Řídící výbor EEB přijal dne 3. března následující stanovisko, na kterém se podíleli také naši členové:
EEB důrazně odsuzuje invazi Ruské federace na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února 2022. Tento útok je nepřijatelným porušením mezinárodního práva a porušením Charty OSN, která požaduje, aby se její členské státy zdržely použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti jakéhokoli státu. Ostře odsuzujeme neomluvitelné útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu. Invaze je nevyprovokovaná a neodůvodněná.
Brusel 21. 3. 2017. Patnáctka bývalých evropských komisařů, ministrů, vědců a další osobností vyzvala EU, aby věnovala významně větší pozornost problematice životního prostředí. Celou výzvu si můžete v anličtině přečíst zde. Mezi signatáři jsou také bývalí čeští ministři Bedřich Moldan a Peter Kalaš.
EEB vydalo zajímavou publikaci "Reforming Europe towards Sustainability", ve které můžete najít zajímavé podklady o historii jednotlivých strategií udržitelného rozvoje EU, strategii EU2020, důvody pro nutnost transformace směrem k udržitelnosti a některé myšlenky pro projednávanou Agendu udržitelného rozvoje 2030. Celou publikaci si můžete stáhnout zde.
.JPG)
Dvě nové studie, zveřejněné 12. listopadu 2015, financované EEB, ukazují na alarmující stav evropské orné půdy a ukazují, že díky malým ambicím jednotlivých členských států nedochází při reformě společné zemědělské politiky (CAP) k lepšímu přístupu k životnímu prostředí.
Po roce fungování začíná Evropské komise v čele s panem Junckerem chápat, že nejsou důležitější záležitosti, než je ochrana našeho životního prostřed. Právě zveřejnění Pracovní program Evropské komise pro rok 2016 je velmi daleko od dokonalosti, ale při jeho čtení vidíme jasné náznaky, že životní prostředí již není Komisí ignorováno, jak to bylo v loňském roce. Vítáme úsilí na podporu oběhové hospodářství, novou politickou vizi podpory Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) , podporu Pařížské klimatické dohody i upřednostňování úspor energie. Tyto priority ale musí nyní vést také k celkovému přepracování původních 10 politických priorit Junckerovy komise a také k jejich legislativnímu zakotvení. Potřebujeme novou reformní agendu, kde životní prostředí a výhody, které přináší pro lidi, planetu a prosperitu nehrají druhé housle za ekonomickými zájmy, jako tomu bylo během posledních 12 měsíců.
Celý text tiskové zprávy European Environmental Bureau najdete zde.
Jedenáct evropských ministrů životního prostředí, včetně ministrů z Německa a Francie, zaslalo novému předsedovi Evropské komise dopis, ve kterém ho vyzývá, aby Komise pokračovala ve schvalování legislativy na ochranu ovzduší (tzv. air package) a odpadové legislativy (waste package), navržené již předchozí komisí.
Otevřený dopis koalice G-10 – skupiny deseti sítí environmentálních nevládních organizací aktivních na úrovni EU
Přednesením zdravice prezidenta Nursultana Nazarbajeva byla dnes v Kazašské Astaně zaháje
na již 7. konference ministrů životního prostředí EHK OSN v rámci procesu "Životní prostředí pro Evropu". Tento proces byl zahájen v roce 1991 1. konferencí na zámku v Dobříši, která byla svolána z iniciativy 1. československého ministra životního prostředí a našeho předsedy Josefa Vavrouška.
EU needs waste prevention and recycling targets to help the climate
Brussels, 14th February 2008
A new study, released today [1], shows that the proposed binding minimum EU recycling targets of 50% for municipal waste [2] by 2020, currently discussed by the European Parliament, could save emissions equivalent to more than 89 million tonnes (mt) of CO2 equivalent per year. This is equivalent to taking 31 million cars off the road. The study builds on a UK report [3] which found that most studies showed that recycling was better for the climate than incineration.
Dr Michael Warhurst of Friends of the Earth Europe said:
"Recycling our waste helps to tackle climate change, and targets are the best way to make sure recycling really happens across Europe. This study shows the massive potential benefits from targets for municipal waste. Friends of the Earth believes it is crucial that targets for business waste are also agreed, as these will also have massive benefits, and we all need to do our bit."
The study also calculates the climate benefits of waste prevention, and finds that if waste volumes were stabilised at 2006 levels, a total of 1.1 billion tonnes of CO2 equivalents would be saved by 2020.
Nathalie Cliquot of EEB said:
"This study provides further evidence that we must make waste prevention a reality, as it has the potential to save significant quantities of climate-changing emissions, not to mention avoiding environmental damage in the use of natural resources. The European Parliament has already supported a target to stabilise waste production across the EU at 2008 levels by 2012 - they must not let EU Governments dodge this crucial issue."
The new research is released exactly a year after the European Parliament voted in its first reading for the following binding EU targets for prevention and recycling:
- Stabilisation of total waste generation in each EU country at 2008 levels by 2012
- A minimum recycling rate of 50% for municipal waste by 2020, with the option of a 5-year delay for those countries with very low recycling rates.
- A minimum recycling rate of 70% for industrial, commercial, construction and demolition wastes by 2020.
EU Governments have ignored the European Parliament's vote in their first reading Common position, and the second reading is now starting with recycling targets as one of the main issues of negotiation. Five EU countries have already achieved the 50% recycling rate for municipal solid waste, with others having set similar targets, demonstrating that this target really is achievable.
For further information please contact:
Dr A. Michael Warhurst, Waste & Resources Campaign, Friends of the Earth Europe
Mobile: +44 7841 503 474; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Doreen Fedrigo, Policy Coordinator, European Environmental Bureau
Tel: +32 2289 1304; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vanessa Bulkacz, Press & Publications Officer, European Environmental Bureau
Tel: +32 (0)2 289 1309; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Francesca Gater, Communications Officer, Friends of the Earth Europe
Tel: +32 25 42 61 05; Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Notes
For a more detailed analysis of the review of the Waste Framework Directive, see our policy briefing and web sites:
http://www.foeeurope.org/publications/2007/FoEE_EEB_WasteBrief_Sep07.pdf
http://www.foeeurope.org/activities/waste_management/
http://www.eeb.org/activities/waste/Index.htm
[1] "Climate Protection Potentials of EU Recycling Targets", Knut Sander (Ökopol Gmbh), commissioned by the European Environmental Bureau and Friends of the Earth Europe. http://www.eeb.org/publication/documents/RecyclingClimateChangePotentials.pdf
The method used in the study released today was developed by the UK Government-funded Waste and Resources Action Programme (WRAP), adding up the climate benefits of recycling different waste streams based on a detailed review of life cycle assessments. Key climate benefits of recycling (including composting) are avoiding extraction and processing of materials (such as aluminium) and avoiding landfill of wastes that break down into the global warming gas methane. The study also examined the impact of a 65% recycling target - closer to the rate currently achieved by countries with the most effective recycling - and found that emissions of over 145 million tonnes of CO2 equivalent could be saved over today's average recycling rate in Europe.
[2] Municipal waste is waste from households, as well as other similar waste.
[3] "Environmental Benefits of Recycling:
Tisková zpráva EEB: Is the Sustainable Development Strategy Under-Developed?
(Brussels, 22 November, 2007) - In a letter addressed to the Portuguese Presidency, the European Environmental Bureau (EEB) [1] has called upon current EU Presidency to make the most of their final month of leadership by adopting concrete benchmarks for improving performance on the EU Sustainable Development Strategy (SDS) [2]. The European Commission recently released a progress report on the strategy [3] which acknowledges a lack of progress on its implementation, but offers no concrete proposals for positive change.
John Hontelez, EEB Secretary General, said, "The messages of the Commission's SDS progress report, although based on an impressive amount of work by Commission and Member States, are very disappointing and a missed opportunity to challenge the European Council and Member States to finally make a move towards sustainable development."
The EEB has prepared a position paper on the 2007 EU SDS progress report,[4] the main points of which have been outlined by John Hontelez in his letter to the Portuguese Presidency. The EEB's letter delineates several key areas set forth as requirements of the EU SDS that have not yet been achieved and require immediate action, including:
- phasing out harmful environmental subsidies;
- reforming environmental taxation, which was recognized by the SDS as necessary to reconcile environmental protection and smart economic growth;
- reducing the environmental impact of transport, now increasingly contributing to climate change; and
- halting the decline of biodiversity by 2010, which will require policies to limit urban sprawl and transport infrastructure, adapt to climate change, and move to cleaner agricultural practices.
The EEB also called upon the Presidency to achieve the following urgent goals related to successful implementation of the SDS, including:
- an effective programme to achieve sustainable production and consumption patterns. The EEB calls for an ambitious Commission Action Plan on this topic, which has an expected release date of early 2008;
- concretely addressing the Lisbon strategy and working on the basis of relevant conclusions of the June Environmental Council on ecological industrial innovation;
- setting the EU SDS as the lead framework for determining future EU Budgets; and
- recognising positive national developments that contribute to (the mobilisation of the public for) sustainable development and promote them for wider use
Notes for editors:
[1] The EEB is a federation of over 145 environmental citizens' organisations based in EU Member States and most accession countries. The main aim of the EEB is to protect and improve the environmental of Europe and to promote knowledge and understanding of EU environmental and sustainable development policies amongst the general public in the EU to enable them to play their part in achieving that goal.
[2] Council of the European Union. June 2006. Review of the EU Sustainable Development Strategy (EU SDS) Renewed Strategy. Document number 10117/06.
[3] Commission of the European Communities. October 2007. Communication from the Commission to the Council and the European Parliament. Progress Report on the Sustainable Development Strategy 2007.
[4] EEB, November 18, 2007. EEB response to the Progress Report on the Sustainable Development Strategy 2007.
Patnáctka "starých" členských státu EU se zavázalo v období do roku 2012 snížít emise skleníkových plynů v průměru o 8% (v porovnání s rokem 1990).
Text zprávy "Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2007" v angličtině k dispozici ke staženi ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Greenhouse_gas_emission_trends_and_projections_in_Europe_2007.pdf
Kapitola věnovaná České republice je v angličitně ve formatu PDF k dispozici na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_5/en/Czech_Republic.pdf
Zpráva EEA došla k závěru, že ve sledovaném období let 1990 až 2004 pokleslo množství škodlivin vypuštěných člověkem do ovzduší ve všech 32 zemích Evropy zahrnutých do výzkumu. Za pozitivní považuje zpráva hlavně pokles znečištění oxidem siřičitým (SO2), olovem (Pb) a oxidem uhelnatým (CO), kterých bylo dosaženo díky odsířením množství uhelných elektráren, zákazem olovnatých benzínů a zavedením řízených katalyzátorů v osobních autech. EEA ale také konstatuje, že bohužel neklesají koncentrace prachových částic a přízemního ozonu, kterým jsou stovky milionu Evropanů stále vystaveny v nepřípustně vysokém množství.
Podrobnější informace:
Miroslav Šuta: Český vzduch? Jeden z nejšpinavějších v Evropě
EEA: Air quality in Europe - zpráva EEA v angličtině ke stažení ve formátu PDF [15779 KB]
Reacting to the Commission's Communication 'Towards a CAP Health Check' published today, the European Environmental Bureau (EEB) expressed its disappointment about the weak sign of the Commission's intention to use this Health Check as an opportunity to turn the CAP into a more effective instrument for improving the environmental performance of farming.
Agriculture's environmental impacts are well-known and widely recognised, particularly in discussions on climate change and biodiversity. Last week's, IPCC final synthesis report on climate change [1] stated that "it is very likely that observed increase in methane concentration is predominantly due to agriculture and fossil fuel use". The policy changes proposed by IPCC echo those from a biodiversity angle in the 2005 UN's Millennium Ecosystem Assessment [2]. The message there was very clear: if we are to meet the challenges posed to us by the loss of biodiversity and ecosystems, we need to radically change our agricultural practices and policies.
John Hontelez, Secretary General of the EEB said: "There is overwhelming scientific evidence and policy analysis available on the need for further reforming our agriculture policies and practices. It is therefore disappointing that the Commission seems to shy away from a further reform of such a key policy area as agriculture. Instead of making progress on this much needed reform path, the Commission's main priority seems to be to maintain the status quo."
