Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Text nominačního dopisu na Cenu Josefa Vavrouška, odeslaného skupinou členů předsednictva STUŽ.

Kandidát

Jméno a příjmení: ing. arch. Martin Říha
Profese: odborník pro územní plánování, SEA, EIA

Doplňující informace o kandidátovi

Za co je navrhován(a):

Jménem skupiny členů předsednictva STUŽ navrhujeme ing. arch. Martina Říhu na cenu JV za jeho celoživotní dílo při prosazování principů udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí v oblasti územního rozvoje, EIA a SEA a také za celoživotní snahu o ochranu obcí severních Čech před rozpínáním těžby hnědého uhlí.

Podrobnější odůvodnění:

Narodil se 22. 10. 1945 ve Varnsdorfu, kde prožil dětství do roku 1960. Maturoval v roce 1962 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Děčíně. V roce 1968 získal titul inženýr architekt na Stavební fakultě ČVUT v Praze a po jednoroční základní vojenské službě nastoupil jako projektant urbanista na Útvar hlavního architekta ONV v Děčíně. Po jeho zrušení v roce 1971 pracoval 7 let jako referent a později 3 roky jako vedoucí oddělení na odboru výstavby a územního plánování ONV Děčín, kde začal uplatňovat svůj zájem o životní prostředí. Podílel se na pořízení územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů pro děčínské části CHKO Lužické hory, České středohoří a Labské pískovce. Působil v komisích životního prostředí, ochrany památek a v poradním sboru pro ochranu ZPF ONV. Ve stovkách územních řízení a územních rozhodnutí, která vydal, vždy uplatňoval zájmy ochrany životního prostředí i památek. V letech 1977 - 1978 absolvoval tehdy průkopnický, mezioborový 4-semestrový postgraduál „Ochrana a tvorba životního prostředí“ u Prof. Ing. Josefa Říhy, DrSc. na Stavební fakultě ČVUT Praha. Spolupodílel se na kritických stanoviscích ONV a na odvrácení hrozeb realizace kontroverzních záměrů výstavby nového plavebního stupně na Labi v Dolním Žlebu, s přečerpávací vodní elektrárnou s horní nádrží na Býnovecké plošině, společného předávacího nákladového nádraží ČSD - DR v Boleticích, nového závodu ČSAD v Děčíně - Horním Oldřichově ad.

Od roku 1978 do roku 1989 působil jako samostatný odborný referent a později jako vedoucí oddělení územního plánování na odboru územního plánování Severočeského KNV Ústí n. L. V úloze pořizovatele se podílel na přípravě územních plánů velkých územních celků Litoměřicka, Liberecko-jablonecké aglomerace, Českolipska, změny územního plánu Severočeské hnědouhelné pánve z roku 1985, ale také Studie sociálně-ekonomického rozvoje a obnovy Krušných hor. S jejich pomocí se SčKNV a Ing. arch. Zdeňkovi Stáhlíkovi se spolupracovníky z Terplanu Praha podařilo odvrátit tzv. „velkou variantu těžby“ s navrhovaným totálním vyuhlením pánve, které hrozilo dle rad sovětských expertů. Spolu s krajskou geoložkou RNDr. Mirkou Blažkovou se v roce 1988 zasloužil o přípravu podkladů pro odpis zásob uhlí pod městem Duchcov a tím o jeho záchranu před likvidací povrchovou těžbou. Na základě podkladů, připravených nevládní organizací Spolek za záchranu Jezeří, jejímž členem se později stal, přenesl spolu s krajskou geoložkou problematiku stability svahů Krušných hor nad Velkolomem Čs. armády na jednání krajských a ústředních správních orgánů. Tak se podařilo zámek Jezeří a část arboreta pod ním zachránit před likvidací. Angažoval se v aktivitách (nakonec bohužel neúspěšných) k ukončení výroby chlorové chemie a zejména epichlorhydrinu ve Spolchemii Ústí n. L. V rámci prací na ÚPn VÚC Litoměřicko si i jeho přičiněním při působení v komisích pro životní prostředí, ochranu památek a přírody vynutil SčKNV od dopravních orgánů a projektantů porovnání více variant trasy koridoru dálnice D8 pro přechod přes Ohři a pro průchod přes CHKO České středohoří. Stalo se tak dávno předtím, než u nás bylo zavedeno povinné porovnávání více variant v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA a SEA).

