S ohledem na skutečnost, že diskuse byla na ožehavý problém právě schvalovaného Metropolitního plánu hl. města Prahy, byla diskuse velmi živá a padlo mnoho otázek, které byly většinou panelistkami zodpovězené.
Zde najdete záznam a prezentace jednotlivých panelistek:
| Úvod | Videozáznam | Prezentace Evy Tylové (při besedě nebyla promítnuta) |
| Jana Komrsková | Videozáznam | Prezentace Jany Komrskové |
| Petra Humlíčková | Videozáznam | Prezentace Petry Humlíčkové |
| První část diskuse | Videozáznam | |
| Anna Vinklárková | Videozáznam | Prezentace Anny Vinklárkové |
| Druhá část diskuse | Videozáznam |
Podrobný zápis z besedy: Příprava a schvalování Metropolitního plánu HMP
Moderátorka: Ing. Eva Tylová (místopředsedkyně STUZ, zastupitelka HMP a MČ Praha 12)
Hlavní panelisté:
- Mgr. Jana Komrsková – náměstkyně primátora HMP
- JUDr. Petra Humlíčková, Ph.D. – právnička zastupující občanské spolky
- Ing. arch. Anna Vinklárková – odbornice na územní plánování a stavební právo
- Monika Domincová – zástupkyně spolku Rokytka žije
1. Úvod a politický kontext schvalování
- Eva Tylová v úvodu upozornila, že Metropolitní plán se připravuje a schvaluje již deset let, avšak v současné době dochází k náhlému a extrémnímu spěchu na jeho schválení. První oficiální oznámení, že se bude plán schvalovat na nadcházejícím čtvrtečním zastupitelstvu (28. května), se objevilo teprve před čtrnácti dny.
- V den konání besedy schválil plán Výbor pro územní rozvoj HMP, a to i přes nesouhlas a vystoupení řady občanů a spolků. Poslední verze plánu byla označena za „verifikační“, což vedlo k tomu, že téměř všechny nové připomínky byly zamítnuty („šly pod stůl“), protože jejich zapracování by znamenalo nutnost nového veřejného projednání.
- Jana Komrsková potvrdila, že situace kolem schvalování je velmi hektická. V Radě HMP hlasovala jako jediná proti schválení plánu, přičemž její kolega Daniel Mazur se zdržel. Plán byl v Radě schválen 8 hlasy z 11, přičemž jedna členka rady (paní Udženija) chyběla. Celé projednání tohoto zásadního bodu v Radě trvalo pouhých 50 minut.
- Netransparentnost procesu: Členové rady dostali rozsáhlé materiály (obrovské datové soubory, se kterými starší počítače špatně pracovaly a nefungovalo v nich vyhledávání) teprve 12. května. V pátek téhož týdne se konala komise jako poradní orgán rady. Jana Komrsková, Eva Tylová a Daniel Mazur se jí chtěli zúčastnit jako hosté, ale zástupci koalice (ODS, STAN a další) je tam v souladu s jednacím řádem odmítli vpustit, což Komrsková označila za směšné a trapné.
2. Dopady na životní prostředí a rozvoj města
- Podle Jany Komrskové není plánovaný rozvoj udržitelný ani citlivý k životnímu prostředí a stávajícím obyvatelům. Plán počítá s výstavbou až 350 tisíc bytů v příštích desetiletích. Zatímco zisky v řádu mnoha miliard korun ponesou developeři, obrovské náklady na infrastrukturu dopadnou na město.
- V plánu ubývají zelené odpočinkové plochy, parky i modrozelená infrastruktura. Není v něm dostatečně zajištěna občanská vybavenost, jako jsou školy a školky pro budoucí masivní nárůst obyvatel.
- Klasické regulační plány jsou nahrazovány plánovacími smlouvami, které se schvalují za zavřenými dveřmi v Radě. S novým stavebním zákonem hrozí, že vliv zastupitelstva na tyto procesy zcela zanikne, což vytváří netransparentní korupční prostředí.
- Příklad z Prahy 10: Jako konkrétní netransparentní krok uvedla Komrsková situaci kolem staré radnice na Vršovické ulici (sídliště Vlasta). Šestipatrová budova byla v Metropolitním plánu náhle a bez jakéhokoli oficiálního podnětu přes zastupitelstvo překreslena na dvanáctipatrovou. Zjistilo se, že došlo k neoficiálnímu oslovení náměstka Hlaváčka s cílem zhodnotit pozemek pro budoucího investora na dvojnásobek.
- Tvrzení vedení města, že nedostatky se vyřeší následným „balíkem změn“, je podle Komrskové klamavé. Pokud investorovi schválí určitou kapacitu pozemku, dodatečné snížení ze strany zastupitelstva by vedlo k žalobám na náhradu ušlého zisku. Navíc tisk k přípravě změn mluví pouze o „zahájení příprav“, což nic negarantuje a po volbách se nic stát nemusí. Argument, že bez schválení by město spadlo do starého plánu z roku 1999, je zavádějící, protože současný stav platí minimálně do konce roku 2028 a byl by čas nejhorší vady upravit.
