O čem byla naše beseda Nadměrný turismus versus udržitelný turismus, 3. března

Z besedy "O čem byla naše beseda Nadměrný turismus versus udržitelný turismus" máme pro vás jak videozáznamy jednotlivých panelisů, tak jejich prezentace a podrobný souhrn, jehož podklad nám udělala umělá inteligence.

Shrnutí besedy, jak ho pro nás udělala AI:

Panel:

• doc. Ing. Martina Pásková, Ph.D. – UHK, FIM, Katedra rekreologie a cestovního ruchu; předsedkyně Rady národních geoparků ČR; členka poradního výboru globální sítě geoparků.
• Ing. Jiří Hušek – dlouholetá praxe v AOPK ČR (ochrana přírody, návštěvnost CHKO/NP).
• Mgr. Ondřej Špaček – KROKEM s.r.o., Economic Impact, Culture Matters; zaměření na CR, volnočas, sport, kulturu a data/ekonomické dopady.
• Moderátor Jiří Dlouhý Společnost pro trvale udržitelný život.

1) Kontext a problémový rámec

Moderátor rámuje diskusi kontrastem „davy versus kvalita života a autenticita“. Příklady:

• Krkonoše a Jizerské hory: davy na exponovaných místech (Sněžka), jinde téměř prázdno; infrastruktura (zábradlí) a management chodníků.
• Praha (Karlův most), Český Krumlov : přehuštěnost, tlak na veřejný prostor.
• Apartmánizace (Mísečky, Špindlerův Mlýn, Rokytnice, Šumava): slabý odvod benefitů do místní ekonomiky, někdy ani řádné odvody pobytových poplatků; nízká návštěva místních podniků.
• Srovnání s Rakouskem: tamní krátkodobé pronájmy a „prokapávání“ výdajů k místním aktérům jsou vnímány příznivěji.

Vyústění: Jak řídit intenzitu a prostorové/časové rozložení návštěvnosti tak, aby turismus zvyšoval kvalitu života místních (původní smysl CR) namísto jejího snižování.

2) Příspěvek doc. Martiny Páskové – příčiny neudržitelnosti a systémová řešení

2.1 Mezioborovost a čtyři pilíře analýzy

Turismus není samostatná věda, ale fenomén zkoumaný více disciplínami. Klíčové perspektivy: geografie, ekonomie, ekologie, sociologie . Každá vysvětluje odlišnou část problému (koncentrace v prostoru; rozmanitost a odolnost místní ekonomiky; únosná kapacita ekosystémů; sociální směna a dopady na komunity).

2.2 „Nedoinformovaná“ rozhodnutí komunit

Rozhodování je postavené na asymetrii informací:

• Investoři prezentují přínosy (daně, pracovní místa, infrastruktura), zamlčují náklady (environmentální, sociální, dlouhodobé).
• Komunity tak činí zásadní rozhodnutí „bez příbalového letáku“ o nežádoucích účincích; po letech zjistí, že „druhá miska vah“ (náklady) je těžší.

2.3 Ekonomika: monokultury a externality

• Rozvoj CR může vytěsnit tradiční místní aktivity → vznik monokultury (zvláště křehké v krizi).
• Externality: dopady na ekosystémy a sociální vazby nejsou internalizovány do cen turistického produktu → návštěvník „neplatí“ skutečnou společenskou cenu své spotřeby.

2.4 Ekologie: únosná kapacita vs. limity přijatelné změny

• Určení únosné kapacity je složité; v praxi se často pracuje s limity přijatelné změny (co je místními ještě tolerováno, byť to již ekosystémově „bolí“).
• Zásahy (např. zasněžování) mění sezónnost i procesy v krajině.

2.5 Sociologie: „duální svět“ a iritační index

• V exponovaných centrech vzniká „duální svět“ (nabídka pro turisty vs. život místních); cenové hladiny a nabídka služeb neodrážejí potřeby obyvatel.
• Roste iritační index – od nadšení k otevřenému antagonismu (příklady v Praze, Krumlově, jinde v Evropě).

