Východočeská pobočka STUŽ

V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.

Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.

Vytunelování CS Fondů

Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.

MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.

Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.

V pátek 1. prosince budou obyvatelé Litvínova rozhodovat o tom, zda jejich město chce mít za souseda hnědouhelný lom. S argumenty pro účast v referendu a proti rozšiřování těžby se mohou nyní místní obyvatelé setkat i při cestě na hokej, návštěvě lékaře, čekání na tramvaj či ve své poštovní schránce. Kampaň proti rozšiřování těžby podporují významné místní osobnosti - hokejista Rober Reichl, fotograf Ibra Ibrahimovič, kreslíř Vladimír Jiránek nebo zpěvák Martin Maxa

Otázka v litvínovském referendu zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?

Iniciátoři referenda se rozhodli využít všech dostupných možností, jak lidem jeho význam přiblížit. „Zatímco ve volbách rozhodujeme o budoucnosti města na čtyři roky, případné prolomení ekologických limitů těžby zásadně ovlivní budoucnost Litvínova na dalších sto let. Jsme přesvědčeni, že většina lidí má jasný názor na přiblížení velkolomu k Litvínovu. Naše aktivity jsou občany přijímány velmi příznivě a mnoho lidí nás samo ujišťuje, že k referendu přijde, jelikož si uvědomují, že podobnou příležitost rozhodnout o osudu svého města již patrně nedostanou,“ vysvětluje členka přípravného výboru pro konání referenda Jana Doležalová.

Velkoplošné billboardy, dvě vydání speciálních referendových novin do všech schránek v Litvínově, transparenty na domech, webové stránky, stovky plakátů na sloupech veřejného osvětlení, v obchodech, lékařských ordinacích a na dalších místech, ale například i speciální cyklorikša fungující jako mobilní informační stánek a hlavně osobní kontakt s lidmi na ulicích. Tím vším chtějí iniciátoři referenda rozšířit potřebné informace mezi obyvatele. „Mnohdy se tak občané poprvé dozvídají, že by velkolom ČSA měl být pouhých 500 m od Litvínova a že těžit by se mělo do roku 2122,“ uvedl Roman Klecker, který bude celý příští týden jezdit s cykloriškou po Litvínově a rozdávat lidem informační materiály.

Proti dalšímu přibližování velkorypadel k hranici města se v posledních dnech vyjádřila řada známých osobností – zpěvák Martin Maxa, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji Robert Reichel, kreslíř Vladimír Jiránek, arciděkan a čestný občan města P. Oldřich Vinduška, malířka Sylvie Prchlíkova, fotograf severních Čech a vítěz Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič či předsedkyně nadačního fondu Ivana Hlinky Liběna Hlinková. „Prvního prosince hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra,“ uvedl pro druhé číslo Referendových novin Robert Reichel. „Jsem zásadně proti prolomení limitů těžby. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu,“ doplnil Martin Maxa.

Většinu prostředků potřebných na výrobu informačních materiálů poskytly místní firmy, které s perspektivou života a podnikání v těsném sousedství rypadel nesouhlasí. Zbytek prostředků poskytla Nadace Partnerství, NGO sekretariát pro kyselé deště, Hnutí Duha, Greenpeace a členové občanského sdružení Kořeny.

Další informace naleznete na webových stránkách www.koreny.cz.

O českém venkově si většina lidí myslí, že právě tam je čistého vzduchu dostatek. Ale ani na českých vesnicích, kde u nás žije 4,5 milionu lidí, nemusí být životní prostředí zdravé. S Bohumilem Kotlíkem ze Státního zdravotního ústavu se podíváme, jak je to ve skutečnosti se smogem. Znečištění vzduchu je totiž nenápadné, zato vliv na zdraví obyvatel je prokazatelný. Měřící stanice jsou především ve velkých městech a tisíce obcí sítem kontroly propadnou. Míra znečištění přitom může být i v těchto sídlech vysoká!

Počasí je vrtkavé. Jsou chvíle, kdy vítr rychle proudí a jedna fronta střídá duhou, jsou ale také chvíle, kdy se nad českým územím zabydlí tlaková výše. To je okamžik, kdy se může proudění vzduchu zastavit. V zimě pak v údolích může vytvořit studená poklička. Nad ní je hezky, pod ní je ale zima a těžko dýchatelný vzduch.

Spektrum škodlivin je široké. Lidé na malých obcích často hodí do kamen i věci, které by se tam neměly v žádném případě objevit. Stačí třeba jenom nalakované dřevo a do vzduchu látky, které můžou lidem v okolí ublížit.

Při spalování umělých hmot vznikají nebezpečné dioxiny. Existuje nějaký vztah mezi ovzduším a kvalitou půd v obcích? Je ta situace skutečně závislá jenom na tom, že lidé znovu topí uhlím a dřevem? Jaká je role dopravy? Řešení smogových situací na malých obcích je složité, cestu se pokusí nastínit Planeta Věda. Pořadem provází Vladimír Kořen.

Pořad si můžete přehrát na ZDE

Ekologické zemědělství je v tuzemsku po loňském poklesu opět na vzestupu. Vyplývá z aktuálních údajů ministerstva zemědělství ke konci října. Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se rozrostla na 275.000 hektarů, což je proti konci loňského roku nárůst o osm procent. Počet ekofarem se zvedl na 912 proti loňským 829. Ekologické zemědělství zaujímá nyní zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.

Ministerstvo zemědělství soudí, že k opětovnému růstu tohoto druhu farmaření přispěl vznik konkurenčního prostředí v kontrole a certifikaci. V tuzemsku nyní fungují již tři kontrolní organizace pověřené ministerstvem: KEZ, ABCERT a Biokont CZ. Podle úřadu se od počátku letošního roku také zjednodušily některé národní předpisy. Například zákon o ekologickém hospodaření byl zredukován o polovinu a současná prováděcí vyhláška má proti původním 15 stranám a 17 přílohám pouze dvě strany textu a dvě přílohy.

Ekologické zemědělství je rovněž proti konvenčnímu zvýhodněno vyššími sazbami v jednotlivých podpůrných programech. Pro rok 2006 se počítá s celkovou podporou kolem 300 milionů korun. Pro další roky jsou dotace na ekofarmaření zahrnuty v Programu rozvoje venkova a ročně by měly průměrně činit zhruba půl miliardy korun. v Zájem o biopotraviny v Česku roste. Tento trh by měl v příštích pěti letech podle odhadů stoupat o 25 až 30 procent ročně. V roce 2011 by tak za ně Češi mohli utratit zhruba 1,3 miliardy korun. Loni to bylo 350 milionů korun, meziročně o 30 procent více, vyplývá z údajů agentury Green marketing. Zatím biopotraviny představují méně než jedno procento z celkové spotřeby potravin.