Jako čestný dárce krve postupně získal bronzovou, stříbrnou i zlatou plaketu MUDr. Janského za 52 bezpříspěvkových darování krve.

V letech 1987-1989 absolvoval další čtyřsemestrový postgraduál „Urbanismus a územní plánování“ na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Pro své environmentální aktivity se stal nepohodlným vedení SčKNV i KV KSČ a v září 1989 s ním byl na SčKNV rozvázán pracovní poměr „dohodou“.
Krátce před Listopadem 1989 nastoupil jako projektant - urbanista na Terplan s. p. Praha do týmu pro práce na „Koncepci urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení ČSR“. Spolupodílel se pak s kolegou Ing. Igorem Míchalem, CSc. na „zrovnoprávnění“ přírodních složek prostředí v těchto pracích, na vyvíjení „územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES)“ a jejich začlenění - nejdříve jen do územně plánovacích podkladů a posléze jako povinnou a závaznou součást i do územně plánovací dokumentace. V roce 1990 jej první ministr životního prostředí ČSR RNDr. Bedřich Moldan, CSc. přizval jako svého 2. náměstka k budování státní správy na úseku péče o životní prostředí. Díky tomu se spolupodílel na závěrečném dopracování a redakci „Zprávy o stavu životního prostředí v ČSR“, připravované již před Listopadem v Ekologické sekci Biologické společnosti ČSAV (vyšlo jako tzv. „Modrá kniha“), na „Programu ozdravění životního prostředí ČSR na léta 1991 - 2000“ (tzv. „Duhovém programu“), na Programech ozdravění Severočeského kraje, Sokolovska a Ostravska - Karvinska. Připravoval ve své sekci MŽP také na ně navazující usnesení vlády o územních ekologických limitech těžby uhlí. Spolupodílel se ve funkci náměstka ministra, zastřešujícího sekci s 9 odbory pro věcnou problematiku ochrany ŽP, na přípravě nových zákonů o ochraně přírody a krajiny, o ovzduší, o odpadech, o lesích, o Státním fondu životního prostředí, o České inspekci životního prostředí, o posuzování vlivů na životní prostředí, o výkonu povolání autorizovaných architektů, stavebních inženýrů a techniků činných ve výstavbě a na vytváření struktury státní správy na úseku životního prostředí jak v centru, tak po zrušení krajů na okresech. Po nástupu ministra Bendy a delimitaci územního plánování a stavebního řádu z MŽP na Ministerstvo hospodářství ČSR (později pro místní rozvoj ČR) v roce 1992 přešel na MH ČR, ale pro kompetenční spory mezi sekcemi pro územní plánování a regionální rozvoj a pro dopravu a vzhledem k nesouhlasu s aktivitami ministra Karla Dyby kolem jižního obchvatu dálnice D5 Plzně odešel v roce 1993 zpět do mezitím zprivatizovaného Terplanu a.s. Praha. Zde pak vykonával 7 let funkci výrobního náměstka ředitele. V roce 1993 vstoupil do Společnosti pro trvale udržitelný život, kterou založili po rozdělení ČSFR a zrušení FVŽP lidé sdružení kolem Ing. Josefa Vavrouška, CSc., a v krátkém období v ní působil i jako člen předsednictva. Ve STUŽ aktivně působí dodnes. V roce 1994 získal autorizace architekta od České komory architektů a pro posuzování vlivů na životní prostředí od MŽP.

V roce 2000 byl náměstkyní ministra životního prostředí Ing. Evou Tylovou a ministrem RNDr. Milošem Kužvartem znovu přijat na MŽP do funkce ředitele odboru posuzování vlivů na životní prostředí. Kromě rutinního výkonu státní správy na tomto úseku spoluvytvářel nový zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb., respektující blížící se vstup ČR do EU a později jeho novelou zákonem č. 93/2004 Sb. i Směrnici EU 2001/42/EC, o posuzování koncepcí. Spolupodílel se na nové metodice SEA a na twinningovém projektu EU pro EIA/SEA pod odborným vedením pracovníka ze SRN. Jako člen meziresortní pracovní skupiny MMR, MŽP a MV ČR se krátce zúčastnil i prací na novém stavebním zákonu a spolupodílel se na principu ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků, který je v něm zakotven. V roce 2003 podepsal záporné stanovisko SEA k původní Státní energetické koncepci MPO a aktivně se spolupodílel spolu s RNDr. Martinem Bursíkem, tehdejším poradcem ministra a s dalšími kolegy z MŽP, na zpracování alternativní Státní energetické koncepce, schválené později vládou premiéra Špidly. V ní se podařilo navýšit plánovaný podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a vypustit záměr MPO na prolomení územních ekologických limitů těžby do roku 2030. Patrně i proto musel na nátlak nového vedení MŽP s ministrem Ambrozkem a náměstkyní Jiráskovou v roce 2004 z MŽP znovu odejít.

