Českolipská pobočka STUŽ

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

BorskyPobočka má stále 10 členů, část z nich jsou důchodci, kterým přece jen s věkem ubývá sil, část lidé tak zaměstnaní pracovně i další veřejnou činností, že to aktivity občanského sdružení nemůže neovlivnit. Na druhé straně ale třeba právě členství v místním zastupitelském sboru umožňuje  alespoň sporadicky získávat důležitou podporu ze strany samosprávy .

 

Tak například ve zprávě o činnosti v roce 2009 jsme uvedli, že pobočka STUŽ se vyjadřovala ke konceptu nového územního plánu České Lípy. Jak bylo možno očekávat na základě letitých zkušeností s  (téměř oficiálním) přehlíživým postojem správních orgánů k občanským aktivitám, jen minimum připomínek STUŽ bylo akceptováno.   Členové pobočky, kteří byli v minulém volebním období zároveň českolipskými zastupiteli, tedy tyto připomínky podali jako návrh usnesení zastupitelstva města, a podařilo se jim pro ně získat po určitých peripetiích podporu. Za největší úspěch v tomto smyslu lze považovat doplnění plánu cyklo a pěšího podchodu pod budoucí přeložkou silně frekventované silnice I/9  do zadání nového územního plánu v místě, kde bude křížit Svojsíkovu stezku,  důležitou  trasu  do Obecního lesa, do oblasti využívané  stovkami zdejších obyvatel k příměstské denní rekreaci. Pokud by křížení bylo úrovňové, byly by akutně ohroženy životy a zdraví lidí. Pro přednesený návrh usnesení  hlasovalo nakonec  24 z pětadvaceti členů zastupitelstva.  Představu, o jak důležitý úspěch šlo, si lze učinit  už z toho, že pobočka o toto řešení spolu s dalším občanským sdružením (Hnutím Duha) usilovala  několik let,  snažila se získat podporu veřejnosti (třeba organizací cyklojízd na Den Země a Den bez aut, kde se o věci opakovaně hovořilo). Účastnila se řady jednání včetně územního řízení na plánovanou stavbu, odvolávala se proti negativnímu rozhodnutí ke krajskému úřadu, kde sice byl její návrh zamítnut, ale doporučeno právě, aby nejdříve stavbu prosadila do územního plánu.

Není sice ještě vyhráno, návrh by se mohl stát obětí úsilí současného ministra dopravy o šetření na dopravních stavbách, včetně této, která by po dočasném zastavení měla pokračovat a být dokončena do roku 2013. Zástupce STUŽ ale intervenoval u místního poslance PČR, aby upozornil, že podchod rozhodně není „nadbytečnou ozdobičkou“,  jak se prý ministr o některých součástech dopravních staveb vyjadřuje.

Zvýšila se též naděje na uplatnění některých dalších připomínek pobočky  k novému územnímu plánu.  Zástupce STUŽ a zároveň (staro)nový zastupitel města prosadil  jako člen  radniční koalice do programového prohlášení například nové projednání návrhu některých dopravních řešení ve městě,  o kterých jsme se zmiňovali v loňské výroční zprávě, ale také třeba prověření  možnosti zřízení nové železniční zastávky v obci, která se před několika roky připojila k České Lípě. Rovněž některé záležitosti mimo územní plán, o jejichž realizaci pobočka dlouhodobě usiluje, například byla dohodnuta postupná změna technologie zimní údržby komunikací ve městě směrem k postupům méně poškozujícím životní prostředí a zdraví a majetek obyvatel.