Rostoucí poptávku však ze značné části uspokojovaly zvýšené dovozy. Na konci roku 2005 bylo na trhu 2000 biopotravin, z toho 1200 zahraničních. V tuzemském ekozemědělství převládají louky a pastviny zaujímající 226.000 hektarů. Výměra orné půdy se proti loňsku rozrostla na 23.162 hektarů, což je ale stále méně než desetina ploch. Zbytek představují trvalé kultury, jako sady, a ostatní plochy. Nabídku z domácí produkce také omezuje nedostatek zpracovatelských kapacit.

Biopotraviny jsou proti konvenčním potravinám v Česku dražší o 40 až 350 procent, což je podle odborníků způsobeno náročnějším způsobem produkce a zpracování s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží.

V Ašském výběžku se objevila nepovolená skládka komunálního odpadu z Německa. Asi sto tun ho navezly v posledních čtrnácti dnech kamiony do zaniklé textilky Ohara. Tu má od správce konkurzní podstaty pronajatu česká firma TOP - Rapax. Krajský úřad v Karlových Varech oznámil případ Inspekci životního prostředí. Požádal policii a celníky aby zabránili dovozu dalšího odpad.

V továrně se v současné době nic nevyrábí. Přes plot jsou vidět hromady pneumatik, suti a průmyslového odpadu. Ke komunálnímu odpadu jsme se nedostali.

Nepovolený odpad i dovozní doklady s hlavičkou německé firmy ovšem zdokumentovali včera večer úředníci z ašské radnice. "Podle nás to byl špatně vytříděný plastový komunální odpad," říká Iva Kubíčková, která v Aši vede odbor životního prostředí. Starosta Hranic František Jurčák (KSČM) vzpomíná, jak se o skládce dozvěděl: "Občané nás upozornili, že je tam silný zápach a že se tam rozmnožily mouchy."

Správce konkurzní podstaty pro ČT do telefonu uvedl, že jeho vyjádření k odpadu i vyjádření firmy TOP - Rapax bude k dispozici nejdřív zítra. Zaměstnankyně firmy TOP - Rapax Marie Martincová České televizi řekla: "Nějaké plasty sem mají navážet a dál zpracovávat."

Tomu ale Iva Kubíčková z ašského odboru životního prostředí nevěří: "Dodneška tam žádná technologie není, neprobíhají žádná řízení, o kterých bych věděla, že tu technologii povolují." A starosta Hranic Jurčák dodává: "Zjistili jsme, že od 10. října je tato firma v konkurzu a že ještě během října vydrancovali veškerý železný materiál - co se dalo, odvezli do kovošrotu. Takže prakticky je to likvidační akce, a ne akce na podporu výroby."

Úředníci z odboru životního prostředí se mají se správcem konkurzní podstaty sejít přímo na místě během zítřka.

Během loňského roku přibylo ve vzduchu nad Českou republikou o tři procenta více částic prachu. Zdraví škodlivý vzduch už podle zprávy o stavu životního prostředí, kterou schválila vláda, nedýchají pouze obyvatelé měst, limit byl překračován i ve venkovských oblastech. Mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší patří třetina Česka.

Začneme v Ostravě: "Od roku 2000 nebo 2001 narůstá každoročně obrovské množství respiračních infektů, především horních cest dýchacích, a v naší lokalitě bohužel i plicních a astmatických potíží u dětí. Rozhodně nejde o banální dětská chřipková onemocnění, jsou to infekty, které, pokud postihují plíce a průdušky, velmi často končí dušností a hospitalizací dítěte,"popisuje svoje zkušenosti dětská a dorostová lékařka Eva Schalerová z Ostravy.

Shodou okolností právě Ostrava patří mezi ty lokality v republice, kde se v posledních letech nejvíce zhoršila kvalita ovzduší. Jaroslav Šantroch z úseku čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu říká: "Největší znečišťovatelé musí plnit limity, které jsou dané legislativou, avšak v kombinaci, když je potom znečišťovatelů více, například na ostravsku, se tito znečišťovatelé významně podílejí na zhopršení. Jedná se především o zpracování uhlí, popřípadě železárny, které zase na ostravsku významně zvedly produkci."

Jak je na tom Česká republika s emisemi skleníkových plynů? "Emise skleníkových plynů a především tedy oxidu uhličitého jsou dány zase spalovacími procesy, a bohužel ekonomika České republiky je postavena... byla postavena na spalovacích procesech, proto emise oxidu uhličitého jsou vysoké, avšak současné limity, které byly dány Evropskou unií, Česká republika nepřekračuje."

Přesto patří Češi s téměř 14 tunami skleníkových plynů na hlavu k největším znečišťovatelům Evropy. Karolina Šůlová z tiskového odddělení ministerstva životního prostředí shrnuje, že nejhorším znečištění představují malé prachové částice o velikosti do 10 mikrometrů, které vznikají při spalování. Jejich původcem je automobilová doprava a lokální topeniště domácností.

"Ukazuje se, že zhruba třetina území České republiky má nadlimitní koncentrace těchto malých prachových částic, a v této jedné třetině území žije asi 66 procent obyvatel. To je trend, který se objevuje v posledních několika letech a znepokojuje nejen ministerstvo životního prostředí, ale také například ministerstvo zdravotnictví."

Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj tvrdí, že státní orgány zatím nepodnikly žádné kroky, které by problém ovzduší řešily. "Doposud si podle mého názoru stát ani neuvědomoval, že se ta situace tak výrazně zhoršuje, proto téměř žádné kroky ke zlepšení situace podnikány nebyly, dokonce třeba Hlavní město Praha nedodrželo termín, do kdy mělo zpracovat akční plán pro zlepšení kvality ovzduší."

Hodlají tedy něco podniknout v blízké budoucnosti? Karolina Šůlová z ministerstva: "Co se týče dopravy, ministerstvo životního prostředí vytvořilo společnou pracovní skupinu s ministerstvem dopravy, která by se měla zaměřit na řešení těch nejpalčivějších problémů. jednou z cest je urychlení výstavby obchvatů měst, aby se doprava nedostávala tam, kde se lidé nejvíce pohybují, nejvíce žijí, další možností je také mýtné a s tím spojené omezování dopravy, pak sem samozřejmě taky patří ekologická daňová reforma, která by motivovala lidi, aby buď jezdili na nějaká ekologičtější paliva, nebo jezdili méně."