2.6 „Tragédie obecní pastviny“ v cestovním ruchu

• Sdílené, nikomu „nepatřící“ primární destinační zdroje (příroda, kulturní dědictví) motivují jednotlivé hráče k maximalizaci vlastní těžby návštěvníků → agregovaná degradace zdrojů.
• Možné odpovědi: normativní regulace, (částečná) privatizace, kolektivní dohody = destinační management jako „smlouva“ místních aktérů sdílejících hodnoty a pravidla.

2.7 Příklady praxe

• Geopark North West Highlands (Skotsko):
  • Neviditelná velká infrastruktura, ubytování u místních (homestay), rodiny si samy určují „úroveň snesitelnosti“ ; CR podporuje zemědělství a drobný byznys. „Značka ideál“.
• Bhútán – „low volume, high value“:
  • Silné hodnotové ukotvení společnosti; povinnost min. 60 % lesů v ústavě; stát preferuje menší objemy, ale vyšší hodnotu návštěvy; spirituální hodnota přírody.

2.8 Klíčové předpoklady úspěchu

• Kvalitní destinační management (personálně i finančně náročný),
• T‑shape kompetence manažerů (hloubka + mezioborová šířka),
• Vzdělávání a „behaviorální“ posun návštěvníků i místních,
• Monitoring toků (včetně dopadů environmentálních i sociálních),
• Endogenní rozvoj: turismus přivydělává farmářům/řemeslníkům, nikoliv je nahrazuje,
• Autenticita (homestay, lokální dodavatelé, původ produktů).

3) Příspěvek Ing. Jiřího Huška – řízení návštěvnosti v praxi ochrany přírody

3.1 Výchozí teze

• Naše CHKO/NP jsou většinou kulturní, obývaná krajina (IUCN V), nikoliv velké „divočiny“. Je nutné vyvažovat ochranu přírody a přirozený život lidí, které krajina živí.
• AOPK už v r. 2005 založila odbornou skupinu pro rekreaci/sport , protože návštěvnost je jedním z nejvýznamnějších konfliktů .

3.2 Potřeba dat

• Řízení bez „zdrojových dat“ (počty, struktura, chování, nároky) je slepé. Kvalita není jen o počtech, ale i o vzorcích chování a očekáváních návštěvníků.

3.3 Režimy regulace

• Negativní: vyloučení vstupu do citlivých částí, oplocení, represivní dohled; někde nezbytné.
• Pozitivní: směrování do odolnějších částí, propagace alternativ, územní plánování a infrastruktura, která „vede“ proudy žádoucím směrem.

3.4 Vstupné do NP

• Legitimní a žádoucí: běžné v zahraničí; přináší finanční zdroje pro péči i infrastrukturu a posiluje spoluúčast návštěvníků. Příklad: KRNAP ~4,5 mil. návštěv/rok → i 100 Kč/os. znamená desítky až stovky mil. Kč ročně pro území. Nutnost místně šitého výběru a kontrol (namátkové).

3.5 Slabina: stráž přírody

• NP: profesionální stráž (např. KRNAP ~20; NP České Švýcarsko ~10 po navýšení po požáru).
• CHKO: žádní profesionální strážci (jen dobrovolníci). Systém je personálně nedostatečný.

4) Příspěvek Mgr. Ondřeje Špačka – data, ekonomika a governance

4.1 Turismus jako regulérní odvětví

• Dává práci, obživu, kvalitu života, má budoucnost v éře digitalizace/robotizace (je „o lidech“). Jedinečnost: vyžaduje koordinaci veřejného, soukromého a neziskového sektoru .