One fundamental problem of the current status quo is that the majority of Europe's agriculture budget is spent on payments to farmers handed out on the basis of amount of food produced with no direct relation to the environmental performance of the farmer. The only condition is that environmental legislation is respected. The EEB believes that there is a strong case for public payments for well-defined public goods [3] and services provided by farmers and landowners. The challenges posed by climate change and biodiversity only reinforce this case. Redirecting subsidies flows to those farmers who actually deliver public services would also address one of the CAP's perhaps most threatening illnesses: the total lack of legitimacy for the current direct payment scheme.
John Hontelez continued: The case for a fundamental reform of agriculture policy is clear. At the very least we expect this CAP Health Check to be used as an opportunity to start a public discussion about such a reform, including what the objectives of such a new CAP policy should be and what kind of instruments need to play a role."
In addition, the EEB stresses the need to tackle a number of issues of more immediate concern. Most importantly, the Commission should carry out an evaluation of the effectiveness of the cross-compliance system [4] for protecting the environment, rather then focussing only on simplifying the system. Although the Commission rightly identifies the need to replace the environmental benefits stemming from the compulsory set aside system with an alternative, the EEB believes this alternative should also be a compulsory system, rather then a voluntary scheme under rural development programmes.
For further information contact:
Pieter de Pous, EEB policy officer
_ _ _ _ _ _ _
[1] Inter Governmental Panel on Climate Change < Summary for Policymakers of the Synthesis Report of the IPCC Fourth Assessment Report, draft copy of 16 November 2007
[2] The Millenium Ecosystem Assessment, published in 2005 and commissioned by the UN, represents a global scientific consensus on the current state of our ecosystems and the services they provide. It outlines a number of policy options to address the decline of ecosystems. Reform of agricultural policies is one of them.
[3] An example of 'public goods' is the provision of environmental services which go beyond regulatory requirements, the maintenance of attractive landscapes as well as social goals such as maintaining the quality of life in rural areas.
[4] Under cross-compliance farmers failing to meet regulatory requirements in the field of environment, health and animal welfare may lose some or all of the subsidies they receive. Cross-compliance became mandatory only in 2005 for some laws and has so far only been assessed on its impact on administration and bureaucracy, not on whether it has achieved what it was designed to achieve: better protection of the environment.
Obecné závěry: Nová reformní smlouva není s ohledem na ochranu životního prostředí krokem zpět, obsahuje některé pozitivní novinky, které by měly zvýšit transparentnost rozhodování. Přináší také nový samostatný článek dotýkající se energetické politiky. Bohužel však neruší ani jakkoli nemění smlouvu o Euratom. Významným prvkem nové reformní smlouvy je posílení role Evropského parlamentu i národních parlamentů. EP bude nově rozhodovat ve spolurozhodovací proceduře s Radou v oblastech zemědělství, rybolovu, obchodu se třetími zeměmi a v oblasti služeb. Národní parlamenty budou moci nově zpochybňovat uplatňování principu subsidiarity. Obecně by mělo platit, že pokud nadpoloviční většina národních parlamentů shledá, že připravovaná legislativa není ve shodě s principem subsidiarity, musí Komise svůj návrh přehodnotit. Fakticky to bude znamenat jeho odmítnutí, protože pak bude velmi nepravděpodobné, ža takový návrh získá podporu v Radě. Toto posílení role národních parlamentů může podle Johna Honteleze vést ke zvýšení zájmu veřejnosti, médií a politiků o politiku EU zejména v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.
Více podrobněji v přiloženém draftu hodnocení....
__________________________________________
BRIEFING DOCUMENT ON REFORM TREATY
John Hontelez, Secretary General EEB
for Green 10 and its constituencies
This paper evaluates the content of the Reform Treaty adopted by the European Council in Lisbon on the 19th October, from an environmental perspective. It makes a judgement on whether this Treaty is improving the conditions for environmentally sound sustainable development, compared with the current Treaties, as amended for the last time at the Nice Summit in 2000.
The Reform Treaty is in fact a set of amendments to the two main Treaties governing the EU: the “Treaty on European Union” (EUT) and the “Treaty establishing the European Community” (ECT). The second one will have a new name: “Treaty on the Functioning of the European Union"” (EFUT). In fact, the notion of “Community” will disappear entirely.
These amendments will enter into force after all the European Parliament and all 27 National Parliaments have ratified the Reform Treaty. However, some amendments will only enter into force at a later date, such as on the voting system in the Council of Ministers.
The Reform Treaty can be found at:
http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/cg00001re01en.pdf
all relevant documents at:
http://www.consilium.europa.eu/cms3_fo/showPage.asp?id=1317&lang=en&mode=g
GENERAL CONCLUSION:
The analysis shows that by and large the Reform Treaty is no step backwards for the environment, that it includes positive elements with regards to democratization and transparency, and that it brings a new chapter on Energy policy which is written in balanced wordings. The negative element is that the Treaty fails to green the old mandates of the EU in the fields of agriculture, transport, trade, cohesion. And the fact that the Treaty does not abolish or change the Euratom Treaty is problematic as well.
The European Parliament gains co-decision powers on Common Agricultural and Fisheries policies, external trade, services, and increased control over the EU budget. This can bring benefits for environmental protection and sustainable development.
The environmental chapter now has special emphasis on climate change in the work of the EU at the global level. We have to fight for it that this does not downgrade EUs efforts in other major global environmental problems such as the deterioration of the planet’s ecosystems.
The opportunity of national parliaments to consider whether the subsidiarity principle is properly interpreted by the Commission can hopefully lead to an increased constructive interest by national politicians and media in EU policy making, in particular for environment and sustainable development. It could become an opportunity for environmental organisations to use. A special protocol annexed to the Reform Treaty is laying down the procedure. In most cases a negative position from a majority of parliaments is necessary to force the Commission to rethink its proposal, in other cases one-third or even one-fourth is enough (not touching upon the environment).
There are subtle changes in the articles related to rights of individuals to address the Court of Justice (articles 230 and 232), but these are not likely to introduce the right of environmental organisations to seek legal action against acts or non-acts of EU Institutions when this is affecting the environment (unless a direct and individual impact on the complainant can be proven).
Some relevant details:
- THE OBJECTIVE OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT
Currently, the both the EUT and the ECT have an introductory article about the objectives of the EU. Both mention sustainable development, but the best text is found in the ECT, as it links sustainable development clearly to “a high level of
protection and improvement of the quality of the environment”.
The Reform Treaty abolishes the relevant article from the ECT, but it replaces the current EUT article 2 with a new article 3 which includes all the major goals of the EU: The relevant parts:
Article 3
3. The Union shall establish an internal market. It shall work for the sustainable development of Europe based on balanced economic growth and price stability, a highly competitive social market economy, aiming at full employment and social progress, and a high level of protection and improvement of the quality of the environment. It shall promote scientific and technological advance.
It shall combat social exclusion and discrimination, and shall promote social justice and protection, equality between women and men, solidarity between generations and protection of the rights of the child.
It shall promote economic, social and territorial cohesion, and solidarity among Member States.
It shall respect its rich cultural and linguistic diversity, and shall ensure that Europe's cultural heritage is safeguarded and enhanced.
5. In its relations with the wider world, the Union shall uphold and promote its values and interests and contribute to the protection of its citizens. It shall contribute to peace, security, the sustainable development of the Earth, solidarity and mutual respect among peoples, free and fair trade, eradication of poverty and the protection of human rights, in particular the rights of the child, as well as to the strict observance and the development of international law, including respect for the principles of the United Nations Charter.
The current ECT text, now replaced by 3.3., is: The Community shall have as its task, by establishing a common market and an economic and monetary union and by implementing common policies or activities referred to in Articles 3 and 4, to promote throughout the Community a harmonious, balanced and sustainable development of economic activities, a high level of employment and of social protection, equality between men and women, sustainable and non-inflationary growth, a high degree of competitiveness and convergence of economic performance, a high level of protection and improvement of the quality of the environment, the raising of the standard of living and quality of life, and economic and social cohesion and solidarity among Member States”.
COMMENT: The new text does keep the clear demand for ambitious and progressive environmental policies, and is by and large comparable with the ECT art. 2.
Interesting, the notion of “a high degree of competitiveness” is replaced with “a competitive social market economy”. On the other hand the notions of ”the raising of the standard of living and quality of life” does not figure anymore in the text in this wording.
- ENVIRONMENTAL POLICY INTEGRATION AND CONSISTENCY
Article 6 of the ECT will become Article 11 of the EFUT. It only has an editorial change and will read: “Environmental protection requirements must be integrated into the definition and implementation of the Community policies and activities, in particular with a view to promoting sustainable development”.
There is also a general article in the EFUT requiring consistency:
Article 7: The Union shall ensure consistency between its policies and activities, taking all of its objectives into account and in accordance with the principle of conferral of powers.
- INCREASED POWER OF THE EUROPEAN PARLIAMENT
The Reform Treaty is increasing the areas where for the co-decision procedure applies. This procedure will be called: “the ordinary legislative procedure”. It will apply unless said differently in the new Treaties.
The co-decision procedure already applied for, for example, Internal Market, Transport, Environment (with exceptions, see art. 175, para 2). With the Reform Treaty it expands to decisions regarding, for example,
Agriculture and fisheries (article 32-38 and 162),
- In particular to “establish the common organisation of agricultural markets provided for in Article 34(1) and the other provisions necessary for the pursuit of the objectives of the common agricultural policy and the common fisheries policy.” But NOT on “measures on fixing prices, levies, aid and quantitative limitations and on the fixing and allocation of fishing opportunities.” Such decisions remain in the hands of Council only.
- Also, decisions regarding the European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, Guidance Section.
(liberalization of) Services (article 49-55)
Transport (article 70-80)
A difficult chapter concerning decisionmaking procedures. The only part where the co-decision procedure is clearly new is deciding on “appropriate provisions for sea and air transport. They shall act after consulting the Committee of the Regions and the Economic and Social Committee.
External trade (“common commercial policy”) (article 131-134, to become 188b and 188c)
- at least for regulations on the “ measures defining the framework for implementing the common commercial policy” (new Article 188.c.2) .
- but the control over the Commission’s approach in trade-negotiations remains the exclusive right of the Council. The Parliament will only be informed.
Cohesion Policy (Structural and cohesion funds) (article 158-162)
Article 161: Without prejudice to Article 162, the European Parliament and the Council, acting by means of regulations in accordance with the ordinary legislative procedure .and consulting the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, shall define the tasks, priority objectives and the organisation of the Structural Funds, which may involve grouping the Funds. The general rules applicable to them and the provisions necessary to ensure their effectiveness and the coordination of the Funds with one another and with the other existing financial instruments, shall also be defined by the same procedure.
A Cohesion Fund set up in accordance with the same procedure shall provide a financial contribution to projects in the fields of environment and transEuropean networks in the area of transport infrastructure.
- PUBLIC PARTICIPATION
Including the citizens initiative
New: Article 8b
1. The institutions shall, by appropriate means, give citizens and representative associations the opportunity to make known and publicly exchange their views in all areas of Union action.
2. The institutions shall maintain an open, transparent and regular dialogue with representative associations and civil society.
3. The Commission shall carry out broad consultations with parties concerned in order to ensure that the Union's actions are coherent and transparent.
4. Not less than one million citizens who are nationals of a significant number of Member States may take the initiative of inviting the Commission, within the framework of its powers, to submit any appropriate proposal on matters where citizens consider that a legal act of the Union is required for the purpose of implementing the Treaties.
The procedures and conditions required for such a citizens' initiative shall be determined in accordance with the first paragraph of Article 21 of the Treaty on the Functioning of the European Union.
- TRANSPARENCY
Article 15 (old 255):
1. In order to promote good governance and ensure the participation of civil society, the Union institutions, bodies, offices and agencies shall conduct their work as openly as possible.
2. The European Parliament shall meet in public, as shall the Council when considering and voting on a draft legislative act.
3.1. Any citizen of the Union, and any natural or legal person residing or having its registered office in a Member State, shall have a right of access to documents of the Union institutions, bodies, offices and agencies, whatever their medium, subject to the principles and the conditions to be defined in accordance with this paragraph.
3.2. General principles and limits on grounds of public or private interest governing this right of access to documents shall be determined by the Council by means of regulations, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251.