A proč je vlastně problém tak vážný? Odpovídá Miroslav Šuta:"Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel, a odborníci odhadují, že v České republice asi 8-10 tisíc lidí každý rok předčasně umírá na následky znečištěného ovzduší a v průměru každý obyvatel České republiky ztrácí asi 10 měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch." Autor: Vilém Faltýnek Poslech na internetové stránce Českého rozhlasu 7: http://www.radio.cz/cz/clanek/84767

 

V polovině listopadu se patrně na dlouhá léta rozhodne o tom, zda a jak budeme chráněni před negativním vlivem průmyslových chemikálií. Před pěti lety odstartovala Evropská komise (EK) přípravu jejich regulace s cílem najít rovnováhu mezi konkurenceschopností průmyslu a ochranou zdraví a životního prostředí. Výsledek mnohaletého procesu bude důležitým signálem o směřování EU a její průmyslové i ekologické politiky.

Dnes nemusí průmysl informovat o bezpečnosti asi 100 tisíc chemikálií (uvedených na trh před rokem 1980), z nichž mnohé vzbuzují obavy lékařů a přírodovědců. Komise navrhla tuto "díru" v zákonech odstranit zavedením povinnosti výrobců poskytovat životně důležitá zdravotní a bezpečnostní data o chemikáliích. Zároveň by se měla zavést procedura pro náhradu těch nejnebezpečnějších. Návrh komise, pro který se ze slov Registrace, Evaluace (zhodnocení) a Autorizace (povolování) CHemických látek vžila zkratka REACH, prošel během let řadou proměn a stále není jisté, v jaké podobě bude schválen. Po pěti letech politického vyjednávání nejsou dokonce jisté ani následující čtyři základní principy jeho efektivního fungování:

- Náhrada nejnebezpečnějších chemikálií - nebezpečné látky by nesměly být užívány bez získání speciálního povolení (autorizace). Cílem autorizace je povzbudit firmy k hledání bezpečnějších alternativ a zajistit, aby byly v co největší míře užívány méně škodlivé látky. Firmám by autorizace umožnila pokračovat ve výrobě a užívání nebezpečných látek pouze v případech, kdy by pro specifické použití látky dosud neexistovala bezpečnější alternativa nebo kdyby bylo používání dané látky přínosem pro společnost a zároveň by mohlo být riziko nebezpečné látky regulováno.

- Právo na informace - spotřebitelé by měli mít právo zjistit, jaké chemické látky jsou ve výrobcích obsaženy a které z nich jsou problematické, aby se mohli nebezpečným chemikáliím vyvarovat.

- Garance bezpečnosti - zavedením tzv. Duty of Care (povinnost péče) by se výrobci chemikálií stávali zodpovědnými za jejich bezpečnost i při výrobě pod 1 tunu ročně, která neukládá formální povinnost testování v rámci REACH.

- Dostatek dat o chemikáliích - výrobci a dovozci by museli poskytnout dostatek dat k identifikaci nebezpečných chemikálií a k rozhodnutí, zda jsou dostupné náhrady bezpečnější.

Spor o náhradu
I v základních principech může být REACH ještě vylepšen, nebo oslaben. Klíčovým bude tzv. druhé čtení v Evropském parlamentu, které musí proběhnout do konce roku. Bude-li názor EP odlišný od pozice Rady EU (ta je složena z ministrů členských států), proběhne vyjednávaní mezi těmito institucemi o společné kompromisní podobě REACH. Právě europoslanci teď mají v rukou podobu REACH - tedy i to, nakolik bude zdraví lidí a životní prostředí chráněno před nebezpečnými chemikáliemi.

Europoslanci v prvním hlasování o REACH podpořili vyřazení nejnebezpečnějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější náhrada. Naopak podle názoru Rady EU by průmysl měl mít možnost nadále používat chemikálie - které např. narušují hormonální systém nebo způsobují rakovinu -, i když za ně existuje bezpečnější náhrada. Pro prosazení náhrady je nyní nezbytné, aby europoslanci své stanovisko zopakovali.

EP se však rovněž shodl na tom, že omezí povinnost poskytovat informace o nebezpečnosti chemikálií, pokud jich firma vyrábí míň než 100 tun za rok. To by ovšem značně ztížilo možnost určení nebezpečných chemikálií i jejich potenciálních náhrad, a tím i podkopalo možnost náhrady nejnebezpečnějších látek.

Pošlete svůj názor!
Aby se k uším a očím poslanců dostal nejen názor placených lobbistů, ale i jejich voličů, připravily nevládní organizace internetovou stránku http://www.chemicalreaction.org. Na ní najdete v češtině základní informace o REACH a z ní můžete poslat každému z europoslanců e-mail se svým názorem.

Vysoce rizikové chemikálie - jsou ty, u nichž nemůže být zajištěno bezpečné zacházení a nevyhnutelně končí v životním prostředí. EU se je zavázala vyloučit z užívání do roku 2020. Podle REACH se jedná o chemické látky, které: - se velmi obtížně rozkládají v prostředí (jsou velmi persistentní) a zároveň se můžou hromadit v těle a v potravním řetězci (velmi bioakumulativní);
- jsou zároveň persistentní, bioakumulativní a toxické;
- můžou narušovat hormonální systém člověka a volně žijících zvířat (endokrinní disruptory);
- můžou způsobovat rakovinu (karcinogeny);
- můžou narušovat genetickou informaci (mutageny);
- jsou toxické pro reprodukční systém;
- představují srovnatelné ("ekvivalentní") ohrožení ve smyslu negativních vlivů, které dosud nebyly objeveny, ale kterými by se REACH musel v budoucnu zabývat.

Autor je členem Meziresortní komise pro chemickou bezpečnost.

Jde o aktualizovaný text článku tištěného v EkoListu 10/2006

Přední evropské lékařské asociace ve středu 18. října vyzvaly podle deníku International Herald Tribune europoslance, aby se nedali zlomit tlakem chemického průmyslu a neoslabili návrh směrnice REACH, který by průmyslu uložil povinnou náhradu těch nejškodlivějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější alternativa. Evropský parlament má v závěrečném hlasování o podobě směrnice REACH rozhodovat 14 listopadu a Rada EU složená ze zástupců vlád členských zemí pak 4. prosince. Systém REACH - registrace, evaluace a autorizace chemických látek - by měl vstoupil v platnost počátkem roku 2007.

Vědci a lékaři v Evropském parlamentu podle International Herald Tribune uvedli, že prostředí znečištěné nebezpečnými chemickými látkami je spojováno s rakovinou, vrozenými vývojovými vadami, astmatem a dalšími vážnými chorobami. Slabý REACH by podle nich mohl vést ke zvýšení incidence těchto chorob v Evropě. "Už kojenci jsou kontaminováni stovkami chemických látek. A to přináší riziko vzniku rakoviny. Způsobili jsme zamoření budoucích generací" uvedl přímo v Evropském parlamentu pro agenturu Associated Press významný francouzský onkolog prof. Dominique Belpomme, který je expertem pařížské Evropské nemocnice Georges Pompidou a prezidentem Asociace pro výzkum a léčbu rakoviny (ARTAC).