Pokračuje také účast pobočky v boji proti těžbě kamene na proslulém kopci Tlustec u Jablonného v Podještědí, nejen dle našeho názoru zbytečnou a devastační, poškozující místní krajinný ráz,  proti těžbě, která by navíc mohla  negativně ovlivnit třeba i turistický ruch a poškodit hospodářské aktivity na turistice závislé. Nehledě na vysokou přírodovědnou hodnotu akutně ohrožených,  jedinečných rostlinných a živočišných společenstev obývajících kopec. Připomínkovali jsme nově zpracovanou EIA a   spolu s dalšími občanskými sdruženími požadovali její doplnění. Doplněnou studii zveřejnilo MŽP               22. listopadu. Nyní ji musíme prostudovat  a dohodnout se na dalším postupu. Ke studii připojené vizualizace vzhledu kopce po těžbě a revitalizaci sice již nepůsobí tak drastickým dojmem jako dříve,  je ovšem otázka, nakolik by vizualizované představy byly skutečně naplněny, kdyby k těžbě, byť oproti minulým záměrům citlivějším způsobem prováděné,  nakonec přece jen došlo.

Na jaře letošního roku pobočka zorganizovala vlastně již tradiční úklid Lužických hor v prostoru mezi Novou Hutí, Rousínovem a Svorem. Je smutnou ironií osudu, že právě  oblast, kde jsme uklízeli odpadky v okolí silnic  a cest, 24. května zvlášť drasticky zasáhla  větrná smršť, zničila zdejší lesy a změnila některá místa   k nepoznání.

Úspěchem, o  který se nejvíce zasloužila naše členka paní Komersová,  byla záchrana staleté lípy v obci Bořejov poblíž hradu Houska. Strom byl poškozený a místní samospráva prakticky již rozhodla             o jeho pokácení z bezpečnostních důvodů. Nakonec se podařilo zajistit  jeho citlivé ošetření,  čímž bylo kácení nakonec přece jen odvráceno. Mimochodem, tato kauza je dokladem,  jak se prolínají  občanské aktivity našich členů. Zmíněná členka pobočky STUŽ a někteří další  jsou zároveň členy občanského sdružení Drobné památky severních Čech, které spolu s dalším mimo jiné zajišťuje postupnou opravu zdejšího kostela sv. Jakuba. Stavby, jež za nezájmu nových usedlíků zvolna ale neodvratně chátrala v podstatě od poválečného období, od odsunu bývalého německého obyvatelstva,  a jejíž změna v neopravitelnou ruinu by bez občanských aktivit byla jen otázkou nepříliš vzdáleného času.

Bohužel, tato záchrana stromu je spíše světlou výjimkou. Hlavní, „všednodenní“ činnost pobočky se zaměřuje  především na zápas o zeleň v České Lípě (nově i v další obci, kde se ke spolupráci přihlásil místní občan), ovšem nepříliš úspěšně. Od ledna do konce listopadu t.r. se pobočka účastnila            49 řízení o kácení zeleně (loni za stejné období absolvovala 36 řízení), ve  kterých se rozhodovalo o  172 stromech. Z toho 40 řízení je již skončeno, devět ještě běží. Povolení kácet správní orgán nedal jen u 23 stromů, o 39 ještě není rozhodnuto, u 110 (ve skoro 64%) bylo pokácení povoleno.   Pokud by procento povolených kácení bylo stejné i u těch,kde ještě řízení běží (a to je velmi pravděpodobné) , padlo by dalších 25 stromů, celkem tedy 135 a procento by stouplo na sedmdesát osm! K tomu ještě nutno připočíst stromy, jejichž kácení bylo povoleno v řízeních, jichž se pobočka z kapacitních důvodů nezúčastnila. A samozřejmě stromy v řízeních,  jež budou ještě zahájena                a skončena do konce kalendářního roku. Situaci nezachraňuje ani náhradní výsadba, zatím bylo nařízeno vysadit pouze  šedesát nových stromů, což je  jen o něco více než polovina toho, co bylo povoleno k vykácení. Přitom pochopitelně,  i kdyby náhradní výsadba byla jedna ku jedné, trvalo by desítky let, než by nová zeleň nahradila vykácenou.

