O čem byl seminář Národního plánu obnovy přírody – aneb jak budou vypořádány připomínky? 3. 11. 2026

V současné době MŽP zpracovává připomínky po meziresortním připomínkovém řízení k návrhu Národního plánu obnovy přírody (NPOP). Ten je Česká republika povinna vypracovat na základě Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody. EU tím reaguje na závazky, odsouhlasené v Globálním rámci pro biologickou rozmanitost, který byl přijat na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 15) v prosinci 2022 a na Evropskou strategii ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030, která výslovně požadovala nový, právně závazný právní předpis pro obnovu přírody. Cílem semináře je dozvědět se o výsledcích vypořádání připomínek, zvláště i proto, že se připomínkování účastnila nevládní asociace Zelený kruh, která navíc předložila i vlastní návrh plánu obnovy přírody.

• Složení panelu:
  • Ing. Jan Šíma – ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP
  • Mgr. Tereza Nedělníková – odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP
  • Mgr. Nikol Krejčová – koordinátorka kampaní za klima a biodiverzitu, Zelený kruh
  • Mgr. Eva Volfová – Spolek Ametyst, z. s.
  • Mgr. Jan Sychra, Ph.D. – předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO)
  • RNDr. Marcela Klemensová – Arnika, z. s., vedoucí kampaní Zachraňme stromy a Poodří žije (online)
  • Karolina Daňková – členka předsednictva a Českolipské pobočky STUŽ
  • Mgr. Gita Matlášková – vedoucí kampaně Za živé řeky, Arnika, z. s. (online)
  • Mgr. Viktor Bečvář – specialista obnovy přírody, Česká společnost ornitologická
  • Mgr. Martin Rexa – expert na zemědělství a krajinu, Beleco, z. s.
  • (Pozn.: Mgr. Jan Skalík z Hnutí DUHA byl omluven a jeho příspěvek prezentovala Nikol Krejčová).

Záznamy jednotlivých částí besedy

• Zpráva z COP 17 v Jerevanu (Michal Broža)
• Rámec a struktura dokumentu NPOP (Tereza Nedělníková, MŽP)
• Hlavní výhrady Zeleného kruhu (Nikol Krejčová)
• Článek 4
• Článek 8
• Článek 9
• Článek 10 a 11
• Článek 12

Jednotlivé prezentace z besedy

• Šremer – úvod
• Broža – COP 17
• Nedělníková, Šíma – souhrnná prezentace za MŽP
• Zelený kruh – připomínky k NPOP
• Volfová, Bečvář, Sychra – připomínky k článku 4
• Klemensová, Daňková – připomínky k článku 8
• Matlášková – připomínky k článku 9
• Bečvář, Rexa – připomínky k článkům 10 a 11
• Skalík, Krejčová – připomínky k článku 12

Shrnutí průběhu besedy

1. Zpráva z COP 17 v Jerevanu (Michal Broža, IC OSN)

• Globální ochrana biodiverzity vychází z Rámcové úmluvy o biologické rozmanitosti z roku 1992 (196 smluvních stran bez USA) a Kunmingsko-montrealské dohody stanovující cíle do roku 2030.
• Klíčový závazek představuje cíl „3×30“: zajistit účinnou ochranu 30 % souše i moří, obnovit 30 % degradovaných ekosystémů do roku 2030 a mobilizovat minimálně 200 miliard USD ročně.
• První globální přezkum ukázal, že 22 ze 23 vytyčených cílů do roku 2030 není na cestě ke splnění kvůli nedostatku financí, škodlivým dotacím (např. do fosilních paliv) a oslabující mezinárodní spolupráci.
• Summit COP 17 v Jerevanu přijal tzv. „Jerevanskou cestu“ k urychlení naplňování cílů, dohodl se na reformách škodlivých dotací a na zapojení původního obyvatelstva a místních komunit. Otázka stálého finančního mechanismu bude dořešena na příštím summitu v Ekvádoru.

2. Stav přípravy Národního plánu obnovy přírody (NPOP) – Prezentace MŽP

Rámec a struktura dokumentu (Tereza Nedělníková, MŽP)

• Vypracování NPOP ukládá členským státům Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody jako hlavní implementační nástroj.
• Návrh NPOP je strukturován do tří částí:
  • Část A: Obecný popis vzniku, vztah k ostatním politikám a vyčíslení finančních potřeb (faktická potřeba činí cca 700 miliónů EUR ročně).
  • Část B: Kapitoly podle jednotlivých článků nařízení, indikátory a stanovení rozloh vyžadujících obnovu.
  • Část C: Soubor 124 konkrétních opatření (články 4 až 12) doplněný o průřezová opatření (financování, legislativa, výzkum, osvěta), databázi překážek na tocích a seznam 664 obcí v působnosti nařízení.