Prof. Belpomma v Bruselu podpořili např. prof. Andreas Lischka (přednosta pediatrické kliniky v rakouském Glanzingu, dr. Peter Oohnsorge (alergolog, prezident Evropské akademie pro environmentální medicínu), dr. John Newby (toxikolog z Liverpoolské univerzity) a další evropští experti, kteří se společně vyslovili pro zavedení přísnějších toxikologických standardů a pro povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálií v rámci REACH.

Směrnice REACH má regulovat výrobu a dovoz chemických látek v množství větším než 1 t/rok. Celkem má jít asi 30 tisíc látek, které jsou rozděleny do 4 kategorií podle tonáže roční výroby s odstupňovanými nároky i časovým harmonogram. Až 11 let mají mít na registraci chemikálie výrobci malých tonáží (1-10 t/rok). Naopak nejnebezpečnější látky spolu s těmi užívanými v množství nad 1000 t/rok mají být prověřeny už do 3 let od vstupu REACH v platnost.

Podrobnější hodnocení (evaluace) má být povinné pro látky rakovinotvorné, způsobující mutace, přetrvávající dlouho v prostředí (persistentní), narušující rozmnožování (reprotoxické) nebo hromadící se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků bude (nebo nebude) látkám udělena autorizace, která může stanovit podmínky pro jejich co nejbezpečnější užívání. Hlavní spor mezi chemickým průmyslem na jedné straně a lékaři, ekology, spotřebiteli a zaměstnanci na straně druhé se vede o to, zda by měla být udělována autorizace i takovým nebezpečných chemikáliím, za které je dostupná bezpečnější alternativa.

Po neschválení návrhu nového územního plánu bratislavským městským zastupitelstvem 28. 9. 2006 někteří veřejní činitelé obvinili občanská sdružení, že údajným odkladem jeho přijetí dali zelenou živelné výstavbě v Bratislavě. Představitelé vícerých občanských iniciativ a nově vzniklé platformy občanů Bratislava Otvorene tato tvrzení rozhodně odmítají jako demagogická.

„Svojimi podnetmi sme sa vždy snažili tento zásadný rozvojový dokument zlepšiť. Ryžovanie na úkor mesta a Bratislavčanov môžu totiž zastaviť len kvalitný ÚP a jeho dôsledné dodržiavanie,“ uviedla Ing. Ľubica Trubíniová z BROZ. „Nikdy sme netvrdili, že magistrát bránil občanom vyjadriť svoj názor či pripomienky k návrhu ÚP. Naopak, využili sme každú zákonnú možnosť a už roky sa aktívne zapájame do tohto komplikovaného procesu.“ Občianske organizácie predložili množstvo vecných pripomienok k návrhu, väčšina z nich bola systémového charakteru.

„Úradníci aj komunálni politici by mali byť radi, že aspoň časť občanov nie je ľahostajná a chce s nimi o návrhu ÚP vecne diskutovať. Žiaľ, magistrát túto možnosť v procese skoro vôbec nevyužil. Väčšinu z našich zásadných pripomienok neakceptoval a príčinu ani seriózne nezdôvodnil. Nezvládol korektne ani samotný proces, o čom svedčí napr. stanovisko krajského prokurátora. Odmietame preto snahy zvaliť vinu za súčasný stav na nás a stále trváme na dôslednom demokratickom postupe vypracovania ÚP s maximálnou účasťou verejnosti. Máme k tomu jediný motív – verejný záujem. Tým je kvalita mestského prostredia a života občanov, ktorá nesmie ustupovať tlaku peňazí,“ doplnila Ľubica Trubíniová.

„Za zlyhanie pri príprave nového územného plánu, ktoré nás, občanov, stálo nemálo peňazí z našich daní a je veľkou hrozbou pre budúci rozvoj hlavného mesta SR, sú osobne zodpovední konkrétni pracovníci magistrátu. Žiadame preto primátora Bratislavy p. Andreja Ďurkovského o vyvodenie osobnej zodpovednosti minimálne voči nim. Zároveň vyzývame kompetentných, aby sa akútne potrebné časti ÚPN (regulatívy, intaktné plochy zelene a pod.) urýchlene prijali formou všeobecne záväzného nariadenia,“ uviedol Mikuláš Huba, predseda STUŽ/SR.

Seriózne riešenie je podľa aktivistov ešte stále možné. Už na znovuprerokovaní neakceptovaných pripomienok občanov 16. 3. 2006 a potom aj pri prvom zasadnutí mestského zastupiteľstva 6. 7. žiadali, aby sa celý proces vrátil do obdobia pred začatím verejného prerokovania, t.j. do etapy schvaľovania súborného stanoviska k ÚP. Doterajšia práca množstva ľudí vynaložená na príprave nového ÚP by tým nevyšla nazmar. Opakovaný proces verejného prerokovania by taktiež mohol prebehnúť podstatne rýchlejšie. „Je k tomu nutná len jediná vec, ktorú po celý čas žiadame: ochota magistrátnych úradníkov a ich seriózny prístup k verejnosti. Nevidíme dôvod vzdať sa tejto základnej požiadavky, v demokratickej spoločnosti úplne samozrejmej. Naopak, vyzývame kompetentných, aby začali konať hneď a nečakali až na obdobie po voľbách,“ povedala Ing. Katarína Šimončičová, predsedníčka MV SZOPK.

Politické strany, které se chtějí ucházet v Kosmonosích o hlasy voličů v komunálních volbách, vystupují proti stavbě plazmové spalovny. ČTK to zjistila z článků v kosmonoských městských novinách a z vyjádření zástupce investora. Obec je přitom po odmítnutí v Mladé Boleslavi jedním z míst, kde investor o stavbě spalovny uvažuje, ačkoli o konkrétní lokalitě zatím rozhodnuto nebylo.

Podle investora jsou prohlášení proti stavbě předčasná. "Zatím to není vůbec na pořadu dne a nejsme dosud ve fázi, že bychom někam pokročili dále a mohli říci jasně, co bude. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí," řekl ČTK Bohumil Bílek ze společnosti Solena, která na přípravě investice spolupracuje. Potvrdil dřívější informaci, že Kosmonosy patří spolu s několika dalšími lokalitami ve středních Čechách mezi nejvhodnější. O konečném výběru lokality by se mělo rozhodnout do konce roku.

ODS, ČSSD, KDU-ČSL v koalice se SZ v Kosmonosích řadí nesouhlas s umístěním plazmové spalovny na území města mezi svá hlavní předvolební hesla, která zveřejnily mimo jiné v posledním čísle městských novin Kosmonoský horizont.