Co hůř, mezi kácenou zelení přibývá významných, sto a více let starých stromů, včetně v historických městských parcích.  V takových případech si sice správní orgán obvykle vyžádá odborný posudek, ale snad se ještě nestalo, aby ten vyzněl v neprospěch kácení.  Je to pochopitelné, posuzovatelé se jistí a v případě pochybností  se raději přikloní ke kácení, i když by zejména u dlouhověkých stromů (dub, buk, lípa, …) v mnohých případech bezpečnost zajistil i citlivý ořez či jiné ošetření stromu (viz výše bořejovská lípa).

Jen někdy kácení vzbudí negativní ohlas veřejnosti. Nejnověji se tak stalo, když byl pokácen          140 roků starý buk lesní v parku u budovy českolipského okresního soudu. Byl sice napaden dřevokaznou houbou, ale je otázka, zda jí byl strom tak poškozen, že by hrozil jeho pád, zda nebylo možno místo kácení alespoň zkusit  nějaké ozdravné opatření. Proti kácení se ohradil rozhořčeným článkem v místní tisku bývalý starosta města, obrátil se s dotazem o vysvětlení i na zástupce STUŽ (není jejím členem).  Ozvali se a kácení kritizovali i další občané.

Negativní ohlasy   se ovšem vyvolávají hlavně zásahy do veřejné zeleně. Ze strany soukromých vlastníků  je naopak vyvíjen až neuvěřitelný tlak na povolení kácení. Částečně je to dáno podivnou všeobecnou přestrašeností, která se projevuje i strachem ze zeleně na vlastním pozemku. K tomu hodně přispívá rozsáhlá medializace případů pádu stromů za mimořádných meteorologických podmínek či konkrétně téměř dva roky starý případ pádu pajasanu žláznatého ve Zlíně, kde zahynuly dvě děti.  Že jde spíše o psychologickou záležitost,  dokládá fakt, že se o záležitosti stále ve veřejnosti mluví a žadatelé o kácení jí stále operují, přičemž každodenní mrtví na silnicích, rovněž včetně dětí, tedy ohrožení mnohem reálnější a akutnější , nevzbuzuje u  téže veřejnosti už skoro žádné reakce.

Stejně často ne-li častěji je ale kácení žádáno z důvodů, které jsou vlastně v rozporu se zákonem.  Mnohdy prostě prosto, že žádný strom na pozemku nechtějí, což jistě není vážný důvod dle dikce zákona. Obvykle je to maskováno různými  důvody zástupnými. Například jedna žadatelka odůvodňovala žádost o povolení kácení smrku na pronajatém pozemku v zahrádkářské kolonii,  ještě mladého, necelých deset metrů vysokého, souměrného, esteticky dobře působícího  stromu tím, že na pozemku hodlá stavět zahradní chatu. Už z toho, že strom rostl  u oplocení při samé hranici dlouhého pozemku, na jeho kratší straně, vzdálenější od vstupu,  se dalo vysoudit, že jde o důvod zástupný, neboť chatu bylo možno pohodlně umístit na různá místa zahrady i bez kácení stromu. Pobočka STUŽ  proto vyjádřila s kácením nesouhlas. Přesto správní orgán pokácení smrku povolil, když žadatelka nabídla, že náhradou vysadí jiný strom na městském pozemku.

Popsaný případ zdaleka není ojedinělý, opakuje se znovu a znovu v různých variantách, a povolení ke kácení bohužel prakticky ve sto procentech případů potvrzuje i odvolací orgán, pokud se pobočka proti prvoinstančnímu rozhodnutí odvolá.

Hodně často odmítají stromovou zeleň na svých pozemcích jejich noví majitelé, a to velmi tvrdě a nekompromisně, až agresivně. Z toho důvodu zástupce STUŽ a současně městský zastupitel prosadil do radniční koaliční smlouvy zásadu omezení prodeje městského nemovitého majetku, zejména právě ploch se vzrostlými stromy . Teprve budoucnost ovšem ukáže, zda takové opatření bude znamenat větší ochranu zeleně ve městě.

 

Česká Lípa, 5. prosince 2010                                                                           PhDr. Miroslav Hudec

předseda pobočky

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License