3.3. Each institution shall ensure that its proceedings are transparent and shall elaborate in its own Rules of Procedure specific provisions regarding access to its documents in accordance with the legislative act referred to in the second subparagraph..
3.4 The Court of Justice of the European Union, the European Central Bank and the European Investment Bank shall be subject to this paragraph only when exercising their administrative tasks.
3.5. The European Parliament and the Council shall ensure publication of the documents relating to the legislative procedures under the terms laid down by the regulation referred to in the second subparagraph.".
- THE ENVIRONMENTAL CHAPTER
Articles 174 to 176 of the ECT will be amended in several ways. Below the old text (including editorial changes) with the substantial changes indicated:
Article 174
1. Union policy on the environment shall contribute to pursuit of the following objectives:
- preserving, protecting and improving the quality of the environment;
- protecting human health;
- prudent and rational utilisation of natural resources;
- promoting measures at international level to deal with regional or worldwide environmental problems, and in particular combating climate change.
2. Union policy on the environment shall aim at a high level of protection taking into account the diversity of situations in the various regions of the Community. It shall be based on the precautionary principle and on the principles that preventive action should be taken, that environmental damage should as a priority be rectified at source and that the polluter should pay.
In this context, harmonisation measures answering environmental protection requirements shall include, where appropriate, a safeguard clause allowing Member States to take provisional measures, for non-economic environmental reasons, subject to a procedure of inspection by the Union.”.
3. In preparing its policy on the environment, the Union shall take account of:
- available scientific and technical data;
- environmental conditions in the various regions of the Union;
- the potential benefits and costs of action or lack of action;
- the economic and social development of the Union as a whole and the balanced development of its regions.
4. Within their respective spheres of competence, the Union and the Member States shall cooperate with third countries and with the competent international organisations. The arrangements for Union cooperation may be the subject of agreements between the Union and the third parties concerned,
The previous subparagraph shall be without prejudice to Member States' competence to negotiate in international bodies and to conclude international agreements.
Article 175
1. The Council, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251 and after consulting the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, shall decide what action is to be taken by the Community in order to achieve the objectives referred to in Article 174.
2. By way of derogation from the decisionmaking procedure provided for in paragraph 1 and without prejudice to Article 95, the Council, acting unanimously on a proposal from the Commission and after consulting the European Parliament, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, shall adopt:
- provisions primarily of a fiscal nature;
- measures concerning town and country planning, land use with the exception of waste management and measures of a general nature, and management of water resources;
- measures significantly affecting a Member State's choice between different energy sources and the general structure of its energy supply.
The Council, acting unanimously on a proposal from the Commission and after consulting the European Parliament, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, may make the ordinary legislative procedure applicable to the matters referred to in the first subparagraph.";
3. general action programmes setting out priority objectives to be attained shall be adopted by the Council, acting in accordance with the procedure referred to in Article 251 and after consulting the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions.
The measures necessary for the implementation of these programmes shall be adopted under the terms of paragraph 1 or 2, as the case may be.
4. Without prejudice to certain measures adopted by the Union, the Member States shall finance and implement the environment policy.
5. Without prejudice to the principle that the polluter should pay, if a measure based on the provisions of paragraph 1 involves costs deemed disproportionate for the public authorities of a Member State, such measure shall lay down appropriate provisions in the form of:
- temporary derogations, and/or
- financial support from the Cohesion Fund set up pursuant to Article 161.
Article 176
The protective measures adopted pursuant to Article 175 shall not prevent any Member State from maintaining or introducing more stringent protective measures. Such measures must be compatible with this Treaty. They shall be notified to the Commission.
- THE NEW ENERGY CHAPTER
Highlighted the specific positive references (the last one guaranteeing that the EU cannot impose nuclear energy on a MS):
TITLE XX ENERGY
Article 176a
1. In the context of the establishment and functioning of the internal market and with regard for the need to preserve and improve the environment, Union policy on energy shall aim, in a spirit of solidarity between Member States, to:
(a) ensure the functioning of the energy market;
(b) ensure security of energy supply in the Union; and
(c) promote energy efficiency and energy saving and the development of new and renewable forms of energy; and
(d) promote the interconnection of energy networks.
2. Without prejudice to the application of other provisions of the Treaties, the European Parliament and the Council, acting in accordance with the ordinary legislative procedure, shall establish the measures necessary to achieve the objectives in paragraph 1. Such measures shall be adopted after consultation of the Committee of the Regions and the Economic and Social Committee.
Such measures shall not affect a Member State's right to determine the conditions for exploiting its energy resources, its choice between different energy sources and the general structure of its energy supply, without prejudice to Article 175(2)(c).
3. By way of derogation from paragraph 2, the Council, acting in accordance with a special legislative procedure, shall unanimously and after consulting the European Parliament, establish the measures referred to therein when they are primarily of a fiscal nature.
- ENVIRONMENTAL CRIME
Apparently, a new article in the EFUT is going to make it possible to adopt a Directive on Environmental Crime, while the current Treaties, according to a verdict of the Court of Justice of 23/10/07 do not allow for this.
The basis is the co-decision procedure, but, as you will see below, a Member State can call upon the European Council to interfere.
The relevant parts of Article 69f :
2. If the approximation of criminal laws and regulations of the Member States proves essential to ensure the effective implementation of a Union policy in an area which has been subject to harmonisation measures, directives may establish minimum rules with regard to the definition of criminal offences and sanctions in the area concerned. Such directives shall be adopted by the same ordinary or special legislative procedure as was followed for the adoption of the harmonisation measures in question, without prejudice to Article 68.
3. Where a member of the Council considers that a draft directive as referred to in paragraph 1 or 2 would affect fundamental aspects of its criminal justice system, it may request that the draft directive be referred to the European Council. In that case, the ordinary legislative procedure shall be suspended. After discussion, and in case of a consensus, the European Council shall, within four months of this suspension, refer the draft back to the Council, which shall terminate the suspension of the ordinary legislative procedure.
Within the same timeframe, in case of disagreement, and if at least nine Member States wish to establish enhanced cooperation on the basis of the draft directive concerned, they shall notify the European Parliament, the Council and the Commission accordingly. In such a case, the authorisation to proceed with enhanced cooperation referred to in Articles 10(2) of the Treaty on European Union and Article 208d(1) of this Treaty shall be deemed to be granted and the provisions on enhanced cooperation shall apply.
Koalice evropských ekologických a zdravotních nevládních organizací zřídila u této příležitosti speciální webovou stránku http://www.pesticidewatch.eu, prostřednictvím které může kdokoli europoslance kontaktovat.
Zřizovatelé stránky doporučují, aby podpořit výzvu, aby europoslanci hlasovali pro zákaz používání nebezpečných pesticidů a pro lepší ochranu nejvíce ohrožených skupin ve společnosti jako jsou děti nebo těhotné ženy. Na stejné stránce bude také zveřejněno hlasování všech poslanců Evropského parlamentu.
Další informace k problematice pesticidu v EU naleznete v češtině ZDE:
- tisková zpráva STUŽ z 20. července 2006: Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí
- Miroslav Šuta: Pesticidy - jak s nimi dál v EU?
- Miroslav Šuta: Evropský soud zakázal toxický pesticid a obvinil Komisi ze selhání
Toto barvivo bylo podle úřadu doposud povoleno pouze pro masné výrobky s minimálním obsahem obilné složky šest procent a pro hamburgerové maso s minimálním obsahem rostlinné nebo obilné složky čtyři procenta. Nyní bude zakázáno použití E128 v potravinářských výrobcích i dovoz potravin, které toto barvivo obsahují.
Před jeho používáním počátkem července varoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin s tím, že podle nových zjištění může E128 vyvolávat rakovinu.
Server Aktuálně cz. dříve uvedl, že podle ministerstva neexistují přesné statistiky všech druhů masných výrobků, ve kterých se barvivo používá. Běžně prý však E128 nepoužívají Svaz drůbežářských podniků ani Český svaz zpracovatelů masa.
Související články: Miroslav Šuta: Velký párkový švindl s rakovinotvorným barvivem
Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít ale ČTK řekl, že ke stížnosti není žádný důvod. Termín, který požaduje EU, podle něj český stát splní.
Doucha uvedl, že stížnost poslalo sedm organizací v úterý. Nejde jim prý o to, aby stát platil pokutu, chtějí touto cestou úřady přimět, aby hlukové mapy co nejrychleji připravily.
Hlukové mapy mají na základě měření vyznačit místa, kde jsou překročeny hlukové limity, měly by také odpovědět na otázku, kolik v takových oblastech žije lidí. Na mapy, s nimiž počítá evropská směrnice, mají navázat plány konkrétních opatření proti hluku. Mapy pro Prahu, Brno a Ostravu, pro nejrušnější pozemní komunikace a pro obdobné železniční trasy měly být podle EPS hotové do 30. června. Ministerstvo ale stihlo jen tu železniční, uvedl Doucha.
"Ale to přece není pravda... My máme dneska železniční mapy, máme hlavní komunikace... před dokončením jsou všechny ty ostatní aplikace, které budou dokončeny do září," uvedl Vít. EU chce podle něj zaslat mapy do konce roku. "To je termín, který stoprocentně bude dodržen," dodal. ČR je podle něj v boji proti hluku v některých ohledech dál než EU. "Jestli někdo tvrdí, že jsme ohrozili zdraví občanů, tak je to nesmysl," uvedl.
Zástupci několika občanských sdružení ale vidí situaci jinak. "Jenom v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo přes 90.000 lidí. Nezdá se však, že by to odpovědné státní úřady nějak trápilo," uvedla Eva Tylová ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Nadlimitním hlukem, který škodí zdraví, trpí podle materiálů rozdaných novinářům kolem půl milionu lidí v tuzemsku, v celé EU je to prý zhruba 80 milionů. Přibližně 60 procent celkové zátěže tvoří doprava.
Doucha uvedl, že Evropská komise nejprve požádá Českou republiku, aby se ke stížnosti vyjádřila, potom komisaři zváží argumenty obou stran sporu. Pokud dospějí k závěru, že český stát pochybil, vyzvou ho k nápravě a vyměří mu k tomu nějakou lhůtu. Teprve v případě, že ČR by eventuální nedostatky nenapravila, dostal by věc k posouzení Evropský soudní dvůr, který může uložit pokutu.
Občanská sdružení si stěžují nejen u Evropské komise. Některá se podle Douchy rozhodla podat k českým soudům žaloby na Ředitelství silnic a dálnic, kraje či obce, podle toho, kdo je vlastníkem hlučící komunikace, o niž zrovna jde. Žalobu připravuje i sdružení EKO Břevnov, které na tiskové konferenci zastupoval Aleš Ohrablo. Úřady podle něj stále odkazují na různé výjimky a nedělají s hlukem nic. "Není zájem, není vůle. Máme pocit, že jsme obtížný hmyz," řekl. Dodal, že nadměrný hluk je nejen zdraví škodlivý, ale narušuje i mezilidskou komunikaci. O tom se vzápětí mohli přesvědčit i všichni účastníci tiskové konference, protože ve vedlejší místnosti začal někdo vrtat do zdi a chvílemi nebylo slyšet vlastního slova.
Kvůli neplnění protihlukové směrnice z roku 2002 Evropská komise napomínala Česko už v roce 2005. Poslala tehdy poslední písemné varování kvůli zpoždění přijetí zákona a pohrozila, že pokud Praha do dvou měsíců uspokojivě neodpoví, bude pohnána k Evropskému soudnímu dvoru. To se i stalo, později bylo nicméně stíhání zastaveno. Podle ministerstva zdravotnictví splnila Česká republika požadavky směrnice vyhláškou o hlukovém mapování, vydanou koncem loňského listopadu.
ČTK/Jan Hrdlička
Zákaz prodeje rtuťových měřidel je součástí tažení proti toxické rtuti, která je nebezpečná pro lidské zdraví i pro životní prostředí. Minulý měsíc se například Evropský parlament zabýval návrhem zcela zakázat do roku 2010 vývoz rtuti z Evropské unie a podpořil také přísnější pravidla pro skladování tohoto nebezpečného kovu. EU je v současnosti největším vývozcem rtuti na světě.