Investor se ohrazuje proti pojmenovávání záměru plazmovou spalovnou. Jsou podle něho také zbytečné obavy, že by se do plánovaného zařízení měl svážet odpad z širokého okolí. Podle Bílka je hlavním cílem projektu výroba energie a ne zpracování či dovážení odpadu. "Pokud tam ten společenský zájem bude, technologie to (zpracování odpadu) umožňuje, ale už to není pro nás ten hlavní akcent," řekl ČTK. Odpady by podle něho měly tvořit méně než 50 procent zdrojů pro připravované zařízení.

Při plazmovém zplyňování při teplotě kolem 5000 stupňů Celsia vzniká plyn, který je podobný svítiplynu a který se využívá jako palivo pro výrobu elektrické energie. Zastánci projektu plazmového zplynování tvrdí, že při této formě likvidace odpadu údajně není ohroženo životní prostředí. Plánovaná kapacita zařízení je 100 až 150 tisíc tun ročně. Investorem projektu je společnost PDI.

Ekonomický náměstek primátora Plzně, ing. Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň) 22. září 2006 v deníku Mf Dnes uvedl, že "všichni zastupitelé Pravé volby pro Plzeň byli a budou proti výstavbě spalovny komunálního odpadu v Plzni" a konstatoval, že "je budování spalovny komunálního odpadu v Plzni z ekonomických důvodů vyloučeno".

--------------------------
Celé znění názoru Vladimíra Duchka v Mf Dnes z 22.9.2006

Duchek: Jsme proti spalovně odpadu v Plzni

Deník MF DNES uveřejnil 14. září článek „V Plzni může vyrůst spalovna“, na který chci reagovat. V textu se totiž objevila citace části mého projevu v Zastupitelstvu města Plzně, kterou chci vysvětlit ve všech souvislostech. Zastupitelstvo na své poslední schůzi projednávalo dlouhodobý plán odpadového hospodářství v Plzni. Vystoupil jsem v této věci v diskusi a řekl jsem že:
1) Podle mě je budování spalovny komunálního odpadu v Plzni z ekonomických důvodů vyloučeno.
2) Cílem plánu odpadového hospodářství je do budoucna třídění odpadů, jejich recyklace a následné zpracování, a tím i snížení množství odpadu ukládaného na skládky.
3) Pro pochopení všech variant nakládání se zbytkovým odpadem je nutné prozkoumat všechny možnosti, zhodnotit je a špatné vyloučit.
Všichni zastupitelé Pravé volby pro Plzeň byli a budou proti výstavbě spalovny komunálního odpadu v Plzni především proto, že takové řešení by do města přivedlo nepřiměřeně vysoké dopravní zatížení dovozem odpadu z širokého okolí. Náš postoj byl v minulosti potvrzen v hlasování proti možnosti výstavby spalovny v areálu Plzeňské teplárenské. Ochrana ovzduší je naší dlouhodobou prioritou, jak si Plzeňáci pamatují již od doby našeho odporu proti slévárně hliníku NEMAK na Borských polích.
VLADIMÍR DUCHEK, náměstek primátora za Pravou volbu pro Plzeň

---------------

Celé znění článku Mf Dnes ze 14.9.2006, na který Vladimír Duchek reagoval

V Plzni může vyrůst spalovna

CO S ODPADY? Plzeňští zastupitelé schválili plán odpadového hospodářství, z něhož vyplývá, že město uvažuje o stavbě spalovny. Mohla by stát v areálu Plzeňské teplárenské nebo na místě nynější výtopny ve čtvrti Bory

Plzeň - V Plzni může vyrůst velká spalovna odpadu. Zastupitelé města schválili plán odpadového hospodářství, kde dvě ze čtyř variant likvidace odpadu počítají se stavbou spalovny. Plán se zmiňuje o tom, že spalovna by mohla stát v areálu Plzeňské teplárenské v Doubravecké ulici nebo na místě nynější výtopny ve čtvrti Bory.

Plán má varianty A, A0, B, C. První dvě upřednostňují maximální třídění odpadů a druhé dvě počítají se spalovnou. Politici varianty B, C odmítli z plánu vypustit ačkoliv odborné analýzy i posudek vlivů na životní prostředí vyzněly proti spalovně.

Bude se odpad dovážet?

Plzeňská spalovna by měla mít kapacitu sto tisíc tun odpadu za rok. Pokud by se měla využít, aby byl provoz hospodárný, musel by do Plzně mířit odpad i z jiných krajů nebo ze zahraničí.

Proti možnostem počítajícím se spalovnou protestoval radní Miroslav Zábranský (US-DEU). Zdůrazňoval, že v Plzni ročně vznikne pouze 26 tisíc tun odpadu. „To znamená, že by se 74 tisíc tun do spalovny dováželo,“ prohlásil Zábranský . Náměstek primátora Stanislav Hajný (ODS) možnost stavět spalovnu hájil. „Trval bych na variantách, které do budoucna otevírají možnosti všechny. Vybraná varianta by se detailně projednávala,“ argumentoval Stanislav Hajný. Zastupitelka Milena Pavelková (ČSSD) upozorňovala na případ spalovny v Liberci, kde jsou potíže kapacitu zařízení naplnit, aby byl provoz ekonomický. „Vyprodukuje Plzeň sto tisíc tun odpadu?“ ptala se Pavelková. Náměstek Hajný připomínal, že zastupitelé zatím ještě nerozhodují o definitivním řešení. „Spalovna by byla krajská záležitost. Nemusí být v Plzni,“ uklidňoval Hajný.

„Je dobré mít možnosti, ale proč tam mít variantu, která byla označena za rizikovou?“ odvolával se na závěry odborné analýzy radní Zábranský. Ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek (Pravá volba) návrh plánu odpadového hospodářství hájil. „Cílem je dlouhodobé snižování množství odpadu ukládaného na skládky. Doporučuji v nejbližších letech zkoumat všechny varianty,“ navrhoval Duchek.

Zastupitel Jiří Bis (ČSSD) prohlásil, že se ze spalování dělá zbytečně strašák. Při hlasování zvedlo 30 zastupitelů ruku pro to, aby v plánu byly i varianty počítající se spalovnou. Dva byli proti a šest se hlasování zdrželo.

***

Pro a proti spalovně Výhodou je značné snížení množství odpadů ukládaných na skládku, podmínkou však je, že struska ze spalovny bude využita a neskončí na skládce.

Nevýhodami jsou potřeba překladiště odpadu, pozemní doprava odpadu do spalovny pro naplnění její kapacity, vzniká toxický popílek, který je nutné ukládat na skládku nebezpečného odpadu.

Zdroj: Posudek vlivů variant plánu odpadového hospodářství Plzně na ŽP

Další kolo soudního sporu mezi rodinou Františka Štrupla na straně jedné a chemičkou Spolana Neratovice a ministerstvem financí na straně druhé bylo 14. září 2006 kvůli možné podjatosti soudního znalce odročeno na neurčito. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 2. Štrupl požaduje 2,6 milionu korun za pozemky, které prý byly zničeny při povodních v roce 2002. Škoda vznikla poté, co pětisetletá voda vyplavila z továrny jedovaté dioxiny, které údajně kontaminovaly půdu v okolí Spolany včetně pozemků Štruplových. Chemička odpovědnost odmítá.