4.2 Datová krize

• Oficiální ČSÚ: cca 59 mil. přenocování v HUZ (2025; historické maximum).
• Geolokační data: ~ 314 mil. návštěvodnů (kombinace turistů, výletníků, studentů vracejících se domů, druhého bydlení apod.).
  → Propastný rozdíl; poctivost hlášení nízká; zmařené projekty (např. eTurista) → chybí spolehlivý monitoring .

4.3 Ekonomika (odhad 2025)

• 355 mld. Kč přímé výdaje návštěvníků, ~700 mld. Kč multiplikační efekt, ~150 mld. Kč do veřejných rozpočtů.
• Problém rozpočtnového určení daní: 83 % končí na národní úrovni; destinace a obce mají málo zdrojů na řízení dopadů.

4.4 Strukturální problémy governance

• 6258 obcí + městské části (Praha 57) → roztříštěnost, parciální zájmy , obtížná dohoda a koordinace (reálné příklady konfliktů).
• Slabá, nestabilní státní podpora ODM (organizací destinačního managementu) – provozní i investiční; příklady zrušených či krácených programů navzdory deklaracím.

4.5 Overturismus – typologie (8 forem)

1. Prostorově koncentrační (Adršpach – krizový den - 15. 8. 2019).
2. Sezónní (letní špičky, horská střediska).
3. Environmentální (překročení absorpční kapacity – Sněžka, příklady ze světa).
4. Rezidenčně‑sociální (narušení každodenního života v centrech měst).
5. Kapacitně‑infrastrukturální (malé atrakce, úzká hrdla).
6. Ekonomicko‑strukturální (monokultura CR – citlivost na šoky).
7. Mediálně/virálně podnícený (sítě, influenceři – „světelná ulička“ v Krumlově).
8. Dopravní (přístupové cesty, parkování; slabé sankční nástroje v malých obcích).

4.6 Dobrá praxe a nástroje

• Adršpach: rezervační systém vázaný na parkování, dynamické ceny; návštěvnost roste v souladu s kapacitou, průběh je hladší, fiskální přínosy pro obec.
• Nizozemsko: demarketing → propagace méně zatížených míst, aby se rozptylovala poptávka; proti‑příklad: domácí promo ikonických míst (Krkonoše, Krumlov, Hluboká), které zbytečně zesiluje tlak.
• Cenotvorba a dostupnost: vzdálenější parkoviště levnější (nebo zdarma), blízké drahé; veřejná doprava/železnice vazba na karty hosta a motivaci k delší návštěvě.

4.7 Apartmánové komplexy

• Mísečky coby odstrašující příklad „města pro 10 tisíc“, které většinu roku zeje prázdnotou; slabý lokální multiplikační efekt .

4.8 Teze k české realitě

• ČR zatím netrpí „čistým“ overturismem; primárně jde o deficity řízení, koordinace, dat a infrastruktury, nikoli „příliš mnoho lidí“ per se.

5) Moderovaná diskuse – konfrontace a doplnění

5.1 Datová interpretace (59 mil. vs. 314 mil.)

• Vysvětlení rozdílu: geolokační data zahrnují „návštěvodny“ širokého spektra (studenti, druhé bydlení, návštěvy u rodin apod.), zatímco ČSÚ sleduje jen HUZ (5+ pokojů, 10+ lůžek). Odvozený hrubý odhad: skutečná čísla HUZ + individuální sektor by mohla být ~1,5× vyšší než čistě oficiální HUZ (tj. ~90 mil. vs. 60 mil.), ale jde o odhad .

5.2 Rozmísťování vs. „obětování“ lokalit

• Hušek varuje před „otevíráním dalších pruhů dálnice“; spíše kultivovat a řídit silná „honey‑pot“ místa (rezervace kapacit, vedení proudů, stavební zásahy typu chodníků), než aktivně rozlévat davy do přírodně cenných, dosud klidných lokalit.
• Špaček upřesňuje: difuze ne na hřebeny a jádra, ale do podhůří a zázemí (např. Martinice, Frýdlantsko, „přesun od hřebenů do podhůří“). Shoda: smysl dává regionální vyrovnávání (ekonomika okrajů) a ochrana jader.