Nové nařízení, podle nějž mají z pultů obchodů zmizet měřidla obsahující rtuť, se bude vztahovat pouze na nové výrobky. Starší teploměry či barometry se tak budou moci i nadále používat. Podle parlamentu tento krok nepočetné evropské výrobce měřicí techniky nijak neohrozí, jen producenty přiměje k tomu, aby toxickou rtuť nahradili bezpečnějšími alternativními sloučeninami.
Poslanci, kteří původně trvali na úplné výjimce pro prodej rtuťových barometrů, nakonec ustoupili a schválili návrh členských států, který zákaz pouze o dva roky odkládá. Další výjimka se bude týkat dovozu rtuťových měřidel - díky ní bude povolen dovoz přístrojů starších než 50 let, které mohou být považovány za starožitnosti.
Evropská komise rozhodnutí poslanců přivítala, někteří zákonodárci však zákaz kritizují. Podle nich nové opatření ohrozí menší výrobce a ukončí tradici ve výrobě těchto měřidel, která trvá už více než čtyři sta let.
Rtuť se v Evropě používá při těžbě zlata nebo při výrobě chlóru a také v zubařském amalgámu, ale v poslední době se od jejího používání výrazně ustupuje. Rtuť i její sloučeniny jsou pro člověka vysoce toxické, i nepatrné množství rtuti může ohrozit nervovou soustavu a snadno kontaminovat potravní řetězec. Tento těžký kov v přírodě přetrvává, případně se mění v methylrtuť, která může způsobit nevratné změny v mozku nebo kardiovaskulárním systému.
Množství rtuti v měřících přístrojích není nezanedbatelné, některé barometry jí mohou obsahovat až jeden kilogram. Komise odhaduje, že díky zákazu by se roční emise rtuti mohly snížit až o 33 tun.
Evropský parlament,
- s ohledem na sdělení Komise "Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech: zachování ekosystémových služeb v zájmu dobrých životních podmínek pro lidstvo" (KOM(2006)0216),
- s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 1998 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategii ochrany biologické rozmanitosti Evropského společenství(1),
- s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2002 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčních plánech pro biologickou rozmanitost v oblasti zachování přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu a rozvojové a hospodářské spolupráce(2),
- s ohledem na své stanovisko ze dne 25. června 1993 k návrhu Komise na přijetí rozhodnutí Rady týkajícího se uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti(3),
- s ohledem na směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích)(4) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2001 o provádění směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o přírodních stanovištích)(5) ,
- s ohledem na svůj postoj ze dne 31. května 2001 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví šestý akční program Společenství pro životní prostředí (2001–2010)(6) ,
- s ohledem na Hodnocení strategie udržitelného rozvoje EU (EUSDS) – aktualizovaná strategie(7) ,
- s ohledem na výsledky osmého jednání konference stran (COP 8) Úmluvy o biologické rozmanitosti a třetího zasedání stran (MOP 3) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A6-0089/2007),
A. vzhledem k tomu, že současné znepokojivé tempo ztráty biologické rozmanitosti se bude bez rozsáhlých opatření pravděpodobně ještě zvyšovat,
B. vzhledem k tomu, že není k dispozici dostatek odpovídajících ukazatelů pro účinné měření míry, do které jsou při provádění různých politik plněny požadavky na biologickou rozmanitost, z nichž jako jeden z hlavních můžeme uvést společný index ptactva žijícího na zemědělské půdě,
C. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost hraje zásadní roli pro zachování života a rozličných způsobů obživy, hospodářského a sociálního rozvoje, dobrých životních podmínek pro lidstvo i pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pro rok 2015,
D. vzhledem k tomu, že podle hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí, které vypracovalo v roce 2005 OSN, došlo od začátku 60. let k poškození 2/3 všech ekosystémů,
E. vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které stojí za ztrátou biologické rozmanitosti, jsou změna klimatu, zhoršování životního prostředí, používání metod intenzivního zemědělství a nevhodné hospodaření s lesními a vodními zdroji;
F. vzhledem k tomu, že zemědělství, které využívá biologickou rozmanitost, hraje při hospodaření s ní a jejím udržování zásadní roli a vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) musí v budoucnu podporovat modely trvale udržitelné produkce, které kromě toho, že budou životaschopné z ekonomického hlediska, umožní působit na životní prostředí a zlepšit a obnovit biologickou rozmanitost v případě většího množství druhů, zvířat, rostlin a mikroorganizmů;
G. vzhledem k tomu, že k zastavení ztráty biologické rozmanitosti nejpozději do roku 2010 je naléhavě zapotřebí intenzivního a koordinovaného úsilí,
1. vítá výše uvedené sdělení Komise (KOM(2006)0216) pro jeho koncepční přístup, prioritní cíle pro období 2007–2008 a klíčová podpůrná opatření a spatřuje v něm vhodný výchozí impulz k cílevědomějšímu přístupu k dosažení cíle, kterým je zachování biologické rozmanitosti do roku 2010; podporuje také její rozhodnutí klást důraz na provádění stávající politiky a stávající opatření;
2. vítá Postupimskou iniciativu, kterou dne 17. března 2007 odsouhlasily země G8 spolu s 5 dalšími zeměmi (G8+5) (s Čínou, Indií, Mexikem, Jihoafrickou republikou a Brazílií), s cílem přispět k omezení hromadné ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010; vyzývá G8+5, aby začaly schválenou iniciativu neodkladně uplatňovat a poskytly finanční prostředky na ochranu oceánů, na podporu výzkumu a na zlepšení monitorování druhů ohrožených vyhynutím;
3. zdůrazňuje skutečnou hodnotu biologické rozmanitosti a naléhavost její ochrany před dalším znehodnocováním lidskými vlivy a zásahy, včetně mj. hospodářského využívání, změny klimatu a ztráty biotopů;
4. vyslovuje vážné obavy z pokračující ztráty biologické rozmanitosti a s ní spojeným úbytkem ekosystémových služeb;
5. je si vědom toho, že zdravé ekosystémy jsou naprosto nezbytné pro prosperitu a dobré životní podmínky v EU i na celém světě;
6. zdůrazňuje, že změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí a jsou stejně významné;
7. opakovaně zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba usilovat o splnění závazků týkajících se zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, které byly přijaty na göteborském zasedání Evropské rady v roce 2001 v rámci strategie udržitelného rozvoje a šestého akčního programu pro životní prostředí; zdůrazňuje, že k zastavení tohoto trendu je naléhavě třeba intenzivního a koordinovaného úsilí, zejména vzhledem k tomu, že na splnění závazků do roku 2010 nezbývá mnoho času; podporuje integrovaný přístup navržený ve sdělení Komise, podle něhož by zastavení úbytku přírodní rozmanitosti mělo tvořit součást všech příslušných politik EU;
8. uznává možný zásadní význam nového konceptu ekosystémových služeb, který razí sdělení Komise jakožto nástroj pro začlenění hospodářské hodnoty biologické rozmanitosti do dalších oblastí politiky, a navrhuje, aby se zachování ekosystémových služeb stalo jedním ze základních cílů všech horizontálních a odvětvových politik EU; varuje však před tím, aby byla hodnota biologické rozmanitosti omezena jen na prospěch, který z ní lidé mohou vytěžit, nebo před vnímáním ztráty biologické rozmanitosti jako čistě hospodářského problému;
9. vítá akční plán EU do roku 2010 a na další léta, který je připojen ke sdělení Komise a uznává, že jde o nezbytný nástroj a poslední možnost, jak přimět aktéry na úrovni Společenství i členských států, aby se shodli na klíčových opatřeních pro splnění závazků do roku 2010; jelikož však na jejich splnění zbývá málo času, naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila nezbytné struktury pro okamžité a účinné plnění těchto závazků na úrovni Společenství i členských států;
10. je si vědom toho, že pro dlouhodobé zachování biologické rozmanitosti a udržení ekosystémových služeb nebude tento akční plán stačit; vítá všechny návrhy na zahájení diskuse na úrovni EU o dlouhodobé vizi jako rámci pro dlouhodobou politiku; vyzývá Komisi, aby zahájila proces přípravy dlouhodobé vize EU pro biologickou rozmanitost jako rámce pro další vývoj politiky;
11. vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prostudovala a předložila návrhy na praktická opatření s cílem internalizovat náklady spojené se ztrátou biologické rozmanitosti v rámci činností, které mají významný negativní dopad na biologickou rozmanitost;
12. je toho názoru, že procesu ochrany biologické rozmanitosti se musí aktivně účastnit celá společnost EU včetně podnikatelského sektoru a školství;
Oblast politiky 1 – biologická rozmanitost a EU
Nejvýznamnější přírodní stanoviště a druhy (Cíl 1)
13. zdůrazňuje zásadní roli, kterou hraje směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích při ochraně biologické rozmanitosti EU; uznává, že je důležité dokončit síť Natura 2000 (založena podle směrnice o přírodních stanovištích) na souši i na moři, účinně tuto síť řídit a dostatečně financovat, zohledňovat ji při územním plánování a posilovat její koherenci, odolnost a propojení, zejména s ohledem na změnu klimatu;
14. zdůrazňuje význam začlenění zámořských oblastí a území pod svrchovaností členských států mezi oblasti sítě Natura 2000;
15. zdůrazňuje význam dodatečných opatření zaměřených na ohrožené druhy a uznává, že v tomto ohledu je přínosné rozšířit používání akčních plánů zaměřených na konkrétní druhy; zdůrazňuje, že stav ochrany stanovišť a druhů, jejichž ochranu vyžaduje směrnice o přírodních stanovištích, by měly být pravidelně podrobovány vědeckému přezkumu;
16. upozorňuje na potřebu zavést opatření uzpůsobená k podpoře biologické rozmanitosti v nových členských státech a zdůrazňuje, že ekosystémové služby, jako např. udržování krajiny, a hospodářská činnost, jako např. cestovní ruch, jsou vzájemně závislé;
17. poukazuje na to, že podpora metod selektivního rybolovu je prioritou, protože tyto metody přispějí k udržitelnosti v oblasti rybolovu a k zachování biologické rozmanitosti snižováním vedlejších úlovků;
18. zdůrazňuje význam vysoké biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších oblastech a za účelem její zachování a udržitelného využití vyzývá k přijetí legislativních opatření;
19. uznává, že i když odchyt živých zvířat a obchod s nimi nadále představuje ohrožení biologické rozmanitosti, existuje v Evropě také řada zoologických zařízení a dalších organizací, které prostřednictvím chovatelských programů a opatření pro zachování ohrožených druhů "in situ" dokládají, že mohou sehrát významnou úlohu při záchraně určitých ohrožených druhů;
20. vítá záměr Komise zavést společnou mořskou politiku založenou na holistickém přístupu k oceánům a upozorňuje, že je nutná environmentální a ekologická ochrana oceánů jako záruka ekonomického rozvoje odvětví, jako je rybolov, cestovní ruch a další;
Širší území venkovských oblastí a široké území mořského prostředí (Cíle 2 a 3)
21. uznává, že klíčovými faktory, které ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, je územní plánování a hospodářské využívání divoce žijících druhů (neudržitelný lov zvěře a rybolov); zdůrazňuje zejména, že z důvodu intenzifikace zemědělské výroby i opouštění půdy je ohrožena zemědělská půda a lesy s vysokou přírodní hodnotou; uznává, že z důvodu ekologicky neudržitelného rybolovu včetně nezákonného rybolovu a rybolovu používajícího destruktivní a neselektivní technologie jsou ohroženy rybí populace, necílové druhy a mořská stanoviště;
22. poukazuje na to, že zachování rozmanitosti evropské venkovské krajiny je nezbytné nejen k tomu, aby mohly pokračovat služby poskytované udržitelným zemědělstvím, ale i k tomu, aby nadále docházelo k přenosu genů mezi populacemi volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin;
23. zdůrazňuje význam provádění reformované společné rybářské politiky (SRP) vzhledem k tomu, že zajišťuje udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a odrazuje od nadměrného rybolovu, který ohrožuje život v mořích;
24. vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní akční program na boj proti nelegálnímu, neoznámenému a neregulovanému rybolovu (IUU), který rozhodujícím způsobem ohrožuje obnovu stavu populací ryb;
25. vítá návrh Evropské unie a členských států zařadit mořské a říční ekosystémy mezi chráněná místa v rámci sítě NATURA 2000 a vyzývá k tomu, aby byl rovněž kladen důraz na oblasti, kde dochází k rozmnožování rybích populací;