Soud dnes chtěl vyslechnout znalce, který měl stanovit, zda hodnoty naměřené na pozemcích rodiny přesahují doporučené limity, a zda tak rodině vznikla škoda. Ještě než se ale dostal ke slovu, advokát poškozených Václav Vlk předložil soudu i zástupcům Spolany dokumenty, které podle něj dokazují, že znalec není nezávislý. Pracoviště, na kterém působí, Vysoká škola chemicko-technologická, prý totiž sponzoruje firma Unipetrol a.s., které Spolana patří. Tento vztah znalec nepopřel, a soudkyně proto rozhodla, že o přípustnosti jeho závěru teprve rozhodne.

Podle Vlka znalecký posudek konstatoval, že hodnoty škodlivých látek na pozemku Štruplových sice nepřekračují předepsané hodnoty, ty jsou ale stanoveny pouze pro technické provozy, například chemické továrny. V Česku prý neexistují tabulky, které by stanovovaly povolené limity některých látek například v zemědělské půdě nebo v zahradě. Pokud by se použily normy z některých evropských zemí, kde na takovou možnost pamatovali, naměřené hodnoty by je vysoce překračovaly, dodal Vlk.

Požadovaných 2,6 milionu korun je prý částka, o kterou se po povodních snížila cena pozemků rodiny Štruplových. Rodina žaluje kromě Spolany i ministerstvo financí, které je nástupcem Fondu národního majetku. Ten prý s podnikem uzavřel smlouvu o zodpovědnosti za staré ekologické zátěže, a soud tedy musí rozhodnout, kdo je za případnou škodu vlastně zodpovědný.

Podle zástupců Spolany škoda nevznikla běžným provozem továrny, ale katastrofální povodní. Odběry provedené krátce po záplavách prý navíc neprokázaly zvýšené hodnoty chemikálií v půdě v okolí továrny.

Jiří Šťastný

Obyvatelé Trojanovic u Frenštátu pod Radhoštěm a okolních obcí brzy ráno 1. září 2006 odjeli protestovat před Český báňský úřad v Praze. Tvrdí, že se úřad chystá povolit průzkumnou těžbu uhlí na dole Frenštát, ačkoli těžbu v Beskydech nedoporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR kvůli možnému ohrožení krajiny. „Svoji akcí jsme chtěli apelovat na vedoucího ČBÚ Romana Makaria, aby se nezařadil mezi ty, kteří těžbu uhlí a plynu v Beskydech prosazují i za cenu ohrožení životního prostředí a porušování platného práva,“ uvedl předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.

Už toho máme dost, je to stále dokola. Úřady těžbu v Beskydech střídavě zakazují a povolují, říkají rozhořčení občané. Proto se dnes asi 50 lidí vydalo do Prahy demonstrovat. „Neustále jsou porušovány zákony, Český báňský úřad nebo Obvodní báňský úřad vždy rozhoduje ve prospěch těžařů,“stěžuje si Stanislav Uruba. „Dělají si, co chtějí, nějaké naše požadavky neberou vážně,“ dodává obyvatelka Trojanovic Marie Musilová.

Ostravsko-karvinské doly (OKD) chtějí v areálu dolu Frenštát vyrazit průzkumnou štolu, aby si ověřily zásoby zemního plynu vázaného na uhlí. Obvodní báňský úřad v Ostravě průzkumnou ražbu v hloubce 900 metrů už třikrát povolil naposledy letos v květnu.

„Ta ražba je v tak velké hloubce, že se její vliv prakticky nemůže vůbec na povrchu projevit,“ argumentuje Libor Hroch, předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Beskydské obce se ale bojí, že jde jen o zastírací manévr k pozdější těžbě uhlí. Jakoukoli těžbu odmítají, jejich odvolání teď řeší Český báňský úřad v Praze.

„Pro OKD zůstává situace stejná, my čekáme na vyjádření Českého báňského úřadu a budeme ho respektovat,“ zastává opatrné stanovisko zástupce tiskové mluvčí OKD Markéta Collins.

Podle právního zástupce sdružení Naše Beskydy advokáta Tomáše Káni měl Český báňský úřad po obdržení zmíněného stanoviska MŽP řízení přerušit a vyzvat OKD k doplnění podkladů o posouzení vlivů na ŽP, případně po marném uplynutí přiměřené lhůty podaný návrh zamítnout. Namísto toho stanovil lhůtu k podání posledních připomínek účastníků řízení před vydáním rozhodnutí. „Procesní postup OBÚ naznačuje, že se chystá právní názor ministerstva ignorovat a zahájení hornické činnosti povolit,“ uvedl Mgr. Káňa.

Pokud Český báňský úřad průzkumnou ražbu povolí, budou se muset protestující občané, domáhat svých práv už jedině u soudu.

K akci sdružení Naše Beskydy se připojila i česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, která sice zatím nezamýšlí v Beskydech zahájit vlastní kampaň proti dolu, ale chystá se prý podle svých možností i v budoucnu pomáhat beskydským občanským sdružením a obcím.

Greenpeace v současnosti vede kampaň proti prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách a za záchranu obcí Horní Jiřetín a Černice. „Lidé a příroda v Severních Čechách i v Beskydech čelí stejné hrozbě: těžbě uhlí velkou korporací, která má velký vliv na regionální úředníky i politiky. Budeme se proto snažit zprostředkovat jejich užší spolupráci a výměnu zkušeností,“ uvádí vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Bioodpad, papír, plasty, kovy a sklo jsou suroviny, které lze recyklovat. V jihočeském kraji ale vesměs končí na skládkách, a to i přesto, že každá obec, město i kraj mají zpracované plány odpadového hospodářství, které s tříděním odpadu počítají. Skládky se plní a provozovatelé žádají o jejich rozšíření. Přes odpor veřejnosti pokračuje příprava výstavby spalovny v Mydlovarech. Skládkování i pálení odpadů je zbytečné plýtvání kvalitními materiály, které navíc znečišťuje životní prostředí. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu jsou špatné recyklační služby.

„Zatímco popelnice stojí před každým domem, barevné kontejnery na tříděný odpad nejsou vždy ideálně dosažitelné a bioodpad, který zabírá největší část popelnic, se třídí pouze v některých městech“, uvedl Ivo Kropáček , vedoucí programu odpady Hnutí Duha. Občanská sdružení Hnutí Duha, sdružení Calla a Jihočeské matky vyhlašují proto petici „ZA LEPŠÍ RECYKLAČNÍ SLUŽBY V JIŽNÍCH ČECHÁCH“.