Zůstal však členem Vědecké sekce rady KRNAP a spolupodílel se z této pozice jako člen pracovního týmu na vytváření Vize Krkonoše 2050. Autorsky se spolupodílel na reprezentační publikaci o Krkonoších, která vyšla koncem roku 2007, na knize o.s. Antikomplex Proměny Sudetské krajiny, se zesnulým Ing. Ivanem Dejmalem a dalšími spoluautory sepsal publikaci Územní ekologické limity těžby v SHP. Účastnil a účastní se nejrůznějších připomínkových řízení k rozvojovým dokumentům a záměrům, aktivně vystupuje na konferencích s problematikou ochrany životního prostředí, územního plánování a památkové péče, publikuje v odborném i denním tisku, účastní se besed v Českém rozhlasu 6, jehož je věrným posluchačem a členem Klubu přátel šestky, nadále se zajímá o dění v severočeských městech a obcích.

V roce 2004 nastoupil jako vedoucí oddělení (v současnosti Referátu) SEA na Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Zde působil v roli pořizovatele SEA 6. vlny změn územního plánu pro Prahu, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nového Územního plánu Prahy, zpracovatele SEA Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj u Zásad územního rozvoje Prahy jako kraje. Připravil stanoviska Prahy jako kraje k SEA celostátních a krajských koncepcí pro představitele samosprávy. Léta působil jako příležitostný externí lektor na Fakultě stavební ČVUT - Katedře měst a regionů, na České zemědělské univerzitě - Fakultě lesnické a životního prostředí, na Přírodovědecké fakultě a na fakultě humanitních studií University Karlovy, v minulosti i na Institutu veřejné správy v Benešově u Prahy. Působil jako oponent diplomních prací na Stavební fakultě ČVUT, České zemědělské universitě v Praze Suchdole, na Fakultě sociálních věd UK v Praze, byl také stálým členem komise pro obhajoby disertačních a doktorandských prací na FA ČVUT v Praze. Pro hnutí „Zdravých měst“ působil dlouhodobě jako externí posuzovatel rozvojových dokumentů měst, ucházejících se o členství, z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Ve všech těchto angažmá usiloval vždy o nezávislý, objektivní, celostní pohled na sociální, ekonomický a environmentální vývoj ve všech věcných i časových souvislostech a o obhajobu veřejných zájmů, pro což občas nenachází pochopení ani u zastánců „svobodného rozletu podnikání a rozvoje“, ale ani u části „environmentalistů“. Po celý život prosazoval korektní, „nepolitikářský“, o odbornost opřený a nikomu se nepodbízející objektivní výkon veřejné správy. Žil 20 let skromně v panelovém domě na Žižkově, což považoval za součást „pokání“ za to, že ač se snažil, v minulosti nedokázal odvrátit tuto nevhodnou formu výstavby od několika pro ně nevhodných stavenišť ve městech i na venkově v Severočeském kraji. Nenadužíval osobní automobil a po Praze jezdil i jako náměstek ministra zásadně MHD. Jako chalupář v Krkonoších dodnes seče svou louku kosou a chrání tak klid vesnice před hlukem motorových sekaček.

Dosáhl respektu jen u mála zasvěcených lidí; trpělivým a nesiláckým hledáním takových řešení, která splňují environmentální, ekonomická, sociální, politická i technická kritéria dlouhodobé udržitelnosti vývoje, přesvědčováním v diskusích, věcnými argumenty. Podobně jako zesnulý Ing. Josef Vavroušek, CSc., upřednostňuje „evoluční“, nikoliv „revoluční“ vývoj a nezastává extrémní postoj „všechno špatně, zpátky na stromy a začneme znovu“, jako některá radikální environmentální hnutí..


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License