3. Právní aspekty a proces připomínkování
- Petra Humlíčková shrnula právní rozměr schvalování. V opakovaném veřejném projednání bylo podáno zhruba 8 000 připomínek od občanů, spolků i městských částí, přičemž naprosté většině nebylo vyhověno a někteří podavatelé dosud nedostali ani vyrozumění.
- Magistrát argumentoval tím, že mezi veřejným projednáním na podzim 2025 a současnou podobou nemohl dělat změny, aby se nemuselo opakovat celé veřejné projednání. Humlíčková však poukázala na porušení rovného přístupu, jelikož v příloze jsou uvedeny věcné změny, které provedeny byly. Některé úpravy se do plánu dostaly, aniž by bylo jasné, kdo je inicioval.
- Možnosti žalob: Soudy posuzují pojem „podstatná změna“ individuálně. Po schválení plánu bude možné podávat žaloby, například kvůli diskriminačnímu přístupu, rozdílným podmínkám pro námitky a připomínky, nebo kvůli vadnému vypořádání občanských připomínek.
- Humlíčková upozornila na specifikum Metropolitního plánu: pokud soud zruší nějakou jeho část, nevznikne automaticky návrat k předchozímu stavu, ale vznikne tzv. „bílé místo“, které bude muset zastupitelstvo znovu pracně naplnit.
4. Socioekonomické dopady a chybějící vybavenost
- Anna Vinklárková kritizovala proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA), kde jsou socioekonomické dopady na obyvatelstvo pravidelně odbývány jedinou větou.
- Uvedla příklad z Vídně (z roku 2018), kde u projektů nad 5 000 m² musí dvě třetiny tvořit dostupné bydlení se zastropovaným nájemným. V Praze v plánovacích smlouvách nic takového zakotveno není (což je v současnosti utopie), ačkoli alespoň minimální procento tam být mohlo.
- Zásadním problémem plánu je občanská vybavenost. Metropolitní plán ve svých bilancích počítá výhradně s mateřskými, základními a středními školami. Nemocnice, polikliniky, domovy pro seniory, pečovatelské služby či vysoké školy plán zcela ignoruje s odkazem na to, že je vyřeší trh. I u samotných škol sice zohledňuje demografický výhled, ale zcela pomíjí současné hluboké deficity v území.
5. Připomínky městských částí a reakce magistrátu
- Městské části uplatnily v opakovaném projednání přibližně 950 zásadních připomínek schválených jejich zastupitelstvy. Magistrát vyhověl pouhým 9 připomínkám, 8 částečně, 700 jich přímo zamítl a 230 pouze vzal na vědomí, aniž by je zapracoval.
- Hlavní témata městských částí:
- Výšková a objemová regulace z důvodu ochrany charakteru stávajících čtvrtí.
- Chybějící občanská vybavenost (školy, školky, zdravotní a sociální služby).
- Požadavky na komerční vybavenost v přízemí budov na sídlištích a rezervy pro služby v nových čtvrtích.
- Ochrana zeleně ve vnitroblocích, vsakování vody, parky na sídlištích (plán navíc vůbec nepoužívá koeficient zeleně).
- Slabá vymahatelnost plánovacích smluv a riziko nekoordinované výstavby (smlouvy se uzavírají jen pro dílčí parcely podle vlastníků, nikoli pro celá rozvojová území).
- Argumenty magistrátu pro zamítnutí:
- Připomínka nesměřuje k měněné části plánu (v opakovaném řízení formálně legitimní, ale nadužívané).
- Věc je „mimo podrobnost územního plánu“ (podle Vinklárkové šlo většinou o pouhou výmluvu, aby se věcí nemuseli zabývat).
- Ochrana práv vlastníků a kontinuita územního plánování (podle Vinklárkové magistrát tímto popírá svou roli samosprávy, která má hájit veřejný zájem; územní plánování není pro vlastníky nárokové).
6. Diskuse a doporučený postup občanů
- Co je realistickým cílem pro čtvrteční jednání? Podle panelistek je vysoce pravděpodobné, že si koalice plán ve čtvrtek prohlasuje. Realistickým cílem, o který lze usilovat, je prosazení přerušení (odložení) bodu na červen, což by poskytlo více času na prostudování materiálů (i když samotné úpravy to automaticky nezajistí). Na výboru pro územní rozvoj navíc chyběli někteří klíčoví poslanci jako pan Kaplan (rodinné důvody) a pan Prokop (kampaň v Brně).
- Výzva pro občany: Panelistky zdůraznily význam občanského aktivismu. Doporučují občanům, aby před čtvrtečním jednáním masivně psali e-maily a telefonovali pražským politikům, které osobně znají. Osobní apel voličů a krátké popsání konkrétních příběhů z městských částí je nejefektivnější cesta, jak donutit některé váhající politiky k zamyšlení nebo alespoň ke zdržení se hlasování.