Petice startuje happeningovou jízdou s kontejnery

Jízdou s barevnými kontejnery po Lannově třídě v Českých Budějovicích zahájí dnes její iniciátoři sběr podpisů pod petici, která je určena Radě a Zastupitelstvu Jihočeského kraje a občané ji mohou podepsat v Českých Budějovicích v kancelářích sdružení Calla, Jihočeské matky, společnosti ROSA, prodejně zdravé výživy Slunečnice a v Dobré čajovně. K dispozici je rovněž na internetových stránkách uvedených organizací. Po dobu konání zemědělské výstavy Země živitelka bude petice spolu s informačním letákem k dispozici na infostánku krajské sítě ekologických poraden KRASEC v pavilonu B.

Občanská sdružení usilují o třídění odpadu, nesouhlasí s výstavbou spalovny v Mydlovarech a rozšíření skládky v Lišově

Hnutí DUHA v loňském roce připomínkovalo Plán odpadového hospodářství (POH) města České Budějovice a předložilo návrhy na zlepšení recyklace. Růžena Šandová z Hnutí DUHA České Budějovice k tomu poznamenala:“ Předložený návrh nesplnil požadavky ani POH ČR ani POH Jihočeského kraje. Ty stanovují řadu konkrétních cílů za účelem snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do r. 2010, což se o POH města České Budějovice říci nedá“. Přesto, že byla pro stavbu spalovny v Mydlovarech vydána řada souhlasných povolení a rozhodnutí, trvá odpor veřejnosti i obce Mydlovary proti této stavbě. Naopak, na rozdíl od občanských sdružení, která nesouhlasí s rozšířením skládky společnosti A.S.A. v Lišově, město Lišov prodloužení životnosti problematické skládky vítá. „ Skládka, jejíž rozšíření bylo v roce 2001 povoleno by měla být využívána do roku 2007. Místo její rekultivace je však požadováno další prodloužení životnosti cca o tři roky a to v místech starých skládek, které představující rizikové ekologické zátěže“, uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.

Právě posuzování vlivu na životní prostředí tohoto návrhu na rozšíření skládky v současné době probíhá a veřejnost může podat do konce srpna připomínky na odbory životního prostředí města Lišov, České Budějovice, Krajský úřad jihočeského kraje nebo Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích.

Klima planety Země se mění. U nás se tyto změny projevují extrémním počasím. Zimy jsou chladnější, léta teplejší a deště vydatnější. Jenže jsou oblasti, kde se globální oteplení projevuje s mnohem větší razancí. Světové velehory, které dříve patřily výhradně ledu a sněhu. Dnes ledovce ustupují a horská jezera nestačí na nápor vody z tajícího sněhu. Čeští vědci pomáhají mapovat rizikové jevy v zemi hor - v Kyrgyzstánu.

V rámci svého výzkumu řeší problém, který může mít katastrofální důsledky pro celou střední Asii. Jedno z ledovcových jezer - Petrova - se nachází těsně nad odkalištěm zlatého dolu Kumtor, které je plné toxických odpadů. V dole se k totiž k vylouhování zlata používá kyanid. Jezero Petrova se nápadně plní vodou a za posledních deset let se množství vody v něm téměř zdvojnásobilo.

Jenže z ledu je i hráz jezera Petrova a čeští vědci zjistili, že kvůli globálním klimatickým změnám hráz nevydrží. Vlna při provalení může dosáhnout i dvaceti metrů a pak by ohrozila i odkaliště. Toxické látky by se dostaly do řeky Naryn a pak do Syrdarji, pouštního veletoku, na kterém jsou zavislí obyvatelé Uzbekistánu. Zkrátka hrozí katastrofa kontinentálního rozsahu a čeští vědci hledají řešení. O jejich práci ve 4 000 metrech nad mořem je pořad Planeta Věda, jehož průvodcem byl docent Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.

Planetu Věda z neděle 6. srpna 2006 můžete sledovat na internetu ZDE

Za nereálné označil starosta Litvínova na Mostecku Karel Zdražil (nezávislý) spojení lidového hlasování, v němž by se obyvatelé města měli vyjádřit k územním ekologickým limitům těžby hnědého uhlí, s podzimními komunálními volbami. Vypsání referenda požaduje občanské sdružení Kořeny, preferuje právě termín říjnových voleb. Limity vláda schválila před 15 lety, nyní ale podle členů sdružení sílí tlak na jejich prolomení.

"Pokud návrh referenda splní všechny náležitosti, zastupitelé je vyhlásí. Osobně si však myslím, že spojení hlasování s volbami by bylo nad síly městského úřadu. Kromě finančních nároků by totiž bylo nutné zajistit i dalších 28 volebních místností a komisařů," uvedl Zdražil.

Pokračování těžby za limity by znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice na Mostecku a přiblížení povrchového lomu k Litvínovu. To se členům sdružení nelíbí. Pod návrh na konání referenda už získali podpisy zhruba 2500 lidí, což je potřebných více než deset procent oprávněných voličů sedmadvacetitisícového Litvínova.

Návrh na vypsání místního referenda už obsahuje i otázku, na niž lidé mohou odpovídat kladně či záporně. "Nemůžeme se ptát, zda lidé souhlasí, či nesouhlasí s prolomením limitů. Otázka proto zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991," uvedla Jana Doležalová ze sdružení.

Uzná-li podle ní městský úřad návrh na konání referenda s podpisy obyvatel za bezchybný, měli by o termínu lidového hlasování zastupitelé rozhodnout na zářijovém jednání.

Sdružení Kořeny od referenda očekává, že obyvatelé Litvínova jasně vyjádří svou vůli, zda je pro ně důležitější zachování krajiny a přirozeného rozvoje města, nebo pokračování těžby se všemi jeho důsledky. "Zastupitelé města již stáli a v novém složení po volbách budou znovu stát před touto zásadní otázkou. Pro jejich kompetentní a zodpovědné rozhodnutí musí být znalost postojů občanů Litvínova rozhodující," řekla ČTK Hana Nováková ze sdružení.

Těžit uhlí za současnými limity je připravena společnost Mostecká uhelná (MUS). Vychází z energetické koncepce státu, schválené vládou v roce 2004. V referendu se k limitům těžby vyjádřili už v únoru i obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, většina oprávněných voličů hlasovala za zachování svých domovů, rozšíření těžby odmítli.

V té době ale neznali nabídku MUS na majetkové vypořádání domů a pozemků při případné likvidaci obcí, těžební firma ji zveřejnila v červnu. "Od té doby nás oslovila řada obyvatel obou obcí. Říkali, že v únoru neměli dostatek informací a že by nyní nejspíš hlasovali jinak. Nejsem si jista, zda také Litvínované znají všechna negativa, ale i pozitiva, jež by další těžba přinesla," řekla mluvčí MUS Liběna Novotná.