5.3 Zapojení místních, autenticita, malé byznysy

• Pásková: strategické plánování komunitně , dlouhodobě (i 1–2 roky), s cílem dosáhnout akceptovaného kompromisu mezi různými skupinami (obyvatelé, podnikatelé, ochranáři, památkáři). Autenticita: homestay, místní produkce, exkurze do „skutečných provozů“ (farmy, dílny, malé fabriky). Varování před umělými atrakcemi („golf protože turista chce“).
• Špaček: právní a administrativní bariéry mikropodnikání (IČO, předpisy) brzdí drobné aktivity s malými obraty; destinační řízení má síťovat dodavatelské řetězce mezi místními (řemeslníci ↔ ubytovatelé/restaurace).
• Hušek: v sociálně slabších oblastech (např. Frýdlantsko) je nízká endogenní iniciativa – aktivní lidé odešli; potřebná cílená veřejná podpora (stát/kraj) k nastartování místní ekonomiky.

5.4 Ekonomický kolonialismus a úniky zisků

• Hušek zdůrazňuje riziko externích velkých investic (hotely, skiareály), jež odvádějí zisky mimo region ; „kolonizace“ území turismem bez prospěchu pro místní.
• Špaček: obce mohou aktivně vydělávat – poplatek z pobytu, řízení parkování, provozování atraktivit ve veřejné správě, prodej lokálních suvenýrů; důraz na správně nastavenou cenovou politiku .

5.5 Behaviorální rovina a role vzdělávání

• Pásková: věří v trend odpovědných voleb (mladí), ale normativnost se buduje pomalu; technologické nástroje (mobilní data, smart‑guiding) už dnes umí navigovat a předcházet přetížení. Klíčové : vzdělávání a hodnotový posun (příklad Bhútán).
• Špaček: realisticky jen část populace je ochotna konat odpovědně; proto je nutné nastavit systém a ceny , které „nasměrují“ i méně motivované.

6) Syntéza: hlavní zjištění a rozpory

6.1 Konsensus

• Data jsou základ – bez nich nelze řídit (počty, profily, trasy, dopady).
• Destinační management je klíčová instituce (kolektivní „smlouva“). Potřebuje stabilní financování a odborné kapacity.
• Finanční nástroje (vstupné, parkování, dynamické ceny, rezervační systémy) jsou efektivní a zvyšují soběstačnost destinace .
• Ochrana jader území + posílení zázemí/podhůří .
• Endogenní rozvoj (autenticita, lokální řetězce) zvyšuje multiplikační efekt a spokojenost obyvatel i návštěvníků.

6.2 Oteřené otázky / akcenty

• Rozptylovat vs. „obětovat a kultivovat“ : v jaké míře? (shoda na ochraně jader; difuze do zázemí nikoli do citlivých oblastí).
• Vstupné do NP: široce podpořeno (Hušek), ale způsob implementace a kontrol místně specifický; politická akceptace zatím nejistá.
• Státní politika: dlouhodobě podinvestovaná (ODM, infrastruktura, data); jak zajistit stabilitu podpory?

7) Doporučení – systémová a operativní (z výroku panelistů)

7.1 Governance & finance

1. Stabilizovat financování ODM (víceleté provozní titul + investice do doprovodné infrastruktury – toalety, parkoviště, návštěvnická centra).
2. Zvýšit fiskální soběstačnost území:
   • vstupné do NP / nejcennějších částí (s jasnou vazbou výnosů na péči o území),
   • dynamické parkování (blízko draze, dál levně/zdarma) + veřejná doprava/železnice napojení a návštěvnické karty.
3. Reforma dat: národní geolokační panel + integrace rezervačních systémů a dynamických cen (best practice Adršpach; přenos do dalších hotspotů).
4. Posílit stráž přírody (zejména profesionální kapacity v CHKO), kombinovat namátkovou kontrolu a edukační roli.