Harmonogram a meziresortní připomínkové řízení (PŘ)

• V dubnu až květnu 2026 proběhla veřejná konzultace (cca 3 000 respondentů dotazníku a 100 subjektů se zaslanými textovými připomínkami).
• Meziresortní PŘ probíhalo do 9. října 2026. MŽP obdrželo přibližně 300 stran připomínek od 30 subjektů (např. MZe, MMR, MF, Úřad vlády, Zlínský, Plzeňský a Jihočeský kraj, AV ČR, Hospodářská komora, Zelený kruh).
• Nejčastější okruhy připomínek: chybějící podrobnější harmonogramy, neujasněné gesce, absence indikátorů a provazby na financování jednotlivých opatření, požadavek na územní konkretizaci, vysvětlení vazeb na stávající politiky (SZP, plány povodí) a vyvažování s veřejnými zájmy (OZE, obrana státu).
• MŽP má v plánu v průběhu listopadu 2026 předložit vypořádaný materiál vládě pro informaci (což vyžaduje odstranění rozporů) a současně jej nahrát Evropské komisi, která má 6 měsíců na vyhodnocení.

3. Stanovisko nevládních organizací a Stínový plán obnovy přírody

Hlavní výhrady Zeleného kruhu (Nikol Krejčová)

• Původní návrh vypracovaný ve pracovních skupinách byl po dohadovacích jednáních s MZe a dalšími resorty značně oslaben.
• Zelený kruh proto na konci srpna 2026 vydal alternativní „Stínový plán obnovy přírody“, který obsahuje 40 konkrétně formulovaných opatření.
• V meziresortním PŘ uplatnil Zelený kruh přes 180 připomínek. Hlavní kritika směřuje k absenci konkrétních čísel, časových milníků, lokalizace a závazných indikátorů v oficiálním návrhu MŽP.

Průběh projednávání podle jednotlivých článků nařízení

4. Článek 4: Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů

• MŽP (Tereza Nedělníková): Článek ukládá uvádět přírodní stanoviště do dobrého stavu, zvětšovat jejich rozlohu (znovuvytváření) a zlepšovat kvalitu stanovišť druhů. Vychází z dat mapování biotopů a monitoringu AOPK ČR z roku 2025. Připomínky MZe a vlastníků vyjadřují obavy z omezení hospodaření a požadují dobrovolnost, zatímco NGO kritizují nízké cíle obnovy.
• NGO (Eva Volfová, Jan Sychra):
  • Zklamáním jsou nízké cíle znovuvytváření stanovišť. Kvůli konzervativně stanoveným referenčním areálům v reportingu AOPK ČR spadá do povinného znovuvytváření pouhých 6 vzácných stanovišť (např. pěnovcová prameniště, štěrkové náplavy). Stínový plán požaduje revizi referenčních areálů a zařazení slanisek, písčin či smilkových luk.
  • Stínový plán navrhuje vytváření nových území pro obnovu ve volné krajině (lomy, vojenské újezdy, brownfieldy) – do roku 2030 alespoň 30 lokalit na rozloze 10 000 ha.
  • U mokřadů je třeba upřednostnit obnovu vodního režimu (prameniště, rašeliniště) před budováním izolovaných tůní.
  • Jan Sychra zdůraznil význam rybníků (cca 1 % rozlohy ČR) a navrhl dotační podporu šetrného rybničního hospodaření a obnovy litorálů s cílem zapojit 200 rybníků do roku 2030.

