Vystoupení ing. arch. Martina Říhy na konference ve Schole Humanitas v Litvínově "Těžba a lidské zdraví", pořádaná Komisí ŽP Akademie věd ČR, MěÚ Litvínov a Greenpeace 12. 5. 2015

Obecní samospráva nemá mnoho nástrojů pro snížení znečištění ovzduší. Velká většina kompetencí dle zákona o ochraně ovzduší je totiž v rukách státní správy. Ekonomické možnosti obcí jsou v současné době, kdy pokulhává výběr daní, velmi omezené. Proto je možnost masivní finanční podpory přechodu domácností na zásobování centrálním zdrojem tepla či plynofikace (která by omezila např. emise částic PM₁₀ z místních topenišť) velmi omezená. Totéž platí o možné podpoře MHD, cyklistické a pěší dopravy, která by konkurovala individuálním automobilům, které jsou dalším výrazným zdrojem imisí. O to větší důraz by měl být dle mého názoru kladen na možnost omezení znečištění ovzduší právní regulací nejhorších, resp. nejzastaralejších zdrojů znečišťování.

Ohled na to, co pociťují lidé, kterým hrozí ztráta domova, bývá bohužel tím posledním, co zajímá uhlobarony či politiky, kteří se proti vůli místních opět snaží prosadit zrušení limitů těžby uhlí v severních Čechách. Přitom psychické důsledky vystěhování mohou být doslova tragické. A nikdo se nemůže vymlouvat, že mu o tom není nic známo, pokud aspoň trochu dával pozor ve škole, i kdyby to ve vzdělávání nedotáhl dál než do deváté třídy základky.

V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování územních ekologických limitů těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi, které již 23 let chrání osídlení, přírodu i krajinu za těmito limity.

Pod tímto názvem uspořádal Svaz měst a obcí ČR 16. 9. 2014 v rámci doprovodných programů veletrhu FOR ARCH 2014 velmi kvalitní a podnětný seminář určený městům, obcím, architektům i veřejnosti. Ačkoliv se nezúčastnili slibovaní předseda SMO Dan Jiránek ani Ing. arch. Ivan Plicka pro nešťastný souběh akce s vyhlášením nejlepších starostů na Pražském hradě, s předvolebními starostmi a dalšími akcemi, což bohužel ovlivnilo i účast v publiku, podařilo se organizátorům (za SMO Mgr. Rudolfina Voleská a moderátorka Mgr. Květa Halanová, starostka Jílového u Prahy) do panelu pozvat velmi kvalitní a reprezentativní sestavu.

Příspěvek ing. arch. Martina Říhy na konferenic "Těžit nebo žít?", která se konala v pondělí 18. 5. s podtitulem "Jak bude vypadat náš kraj v roce 2050?"a uspořádal ji poslanec PČR Michal Kučera (TOP 09), předseda podvýboru Ochrana přírody a krajiny, spolu s TOPAZ z. s. a Nadací Konráda Adenauera na FSE Univerzity JEP v Ústí n. L.

Dušan Stuchlík kritizuje v Lidových novinách z 24. 2. 2015 české „nevládky“, že až na čestné výjimky některých humanitárních organizací „nevidí“ válku na Ukrajině, ačkoliv dříve kritizovaly válku v Iráku, na Balkáně, dokonce i radar v Brdech, pokud za nimi byly aktivity Západu, zatímco nyní ke zjevné ruské agresi mlčí. Dovozuje z toho, že je to výraz jejich levicové zmatenosti, způsobující, že nejsou schopné odsoudit separatisty na východní Ukrajině a Rusko jako jejich podporovatele za porušení mezinárodních dohod a závazků z minula i ze současnosti. Panu Stuchlíkovi zjevně uniklo několik důležitých faktů, které by měl jako novinář znát.

Tato vládní sestava deklarovala v kampani před parlamentními i místními volbami a v programovém prohlášení vlády, že nebude usilovat o prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi, ač by si to horničtí odboráři i vlastníci uhelných společností přáli. Tato vláda dokonce deklarovala, že se v souladu se směřováním zemí EU a OSN hodlá zapojit do úsilí o snížení emisí CO2 a dalších škodlivin do ovzduší v zájmu životního prostředí obyvatel i snížení příspěvku ČR k příčinám globálních změn klimatu.

Ve dnech 19. – 21. září 2014 se konalo v penzionu Jurika v Bobrovci už 20. setkání členů české i slovenské Společnosti pro trvale udržitelný život v Západních Tatrách, kde před 19 lety zahynuli pod lavinou v dolině Parichvost Josef Vavroušek s dcerou Petrou (první setkání se konalo již v roce tragédie, proto nesouhlasí počet let a počet setkání). Josef by se letos v září dožil 70 let a za rok to bude už 20 let, co ho postrádáme. Po několika letech nižší účasti se letos řady návštěvníků opět rozrostly na 19 lidí, po letech zdravotních problémů se opět zúčastnila a statečně došla až k mohyle a zpět Eva Vavroušková, slavící narozeniny v září stejně, jako je slavil Pepík.

Pokud se někdo pod dojmem událostí z Listopadu 1989 a následujících cca 3 let po něm v České republice domníval, že česká společnost směřuje k naplnění nějaké jednotící ideje svobody, demokracie a sociálního smíru, přehlížel symptomy trvajícího latentního příkopu mezi vyznavači liberalismu, svobody jedince jako nejvyšší hodnoty, kterou nesmí omezovat ani nějaká výsadní politická skupina, ale dokonce ani stát ve „veřejném zájmu“, a mezi zastánci sociálního, v jejich pojetí ovšem spíše „socialistického“ státu, který lidem poskytuje bezpečí a sociální jistoty, ale za cenu určitých omezení svobody a přerozdělování vytvářeného národního bohatství.