7.2 Územní a produktové řízení

5. Zachovat integritu jader (rezervace, průchodové kapacity, povalové chodníky, vedení proudů), nepřelévat zátěž do dalších cenných území. Difuze do zázemí/podhůří s atraktivní alternativou programu.
6. Regulace apartmánizace (limity kapacit/parkování, povinnost lokálního přínosu – odvody, zapojení do návštěvnických karet, evidence).
7. Endogenní multiplikace: ODM a obce síťují lokální dodavatele (farmáři, řemeslníci, průvodci), rozvíjí homestay a autentické mikroprodukty (exkurze do reálných provozů).

7.3 Chování a vzdělávání

8. Smart guiding v reálném čase (aplikace/portály: obsazenost, alternativy, doporučení „kdy a kam“).
9. Dlouhodobé vzdělávání (školy, kampaně, návštěvnické kodexy), budování normy odpovědného chování (původ potravin a služeb, „nezanechávej stopu“).

8) Riziková matice (výběr)

9) Indikátory pro průběžné hodnocení (monitoring)

Vstupy a toky

• Počet návštěv, přetoky v hodinách (špičky), vazba na parkoviště/rezervace.
• Modal split (auto/veřejná doprava/pěšky/kolo), obsazenost parkovišť vs. jízdní řády.

Dopady

• Biodiverzitní indikátory v exponovaných zónách (erozní míra, vegetační kryt).
• Sociální indikátory: iritační index místních, dostupnost služeb pro rezidenty, cenové hladiny v centrech.
• Ekonomika: lokální koeficient (podíl utracený v okrese), počet zapojených lokálních dodavatelů do řetězců ubytování/stravování/aktivit.

Řízení

• Reakční doba na přetížení (notifikace, navigace, „redirekce“), zaplněnost rezervačních slotů, výnosy z vstupného/parkování a jejich alokace do péče o území.

10) Návrh akčního plánu (12–18 měsíců)

1. Audit dat a proudů v 3–5 nejzatíženějších bodech regionu (počty/hodiny/trasy, profil návštěvníků).
2. Pilotní rezervační systém (časové sloty + parkování + dynamické ceny) ve 1–2 hotspot ech; KPI: snížení špičkových hodin o 25–35 %, udržení denní návštěvy při vyšší kvalitě zážitku.
3. Cenová a parkovací politika: blízko draho, periferně levně/zdarma; kyvadlová doprava/veřejná doprava napojení; návštěvnická karta.
4. Zázemí/podhůří – balíčky zážitků: kurátorsky poskládané „druhé volby“ (řemesla, farmy, krajinné stezky, kulturní místa), spolutvorba s místními.
5. Posílení stráže (sezónní/mandatorní financování) + komunikační kampaň „Proč jsou pravidla takto nastavena“ (srozumitelné benefity).
6. Regulace ubytovacích kapacit v územním plánu (stropy, povinná účast v návštěvnickém systému a odvody), podmínky lokálního nákupu (dodavatelské kvóty).
7. Komunitní plánování (workshopy 3–4×/rok) – akceptovaný kompromis a průběžná evaluace dopadů.

11) Citované výroky (výběr, parafráze s klíčovým obsahem)

• „Po pár letech se ukáže, že druhá miska vah (náklady) je těžší.“ – k nezohledněným dopadům rozvoje CR.
• „Návštěvnost není jen o počtech, ale o chování a očekáváních.“ – nutnost profilovat návštěvníky a jejich potřeby.
• „Vstupné do NP není nic nemravného.“ – finanční udržitelnost péče a infrastruktury.
• „Adršpach: rezervace + parkování + dynamické ceny = klidnější průběh a zdroje pro obec.“
• „Ne rozlévat davy do dalších cenných území – chraňme jádra, posilujme zázemí.“