sebe váží další škodliviny. Jejich vdechování může způsobovat rakovinu, kornatění tepen a další mnohdy smrtelné nemoci.
Podle připravované vyhlášky ministerstva budou moci při překročení koncentrací těchto látek státní orgány největším znečišťovatelům nařídit, aby omezili výrobu. To současné předpisy neumožňují. Vyhláška má začít platit už na podzim. „To jsou docela optimistické informace,“ hodnotí snahy ministerstva ostravský poslanec za ODS Radim Chytka.
Stav ovzduší v Ostravě: Jako na houpačce
Ovzduší na Ostravsku se od pádu komunistického režimu mění, ale ne vždy k lepšímu. V devadesátých letech, v době recese, se vše radikálně měnilo k lepšímu. Jak průmysl kolem roku 2000 začal pomalu nabírat nový dech, rostlo však i množství zdraví škodlivých látek vypouštěných z komínů továren.
Čísla, která nyní poskytují hydrometeorologové a hygienikové, jsou poměrně otřesná. Například denní limity pro prach zvaný PM 10 jsou v ostravských čtvrtích jako Přívoz nebo Radvanice a Bartovice překračovány až stodevadesátkrát. Nic podobného se neděje nikde jinde v republice a téměř ani v Evropě. Podobně srovnatelné zamoření PM 10 má v Evropě jen s Ostravskem sousedící Katovické vojvodství v Polsku. Kvůli hutím.
Podle ministra obchodu a průmyslu Martina Římana se v Moravskoslezském kraji vyrobí 94 procent veškeré oceli v republice. A osmdesát procent znečištění ovzduší pochází právě z velkých hutí, jakými jsou ostravský Mittal Steel nebo Třinecké železárny.
Velké firmy limity plní. Ale také stále zvyšují výrobu.
Velké podniky se však brání osočování. „Společnost Mittal Steel vypouští do ovzduší jen desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku 1990. Ještě letos a v následujících třech letech investuje pět a půl miliardy do modernizace a ekologických projektů,“ říká mluvčí firmy Jana Dronská. Doplňuje, že společnost dodržuje všechny limity ochrany ovzduší platné v České republice, a tím i v Evropské unii. Emise oxidů uhlíku na tunu vyrobené oceli má dokonce nižší než srovnatelné západoevropské firmy.
Fakt, že továrny zákonem předepsané limity v naprosté většině plní, nikdo nezpochybňuje. „Méně už se ví, že když firmy zvýší výrobu například dvakrát, mohou i dvakrát více vypouštět. Koncentrace vypouštěného je tak z hlediska legislativy sice v pořádku, do ovzduší se však dostává dvakrát více nečistot. A pokud žijeme v aglomeraci, kde je značná hustota těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo,“ vysvětluje Chytka, jak je možné, že i když všichni dodržují předpisy, prachu přibývá. Nově chystaná vyhláška ministerstva proto řeší, ne v jaké koncentraci, ale kolik celkem prachu PM 10 a dalších nečistot se do ovzduší dostane.
Pravomoc rozhodnout dostanou krajské úřady
Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jana Kužela se v připravované vyhlášce počítá s takzvaným akčním plánem. Když hodnoty naměřeného prachu převýší obvyklé limity, budou moci krajské úřady krátkodobě omezit zdroje znečištění, například výrobu v továrnách nebo i dopravu.
Jedovaté ovzduší může vést k odchodu lidí i zaměstnavatelů. „Lidé nebudou pracovat ve městech, která smrdí,“ prohlašuje i ostravský primátor Petr Kajnar.
Lidové noviny, Regionální mutace - Morava JAN KRÁL
České ministerstvo životního prostředí jedná s Němci o navrácení odpadů od loňského léta. Podle Práva není příliš úspěšné především proto, že každou tunu dovezeného odpadu musí Němcům složitě dokazovat. Němci si zatím z Česka odvezli přes 2500 tun odpadků, ministerstvo hodlá v budoucnu jednat o dalších 2000 až 3000 tun.
Odpad se do Česka dostal v období od léta 2005 do prvního čtvrtletí roku 2006. Zhruba polovina dovezeného německého odpadu skončila na běžných českých skládkách. Zbytek směřoval především do obcí Milovice, Lahovičky, Sosnová, Arnoltice a Libčeves.
ČIŽP uložila firmám, které se na nezákonném dovozu podílely, pokuty za více než 30 milionů korun. "Jejich vymahatelnost je složitá," řekla Právu mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová. Firmy, které německé zakázky realizovaly, jsou totiž většinou v konkurzu.
Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.