Lavička Ivana Dejmala

Lavička Ivana Dejmala

Jako připomenutí nedožitých osmdesátých narozenin Ivana Dejmala se uskutečnilo 18. října odhalení jeho lavičky v přírodní památce na vrchu Hradiště v CHKO České středohoří, místa s dalekými výhledy do kraje, z kterého Ivan Dejmal pocházel a k němuž měl velký vztah. Ostatně Severočeský kraj Ivanovi vděčí např. za prosazení limitů těžby uhlí, a tudíž zastavení likvidace dalších obcí i přírody. Akci organizovali Kateřina Dejmalová, Ing. arch. Ivan Plicka a Jaroslav Bárta spolu s dalšími přáteli Ivana.

Účastnili se jí jak Ivanova rodina – dcery s vnučkami, tak např. ředitel Agentury ochrany přírody František Pelc, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO České středohoří František Budský , Martin Ušala, starosta obce Hlinná, na jejímž katastru lavička stojí, exministr Martin Bursík s dcerou a zástupci Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Z členů STUŽe se zúčastnil Martin Říha, Eva Rychlíková s manželem, Eva Tylová a Pavel Šremer. Nechyběli ani další Ivanovi přátelé.

Po srazu u hospůdky v Hlinné a po krátkých vzpomínkách organizátorů se vydali účastníci na vrchol kopce Hradiště, kde se pokochali krásnými výhledy a došlo k odhalení lavičky s Ivanovými citáty a potlesku pro pana starostu Hlinné, který byl velmi nápomocný instalaci lavičky. Pak následovala cesta dolů do hospůdky, v které jsme vzájemně vzpomínali na Ivana   i dobu, kdy žil.

Zvláštní poděkování patří Kateřině Dejmalové jak za velký podíl na zorganizování celé akce, tak i za doplnění spoluorganizátorů a stylistické úpravy tohoto textu.

(foto: Martin Říha)

 

Pro mladší čtenáře uvádíme oznámení MŽP , uveřejněné při pohřbu Ivana Dejmala, které stručně uvádí jeho životapouť:

Zemřel Ivan Dejmal

7. 2. 2008

V noci na dnešek zemřel Ivan Dejmal, jedna z nejvýznamnějších osobností české politiky ochrany životního prostředí. „Ivan byl nesmírně čestný a rovný chlap, je to pro mě osobní ztráta,“ řekl ministr životního prostředí Martin Bursík. „Spolupracovali jsme mnoho let, byl pro mě kolegou už v osmdesátých letech minulého století. Obrovsky jsem si ho vážil – samozřejmě pro jeho odborné znalosti, ale především pro jeho osobní vlastnosti – přímost, odvahu a smysl pro spravedlnost,“ dodal Bursík.

Ing. Ivan Dejmal byl jedním z prvních ministrů životního prostředí české vlády. Zastával tuto funkci ve vládě, vedené premiérem Petrem Pithartem v letech 1991-1992. Podílel se na vzniku celé řady zásadních zákonů, které vedly k ozdravění životního prostředí České republiky, které bylo po 40 letech komunistického režimu v katastrofálním stavu. Prosadil také vznik Programu pro obnovu venkova. Ekologické problematice, především ochraně přírody a krajiny, se však věnoval již před listopadem 1989 a velmi intenzivně se v ochraně životního prostředí angažoval i po skončení své vládní mise. Mimo jiné spolupracoval jako odborník s řadou svých nástupců na postu ministra životního prostředí napříč politickým spektrem – s Jiřím Skalickým, Milošem Kužvartem, Liborem Ambrozkem i Martinem Bursíkem. V letech 1992-1994 pracoval v Českém ekologickém ústavu jako vedoucí sekce strategických studií. V roce 1993 založil a po tři roky vedl Spolek pro obnovu venkova. Spolu s bývalým federálním ministrem životního prostředí Josefem Vavrouškem založil Společnost pro trvale udržitelný život. V letech 1994-1995 byl ředitelem Českého ústavu ochrany přírody. Od roku 1995 působil jako nezávislý projektant v oboru územního plánování a krajinářské tvorby. Byl také hlavním organizátorem série konferencí Tvář naší země – Krajina domova. V prosinci 2007 byl zvolen místopředsedou Rady Ústavu pro studium totalitních systémů.

Narodil se 17. října 1946 v Ústí nad Labem. Po maturitě na Střední zahradnické škole studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze, odkud byl vyloučen po zatčení za svoji činnost ve studentském hnutí. Studia mohl dokončit až po roce 1989. Po čtyřletém vězení za podvracení republiky (1970-1972 a 1974-1976) pracoval postupně jako závozník, metař, myč oken, výrobce náhrobních kamenů, údržbář, skladník, strojník chladicích a čerpacích zařízení, a to až do konce roku 1989.

Ivan Dejmal byl aktivním příslušníkem protikomunistické opozice od svých studentských let až do pádu režimu. Na konci roku 1976 byl u vzniku Charty 77 a posléze se stal také vedoucím její ekologické komise. Od roku 1987 vydával a redigoval samizdatový časopis Ekologický bulletin. V roce 1988 se účastnil založení Hnutí za občanskou svobodu a podílel se na založení první nezávislé ekologické organizace – Ekologické společnosti, která na podzim roku 1989 iniciovala vznik sdružení ekologických organizací Zelený kruh. V prosinci 1989 byl u založení konfederace politických vězňů. Od listopadu 1989 do voleb v roce 1990 byl vedoucím ekologické sekce programové komise Občanského fóra.

Poslední rozloučení s Ivanem Dejmalem se bude konat v úterý 12. února od 14:00 v kostele sv. Antonína na Strossmayerově náměstí v Praze 7.

Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP

Nekrology Ivanu Dejmalovi: