Seminář "SOLENÍ KOMUNIKACÍ v ZIMĚ aneb Co způsobuje a jaké jsou alternativní možnosti?" se konal v úterý 4. listopadu 2025 v Informačním centru OSN v Praze. Tedy již v období, kdy tato problematika začíná zajímat i širokou veřejnost, články a reportáže o ní se objevují v médiích, včetně sporů o to, jaké zvolit optimální řešení zimní údržby komunikací.
Přístup AOPK k zimní údržbě komunikací na územích CHKO představil na jejich metodických listech V. Hlaváč. Přestože zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114 v těchto oblastech chemický posyp přímo zakazuje, v místech, kde převazuje jiný veřejný zájem, k solení dochází. Záměrem zmíněné metodiky je sjednocení dosavadních rozdílných přístupů. Ve své prezentaci zmínil rovněž důsledky pro přírodu, které solení komunikací přináší. Pokud jde o rostlin, tak zaznamenávají v pásu 5 až 8m od komunikace ústup druhů citlivých na sodné nebo chloridové ionty a naopak rozšíření halofytů. U živočichů jde o narušení rozmnožování obojživelníků, narušení životních cyklů ryb, vodních měkkýšů a korýšů a dalších bezobratlých. Neopomněl uvést i úhyny pěvců, například čížka lesního.
L. Blažej Chorovský uchopil téma prostřednictvím projektu “Právní ochrana ŽP při údržbě komunikací”, ve kterém se snažili zodpovědět otázky, zda míra právní ochrany ŽP při zimní údržbě odpovídá dosažené úrovni vědeckého poznání a pokud tomu tak není, zda nestačí jen změnit správní praxi před legislativní změnou. Neboť tu neexistuje účinná celorepubliková regulace a v chráněných územích ani jednotná praxe. I on uvedl, a to na průzkumech z USA, další negativní vlivy solení na živou přírodu, přičemž naopak komárům vyšší salinita prospívá, protože jim mizí konkurence i predátoři.
R. Novotný jako odborník se zaměřením na ekologii lesa poukázal na poškození lesní půdy a dřevin, a to i stovky metrů od vozovky. Takovými symptomy poškození je reznutí jehlic, hnědé okraje listů a jejich opad. Provádějí výzkumy na vyžádání vlastníků lesů. Ti jsou ale také většinou řidiči, tak tyto škody přijímají často jako nutné zlo.
Monitoringem zasolení na vybraných místech Prahy se zabývá M. Mayerová. Vysvětlila metody identifikace zasolení půdy, kde pracují se čtyřmi stupni zasolení, čtyřmi úrovněmi vlhkosti a zásadní je i měření elektrické vodivosti. Jejich průzkum podrobně zjišťoval i vliv zasolení na 10 druhů rostlin. Mezi nejcitlivější patří skalník a javor, mezi ta nejodolnější zase jalovec, zerav a ptačí zob. Vytvořená aplikace pro zjištění stupně zasolení je k dispozici uživatelům.
M. Hudec se představil jako dlouholetý praktik, se zkušenostmi z České Lípy a z libereckého kraje. Rozhodnutí o solení komunikací vychází podle něj z poměřování různých zájmů. Ve hře je také poškozování majetku a zdraví. S odkazem i na vyjádření PČR zpochybnil účinnosti solení na dopravní bezpečnost, neboť právě použitím soli dochází k vytvoření nebezpečné mokré vozovky. Vzpomenul, že v samotné České Lípě se mezi lety 1990 - 2015 nesolilo, což považuje za správné.
F. Hájek odmítl variantu v Praze nesolit. Je to však politické rozhodnutí, dle jehož zadání musí jako ředitel TSK postupovat. Tudíž na letošní zimu mají již připraveno 24 tisíc tun soli. Ale také uvažují o recyklaci použitého inertního posypu.
Z uvedených prezentací i z diskuze vyznělo, že škodlivost solení komunikací je zcela prokázaná, působí v mnoha směrech a netýká se jen bezprostřední blízkosti komunikaci. Obecně je sice tento způsob zimní údržby považován za nezbytný, ale otevřená zůstává otázka jeho intenzity, podmínek a míst, za a na kterých je jeho aplikace vhodná.
Videozáznam a prezentace z besedy:
| Úvod | video | |
| Hlaváč | video | prezentace |
| Blažej Chorovský | video | prezentace |
| Novotný | video | prezentace |
| Mayerová | video | prezentace |
| Hudec | video | |
| Hájek | video | |
| Závěrečná diskuse | video |
Na semináři vystoupili
- Ing. Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště AOPK Vysočina, předseda odborné skupiny AOPK pro řešení problematiky dopravní a energetické
- Mgr. Lukáš Blažej Chorovský, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
- Ing. Radek Novotný, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
- Mgr. Markéta Mayerová, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., zemědělská pedologie a pedobiologie
- PhDr. Miroslav Hudec, předseda českolipské pobočky STUŽ
- PhDr. Filip Hájek, Ing. Kristýna Hujerová, Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK)
Akci moderoval Pavel Šremer, místopředseda STUŽ.
Tomuto aktuálnímu tématu se věnoval on line diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 4. února 2025. O tom, že Slovenská republika zažívá v této době politické a společenské změny obecně hodnocené jako ústup od demokratických principů, je známo. Tento proces se netýká jen boje mezi vládní koalicí a opozicí, ale s překvapující prudkostí a intenzitou destruuje i další oblasti, jako jsou mezinárodní vztahy, oblast práva a kultury. A co se děje ve sféře životního prostředí a ochrany přírody a v rezortu MŽP? Odpovědi přinesli na seminář ti nejzasvěcenější. A neposlouchali se zdaleka snadno. Jsou svědectvím o rozvratu demokratické společnosti, který nemá za poslední desetiletí obdoby. 
VODA PRO SOUČASNOST I BUDOUCNOST aneb Jaké jsou perspektivy zásobování pitnou vodouv České republice?
Diskuzní seminář s mezinárodní účastípořádanýSpolečností pro trvale udržitelný život (STUŽ)v úterý 12. listopadu 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce na Praze 1 se tentokrát věnoval záměru zálohování nápojových obalů. A to v situaci, kdy vládní návrh nového zákona čeká ještě zřejmě napínavé projednávání v parlamentu. Jaké jsouklady a zápory zálohování? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců? A co by nová pravidla přinesla občanům a našemu životnímu prostředí? (V závěrečné části článku najdete i odkazy na videozáznamy vystoupení jednotlivých panelistů a na jejich prezentace)
Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 3. září 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1. Jeho tématem byla reakce sjednocené Evropy na trvající pokles biodiverzity, jednoho ze základních pilířů života na naší planetě, tedy „Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody“. Tato legislativa je totiž revoluční v tom, že se netýká jen chráněných území a chráněných druhů, ale i daleko širší doposud nechráněné krajiny. Jejím cílem je obnovení nebo posílení ekosystémových služeb, důležitých, anebo dokonce nezbytných, pro dlouhodobě udržitelné využívání krajiny člověkem, např. schopnosti zadržovat vodu, ochrany půdy před erozí, zajištění opylování a regulace mikroklimatu.