26. vyzývá Komisi, aby dále upevnila síť NATURA 2000 tím, že ji rozšíří o deset členských států, které přistoupily k EU v roce 2004, a o Bulharsko a Rumunsko, jelikož po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k EU je nyní Černé moře součástí vod Společenství;
27. naléhá na členské státy, aby využily všechny možnosti v rámci SZP a SRP k podpoře úkolů spojených se zachováním biologické rozmanitosti na širším území venkovských oblastí a širokém území mořského prostředí (tj. mimo oblasti sítě Natura 2000); vyzývá, aby se zvážilo další zapojení problematiky biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do SZP a SRP, a zejména stanovily možnosti, které v tomto ohledu poskytuje přezkum rozpočtu v období 2008–2009;
28. vyslovuje své obavy z možných dopadů na biologickou rozmanitost, které jsou spojeny se zanesením exotických druhů a s pravděpodobným únikem geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů, a vyzývá Komisi, aby tato nebezpečí dále studovala;
29. naléhavě žádá Komisi, aby podporovala provádění studií týkajících se chovu nových druhů v zajetí, zejména druhů postižených nadměrným odlovem, a reagovala tak na potřeby trhu, které mohou být ohroženy snížením úlovků;
30. je znepokojen zmenšující se rozmanitostí zemědělských zvířat a plodin; vyzývá proto k bezodkladnému provedení směrnice Rady 98/95/ES(8) , která v rámci právní úpravy o obchodu s osivy tvoří základ pro udělování povolení k zachování odrůd ohrožených genetickou erozí jejich využitím in situ a v zemědělských podnicích, ve vnitrostátním právu;
31. zdůrazňuje, že SZP ve spojení s dynamickým rozvojem vedla na jedné straně ke specializaci a intenzifikaci a na druhé straně k marginalizaci a nedostatečnému využití půdy, což v posledních desetiletích přispělo ke značné ztrátě biologické rozmanitosti;
32. poukazuje na velkou bohatost druhů a genetickou rozmanitost zemědělských plodin a zvířat a argumentuje ve prospěch zachování a posílení této rozmanitosti;
33. naléhavě žádá Komisi, aby zrevidovala plány hospodaření s některými druhy ryb a plány jejich obnovy, které jsou často v rozporu se správným monitorováním těchto druhů; naléhavě žádá Komisi, aby použila specifičtější opatření, která by byla slučitelná s rybářskou výzbrojí a výstrojí a metodami používanými v dotyčných biogeografických oblastech;
34. zdůrazňuje význam včasného a účinného provádění rámcové směrnice o vodě(9) s cílem dosáhnout "dobrého ekologického stavu" a "žádného dalšího zhoršování" sladkých vod a doporučení k integrované správě pobřežních zón; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly hospodářské nástroje, které ustavují články 5 a 9 rámcové směrnice o vodě s cílem vytvořit pobídky k šetrnému využívání tohoto vzácného zdroje a nabídnout kvalitní finanční základ pro provádění plánů povodí; zdůrazňuje význam zavedení ambiciózní rámcové mořské směrnice zaměřené na dosažení "dobrých environmentálních podmínek" mořského prostředí; považuje za mimořádně významné, že nadcházející mořská strategie si za prvořadý cíl klade udržení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;
35. naléhavě žádá Komisi, aby důkladněji ověřovala dodržování právních předpisů Společenství týkajících se boje proti znečišťování a znehodnocování mořských ekosystémů;
36. uznává, že ekosystémům EU nesmírně škodí znečišťující látky, zejména rozptýlené látky způsobující acidifikaci a eutrofizaci včetně čpavku ze zemědělských zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité snížit zatížení způsobené těmito znečišťujícími látkami, zejména v oblastech uvnitř a v okolí sítě Natura 2000 a v dalších lokalitách vysoké přírodní hodnoty; poukazuje na příležitost vyřešit tyto otázky při nadcházející revizi směrnice o národních emisních stropech a také včasnou realizací tematické strategie pro kvalitu ovzduší;
37. uznává, že ekosystémy jsou ohroženy určitými pesticidy, látkami zpomalujícími hoření a jinými perzistentními, bioakumulativními a toxickými chemickými látkami; v této souvislosti zdůrazňuje význam účinného provádění směrnice REACH; zdůrazňuje, že je třeba sledovat bioakumulaci takových znečišťujících látek s využitím hlavních predátorů v suchozemském, sladkovodním a mořském prostředí; domnívá se navíc, že by měla být věnována zvláštní pozornost rizikům používání pesticidů, neboť principem těchto látek je, že jsou toxické, a jsou používány v životním prostředí; zdůrazňuje, že evropská právní úprava o pesticidech – návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)0388); návrh rámcové směrnice o udržitelném používání pesticidů (KOM(2006)0372); tematická strategie udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)0373) – by měla zajistit, aby se ztráta biologické rozmanitosti v Evropě vlivem používání pesticidů neprohlubovala;
38. poukazuje na to, že podpora chráněných označení původu a chráněných geografických označení má klíčovou úlohu při ochraně regionálních zvláštností, celé kultury venkova, která se s nimi pojí, a souvisejících zemědělských postupů zděděných po předcích, které umožňují zachování venkova a venkovských zemědělských systémů jako přírodních biotopů mnoha volně žijících druhů;
39. poukazuje na to, že v roce 1992 byl dán výchozí impulz k zařazení ochrany biologické rozmanitosti do SZP a že reforma z roku 2003 následně zavedla opatření jako např. podmíněnost plateb či křížovou shodu (tzv. cross-compliance), jednotnou platbu pro zemědělský podnik (oddělení plateb od produkce, tzv. decoupling) a rozvoj venkova, jež jsou prospěšné pro zachování biologické rozmanitosti;
40. navrhuje, aby byla biologická rozmanitost jedním z hlavních principů "kontroly" SZP, která má být provedena v roce 2008, a domnívá se, že je nezbytné tuto kontrolu v roce 2008 využít k hodnocení účinnosti různých opatření týkajících se biodiverzity, zejména opatření v oblasti lesnictví, a k vhodnému řešení nedostatků v této oblasti;
41. upozorňuje na nové nařízení pro rozvoj venkova (plánovací období 2007–2013), které mj. stanovuje financování programu Natura 2000, obsahuje agro-environmentální opatření a opatření k zachování genetických zdrojů v zemědělství a ve prospěch udržitelného lesního hospodaření a zachovává platby v oblastech, které jsou z hlediska přírody znevýhodněné;
42. vyslovuje se ve prospěch podpory (místního / regionálního) partnerství mezi vlastníky a uživateli půdy, organizacemi na ochranu přírody, vládou a odbornými středisky, aby mohly spolupracovat při hledání místních řešení problémů týkajících se biologické rozmanitosti, a to za použití přístupu "zdola nahoru";
43. požaduje, aby bylo pěstování a využívání biomasy k výrobě energie a jako paliva bráno jako příležitost ke zvýšení biologické rozmanitosti v zemědělství; domnívá se, že tento aspekt by mělo zohlednit i financování výzkumu v eedmém rámcovém programu pro výzkum a že by se nemělo připustit, aby pěstování biomasy vedlo ke snížení biologické rozmanitosti, ať už v rámci Evropské unie či mimo ni;
Regionální a územní rozvoj (Cíl 4)
44. uznává, že následkem rozšiřování infrastruktury, průmyslu a bytové výstavby dochází k rostoucí roztříštěnosti ekosystémů; tvrdí, že při pečlivém plánování je možno škody na ekosystémech výrazně snížit a nalézt příležitosti, jak přinést ekosystémům užitek; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že projekty financované z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů nebudou škodit biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám, ale budou naopak optimalizovat užitek z hlediska biologické rozmanitosti; naléhavě žádá členské státy, aby při územním plánování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni prosazovaly údržbu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a zajistily náležité zohlednění biologické rozmanitosti v rámci strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a posuzování dopadu na životní prostředí (EIA);
Invazivní cizí druhy a cizí genotypy (Cíl 5)
45. uznává, že jednu z hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost představují invazivní cizí druhy, které se rychle šíří následkem rostoucího pohybu osob a zboží; naléhavě žádá, aby Společenství na tento problém komplexně reagovalo, včetně vyvinutí včasného varovného systému, napravení nedostatků v legislativním rámci a vytvoření strategie EU pro invazivní cizí druhy;
46. zdůrazňuje, že imunitní antikoncepce by mohla sehrát rozhodující úlohu v kontrole invazních nepůvodních druhů savců, a konstatuje, že v této oblasti se nyní provádí důležitý výzkum; naléhavě žádá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky na evropský výzkum imunitní antikoncepce a aby vydala výzvu k předkládání návrhů projektů; konstatuje, že program LIFE + je jedním z existujících rámců, který by mohl být lépe využíván k podpoře akcí proti invazním nepůvodním druhům;
47. vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by vedla k navržení právní úpravy omezující zavádění nepůvodních druhů v Evropské unii a k monitorování plnění úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin);
48. upozorňuje na někdy ničivý dopad exotických organizmů na mořský ekosystém; vyzývá k bezodkladnému přijetí opatření na zabránění přepravy organizmů v balastové vodě a naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní úmluvu Mezinárodní námořní organizace o kontrole a nakládání s balastovou vodou a sedimenty z lodí;
49. vyzývá ES, aby zavedlo účinné kontroly vypouštění balastové vody do vod EU;
50. zdůrazňuje, že je důležité důsledně provádět legislativní rámec EU pro geneticky modifikované organizmy; zdůrazňuje možné riziko průmyslové výroby geneticky modifikovaných plodin pro biologickou rozmanitost a žádá Komisi, aby zhodnotila její dopad na evropské ekosystémy;
51. vyslovuje své obavy z možnosti úniku geneticky modifikovaných ryb do mořských ekosystémů a z pravděpodobného množení s místními rybami, což může narušit biologickou rozmanitost těchto ekosystémů, vyzývá ES, aby zakázalo vstup geneticky modifikovaných ryb určených pro potravinový řetězec EU do EU;
52. vítá oznámený záměr Komise zavést specifické právní předpisy o ekologické certifikaci ryb, a naléhavě Komisi žádá, aby legislativní návrh za tímto účelem předložila v co nejkratším termínu;
Oblast politiky 2 – EU a celosvětová biologická rozmanitost
Mezinárodní správa (Cíl 6)
53. rozhodně podporuje účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti a naléhavě žádá EU, aby v tomto ohledu převzala vedoucí úlohu; zdůrazňuje význam provádění pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se týkají i chráněných oblastí; zdůrazňuje potřebu dokončit práci na vytvoření mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení zisku, pokud jde o tyto zdroje; domnívá se, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd by se měly uchovávat pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že by se měla zlepšit vzájemná podpora a součinnost mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, a navrhuje, aby třetí země, které dostávají dotace z EU, musely respektovat politiky EU týkající se biologické rozmanitosti;
54. uznává ohrožení biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá, aby byla v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vypracována dohoda o ochraně biologické rozmanitosti ve vodách volného moře; naléhavě žádá EU, aby nadále hrála vedoucí úlohu v této záležitosti;
55. považuje za životně důležité, aby byly podporovány dohody a vzájemně sladěné akční plány mezi EU a třetími zeměmi zaměřené na ochranu společných mořských oblastí;
56. poukazuje na ohrožení biologické rozmanitosti, které představuje používání hloubkových vlečných sítí a další neudržitelné metody rybolovu; bere na vědomí nedávné rozhodnutí Valného shromáždění OSN v této věci; naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila legislativní návrhy týkající se problematiky používání hloubkových vlečných sítí na volném moři; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s OSN a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde existují, a přijala a provedla opatření, jež by řídila veškerý rybolov, který se provádí na volném moři, včetně rybolovu, při němž se používá vlečných sítí; naléhavě žádá Komisi, aby podnikla kroky zaměřené na urychlené uplatňování opatření, která by chránila významná hlubokomořská stanoviště ve vodách volného moře před používáním ničivých metod rybolovu včetně hloubkových vlečných sítí;