5. Článek 8: Obnova sídelních (urbánních) ekosystémů

• MŽP (Tereza Nedělníková): Cílem je zamezit do roku 2030 čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje a od roku 2031 zajistit jejich rostoucí trend. Týká se 664 obcí v ČR. Zdrojem dat je systém Copernicus. Opatření řeší rozvoj zelené infrastruktury, úpravu stavebního zákona, územní plánování a normotvorbu. MMR a kraje požadují nevytvářet nové paralelní systémy a vyjasnit kompetence obcí.
• NGO (Marcela Klemensová, Karolina Daňková):
  • Marcela Klemensová požaduje závaznější formulace v legislativě („je třeba“ místo „bylo by vhodné“), výslovnou ochranu zelených vnitrobloků a dvorečků a úpravu zákona o ochraně přírody (závazná náhradní výsadba, odvody za kácení).
  • Nová norma pro výsadbové pásy v ulicích musí získat legislativní závaznost v příloze vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Je nutné uplatňovat zásady přírodně blízké údržby a využívat perspektivní dřeviny pro měnící se klima.
  • Karolina Daňková upozornila na nutnost ochránit sídelní zeleň jako celek a eliminovat negativní vlivy, jako je neodborná údržba nebo solení komunikací poškozující stromy.
  • Eva Tylová (z pléna) zdůraznila, že obce vlastní většinu dotčených pozemků, a musejí proto mít v plánu jasně stanovenou roli i povinnosti.

6. Článek 9: Obnova řek a říční krajiny

• MŽP (Jan Šíma): Vyžaduje sestavení seznamu umělých překážek na tocích a výběr objektů k odstranění. AOPK ČR ve spolupráci s podnikovými povodími a LČR propojila data z pasportizace toků s technickými evidencemi. Připomínky MZe a průmyslu vyžadují ohled na OZE a protipovodňovou ochranu; NGO požadují odstranění duplicit s plány povodí a zpřesnění dat.
• NGO (Gita Matlášková):
  • Poukázala na časový skluz a na to, že oficiální návrh NPOP vykazuje nulový přírůstek kilometrů volně tekoucích řek.
  • Zatímco vládní dokumenty uvádějí pouze 108 objektů k odstranění, pasportizace AOPK eviduje desítky tisíc příčných překážek.
  • Stínový plán požaduje vytvoření veřejného seznamu prioritních bariér k odstranění do roku 2027 a upřednostnění kompletního odstraňování staveb před pouhou výstavbou rybích přechodů.

7. Článek 10 (Opylovači) a Článek 11 (Zemědělské ekosystémy)

• MŽP (Tereza Nedělníková):
  • Opylovači (čl. 10): Do roku 2030 zvrátit pokles populací a od roku 2031 dosáhnout rostoucího trendu. AOPK ČR pripravuje standardizovaný monitoring podle nařízení Komise.
  • Zemědělství (čl. 11): ČR vybrala dva indikátory: zásobu organického uhlíku v minerální půdě a podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky. Indikátor polních ptáků je povinný.
• NGO (Viktor Bečvář, Martin Rexa):
  • Viktor Bečvář navrhl opatření pro opylovače: ochranné pásy podél vod, prosvětlené palouky v lesích, extenzivní pastvu s regulací antiparazitik, ponechání 20 % TPP bez seče a vyčlenění 20 % městské zeleně pro opylovače.
  • Martin Rexa zkritizoval zemědělskou kapitolu za nepřezkoumatelnost a nadhodnocování přínosů SZP. Mnohé tituly SZP se opakují bez reálného efektu na biodiverzitu (např. diverzifikace plodin). Stínový plán požaduje povinné neprodukční plochy na každé farmě, podporu černého úhoru a rozvoj ekologického zemědělství.

8. Článek 12: Obnova lesních ekosystémů

• MŽP (Jan Šíma): Cílem je zvýšení biodiverzity a zlepšení stavu lesních ptáků. Vykazovat se bude ležící mrtvé dřevo (data ÚHÚL/NIL) a půdní uhlík (stojící mrtvé dřevo bylo vynecháno). Opatření řeší koncept habitatových stromů a vodní režim. Připomínky MO a MV zdůrazňují specifika vojenských lesů a požární bezpečnost.
• NGO (Nikol Krejčová za Jan Skalíka): Stínový plán požaduje obnovu schopnosti lesních půd zadržovat vodu, navýšení mrtvého dřeva na min. 30 m³/ha, podporu přirozené obnovy lesa, obnovu světlých a výmladkových lesů a zákaz odvodňování lesů.

9. Diskuze a dotazy z pléna

10. Závěr semináře

• Moderátor Pavel Šremer poděkoval všem panelistům i účastníkům za odbornou diskusi, zdůraznil potřebu konkrétnosti finálního vládního návrhu NPOP a zachování veřejné kontroly.
• Seminář byl oficiálně ukončen v 18:18 hod.