Evropští ekozemědělci odmítají návrh jednotného loga pro biopotraviny v EU, stejně jako snahu EU tolerovat obsah geneticky modifikovaných organismů (GMO) v biopotravinách. Právě tyto změny však navrhuje evropská směrnice pro ekologické zemědělství, kterou připravila Evropská komise a kterou má během podzimu projednávat Evropský parlament.

Předseda německého svazu ekozemědělců Bioland Thomas Dosch počínání Evropské komise otevřeně kritizoval: "Komise při projednávání návrhů nezohledňuje připomínky profesních svazů a naše kritika padá pod stůl."

Biozemědělci odmítají prosazování povinného loga EU pro označování biopotravin spolu se zákazem privátních svazových značek, protože ty často garantují lepší kvalitu pro spotřebitele než vyžadují kompromisní evropské normy. Návrh směrnice EU také předpokládá zvýšení možného obsahu GMO v biopotravinách a osivech až do výše 0,9 procenta.

"Stávající návrh je v současné době podrobován ostré kritice ze stran profesních svazů ekologických zemědělců i státních institucí," řekla pro ČTK Kateřina Čapounová z pobočky Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který v těchto dnech organizuje mezinárodní konferenci Bioakademie 2006 v Lednici na Moravě.

Večer 26. června 2006 udělily Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 v Lapidáriu Národního muzea jubilejní desátou Cenu Josefa Vavrouška, která se uděluje za aktivní prosazování udržitelného rozvoje, tedy řešení vzájemně spjatých ekologických, sociálních a ekonomických problémů. Letošními držiteli ceny se stal nedávno zesnulý propagátor pražské cyklistiky Jan Bouchal a ředitelka Ekologické poradny Veronica v Brně Yvonna Gaillyová.

"Josef Vavroušek byl jako federální ministr životního prostředí jedním z hlavních protagonistů konceptu trvale udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy. Jako vůbec první například uspořádal setkání evropských ministrů jeho rezortu. Rádi bychom proto využili jeho odkaz k propagaci většího respektu vůči životnímu prostředí u širší veřejnosti," vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

Osud Josefa Vavrouška, který tragicky zahynul i se svou dcerou ve Vysokých Tatrách, se bohužel podobá i životní pouti letošního držitele ceny. Jan Bouchal byl po dlouhou dobu ikonou pražských cyklistů a systematicky upozorňoval na nedostatečnou péči pražské radnice o bezpečnost a další rozvoj cyklistické dopravy. Je ironií osudu, že Jan Bouchal zahynul letos na jaře poté, co ho srazilo auto, když se vracel na kole domů. Čtenáři časopisu Ekolist si ho také pamatují jako schopného redaktora, mnozí pak jako člověka, který upozorňoval na střety zájmů pražských politiků.

Druhou Cenu Josefa Vavrouška si odnesla ředitelka ekologické poradny Veronica v Brně Yvonna Gaillyová zejména za své zásluhy při přenosu zkušeností ze západní Evropy a zavedení ekologického poradenství v ČR. Veronica mimo jiné buduje Centrum modelových projektů v obci Hostětín v Bílých Karpatech, kde byla realizována již řada ojedinělých projektů: výstavba kořenové čistírny odpadních vod, instalace solárních kolektorů, stavební izolace slámou, obnova tradiční moštárny apod. Hostětín se tak především její zásluhou stává unikátní obcí nejen v České republice, ale i v Evropě, o čemž svědčí četné zahraniční návštěvy a ocenění.

Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 160 miliónů korun už na 1700 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership for Sustainable Development.

Nadace Charty 77 byla založena v roce 1977 ve Švédsku a od roku 1990 působí v Praze. Z podpory nezávislé kultury a lidských práv se její činnost transformovala především na podporu sociálně a zdravotně zaměřených projektů. Šíře působnosti nadace je široká. Nejznámější je projekt Konto BARIÉRY, který od svého založení v roce 1993 rozdělil handicapovaným přes 132 milionů korun. Z dalších projektů nadace: Počítače proti bariérám, Vyrovnávání šancí, Konto MÍŠA, ASTRA 2000, Ostrovy života. V neposlední řadě nadace již od svého založení uděluje ceny: Cenu Toma Stopparda, Cenu Jaroslava Seiferta, Cenu Františka Kriegla a Cenu Josefa Vavrouška od roku 1996.

Doc. Ing. Josef Vavroušek, CSc. se narodil 15. září 1944 v Praze, kde vystudoval strojní fakultu ČVUT. V roce 1968 se zúčastnil expedice směřující do nemocnice A. Schweitzera v Lambarené (Gabon). Cílem expedice, která navštívila čtrnáct afrických zemí, byla jednak materiální pomoc nemocnici, jednak podpora Schweitzerových ideálů humanismu a úcty k životu.
Od roku 1975 pracoval v Ústavu pro ekonomiku a řízení v oblasti kybernetiky a teorie systémů, později se specializací na péči o životní prostředí. Aktivně se účastnil činnosti nevládního ekologického hnutí, zejména Ekologické sekce čs. biologické společnosti při ČSAV. Podílel se na zakládání a činnosti Kruhu nezávislé inteligence (1988) a Občanského fóra (1989).
V březnu 1990 byl jmenován náměstkem Státní komise pro vědeckotechnický rozvoj odpovědným za péči o životní prostředí, v červnu téhož roku ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí. V červnu 1991 zorganizoval první celoevropskou konferenci ministrů životního prostředí. Byl vedoucím československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (červen 1992).
Publikoval pět knih, 40 studií a asi 150 odborných článků, zejména z oblasti kybernetiky, teorie systémů, teorie rozhodování a péče o životní prostředí.
Zahynul pod lavinou ve věku 50 let 19. března 1995 spolu s dvacetiletou dcerou Petrou.

Podle tiskové zprávy Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku (SPOAP) proběhlo 24. června 2006 se v Opatovicích nad Labem místní referendum k problematice spalovny komunálního odpadu, kterého se zúčastnilo 55 % oprávněných voličů obce (966 z celkového počtu 1757).

V platném referendu 82 % obyvatel vyjádřilo svůj nesouhlas se vstupem obce Opatovice nad Labem do akciové společnosti EVO. Nesouhlas s umístěním stavby spalovny nebo zařízení na energetické využití odpadů na katastru obce Opatovice nad Labem vyjádřilo dokonce 90 % zúčastněných.

Výsledky místního referenda jsou platné a vedou ke zrušení usnesení obecního zastupitelstva z 13. října 2005 o vstupu obce do akciové společnosti na energetické využití odpadů EVO, a.s.

Oficiální zápis o výsledcích referenda je k dispozici na internetových stránkách Opatovic nad Labem http://vismo.obce.cz/opatovice%2Dnad%2Dlabem/