57. plně podporuje "poselství z Paříže" se závěry z pařížské konference (konané ve dnech 19.–21. září 2006) o biologické rozmanitosti v evropské rozvojové spolupráci; naléhavě žádá Komisi a příslušné členské státy, aby ve spolupráci s místními orgány zajistily odpovídající finanční prostředky pro otázky životního prostředí a biologické rozmanitosti v zámořských zemích a územích EU a lepší přístup místních institucí a nevládních organizací k evropským programům;
58. lituje toho, že ve dvoustranných a vícestranných obchodních dohodách je aspektům biologické rozmanitosti věnována malá pozornost; obhajuje začlenění dimenze biologické rozmanitosti do mezinárodního obchodu a do celosvětového úsilí o změnu neudržitelných výrobních a spotřebitelských vzorců; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci probíhajících jednání ve Světové obchodní organizaci upřednostnily uznání neobchodních zájmů;
Vnější pomoc (Cíl 7)
59. sdílí vážnou obavu, kterou vyjadřuje zpráva Účetního dvora o začlenění životního prostředí do rozvojové spolupráce a závěry přezkoumání politiky biologické rozmanitosti EU (2004) týkající se nízké úrovně provádění akčního plánu pro hospodářskou a rozvojovou spolupráci v oblasti biologické rozmanitosti; vítá výzvu Konsenzu EU o rozvoji k vyčlenění většího množství prostředků na biologickou rozmanitost a k širšímu začlenění biologické rozmanitosti do rozvojové spolupráce;
60. zdůrazňuje, že navzdory tomuto úsilí je množství vyčleněných prostředků na biologickou rozmanitost v programech vnější pomoci Společenství a členských států značně omezeno; vítá nedávné čtvrté doplnění Světového fondu životního prostředí, lituje však, že toto doplnění reálně nezvyšuje prostředky pro biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné použít omezené vyčleněné prostředky na nejdůležitější otázky biologické rozmanitosti ve třetích zemích;
61. zdůrazňuje zásadní význam účinného začlenění problémů biologické rozmanitosti do programů vnější pomoci Společenství a členských států (včetně rozpočtových podpůrných opatření) s cílem zajistit, aby tyto problémy neuškodily biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření prostoru pro začlenění problémů biologické rozmanitosti do národních strategií rozvoje v přijímajících zemích (včetně strategií pro omezení chudoby);
62. vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že navzdory úsilí politiky existuje ve skutečnosti vysoké riziko, že příští strategické dokumenty pro jednotlivé země a regiony budou i nadále přehlížet potřeby biologické rozmanitosti a že v tomto ohledu nedojde k proaktivnějšímu přístupu Komise k přijímajícím zemím;
Obchod (Cíl 8)
63. uznává, že obchod EU zanechává na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách ve třetích zemích "ekologickou stopu"; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby identifikovaly hlavní dopady obchodu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, zejména posouzením vlivů na udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je nutné zavést opatření pro snížení ekologického dopadu globalizace v rámci mnohostranných, regionálních a dvoustranných smluv o volném obchodu; zdůrazňuje, že evropské politiky nesmějí vést k omezení biologické rozmanitosti ve třetích zemích;
64. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se do EU dováží zboží, mj. dřevo, palmový olej a sójové boby, jehož odbyt vede k ničení tropických lesů; vyjadřuje obavu nad skutečností, že rostoucí poptávka po biopalivech může zvýšit negativní tlaky na tropické lesy; vyzývá Komisi a členské státy k zahájení okamžité iniciativy s cílem přijmout opatření, která by zabránila negativním vlivům takového obchodu na tropické lesy nebo je minimalizovala, včetně dvoustranných dohod v rámci programu prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT); naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji předložila analýzu možností přijmout další právní předpisy, které by omezily dovoz nezákonně těženého dřeva;
65. vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí v boji proti nezákonnému obchodování s druhy uvedenými v úmluvě CITES, a vyzývá členské státy a Komisi k navržení koordinované reakce a akcí na podporu vymáhání úmluvy CITES;
66. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že dohody o partnerství v odvětví rybolovu v minulosti zvýšily negativní tlaky na populace ryb, necílené druhy a mořská stanoviště ve vodách třetích zemí; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit, aby dohody o partnerství v oblasti rybolovu zaručily zachování populací ryb na takové úrovni, která podporuje maximální udržitelný výnos a minimalizuje dopad na necílené druhy a mořská stanoviště; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rybářské flotily EU budou tyto dohody dodržovat;
Oblast politiky 3 – biologická rozmanitost a změna klimatu
Změna klimatu (Cíl 9)
67. je si vědom, že již nastalo období nevyhnutelné změny klimatu, která bude mít významný dopad na ekosystémy v EU a na celém světě; zdůrazňuje, že změna klimatu citelně ovlivní lidskou společnost a hospodářství ve formě změny ekosystému; uznává, že změny ekosystémů a dopad na druhy jsou už vidět; zdůrazňuje proto zásadní význam ekosystémového přístupu k přizpůsobení se změně klimatu, zejména pokud jde o politiky, které se týkají využití půdy, vody a moří; žádá EU, aby nadále rozhodným způsobem vedla mezinárodní úsilí o snížení globálních emisí skleníkových plynů;
68. zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité posouzení opatření ke snížení následků změny klimatu, jako je vývoj obnovitelných zdrojů energie, z hlediska jejich potenciálních negativních vlivů na biologickou rozmanitost, a že je třeba vyhnout se takovým vlivům nebo je minimalizovat, zejména pokud jde o farmy větrných elektráren, vodní energii a biopaliva;
69. uznává, že změna klimatu způsobí další silné tlaky na ekosystémy EU; zdůrazňuje zásadní význam sítě velkých, souvislých chráněných oblastí (především oblastí sítě Natura 2000) a zdravého rozsáhlého životního prostředí pro posílení odolnosti ekosystémů vůči změně klimatu; zdůrazňuje proto potřebu snížit "konvenční" tlaky na ekosystémy (roztříštěnost, nadměrné využívání, znečištění, cizí invazivní druhy); zdůrazňuje nutnost zavést dodatečná opatření přímo zaměřená na další tlaky způsobené změnou klimatu a také nutnost urychleného posouzení přírodních stanovišť a druhů, které změna klimatu nejvíce ohrožuje;
Oblast politiky 4 – vědomostní základna
Vědomosti (Cíl 10)
70. uvědomuje si obrovský problém, který představuje nutnost rozumět biologické rozmanitosti; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že úroveň prostředků věnovaných na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů je s ohledem na zásadní význam této problematiky pro naši prosperitu a dobré životní podmínky velmi nízká; naléhavě žádá, aby ze zvýšily finanční prostředky na výzkum v oblasti biologické rozmanitosti ve Společenství (RP7) a národních výzkumných programech;
71. uznává nutnost vytvoření účinnějších mechanizmů, které by způsobily, že faktická základna týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb vyvine tlak na politiku na úrovni Společenství, členských států a na mezinárodní úrovni; podporuje návrh na zavedení nového mechanizmu EU pro nezávislé, autoritativní poradenství pro tento účel, který by zohledňoval stávající ustanovení; vyzývá Komisi, aby vypracovala studie a posouzení dopadu výroby energie z obnovitelných zdrojů na biologickou rozmanitost a na změny biologické rozmanitosti v městských oblastech, včetně pozitivního i negativního dopadu výskytu nových druhů v městských oblastech;
72. je znepokojen úbytkem mnoha druhů ryb a tím, že vědecké zprávy Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) jsou při stanovování celkového přípustného odlovu zohledňovány jen částečně, pokud vůbec; uznává, že vědecké zprávy nejsou politickým diktátem, domnívá se však, že pro nevyhovění vědeckým doporučením musejí existovat pádné důvody a dobré argumenty; domnívá se, že v takovém případě musí Komise a Rada rovněž předložit argumenty, které doloží, že v EU je skutečně dodržována zásada maximálního udržitelného výnosu (MSY – Maximum Sustainable Yield);
73. vyzývá Komisi k financování studií mořských ekosystémů, zejména v oblastech s bohatou biologickou rozmanitostí a intenzívní rybolovnou činností;
Podpůrná opatření
Financování
74. vyjadřuje vážné znepokojení nad finančními překážkami pro podporu sítě Natura 2000 a dalších kroků v oblasti biologické rozmanitosti v akčním plánu EU do roku 2010 a na další léta, které vznikly v důsledku rozhodnutí o finančním rámci;
75. zdůrazňuje odpovědnost členských států za využití všech příležitostí v rámci SZP, SRP, Fondu soudržnosti a strukturálních fondů, finančního nástroje pro životní prostředí Life+ a sedmého rámcového programu a za přidělení vnitrostátních zdrojů; důrazně žádá, aby byly při přezkumu rozpočtu v období 2008–09, kdy by se měla zhodnotit přiměřenost a dostupnost finančních prostředků pro biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o síť Natura 2000, více zohledněny finanční potřeby;
76. je zklamán tím, že Rada nepřijala návrh Komise podporovaný Parlamentem poskytnout na politiku rozvoje venkova v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 o 20 miliard EUR více, tím spíše, že tyto finanční prostředky mohly být konkrétně použity na další rozšíření a prohloubení opatření k podpoře biologické rozmanitosti;
77. lituje toho, že financování, které je k dispozici z Evropského fondu pro rozvoj venkova, má žalostný nedostatek prostředků, které by byly nutné k dosažení žádoucího vlivu na správu sítě Natura 2000 z hlediska zemědělství a lesnictví, přičemž nedostatečná je zejména podpora navržená ke zlepšování znalostí a monitorování;
78. upozorňuje na to, že je potřeba poskytnout finanční kompenzace místním společenstvím, jejichž příjmy byly nepříznivě ovlivněny konkrétními činnostmi, jejichž cílem je ochrana mořského prostředí;
79. upozorňuje na možnosti uplatňování zásady "znečišťovatel platí", které nabízí směrnice o odpovědnosti za životní prostředí(10) , a naléhavě žádá členské státy, aby těchto možností využívaly k financování opatření, která jim pomohou lépe dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů uvedených ve směrnicích o stanovištích a ptácích;
Posílení rozhodování
80. vítá návrh na diskuzi EU o dlouhodobější vizi týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, která by tvořila rámec pro politiku; zdůrazňuje, že tato diskuze by měla být výslovně spojena s diskuzí o budoucnosti Evropy; naléhavě žádá, aby tato diskuze byla co nejkomplexnější a zejména aby se odehrávala v regionech; důrazně žádá, aby se evropské hodnoty týkající se přírody (v rámci EU i na celém světě) staly nedílnou součástí navrhovaného prohlášení o evropských hodnotách za německého předsednictví;
81. uznává vysokou úroveň posouzení dopadu politiky, která se týkají iniciativ politiky životního prostředí Společenství; lituje, že environmentální rozměr v posouzeních dopadu politiky, která se týkají politických iniciativ v ostatních odvětvích, je často malý; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prověřily všechny nové politické iniciativy v souvislosti s potenciálními závažnými škodami na biologické rozmanitosti a aby zajistily, že v případech, kdy budou zjištěny takové potenciální škody, dojde během procesu posuzování dopadu k patřičnému zohlednění biologické rozmanitosti včetně vlivů na ekosystémové služby;
82. zdůrazňuje význam vzájemné doplňkovosti mezi opatřeními na úrovni Společenství a členských států; uznává jedinečnou hodnotu akčního plánu EU do roku 2010 a v dalších letech jako nástroje pro zvyšování vzájemné doplňkovosti; naléhavě proto žádá členské státy, aby svá opatření přizpůsobily opatřením akčního plánu; naléhavě žádá členské státy, aby toto přizpůsobení rozšířily na regionální a místní úroveň;
83. zdůrazňuje význam úplného a důsledného provádění a vymáhání směrnic o stanovištích a ptácích; trvá na tom, aby Komise a členské státy tomuto úkolu věnovaly dostatečné prostředky a pozornost;
84. zdůrazňuje význam územního plánování ve vztahu k biologické rozmanitosti a ekosystémovým službám; naléhavě žádá členské státy, aby posílily přístupy a metody na regionální a místní úrovni s cílem udržet biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, mimo jiné pomocí dodatečného využití sítě Natura 2000, opatření pro plánování správy povodí řek a rozvoje venkova, a na moři pomocí uplatňování ekosystémového přístupu, jak je uvedeno ve směrnici o mořské strategii;
85. naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula tlak na ty, kteří jsou odpovědni za řadu zpoždění ve zřizování regionálních poradních rad pro rybolov, jež mají zásadní význam z hlediska zlepšení monitorování a ochrany rybolovných zdrojů;
Partnerství
86. vítá výzvu k posílení partnerství mezi zastánci zájmů biologické rozmanitosti a hlavních zúčastněných stran; zdůrazňuje význam partnerství s hlavními majiteli a uživateli půdních, vodních a mořských zdrojů; podporuje zejména partnerství s lovci, rybáři, zemědělci a lesníky a se zástupci obchodního a finančního sektoru; uznává významnou roli, kterou v tomto ohledu hraje iniciativa Odpočítávání do roku 2010;
Osvěta, informovanost a účast
87. zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejnost lépe porozuměla, jaký význam má biologická rozmanitost a ekosystémy pro prosperitu a dobré životní podmínky; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby výrazně posílily vzdělávací a informační programy a kampaně pro širokou veřejnost, aby vytvořily politickou poptávku po jednání a aby posílily aktivní účast široké veřejnosti na ochranných opatřeních; v této souvislosti zdůrazňuje význam přístupu k informacím a právní ochraně;
88. podotýká, že mnoho lidí si vytvořilo citové pouto ke krajině a jejím historickým charakteristickým rysům vytvořeným člověkem a oceňují její krásu; lituje, že velkoplošné zemědělství narušilo biologickou rozmanitost a krásu krajiny; domnívá se, že obnova krajiny, například živých plotů mezi loukami, by byla ze strany široké veřejnosti kladně přijata a napomohla by i obnovení biologické rozmanitosti;
89. konstatuje, že evropské zoologické zahrady a akvária navštěvuje ročně více než 100 milionů lidí, a uznává, že tyto instituce mohou sehrát významnou úlohu při zlepšování povědomí veřejnosti o problematice životním prostředí;
90. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila kampaně ke zvýšení informovanosti veřejnosti o problémech spojených s ochranou rybolovných zdrojů a s nimi spojených ekosystémů;
Monitorování, vyhodnocení a přezkum
91. zdůrazňuje význam ukazatelů určených k informování veřejnosti a rozhodovacích orgánů o dosaženém pokroku; vítá navržený soubor hlavních ukazatelů biologické rozmanitosti; naléhavě žádá, aby byl přijat a zachován ukazatel biologické rozmanitosti jako strukturální ukazatel a ukazatel udržitelného rozvoje;
92. zdůrazňuje zásadní význam posilování dlouhodobých monitorovacích kapacit a metod na podporu souboru ukazatelů a pro poskytování širších zdrojů informací o stavu biologické rozmanitosti, tlacích na biologickou rozmanitost a účinnosti politické reakce; zdůrazňuje nutnost tyto informace zpřístupnit široké veřejnosti pomocí společného informačního systému;
93. podporuje stávající projekty, podle nichž se pracuje na vývoji objektivních ukazatelů pro sledování a hodnocení biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování závazků, které Evropská unie převzala v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, tedy udržitelné využívání a zachování biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovné využívání výhod, které z ní plynou, aby stanovila za cíl, že referenční materiály týkající se živočišných druhů a rostlinných odrůd budou uchovávány pouze ve státech, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti, a aby sladila dostupné informace a využila stávající sítě;
94. vítá návrh Komise předložit Radě a Parlamentu hodnocení v polovině období (do konce roku 2008) a závěrečné hodnocení (do konce roku 2010 a 2013) pokroku při plnění cílů akčního plánu EU do roku 2010 a na další léta; zdůrazňuje, že závěry těchto hodnocení by měly plnit informativní funkci pro přezkumné procesy politik a rozpočtů, včetně přezkumu rozpočtu v období 2008–2009 a přezkoumání politik a rozpočtů v období po roce 2013; naléhavě žádá Komisi, aby předložila komplexní dlouhodobou strategii o biologické rozmanitosti po roce 2010;
95. domnívá se, že stávající požadavky na předkládání zpráv by měly být racionalizovány a zjednodušeny a že v budoucnosti by předkládání zpráv nemělo vést ke zvýšené administrativní zátěži;
96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.
(1) Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 41.
(2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 575.
(3) Úř. věst. C 194, 19.7.1993, s. 401.
(4) Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).
(5) Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 132.
(6) Úř. věst. C 47 E, 21.2.2002, s. 113.
(7) Dokument Rady 10117/06, 9.6.2006.
(8) Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin (Úř. věst L 25, 1.2.1999, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/21/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).
Společná tisková zpráva European Environmental Bureau (EEB), Health Care Without Harm Europe (HEAL), Health and Environment Alliance (HEAL) a Zero Mercury Working group uvádí, že úpravy schválené výborem by mohly pomoci odstranit mezery v návrhu Komise a že by mohly přispět k tomu, aby se z EU nevyvážely do rozvojových zemí výrobky, které unie na svém území zakázala vzhledem k jejich zdravotním nebo ekologickým rizikům.
Nevládní organizace také uvítaly stanovisko výboru europarlamentu, že členské státy a klíčové průmyslové sektory (zejména chemický průmysl zabývající se výrobou chlóru zastaralou technologií amalgámové elektrolýzy) by měly pravidelně poskytovat informace o osudech rtuti.
Ravi Agarwal z indické nevládní organizace Toxics Link uvítal názor výboru EP, že EU by měla poskytnou technickou a finanční pomoc rozvojovým zemím a nevládním organizacím k zavedení opatření pro snížení emisí a pro omezení používání rtuti.
Další informace:
Celý text TZ NGO „Heading closer to a robust EU mercury export ban“ ve formátu PDF: http://www.eeb.org/press/070503PRNgos1stReadingENVIExportBan.pdf
Společná internetová stránka EEB a Ban Hg Working Group speciálně věnovaná problematice rtuti: http://www.zeromercury.org/
Ze zahraničních podkladů zpracoval Miroslav Šuta.
Relativně dobře ještě dopadlo hodnocení v oblastí energetiky a zemědělství (6 bodu). Velice špatně byly naopak hodnoceny politika v oblasti odpadů a přírodních zdrojů, ale také obchodní a chemická politika, i celková politika udržitelného rozvoje (po 3 bodech).
Zelená 10 je volné sdružení ekologických nevládních organizací, která zahrnuje Birdlife International, CEE Bankwatch Network, Climate Action Network Europe, European Environment Bureau, Transport and Environment, Health and Environment Alliance, Friends of the Earth Europe, Greenpeace, International Friends of Nature, WWF European Policy Office.
Společná tisková zpráva Green 10: Green groups deliver critical mid-term review of Barroso Commission
Celý text hodnotící zprávy nazvané „Could Try Harder“- A mid-term report on the European Commission's environmental record
K některým projednávaným politikám najdete také bližší informace v češtině na stánkách STUŽ:
Hlas europoslanců pro lepší prevenci a recyklaci odpadů, proti zvýhodnění spaloven
Europoslanci: Vzduch může být špinavější déle
Vážná pochybení v návrhu politiky EU pro užívání pesticidů - nechrání přírodu ani zdraví lidí
Zpráva EEA “Doprava a životní prostředí: na cestě k nové společné dopravní politice” je výroční publikací speciálního odboru EEA nazvaného Transport and Environment Reporting Mechanism (TERM), který monitoruje situaci v integraci strategií zaměřených na dopravu a životní prostředí. Cílem zprávy je zhodnotit situaci ve všech 32 členských zemích EEA - jedná se o 27 členských států EU a dále o Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko.
Zpráva EEA konstatuje, že zatímco se mezi léty 1990 a 2004 snížil objem skleníkových emisí z řady odvětví ekonomiky (energetika, průmysl, zemědělství), emise z dopravy se výrazně zvýšily. Za období 1990 až 2003 se v zemích EEA přeprava osob zvýšila o 20 procent a množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou se zvýšilo v průměru dokonce o 25 %. A to i proto, že v zemích EEA došlo ve stejném období v energeticky náročné letecké dopravě k nárůstu o plných 96%.
Podle EEA způsobuje doprava ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) více než pětinu (o 21 %) emisí skleníkových plynů. V zemích EU 15 přispívá silniční doprava k celkovému množství veškerých emisí z dopravy 93 procenty. Avšak množství emisí způsobených mezinárodní leteckou dopravou se zvyšuje nejrychleji. V období od roku 1990 do roku 2004 vzrostlo v zemích EU 15 o 86 %. V tomto sledovaném období se množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou nejvíce se zvýšilo v Irsku (o 140 %) a v Lucembursku (o 156 %).
EEA ve zprávě upozorňuje také na významnou roli subvencí v sektoru dopravy na výběr způsobu přepravy. Každoročně se v Evropě na dotace do dopravy vydá asi 270 až 290 miliard euro, přičemž skoro polovina této sumy připadá na dopravu silniční, která podle EEA patří k nejméně příznivým pro životní prostředí.
Studie EEA popisuje dále nežádoucí zdravotní vlivy znečištění prostředí zapříčiněného dopravou. Podle EEA žije zhruba každý čtvrtý obyvatel EU 25 v místech vzdálených méně než 500 metrů od silnic, po kterých ročně projíždí více než 3 miliony vozidel. Studie konstatuje, že život v takto znečištěných lokalitách vede každoročně ke ztrátě téměř čtyř milionů let života v důsledku předčasných úmrtí způsobených zhoršeným životním prostředím.
Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade v oficiální tiskové zprávě EEA konstatovala: „Nemůžeme řešit vzrůstající emise skleníkových plynů, znečištění hlukem a fragmentaci krajiny v důsledku dopravy, aniž bychom se zabývali růstem dopravy po celém jejím spektru: na našich silnicích a železnicích, ve vzduchu i na moři.“
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) má sídlo v Kodani a sama o sobě uvádí, že cílem její činnosti je dosažení výrazného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě zajišťováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací pro veřejnost a pro subjekty, které se zabývají tvorbou politiky.
Zpráva EEA „Transport and environment: on the way to a new common transport policy“ je k dispozici angličtině ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_1/en/eea_report_1_2007.pdf
MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik
Podle agentury REUTERS se Evropská komise už dvakrát neúspěšně pokusila přinutit Rakousko ke zrušení zákazu pěstování dvou geneticky manipulovaných odrůd kukuřice. V obou případech se jednalo o národní zákaz pěstování GM kukuřice MON 810 americké firmy MONSANTO a GM kukuřici T25 německé chemičky BAYER. Evropská komise v obou případech předložila Radě EU složené ministrů životního prostředí návrh zrušit rakouský zákaz pěstování výše uvedených GM plodin, ale drtivá většina ministrů jak v červnu 2005 a v prosinci 2006 návrh Komise zamítla.
Kukuřice MON 810 je GMO, do kterého byla metodami genetické manipulace vložena bakteriální DNA, která vede v kukuřici k produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro jisté druhy hmyzu a měl byt tak bránit napadení GM plodiny zavíječem kukuřičným. Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno.
Maďarsko zakázalo pěstovaní GM kukuřice MON 810 americké agrochemické firmy MONSANTO v roce 2005. Vláda přistoupila k zákazu na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, která může mít škodlivý vliv na některé rostlinné a živočišné druhy.Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i údajnou neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Naopak v České republice je komerční pěstování GM kukuřice MON 810 legální a organizace Greenpeace dokonce zveřejnila lokality, kde v Česku GM kukuřice pěstovala.
Největší evropské nevládní ekologické organizace (NGOs) se obávají, že jednání o nové chemické politice REACH směřuje ke krachu, protože předsednictví Finska předložilo jako tzv. kompromisní řešení návrh, který ignoruje klíčové požadavky Evropského parlamentu (EP). Finský návrh totiž dovoluje chemickému průmyslu i nadále vyrábět a používat nebezpečné chemikálie (např. rakovinotvorné, mutagenní nebo reprotoxické), za které je dostupná bezpečnější náhrada.
Vinou ministrů Kalaše (bezpartijní) a Římana (ODS) bohužel i zástupci ČR v Evropské unii prosazují zájmy nebezpečných výrob před ochranu zdraví obyvatel a odmítají povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálii, navrhovanou europoslanci.
„Pokud by byl přijat návrh finského předsednictví, zůstaly by na trhu i ty rakovinotvorné chemikálie či látky narušující hormonální a reprodukční systém, za které existuje bezpečnější náhrada. Nedošlo by k žádnému zlepšení současného nevyhovujícího způsobu nakládání s chemickými látkami,“ varoval ředitel evropských Přátel Země Fouad Hamdan.
Navržení kompromisu mezi pozicí Evropského parlamentu a Rady EU patří k institucionální roli Evropské komise (EK). Její předseda Barroso ale podle NGOs se v případě REACH patrně rozhodl ponechat Komisi "mimo hru". EK zatím jako jediná evropská instituce neprojednávala princip povinné náhrady nebezpečných chemikálií na nejvyšší úrovni.
Pasivní přístup předsedy EK Barrosa je podle NGOs v rozporu s postojem komisaře pro životní prostředí Dimase, který opakovaně konstatoval, že právní podpora substituce by byla přínosem pro životní prostředí, pro zdraví i pro moderní podnikání. Také Němec Verheugen v roli komisaře pro průmysl deklaroval veřejně svou podporu povinné náhradě nebezpečných látek, za které jsou dostupné bezpečnější alternativy. Ale podle informace NGOs činí v rámci komise kroky, které naopak prosazení substituce blokuje.
NGOs proto vyzvaly Komisi, aby se aktivně podílela na vyjednáváních o podobě REACH.
Nejbližší jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí proběhnou v pondělí 20.listopadu.
European Environmental Bureau (EEB), Friends of the Earth Europe, Greenpeace a WWF
Nová legislativa EU si klada za cíl snížit ohrožení životního prostředí a lidského zdraví toxickými látkami. Nová pravidla předpokládají, že v roce 2012 by mělo být sebráno minimálně 25% použitých baterií a akumulátorů a v roce 2016 už nejméně 45%. Přitom Belgie dokázala ve svém systému už v roce 2002 sebrat přes padesát procent baterií a akumulátoru.
Směrnice obsahuje také zákaz prodeje baterií a akumulátorů obsahujících více než 0,0005 % rtuti. Dále bude zakázán prodej přenosných baterií, které obsahují více než 0,002 % kadmia. Výjimku ze zákazu však získaly přenosné baterie používané v nouzových a poplašných systémech, ve zdravotnické technice a v nářadí bez elektrické přípojky.
Schválená směrnice obsahuje i několik ustanovení pro ochranu spotřebitelů, neboť sběr nesmí provázet ani poplatky ani závazky pořídit si novou baterii či akumulátor. Směrnice distributory zavazuje k povinnému bezplatnému přavzetí přenosných baterií a akumulátorů bez ohledu na místo, kde byly zákazníkem zakoupeny. Sběrny mají být zřízeny nejpozději do dvou let od vstupu směrnice v platnost.
Chlórový průmysl v Evropské unii zamořuje prostředí tunami rtuti, které se následně hromadí např. v rybách a mořských organismech, jejichž konzumace pak představuje vážné zdravotní riziko zejména pro děti a těhotné ženy. EEB proto žádá co nejrychlejší ukončení provozu nebezpečné technologie v EU - nejpozději do roku 2010. V Česku se výzva EEB týká chemiček Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí n. Labem.
"V Čechách zamořila výroba chlóru tzv. amalgámovou elektrolýzou životní prostředí velmi významně - stovkami tun nebezpečné rtuti. Jedná se o podniky Spolana a Spolchemie, jejichž vyčištění alespoň od toho nejhoršího zamoření rtutí bude trvat asi 10 let. Dekontaminace přijde na více než miliardu korun a účet nezaplatí chemičky, ale daňoví poplatníci (3, 4). Přitom další stovky tun rtuti obě chemičky stále používají pro provoz zastaralých zařízení pro výrobu chlóru a vedení obou firem odmítá výzvy k ukončení nebezpečných provozu v rozumné době. Expertní studie zveřejněná EEB navíc naznačuje, že z chemiček pravděpodobně uniká do ovzduší několikanásobně více rtuti, než firmy oficiálně vykazují v integrovaném registru znečištění," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.
Podle studie zpracované pro EEB expertem konzultační firmy Concorde East/West Sprl. (2) přibývají důkazy o tom, že znečištění ovzduší rtutí z chlórového průmyslu v Evropské unii je významně podhodnoceno. EEB také zveřejnilo vlastní zprávu, která shrnuje výsledky nezávislého měření obsahu rtuti v ovzduší uvnitř a/nebo v okolí chemiček provozujících výrobu chlóru v Itálii, Španělsku a České republice (5). Analýza vzorků vzduchu u 10 z 11 monitorovaných chemiček prokázala extrémně vysoké koncentrace rtuti.
S ohledem na zamoření ovzduší rtutí v okolí chemiček a s ohledem na závěry obou studií se EEB rozhodlo vyzvat k urgentnímu ukončení nebezpečných výrob, což je i v souladu s mezinárodním dohodami (např. rozhodnutí Komise OSPAR 90/3) i s rezolucí Evropského parlamentu z března 2006. Za amalgámovou elektrolýzu jsou dostupné efektivnější a méně nebezpečné a technologie pro výrobu chlóru, které rtuť neužívají, a proto EEB požaduje urgentní odstranění nebezpečné technologie.
"Užívání rtuti při výrobě chlóru musíme neprodleně ukončit, neboť se jedná o archaickou a pro životní prostředí nebezpečnou technologii. Bezpečnější alternativy neužívající rtuť jsou komerčně dostupně už od 80. let. Expertní studie navíc prokazuje, že ekonomické a zdravotní přínosy z konverze všech amalgámových elektrolýz v EU vysoce převyšují nad náklady. Amalgámová elektrolýza není nejlepší dostupnou technologií (BAT - Best Available Technique) pro výrobu chlóru podle směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Státní orgány by proto měly odmítnout vydání integrovaného povolení podle IPPC, pokud výrobní technologie není BAT,” uvedla Elena Lymberidi, která v EEB koordinuje projekt "Zero Mercury".
Další informace:
Miroslav Šuta - člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost člen a odborných pracovních skupin EEB pro odpady a chemické látky telefon:
Elena Lymberidi, EEB - koordinátorka projektu Zero Mercury telefon
Poznámky pro editory:
(1) EEB (European Environmental Bureau) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org
(2) Status report: Mercury cell chlor-alkali plants in Europe, Concorde East/West Sprl., October 2006
(3) M. Šuta: Spolana Neratovice: Případová studie procesu sanace starých ekologických zátěží, Praha 2005 - podrobnosti na http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=1
(4) M. Šuta: Spolchemie Ústí nad Labem: Případová studie procesu sanace staré ekologické zátěže, Praha 2005 - podrobnosti na http://www.transparentnost.ecn.cz/pripady.php?id=3
(5) EEB: Risky Business! No need for mercury in the chlorine industry, EEB publication number 2006/006, October 2006
Příloha: Doporučení EEB pro politiku Evropské unie a vlád členských států
· Co nejrychleji ukončit provoz amalgámových elektrolýz (nejpozději do roku 2010) jako součást iniciativy EU a/nebo národních závazků.
· Odstranit zamoření rtutí způsobené provozem amalgámových elektrolýz a nakládáním s odpady z nich.
· Bezpečně uskladnit rtuť uvolněnou z uzavíraných zařízení nebo ze sanačních procesů tak, aby nemohla být přeprodána.
· Odmítnout integrované povolení podle direktivy IPPC provozům užívajícím zastaralou technologii neodpovídající BAT.
· Připravit pravidla/pokyny pro zabezpečení rtuti získané z odstavovaných zařízení a pro bezpečné uskladnění rtuti.
· Zajistit kontinuální a komplexní monitoring úniků rtuti do ovzduší uvnitř i kolem chemiček, který by byl verifikován nezávislými subjekty a který by zahrnoval i všechny nevysvětlené ztráty rtuti z výrobní technologie.
· Zlepšit monitorovaní zdraví pracovníků chemiček i místních obyvatel žijících v jejich okolí.
Podle expertů Světové zdravotní organizace (WHO) se zvyšuje počet případů onemocnění zhoubným melanomem, který vzniká i v důsledku nadměrného slunění. Každoročně je ve světě zjištěno přes 130 tisíc případů, přičemž zhruba polovinu pacientů na tuto nemoc umírá. V České republice je melanom odhalen zhruba u 1500 lidí ročně.
Melanom je zhoubný nádor vznikající z pigmentových buněk obsahujících barvivo melanin. Vyskytuje se zejména na kůži, ale může se objevit i na sliznicích či v oku, a při jeho vzniku se uplatňuje ultrafialové (UV) záření. Riziko vzniku melanomu ovlivňuje tzv. fototyp (více jsou ohroženi lidé s přirozeně světlou pletí) a jeho zvýšený výskyt se dává do souvislosti s narušením ozónové vrstvy země, ale i s vlnou popularity solárií od 90. let. Melanom se většinou se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna, která má nestejnoměrnou barvu, nepravidelné okraje a která může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky a později i do výšky a hloubky. Při včasném rozpoznání a odstranění melanomu je léčba úspěšná, ve vyšších stádiích nemoci se prognóza zhoršuje.
Varování Evropské komise se opírá o stanovisko vědeckého výboru EU pro spotřební zboží. Evropská komise hodlá pracovat na stanovení limitů pro umělé "opalování" a obrací se na členské země s doporučením, aby jako první krok doplnily pokyny pro uživatele o varování, která by předešla nevhodnému používání. Účinky UV záření na lidské zdraví dosud nejsou plně prozkoumány a Evropská komise připustila, že úplné vyhodnocení role solárií při vzniku rakoviny kůže si ještě vyžádá několik let.
V březnu byla představena nová zpráva EEA „Doprava a životní prostředí 2005: tváří v tvář dilematu“, která ukazuje, že stále více zboží i cestujících je dopravováno napříč Evropou. Zatímco emise skleníkových plynů z jiných sektorů klesají, emise z dopravy narostly v evropských zemích mezi léty 1990 – 2003 o 22 %.
Obrovský nárůst skleníkových plynů z dopravy – 130 % (bez započtení letecké a námořní dopravy) – zaznamenalo, díky ekonomickému růstu, Irsko. Na druhou stranu Německo zaznamenalo jen 5% nárůst.
Největší byl nárůst letecké dopravy (96 % v letech 1990 – 2002), zatímco poměr objemů silniční a železniční dopravy zůstal nezměněný. Relativní odklon křivek objemu dopravy zboží a ekonomického růstu byl zaznamenán pouze v nových členských zemích EU. Relativní odklon křivek objemu osobní dopravy od křivky ekonomického růstu byl dosažen v posledních šesti letech v souhrnu evropských zemí, ne však pro všechny státy a pro všechny roky.
„Doprava, zvláště silniční doprava, je postupně čistější díky stále přísnějším emisním standardům a zlepšení technologií. Nárůst objemu dopravy však neguje tento příznivý trend. Jsme vázáni chováním obyvatel, které jde v krátkodobé perspektivě těžko změnit. Je třeba prosazovat dlouhodobé koncepce, které by vedly ke změnám tohoto chování“, říká prof. Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA.
Doprava není jedinou příčinou špatné kvality ovzduší. Expozice obyvatel emisím z dopravy však může mít závažné důsledky na zdraví obyvatel. Navíc je doprava podstatným zdrojem emisí jemných a ultrajemných částic ve městech a je čím dál tím jasnější, že tyto částice mají závažný vliv na lidské zdraví.
Zpráva EEA předpokládá, že i v budoucnu nebude schopno mnoho evropských měst dodržet limity kvality ovzduší. Ozonové epizody, při kterých díky interakcím znečišťujících látek se slunečním zářením vzniká přízemní ozón (O3), jsou stále častější a ozónové limity stanovené pro rok 2010 jsou již dnes velmi často překračovány. Přitom vliv na zdraví je závažný: odhaduje se, že až 370 000 obyvatel v Evropě zemře ročně díky znečištění ovzduší.
Výzkum alternativních paliv je důležitý, avšak využití tzv. biopaliv v měřítku podstatném pro redukci skleníkových plynů, není v dohledných letech reálné. Mezitím bude doprava dále negativně působit na životní prostředí Evropy, říká zpráva EEA.
Plný text zprávy je dostupný na stránkách EEA.
„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.
Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.
Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.
__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).
Podkategorie
Evropská unie Počet článků: 31
EEB - Evropská env. kancelář Počet článků: 25
Svět Počet článků: 1
Strana 1 z 2